Omarovic

NEJLEPŠÍ FILM VŠECH DOB!

Tento film splnil veškerá má očekávání. Velice jsem se těšil a musím říct, že mě Návrat krále vůbec nezklamal. Trailer se nemohl přehlídnout a dal se pouště pořád dokola. Překvapuje mě, že i tentokrát sem dokázali dát další nové příšery. Příběh byl opět skvěle navázaný a neuvěřitelně zábavný. Člověk tady doslova hltal každou scénu. No, i když mi tu pár nesedělo. Je jasný, že chtěli dát prostor i Frodovi, ale jeho scény mě absolutně nezaujaly. Tady prostě běžela skvělá válka a najednou tu byl frodo v jeskyni. Ani odula mě nepřitáhla tolik, jako ta válka. Jak už to tak bývá, třetí pokračování si to většinou zkazí a nepříjemě uzavře film. Nic takovýho se nestalo, ale na jedničku už asi nemá. Výborná akční válka o Středozem se opět velice povedla, byla opět nádherná, plná krásných míst. V té válce, jak už jsem o ní mluvil se mi líbilo to, že tam dali všechny zrůdy co se ve filmu oběvili, jako nazghuly, olyphanty i troly - to jsem nemohl nic jinýho než skákat radostí. Herci byli opět samozřejmě úžasní, třeba Denethor jehož herec se do toho skutečně opřel. Ostatní samozřejmě taky. Všichni by si určitě zasloužili oskara. Nemůžu zapomenout zase na prodlouženou verzi, kde se vysvětlí spoustu věcí, třeba jak dopadne Saruman... Objeví se tu i další nová místa a spoustu nových scén, které byly z původní verze vystříhány, bych tam určitě nechal, protože nás skalní fanoušky nemůže nic potěšit víc, než další a další scény. Taky mě uchvátila nádherná píseň při závěrečných titulkách, u které by člověk i dojetím brečel. Filmu se nedá apsolutně nic vytýkat, je jednoduše dokonalý! Tato trilogie se určitě všem vryje do paměti, protože je to nezapomenutelný filmový zážitek a je možný, že si někdy i přečtu knihu, protože já určitě na film nikdy nezapomenu a budu k němu mít věčnou úctu. Doufám, že se stejného nadšení dočkám i u nového filmu Hobit a že to nezkazí celou tuto trilogii, protože tu může dojít i ke změně herců a to by byla katastrofa. Jinak ještě k filmu, neexistuje film na stejné úrovni a možná nikdy nebude. Já bych mohl dávat i tisíce procent!!!

Matrix je vážně senzační film. V historii nemá žádného soupeře, je mnohem lepší než všechny akční filmy dohromady a to i než všechny novinky z roku 2008 jako je třeba příšerně kýčovitej Wanted. Když se člověk, který film neviděl, podívá na žánr, nejspíš si řekne, že je to jenom akční a nic jinýho. Že tu jenom někdo přijde, všechny zmlátí a odejde. Ale to vůbec není pravda. Všechny akční scény tu mají svůj důvod a vzhledem ke skvělému a hlavně originálnímu námětu, by to bez nich prakticky nešlo. Nejlepší je bez pochyb skvěle propracovaný příběh, bez jediné chybičky. Celej je naprosto dokonalej a přitažlivej a právě díky námětu, tomu možná i začnete věřit. Já jsme se od filmu nemohl absolutně odpoutat, protože propracovanost tomu dodávala smysluplnou posloupnost, tudíž byl film zábavný po celou dobu. Už jsem ho viděl nejmíň desetkrát a nikdy mě nepřestal bavit. Jenom jsem seděl a doblba čuměl a užíval si skvělého bijáku. Film byl dokonalý prakticky ve všech směrech. Když jsem mluvil o akčních scénách, zapoměl jsem se zmínit o perfektním bojovém systému a i když měly v ruce postavy bouchačky, nevypadal film vůbec trapně. A co je na tom nejlepšího, film jich vlastně neobsahoval tak moc, takže se z filmu vyklubalo zevnitř i drama. Ale vo je ještě lepší, je bezpochyby herecké obsazení. Keanu Reevese jsem možná předtím v žádném filmu neviděl a tady předvedl, že si dokáže poradit i s takto namáhavou rolí. A díky tomu, že si nehraje na žádnýho frajera, vypadala jeho role velmi přesvědčivě. Carrie-Anne Moss alias Trinity, mě překvapila asi stejně. Ani ji jsem nikde jinde neviděl a proto si mě získala zde. Laurence Fishburne alias Morfeus tu předvedl možná nejlepší roli. Je to velmi charakteristická postava a bez ní by to nikdy nešlo. Hugo Weaving jako hlavní záporák nepůsobil špatným dojmem a zde taky ukázal svoje kvality. Všichni byli ještě doplněni skvělým dabingem, proto odpůrcům dabingu bych tento doporučil, jelikož je skvělý. Matrix je nejlepší akční film všech dob a nikdy ho nikdo nepřekoná.

