Omarovic

V Divočáky jsem teda žádnou důvěru nevkládal, na první pohled mi to celý přišlo jako kýčovitá komedie bez duše. Pravda je tak z poloviny, protože film měl své hvězdné, ale i stinné stránky. Celkově mám z filmu spíš dobrý pocit, protože jsem byl z hereckýho obsazení velmi nadšen. Aby taky zklamali Martin Lawrence, T. Allan nebo W.H. Macy a co teprve John Travolta. Po akčních mafiánských rolí se zde trochu sklidnil. U filmu s takovýmto námětem, tedy o motorkářské svobodě, bych spíš obsadil nějaké mladé hošany, kteří teprve začínají, ale obsadit již takřka vysloužilé herecké legendy, byl ten nejlepší tah, jaký mohli tvůrci udělat, protože představa, že nějací trapní teenagerové si hrají na machry... ta představa. Právě díky starším hercům film vyzařoval mnohem větší uvolněností a přívětivou atmosférou, vtipné scény založené prakticky na senilnosti se nedají srovnávat s obyčejnou debilitou, takže znovu podotýkám, že obsazení je přínosem. Ale když se na to podíváte s pesimismem, vyjde vám zase něco jiného. Jak už to tak bývá. Komedii jsem snad zatím nezažil s pořádným příběhem. Celé mi to zase přišlo takové o ničem. Ano, pár chlapíků si vyjelo na výlet, aby se trochu povyrazili, ale co z toho celé vznikne? Právě takhle to nemám moc rád. Film začne vždy uvolněně s jistým plánem do budoucna, a zápletka přijde až po víc jak půl hodině. Tento faktor se mi zvlášť na komediích nelíbí. Po zápletce se úplně zapomene na podstatu a původní záměr, pak se z vtipných scén, stanou ty samé, u kterých se člověk spíš stydí. No nic, když se zde zkříží dobrá a stinná stránka, nevyjde mi nic jiného než 70%.

Když jsem viděl film Nepřítel před branami, myslel jsem si, že už se nenajde žádný další válečný film z druhé světové, který by se několika originálním výjimkám mohl nějak vyrovnat. Vůbec jsem nedoufal, že další film tohoto typu bude nějakým způsobem originální, že mi přinese něco nového, spíš nový pohled na druhou světovou válku, ale jelikož si předem před shlédnutím filmu nečtu žádné informace, dostal jsem se k tomuto prostřednictvím filmografie Thomase Kretschmanna. Jenom kvůli němu jsem si film pořizoval a bylo mi na 51% jedno, jaký film bude, ale ani v nejmenším jsem nečekal, že se mi bude film tolik líbit a jedno obrovsky významné plus je, že film byl zaměřen na pohled na druhou světovou z válečných ponorek. To je pro mne veliká novinka, protože jsem ještě žádný s ponorkami neviděl. Hned od začátku mi bylo skoro jasné, jak to bude probíhat. Parta amerických frajírků se vydá v ponorce do války a bude ta nejlepší ze všech. Jenom pitomý předpoklad zde neměl žádnou hodnotu, protože se to vyvíjelo mnohem líp, než by si kdokoliv mohl myslet. Člověk by právě čekal, že americká ponorka bude ten významný lamač a že ovlivní průběh války, ale jakmile uběhlo pár minut, měl jsem pohled na film zcela jiný. Další co by se dalo předvídat je, že německá posádka ponorky bude jenom pouhá sebranka zuby cenících frajerů, ale zase jsem se mýlil. Tedy dvě hlavní německé postavy mě ovlivňovaly hned od začátku, proto jsem těch prvních pár desítek minut fandil němcům, ale když došlo k fantastickému zvratu, už jsem vkládal důvěru i v Amíky. Fandil jsem Němcům, ale to jen díky Kretschnmannovi a Tilu Schweigerovi, pak už se nespokojená část německé posádky stala pro děj hrozbou, takže pak už jsem byl jen pln napětí, a jen čekával, jak to celé dopadne. Konec si to celé zpečetil a chtěl bych ocenit i všechny herecké výkony. Toto je skvělá podívaná.