Velice vydařené pokračování předchozího dílu. Vyvedly se zase všechny akční scény i honička v autech. Film měl opět velice působivé ozvučení i rozvinutí děje. Film se mi líbil hlavně proto, že zde bylo více scén z matrixu, protože scény z jejich světa nebyly nic moc. Dávám 94%.

Na tento film jsem se velice těšil, ale trochu mě zklamal. Nemůžu opomenout velice vydařenou bitvu mezi lidmi a stroji, ale já čekal trochu více. V předchozích dílech bylo mnohem více scén z matrixu a tyto scény mi zde velmi chyběly.

Film se velice povedl. Líbil se mi námět i příběh. Byly perfektně ztvárněné postavy i jejich schopnosti. Bylo zde celkem dost akčních scén, které se velice vyvedly. Opravdu mě nadchly všemožné schopnost všech mutantů a velice doporučuji.

Opravdu vyvedené pokračování. Líbily se mi všechny nové postavy i jejich působivé schopnosti. Film byl opět velice akční s velmi rozvinutým dějem i pěkným ozvučením.

Na tento film jsem se velmi těšil a splnil všechna očekávání. Zase zde bylo spoustu akčích scén. Velice mě zaujalo jak lidé chtěli mutanty přinutit vzít si ten lék. Velmi se povedla i závěrečná impozantní bitva.

Zrovna včera jsem se díval na Dinotopii a říkal jsem, že se řadí mezi nejlepší filmy o dinosaurech, že má i svůj originální příběh a hezky rozvržený děj. Ale Jurský park, který má naopak ukázal špatné stránky dinosauří „povahy“ předčí svým dinoscénářem úplně všechny filmy jemu podobné. Dnes jsem měl chuť si připomenout starou dobrou klasiku. Jurský park je ve všech směrech určitě nejdokonalejší dino >film<. Podotýkám film, protože včera jsem vychvaloval Dinotopii. Poprvé jsem Jurský park viděl už velmi dávno. Pak byla i dvojka a oba dva díly jsem si pouštěl na chatě neustále dokola, protože lepší povídání o dinosaurech dostanete nanejvýš v dokumentárním seriálu Putování s dinosaury. Nevím, jak to skutečně bylo, ale Spielberg musel na všechny distributory udělat hezký úsměv, protože jak si může neustále dovolovat takovéto prostředky jinak, to nemám nejmenší páru. Zatím jsem se nesetkal s filmem, který by Spielberg vyloženě zvoral, a tento nápad společně s Čelistmi mu určitě udělali průchod k doživotní popularitě. Příběh je tak neuvěřitelně originálně řešený, že ani po desáté vás nezačne film nudit. Největší úspěch filmu ale spočívá v tom, jaký dovedl mít spád. Hned ze začátku víte, že jde pouze o schválení ostrova. Užíváte si naprosté pohody, a pokud vás zajímají všechny chytré věci, které tu jsou řečeny o různých mitózách atd., musíte se i soustředit, protože se tu dbá na všechno. A pak to přijde. Pohodička se změní na boj o život, je to trochu předvídatelné, ale pokládat se to dá za špatné jen tehdy, když vás první polovina nudila. Nedá se opomenout, že film je velmi přímočarý, ale tento fakt zase vylepšují ty efekty. Na rok 1993 jsou neobvykle kvalitní a velmi líbivé, ale ty nejsou nic proti tomu, co Spielberg dokázal s loutkami. Všichni dinosauři tu jsou vlastně zblízka loutky, ale kupodivu nevypadají tak strašně uměle. Samozřejmě, že vás odradí menší škála pohybů, ale vzhled je naprosto skvělý. Jak u tyranosaura tak u velociraptora atd. Všechno vyzní velmi reálně, protože Spielberg dal do toho srdce i duši – také zvukové efekty jsou velmi působivé. Film jako celek všech dobrých vlastností je neopovrhnutelný. Spielberg myslel úplně na všechno, dal nám i skvělé herce; opravdu lituji těch, kteří nedokážou najít na filmu nic dobrého. Tento film je průlomový a zatím ho nikdo v námětu nepřekoná. Možná, že později Spielberg sám.

Podle mě se film moc nepovedl. To asi díky novému režisérovi. Děj byl tak trochu nepřitažlivý. Povedl se sice nový dinosaurus Spinosaurus i trochu jiný vzhled velociraptorů, ale velmi mi zde chyběl Tyrannosaurus, který zde byl asi jen 20 sekund. Jurský park už prostě nebyla ta klasika jako předchozí dva díly.

Druhý díl Jurského parku jsem viděl dříve než jedničku, proto jsem měl důvod ji mít radši (A to navíc velmi dávno.). Ještě teď se pamatuju, že jsem viděl dvojku asi třikrát před zkouknutím jedničky. Nicméně až teď se dostavila doba, kdy chci film hodnotit a ne ho jenom vidět. Až do teď jsem považoval dvojku za rovnou jedničce, ale divil jsem se, proč má nízká hodnocení na všech webech, ale po dnešku si totéž určitě nemyslím. Překvapuje mě, že k tomuhle S. Spielberg dopustil, neřekl bych, že tento film přímo zvoral, ale myslím si, že ho spíš napadla myšlenka o tyranosaurovi v San Diegu a dál to příliš neřešil. Příběh tohoto dílu je tomu prvnímu velmi podobný. Pouze se změnil důvod jízdy na ostrov, a samozřejmě postavy atd., a další věci naprosto samozřejmé. Nápad o dinosaurech už není ale originální. Park chovající v sobě dinosaury byla skvělá myšlenka, ale zkoumání dinosaurů navíc na jiném ostrově mi přijde velmi nepromyšlené téma. Pouze se využívá toho, jak dokážou být lidé naivní a posílat lidi na ostrov smrti. Postup děje se téměř doslovně replikuje. Ze začátku je samozřejmě pohodička, na ostrov se přímo nehrneme, ale jakmile se tam dostaneme, začíná to být úplně stejné. Tedy když jsme se tam ocitli, zodpovědělo se pár informací, které jsem před tím úplně ignoroval. Našel jsem spoustu nelogičností, jejichž vysvětlení se mi nakonec dostavilo, protože jsem věnoval filmu daleko větší pozornost. Dříve to byli jenom dinosauři… Nicméně reputace se zvýší jen o pár bodů, protože zápletka netkví v ničem jiném, než v konečném boji o život. A vážně mě překvapuje, že se dopustilo až k tak velkým replikám. V jedničce T-rex shodil auto, zde shodil karavan. A velociraptor přišel na řadu v úplně stejném pořadí, jako před tím. Však víte, nejdřív jsme se v jedničce báli T-rexe, pak raptorů a nakonec jako třešničky znovu T-rexe. Za plus v tomto případě považuji neplánovaný výlet v San Diegu, což je dobrý nápad. Ovšem neuvěřitelně mi tu scházel ne zrovna Alant Grant, ale John Hammond. Jeho malá účast se nevyrovnala roli předchozího spontánního a zdvořilého staříka. A zase na druhou stranu jsem v pohodě postrádal ústřední dvojici z jedničky a užil si ironického Jeffa Goldbuma a spol. Bohužel, druhý Jurský park ztratil hodně na kvalitě.

Film byl opravdu velmi poutavý. Byl velmi akční a díky půvabné sexy herečce Angelině Jolie mě film velmi zaujal. Velmi se mi líbil příběh i vedlejší postavy. Líbilo se mi také jak si uměla hlavní postava se vším během chvíle poradit.

Film byl opět velmi povedený, ale už to bylo v podstatě to samé jako v předchozím díle. Dobře, že měla Lara tentokrát nějakého parťáka, protože by mi pak příšlo, že hlavní postava je ze všech nej - Lara neměla v podstatě žádné slabé místo. Líbil se mi příběh i příšery co se oběvily na konci filmu.

Film Dannyho Parťáci je jeden z mála mých filmů, které se mi i po třeba pátém zhlédnutí neohrají. Viděl jsem je už mnohokrát a v čem tkví jejich nevídaný úspěch? Představovali něco zcela nového - Nastolili úplně nový žánr. Jen si zkuste představit, jak změnil můj pohled na filmy například Pán prstenů coby fantasy, a Dannyho Parťáci přišli s takovou zlodějinou, která skutečně nemá obdoby. Věřím tomu, že ještě před tímto filmem se na scéně objevilo mnoho jemu podobných, ale Parťáci byli u mě první, navíc ze skvělého roku plného převratů v kinematografii, tudíž mají navrch a jejich prvenství v tomto žánru už myslím, nikdo nepřekoná. Chci upozornit na to, že před dneškem se natočilo velmi mnoho filmů, tomuto podobných, u kterých do nekonečna píšu, že celou dobu se odvíjel příběh, kde šlo všechno jako po másle pro hlavní postavy, když „přímočarost“ přerušil zvrat, který vypovídal, že nám vlastně ve filmu toho spoustu ušlo. Jenže tyto událost (např.: Zlodějská partie, Cash) se nedaly nijak v ději „vypátrat“ – zkrátka se ke konci dotočily scény, které měly člověka zblbnout k ukvapeným závěrům. No, a tento styl využívají Parťáci naprosto srozumitelným a neoblbujícím způsobem, který ho ještě více posiluje, coby u mě prvního. Příběh není zrovna dokonalý, co se týká nepřímočarosti, ale téměř od začátku do konce se v něm dělaly věci, které mé oko před tím ještě nespatřilo. Před tím jsem tak promakané a komplikované přípravy nikde neviděl, a komplikovanější byli ještě více, když zde bylo tolik postav. Právě jedenáct, což je ale i obrovská výhoda. Každá má totiž specifické schopnosti, což přináší spoustu možností a zajímavostí. A když potom vidíte, jak je všechny v průběhu celé akce používají, a jak je celá akce do detailu promyšlená, valíte potom oči. Někomu to může přijít, že je to prostě jenom film, ve kterém se děje pořád to samé, všechno vychází bez chybičky podle plánu a „nepřátelé“ všechno naivně „baští“, ale podle mě tomu tak určitě není. Hned na začátku plánování akce je například načatá otázka, jak se dostanou ven, na což později zapomenete, ale pak se srdce směje nad tím, jak to udělali. Velmi se mi zde líbil charakter většiny postav, protože alespoň hlavní kladné byly spontání a zároveň vtipné. A byl by hřích nevzpomenout si na obsazení. To nemá snad ani obdoby. B. Pitt, G. Cloony, J. Roberts a velmi mě překvapil A. Garcia. Myslím, že Parťáci jsou výjimeční, a že budou bavit diváky každého věku.