No teda! Po tom co jsem neviděl jeden den film, jsem si vybral snad ten nejlepší, co jsem mohl. Truman Show jsem vůbec nevěřil, možná kvůli Jimovi Carreymu, protože si u mě hodně snížil reputaci ve dvou dílech Ace Ventury, kde jsme se o jeho hereckých kvalitách nic nedozvěděli, ale zde předvedl teda něco naprosto úžasnýho! Jelikož hraje snad jenom, pokud vím hlavně v komediích, neměl jsem právě důvod filmu věřit a i když má zde v žánru napsáno komedie, já bych ho dokonce, když to trochu přeženu, nazval horrorem, protože to, co jsem zde viděl, mě doslova děsilo. A to víc, než v jakémkoliv horroru. Jedno se filmu musí na 100% nechat. Jak už nejspíš pár lidí řeklo, originalitou teda rozhodně nečerpal. Troufám si říct, že něco originálnějšího jsem neviděl, protože film je prakticky geniální. Námět je tedy úžasný a příběh… To je jedna velká paráda! Film byl doslova plný skvělých zvratů, jediná scéna mě tu nenudila, scénář je naprosto perfektně sepsaný, no tvůrci si zaslouží hodně velké uznání! Jenom je škoda, že těch pár nominací nevyšlo. Já si to sám nedokážu vůbec představit. Být celý svůj život sledován takovým množstvím lidí, mít celý svůj život jenom řízen. A ke všemu, kdybych o tom vůbec nevěděl. No to by byl naprostej vrchol. Já na místě hlavní postavy, bych dal takovou žalobu, že by se z toho svět nevzpamatoval po zbytek jeho existence. Jenom mi zde vadí jedna věc. Je to maličkost, ale dychtivě toužím po prodloužení filmu. Jim Carrey jako herec je sice také sledován, ale chtěl bych vědět, co by zde jeho postava dělala dál. Jak by to na tom normálním světě dokázal. No to je asi záměr, aby si diváci vytvářeli vlastní pokračování. Jim Carrey předvedl zatím nejlepší výkon svého života a to jsem ani jeho další filmy neviděl. Zde jsem se do jeho role tak vžil, že bych mohl její život žít sám. Další nepostradatelní herci byli určitě Ed Harris a Paul Giamatti, kteří zde vytvořili perfektní vedlejší postavy. Já jsem z filmu upřímně velmi nadšen, škoda, že nebyl delší, ale myslím, že 100% filmu postačí.

Když jsem byl menší a díval jsem se na Pokémony, Digimony a pak Bayblade, ze všech těchto tří jsem měl nejradši digimony, ale po tom, co jsem viděl Digimon: The movie, skoro jsem jim přestal věřit a doufal jsem, že moji nostalgii oživí první film o Pokémonech. Teď už vím, proč jsem měl radši digimony, protože i když byl jejich film strašný, pořád byl lepší než tento film o pokémonech. Na druhou stranu, mohlo to být i horší. Velké plus bych určitě udělil za grafické zpracování, které se mi zdá na animovaný film z roku 1998 docela rekord, ale i když za to nebudu nic filmu odebírat, hodně mě štvaly scény, které snímaly všechny jakoby z dálky, to už všichni vypadali jako namalovaní na obraze. Na pokémony samotné jsem skoro úplně zapomněl, z epizod jsem si nepamatoval skoro nic, takže to byl další důvod, proč jsem se na film vůbec díval, ale skoro nic jsem z nich neměl. V epizodách se jim aspoň trochu věnovali, ale zde jsem si jich zdaleka tolik neužil, protože film byl neuvěřitelně krátký, ani si teď nedokážu představit, jak jsou vlastně epizody krátké, protože film mi uběhl jako voda. Hned jak jsem viděl prvního normálního pokémona, hned jsem věděl, proč jsem je neměl tolik rád. Až na dva speciální, zde neumí ani jeden normálně mluvit, každý umí jen své jméno a když slyšíte pořád dokola pika pika, bulbasaur nebo squirtle, leze vám to pěkně na nervy. A když do toho zde nebyl ani jeden pořádný souboj, stálo to celé za pěkný prd. Aspoň, že jsem zde neslyšel pořád dokola „volím si tebe“. Už jsem si ani nevzpomněl, že dabing všech postav mluvily malé děti, takže film nebyl ani trochu seriózní. Happy end mi přišel tedy dost trapný, dokonce víc než digimonní humor.