Dannyho Parťáky jsem si myslím dostatečně vynachválil, když mě zburcovali k opětovnému zhlédnutí jejich tematiky. A ta mě opět natolik zaujala, že druhý díl nemohl chvíli počkat. První díl mi totiž přinesl do světa filmů novou věc, a i když mám za sebou už dost filmů podobných Parťákům, o kterých jsem už řekl hodně v názoru na jedničku, Parťáci jsou prostě parťáci, takže dvojka si mohla s tímto žánrem dělat prakticky, co chtěla. Bohužel ale v dvojce můžete sledovat velký pokles kvality, protože příběh už není tak skvěle propracovaný a je spíš rozkouskovaný a trochu nepřehledný. Už jsem byl zvyklý na plánování jedné velké akce spolu s něčím menším, ale není špatné udělat menší změnu, zvlášť kdyby měla dvojka vypadat úplně stejně. No, příběh začal trochu předvídatelně, ale určitě nejlépe, jak mohl, protože začít s úplně novou akcí, jakoby se nic nestalo, by bylo úplně zbytečné a trapné. Máme tedy zápletku pro nový příběh, a jak s ním naložíme? To je právě ono, protože děj druhého dílu je už neuvěřitelně zamotaný a daleko rozsáhlejší, což zní dobře, jenže se zde načnou nějaká témata, která nejsou rozebrána do působivých sfér. Nynější akce se od první velmi lišily. Scházela tu brilantnost, dokonce to někde i trochu přehnali. Až do teď nemohu pořádně pochopit například zvednutí domu. A vlastně celé ty loupeže měly menší chybu v tom, že v nich nebylo cosi osobního a nebyl zde žádný temperamentní chlápek, jako byl Andy Garcia alias Benedikt. Ovšem nové postavy přinesly k Parťákům hodně nového. Například V. Cassel představoval skvělé a velmi charakterní zpestření, i když důvod jeho účasti mohl být trochu smysluplnější. Ale ne všechny postavy přinášejí ovoce, například C. Z. Jones byla typickým příkladem neuvěřitelně zaujatého a posedlého policisty, který navíc splňoval stejnou roli jako J. Roberts v prvním díle. Pane na nebi! Nic trapnějšího, než převléknutí J. Roberts za J. Roberts nevymysleli? Jsem přesvědčen, že tomuto se měli diváci smát, ale já se na to ani nemohl dívat. A ještě bych se vrátil k parťákům, coby původním postavám, kteří zde neuplatňovali své schopnosti a vypadali spíš jako kompars. Škoda, že nacházím více negativního, ale ještě bych se vrátil k vyvrcholení, kterým alespoň mě neoblafli. Tak geniálně provedený tah to vážně nebyl, protože jste neměli možnost ho nikde postřehnout. Abyste to chápali, jednoduše se na dvojku podívejte, protože je více dobrá než špatná, jen mám více slov pro negativa.

Ani třetí díl nemohl zahálet, když jsem si celou sérii Dannyho Parťáků nedávno načal, proto ho mám stejně jako předchozí díly už po několikáté za sebou. Dannyho Parťáci jsou už klasa, a třetí díl mi nemohl uniknout ani po prvním zhlédnutí prvních dvou dílů, i když dvojka se o něco zhoršila. Je ale fakt, že trojka si naopak polepšila, i když bych do ní neřekl. Druhý díl navazoval dějově na první díl, což byl správný tah. Říkal jsem, že kdyby přišla nová akce jakoby nic, nic nového by z toho nevzešlo, ale je zvláštní, že kdyby třetí díl představoval osobní konflikt s postavami z druhého dílu, nedopadl by také určitě nejlépe. Chci říct, že nový příběh, který by prakticky mohl existovat sám o sobě, se nyní daleko více podobal prvnímu lepšímu dílu, ale zároveň nepředstavoval přímé kopírování po druhém, trochu zamotanějším díle. Nová zápletka se vymyslela celkem zajímavě, ale byla to jen zápletka, tudíž asi pět minut děje, kde se rozhodlo, co se bude dělat. A tímto chci říct, že obecný průběh se od prvního dílu příliš nelišil, ale nové věci zase více odpovídaly nové zápletce. Shrnutě nové věci, s malými podobnostmi – to lepší ale převažuje. A myslím, že nový příběh si získal i mě, protože co byl A. Garcia alias Benedikt za padoucha ve srovnání s Al Pacinem? Všichni D. Parťáci jsou prakticky známé osobnosti, a nejspíš proto, že se tento díl obešel bez žen v kladné roli, obsadili právě Pacina. Jsem fanouškem českého dabingu a v právě v české verzi vyzněl Pacino ještě zlomyslněji. Oproti dvojce jsem mohl sledovat daleko častější využívání schopností všech parťáků, ale opět se trochu zašlo do extrémů. Že do svých akcí vkládají takové peníze a mají prakticky vše, na co si vzpomenou, bych chápal, ale ta věc s vrtákem mi vůbec nedává smysl. Je to trochu škoda, protože v časovém rozmezí, které mohli tvůrci třeba o pět minut natáhnout, by mohli detaily okolo těchto věcí více osvětlit. No, ale to lepší jak jsem říkal, převažuje a velkou radost mi udělalo opětovné obsazení Garcia nyní v zajímavějším postavení a ač krátké, tak stejně vtipné Casselovo. Nejnovější díl je trochu komplikovanější než jednička, ale má své kouzlo, které zapůsobilo. I konec nevypadal tak „zbrkle“ jako ve dvojce.

Film byl opravdu velmi povedený. Byl opravdu velice vtipný a akční. Will Smith svoji roli opravdu splnil na výbornou. Doporučuji určitě příznivcům vtipných sci-fi komedií.

Opravdu parádní film. Musel jsem si ho pouštět pořád dokola, když jsem ho viděl poprvé. Líbil se mi vtipný příběh i námět. Herecké výkony byly opět velmi uspokojivé. Byli zde různí mimozemšťani. Díky Frankovým vtipným hláškám film neztrácel po celou dobu šťávu.

Indiana Jonese jsem viděl už opravdu mnohokrát, ale nic mi nezabrání dívat se na něj klidně po desáté, když měl u mě tak velký úspěch. Je to totiž můj první shlédnutý film, který využívá zajímavostí archeologie, a možná se jedná o první film vůbec, který si vybral toto téma. Ale stejně mě opět překvapuje, že se i na tomto filmu podílel můj oblíbený režisér S. Spielberg. Hned po Čelistech je to jeho další trefa, která oslovila určitě spoustu z nás. Dobrodružný příběh, který si napoprvé vybral ztracenou Archu úmluvy, by nebyl ničím, kdyby hrdina nebyl opravdový dobrodruh. Hned úplně na začátku jsme měli možnost podívat se na jeho způsob, jak si vydělat na denní chleba a hned první velká akce nás přesvědčí, že Indiana Jones je prostě pravý hrdina, schopný obrovských činů. I když je film natočený v roce 81, děj se odehrává za hrůzovlády A. Hitlera v Evropě a to je občas i stinná stránka tohoto filmu. Je to skoro stejně jako v Mumii 2, kde chtěla všechna vojska světa pro změnu ovládnout Anubisovu armádu, tady je to tak, že chtějí Nacisté ovládnout svět právě díky legendárním náboženským relikviím. To mi přijde uhozené, že filmaři takto nesmyslně rozvíjí událost, která takto ovlivnila životy spousty lidí. Indiana Jones je skvělý hrdina, ale ne jenom v tomto díle je to prostě zachránce světa. Ale k příběhu, Archy úmluvy zrovna nerostou na stromech, takže je tu alespoň pár scén, kde se děj trochu uklidní a přijde na řadu vyhledávání, kde vidíme, jak Jones využívá svých znalostí a postupně tu relikvii vypátrá, ale to přijdou vždy na řadu zase Nacisté. Vždycky když udělá Indiana nějaký významný krok, vždy se objeví parta s puškami, a buď ho zajmou, nebo ho nechají na těch nejhorších místech. Takto se to pořád opakuje, ale napoprvé to není tak hrozné. H. Fordovi musela tato role dát opravdu hodně do těla, protože Jones je na jedné straně skvělý archeolog, ale zároveň je to člověk, který se v už rozjetém příběhu neobejde každých pět minut bez akční scény, a co by to bylo za Jonese, kdyby tu nebyla významná ženská. K. Allenové určitě významná role, protože ve filmu to není žádná fajnová slečinka, ta skvěle načala Jonesovu společnost. Dál jsem velmi rád za obsazení J. R. Daviese, ale trochu víc jsem čekal od obsazení A. Moliny. Nicméně, tento film stojí se svým nepředvídatelným konec za to každému.

Když se mi tolik líbili Dobyvatelé ztracené archy, proč se nepodívat na dvojku Chrám zkázy, že? Také to dnes není poprvé, co se na tento díl dívám, Indiana Jones už je zkrátka klasika a i tento film se vyzdobil vyhovující délkou, což když se člověk nudí a pustí si ho, má před sebou skvělou zábavu. Jelikož celá série začala s posvátnou náboženskou relikvií – ztracenou archou, byly díky tomu požadavky na druhý díl patřičně větší, protože právě staré relikvie jsou alespoň pro mě velmi zajímavé. Nový příběh už podle mě neměl tak vysokou hodnotu jako jeho předchůdce, protože tam jsme měli rozehřívající dobrodružný začátek a pak dlouhou pauzu, která nám s pomocí dialogů pomohla pochopit, v jaké situaci se náš hrdina nachází a do čeho se chce pustit. Z toho plyne, že takto tomu zde nebylo, protože začátek je tu sice opět akční, když tu náhle se ukáže úplný zvrat, a najednou se hrdina nachází v nechtěném poslání, které tentokrát bohužel neobnáší žádnou známou náboženskou „pomůcku“, ale pouze kámen, který si pan Spielberg jenom vymyslel. Na druhou stranu to přineslo i pár dobrých změn. Konečně jsme se tentokrát vymanili z deprimujících Káhirských uliček a od našich dříve nacistických „kamarádů“. Nové prostředí filmu sice svědčilo, kéž bychom si ho ale mohli více užít. V jedničce jsme procestovali půlku světa, ale prostředí se nikdy prakticky tolik nelišilo. Zde jsme na chvíli zavítali do hor, kde se odehrála ta světoznámá neuvěřitelně nereálná scéna s vodním člunem, odkud jsme po řece dopluli do Indie, kde se už scénky s červenou čarou, jak naznačuje směr jízdy, nesetkali. Po nepříliš dlouhé době, kde jsme si mohli na krátkou chvíli vychutnat indické džungle, jsme se ponořili do světa indického paláce. Po další porci akčních scén se zase ukázalo, že jde o ovládnutí světa, ale jsem přes to rád, že ti co chtěli svět ovládnout, nebyli Nacisté, nýbrž příslušníci smyšlené víry, kteří nepředváděli to, ty scénky, kde hrdina nějak pokročí a záhy se objeví nepřátelé v převaze. Harrisona netřeba dlouze komentovat, ale dost mi vadil jeho dabing, který má k jeho ustálenému velmi daleko a jeho nereálné akční scény. Nová dámská společnost celkem ušla a jsem i rád za obsazení také dětské postavy. Ovšem v akčních scénách v druhé půlce filmu byly Kraťasovy scény, kde bojuje sám proti deseti dospělým mužům, jsou naprosto nepřijatelné. Dvojka je trochu horší, ale pořád má úroveň.

Ták, asi po desáté jsem se podíval i na předposlední díl Spielbergovy veleúspěšné série o Indiana Jonesovi a samozřejmě to tu ozdobím klady a zápory. Na režisérovi Spielbergovi se mi líbí jeho přesvědčení a jak je vidět, vždycky mu to vyjde, protože po spíše záporně zkritizovaném Chrámu zkázy se přes to odhodlal a s Harrisonem Fordem natočili další díl o oblíbeném hrdinovi. Zde se opět „zašívají“ záplaty, které Chrámu zkázy chybí. Jelikož jsem předtím naznačil svůj zájem v náboženských relikviích, Svatý grál je v tomto případě naprosto skvělou volbou, a hned se mi to okamžitě vybaví prvního Monty Python, který Grálu také vužívá. Myslím, že v dobrodružné formě navíc se skvělými herci je to přece jenom lepší, protože jsme měli stejně jako u Archy úmluvy možnost shlédnout, co Svatý grál dovede. Film začal opět od předchůdců odlišně. V jedničce to byla zahřívací scéna s Indyho druhého způsobu života, ve dvojce v podstatě také, ale poté začalo něco zcela nečekaného. Nyní jsme měli možnost shlédnout Indyho začátek, což je pro úspěch velmi dobrým tahem, protože opakování by už asi nikoho nebavilo. Když pak nastala scéna s Harrisonem Fordem, byl jsem trochu v rozpacích, protože kdy se odehrává první díl, nevíme a v dvojce uběhlo od prvního incidentu očividně pár let a zde je teprve rok 1938… Již v jedničce byli Nacisté, jsem z toho trochu jelen. Když opět Nacisté, všeobecně platí, že náš hrdina se nikdy nepohybuje sám. Vždy jsou mu nepřátelé v patách, zatím tomu nebylo jinak a to vlastně v žádných podobných dobrodružných filmech. Ovšem mě nikdy u této série nepřestane překvapovat, že novinky nevynechají žádné další pokračování. Ženská hrdinka je nyní záporná a Indy i přes to není na své cestě sám. Dáma to není, ale tentokrát má Indy mnohem lepší společnost, než měl dříve. V jedničce to byla klasická, dá se říct rozumná žena, ve dvojce zase zhýčkaná slečinka a nyní je to hrdinův otec. Říkal jsem lepší společnost, protože fórky dámy, které zazněly ve dvojce, neměly zdaleka takový účinek, jako skvělé dialogy role Seana Conneryho. Jen díky němu je film mnohdy opravdu vtipný a nejlepší na něm je, že díky jeho vlivu na Indyho vede cestu i on. Dříve byly vedlejší ženské role pouze „vláčeny“ za hrdinou. Akční a dobrodružné scény filmu opět nechybí a myslím, že díky závěrečným scénám a účasti skvělého Seana Conneryho si film vydobyl první místo v celé Indyho sérii.

Terminator je dnes už klasika která vznikla v osmdesátých letech minulého století, jejíž sláva se do zániku jen tak neuvrhne. V časech, kdy byl tento film vytvořen, myslím ještě většina nápadů tolik nestagnovala, jako tomu je ve dvacátém století, ale ať tomu bylo jakkoliv, lidé si ještě kin a videofilmů neužívali tolik jako my, a klidně se vrhli do filmu, na jehož plakátech majestátně postával Arnold Schwarzenegger s brýlemi a zbraní. Lituji toho, že jsem nemohl být na premiéře a zároveň chci lidem za tuto pochopitelnou zbrklost, která udělala z Terminátora jedním z nejlepších akčních filmů všech dob, poděkovat. A to oprávněně. Terminátor má totiž neuvěřitelně originální nápad, který z mého pohledu ještě nikdo nikdy netrumfnul. Akční filmy mohou mít speciální zabijáky, kteří mohli snad všechno, ale nikdo z nich nikdy nemá na zabijáka, který byl prostě, jednoduše a vyloženě stvořen pro zabíjení. Na kybernetický organismus se živou tkání prostě žádný z ostatních akčních nápadů nemá. V této době může konkurovat možná Smrtonosná past nebo zbraň, ale každá z nich může být, jak chce nepřímočará, nebo jak chce nepředvídatelná a stejně nebude mít na akci, která možná postrádá jistou nepředvídatelnost, ale vyvolává ve vás tak skvělý pocit, že z budoucnosti byl vyslán robot, který má za úkol zavraždit vůdce odboje té doby ještě před tím, než se narodí. A k ochraně matky tohoto člověka je ještě k tomu vyslán člověk, jehož přítomnost přináší další a další scény, které provází ještě vzpomínky na budoucnost. Děj je velmi příjemnou kombinací scén Arnolda S. a L. Hamilton s M. Biehnem. S Arnoldem alias Terminátorem nás provází pokaždé děsuplná atmosféra vyvolaná hudbou s jistým nádechem a zde si můžeme užívat Terminátorovy kamenné tváře a jeho naprosto famózní interakce s prostředím. Arnoldu nejen role záporného hrdiny velice sluší, ale hraje ji zároveň opravdu dobře a to nejen jako obyčejný stroj. A s ústřední dvojicí, když zrovna nesvádí zběsilé honičky s Terminátorem, se dozvídáme jak slovní, tak obrazovou verzi budoucnosti. Už jen tyto „samostatné nájezdy“ jsou nesmírně zábavné, ale když se obě strany střetnou, vůbec to neubírá filmu na kráse. Akční scény nejsou vůbec nudné, když se Arnold po každé nově inkasované ráně znovu postaví na nohy. A celkově tyto scény imponují svým provedením, které nemá s nudou vůbec nic společného. Jak se napětí neustále stupňuje, s ním začíná hrát nová hudba, nové ještě kvalitnější akční scény, které vrcholí až s Terminátorem v jeho pravé kůži. Je to neuvěřitelné, ale po stovce akčních scén vás nezačne nudit ani další dávka, kde uvidíte, jak tuhý má Terminátor kořínek. Ke konci ještě málem opláčete Kayla Reese a v zápětí přichází ještě další scéna, ve které si už trháte vlasy nedočkavostí. Jamesi Camerone, máš opravdu dobré filmy a tento je jedním z těch nejlepších. I Avatar si zvládl, ale ten nikdy nebude mít tak velký obdiv, jako Terminátor, který je opravdu mistrovským dílem své doby. Gumová tvář nebo efekty jsou naopak možná ještě lepší svou děsivostí, než většina nových vychytávek. Terminátor dnes nesmí nikomu chybět.

Terminátor byl tak dobrý film, že neshlédnout jeho další pokračování by byl opravdu hřích. Už jsem o prvním díle navykládal dost a pořád bych dokázal psát dál a dál, ale James Cameron, jakožto režisér, pro nás připravil v roce 92 i druhé pokračování, za což jsem mu jako fanoušek neskonale vděčný, protože znovu nás vtáhl do epického příběhu z kovovými kybernetickými organismy a dokonce přišel i s mnoha dalšími vylepšeními, které dělají z tohoto dílu ještě lepší dílo, než byl první film. Jamese Camerona jsem po Avataru moc rád neměl. S tímto filmem mířil příliš vysoko, ale když se vrátím v minulosti a vzpomenu si na jeho starší lepší díla, hned je jeho reputace výš. Uvědomil si totiž, že dělat nový díl s jedním terminátorem, kteréhož se snaží nějaký voják, ale pořád člověk zastavit, by podruhé byla nuda, a proto přišel s dalším neskonale originálním nápadem, jímž jsou na scéně dva terminátoři. Originalitu si můžete vykládat, jak chcete, ale film by nebyl originální, kdyby >znovu< nebyl na scéně Arnold Schwarzenegger. V prvním díle představoval velmi přesvědčivě nezastavitelného zabijáka, který měl jen jeden cíl - zabít. Změna v kladnou postavu je ještě posílena tím, jak z počátku nevíte, zda tomu tak opravdu bude. Robert Patrick totiž není jako Arnold tolik pokrytý svalovou hmotou, tudíž na začátku vypadá jako druhý Michael Biehn, ale jak jsem už říkal, takhle by to byla nuda. A Arnold stejně hned od začátku sníženou úrovní brutality nemůže hrát toho špatného, zvlášť když se Patrick chová poněkud divně. Náhle se setkáte i s živoucí legendou – Johnem Connorem. Edward Furlong zpočátku se svým emo stylem nevypadá příliš přesvědčivě, protože je to obyčejný rošťák, ale hned od prvního setkání alespoň víte, že je schopen věcí od ježdění na motorce až k hackování bankovních automatů. První akce už tluče na dveře a ujišťuji vás, že po zhlédnutí verze s titulky obsahující popisky veškerých triků, záměrů a zajímavostí ještě více oceníte honičky, které se mohou zdát být nudné. Sami s nimi poznáte, že veškerá akce je i s krátkými přestávkami a vzhledem k ostatním filmů velmi reálná. A úroveň daleko přesahuje hranice díky kovovým tvářím obou terminátorů. Musím opravdu uznat, že tento film není dobrý jen se svým námětem, ale kupodivu i dějem a rozpoložením. Máme spoustu času na seznámení, následuje akce, pak velmi vítaná a kupodivu velmi zábavná i vtipná čtyřicetiminutová přestávka, a pak další akce následovaná závěrem. I bez akce Terminátor 2 vyniká už jen tím, jak se změnila role L. Hamilton, jak John klábosí s T-101 a učí ho lidským způsobům, a jak role Hamilton z prvního dílu vstoupila do J. Mortona. Film jde hodně do hloubky, žádná scéna tu není nazmar, všechno se zde uplatní, hudba je perfektně rozpoložená a konec vás dokáže i dojmout, protože Arnold v novém světle dokáže divy. Mám trochu výhrady k nekvalitně zvukově provedenému dabingu, ale i tak není o moc horší, než originální. Bez obalu ovšem mohu říct, že druhý díl je nejlepší z celé série.

Terminátor je jak už jsem říkal dřív, velmi úspěšná série. Arnold Schwarzenegger opět jako kladný hrdina tentokrát jako terminátor T-800, předvedl jak jinak perfektní výkon. Tentokrát mě ani moc nepřekvapilo, že sem navalili efektivnějšího a lepšího terminátora T-X v podání ne příliš známé Kristanny Loken. Herci jako Nick Stahl a Claire Danes byli opravdu dobří, že se do své role takhle vžili. Nejvíce nadšenej jsem tentokrát byl z video efektů. Arnie se zde oběvil na jedné půlce s kostrou a druhé s živou tkání a tentokrát už fakt vypadal líp. Film doprovázel nádherný soundtrack a akční scény byly nejlepší ze všech tří dílů. Dlouhá pauza si už vyžádal dobré pokračování a tady je mnohem zábavnější než kdy před tím.

Snad ten nejlepší hostorickej film co jsem kdy viděl. Podle mě předčil i né zrovna historicky přesnej film 300: Bitva u Thermopyl. Film nebyl asi tak úpně historický, protože to je myslím fiktivní dílo. Film měl přenádherný příběh. Děj byl hodně barvitej, rozvitej a fakt zajímavej. K mému překvapení, už podle souzení z názvu, tu nebyly jenom válečné scény z arény plné gladiátorů. Tyhle scény se oběvily asi až po středu filmu. Jak už jsem mluvil o gladiátorech, jejich scény přestavovaly hodně podstatnou část filmu, a se skvělým hercem Russelem Crowem se tu oběvily skvělé bojové scény. Plně souhlasím s tím, že si Russel Crow toho oskara opravdu zasloužil. Hodně mě překvapila délka filmu, a za těch přibližně 120 minut se nedá prakticky zívat. Film měl i neočekávatelný konec, u kterého jsem asi v devíti letech bulil jako želva. Dávám zasloužených 100%. Fakt skvělej film.

Film v celku ušel. Neměl moc extra námět, protože si ho ani pořádně nepamatuju. Děj byl občas dost zdlouhavej, ale někdy tu byly celkem pěkné momenty. Líbily se mi akční scény i herecké obsazení s nepříliš známými herci. Bylo tu dost vtipných scén, momentek i hlášek, které nebyly tak špatné. Byl to takovej dobrodružnej film, kterej stojí akorát za jedno shlédnutí a proto dávám jenom 60%, což musím tomuhle filmu nadmíru stačit.