Na filmech o již velmi z filmů známé druhé světové války, kterou již každý zná skrz na skrz díky filmům, mě otravuje vždy pořád ta samá věc. Vždy jsou v tom hrdinní Američané, kteří jsou vždy nejlepší, nejsilnější, nejinteligentnější atd., kteří bojují proti nelidským bytostem – Nacistům. A právě díky všem opakům, které mi tento film nabídl, měl u mě celkem slušný úspěch. Konečně jsme se jednou podívali (až na Schindlerův seznam) na druhou světovou z úhlu jiného pohledu, nemá cenu zde hledat patřičné rozdíly, protože boj je jako boj, ale konečně to nebyli Amíci, nýbrž Rusové, kteří dosáhli prostřednictvím tohoto filmu většího uznání, protože ne všechnu smetanu slízli Američané. Hodně se mi na filmu líbila přiléhavá atmosféra. Jelikož zde nešlo o průběh války, jaký známe třeba z vojína Ryena, celé to rozbombardované prostředí dokonale podporovalo právě atmosféru a měl jsem z toho úplně jiný pocit, než jaký znám. Příběhově se film celkem vyznamenal, protože ač šlo o válečné prostředí, nešlo tu jenom o rozprášení celé německé armády. Jak to tak bývá, ve většině filmů z druhé světové, se nedává vůbec žádný prostor pro záporné postavy. Člověk jenom sleduje a potichu se raduje, když hrdina pobíjí jednoho nepřítele za druhým, protože ho žene pocit naděje, že se hrdina dožije šťastného konce. Zde tomu tak rozhodně nebylo. Ed Harris v roli nacistického snipera, mě skoro o dobrou naději připravoval, jelikož jeho postava zde dostala spoustu prostoru a troufnu si říct, že jsem někdy fandil i jemu. Je pravda, že mě připravil o větší účast Rona Perlmana, ale jeho role byla zkrátka charismatická. Judemu Lawovi i Rachel Weisz bych za skvělé výkony pogratuloval a doplním, že lepší film o sniperech snad neexistuje. Další dobrý válečný film do sbírky.

Na muže v ohni jsem se nechtěl dívat hned ze dvou důvodů. První byl ten, že je to thriller spojen s mafiánským podsvětím a ten druhý, že délka filmu se zrovna nehodí pro chvíle, kdy mám čas, ale vím jistě, že jsem si ten čas měl udělat už dřív, protože je možné, že lepší thriller jsem neviděl. Zezačátku jsem se domníval, že půjde jen o únos a specializovaný policista se bude drát na cestě zločinu a vyšetřovat svědky, hledat stopy a tak podobně, jak už to všichni známe. Jenže to jsem se měl na film nejdřív podívat a nezačínat s předčasnými závěry, protože film měl všechno, co mít měl. Zápletka přišla až po notné době, v jejímž průběhu jsem si doslova liboval. Dakotu Fanning jsem si myslel, že budu prakticky ignorovat, protože jsem jí viděl jen ve Válce světů, kde sice výkon předvedla, ale ta její role byla k nevydržení. Ale po chvíli jsem věděl, že ve filmu bude nepostradatelná, jelikož se mi zde velmi líbila, byla velmi inteligentní a i přes nízký věk to zvládla bezvadně, sice se dal předvídat její konec, ale to je teď jedno. První polovina byla jasně na 100%, protože se ukázalo, že o policejní vyšetřování nejde, tedy film byl uvolněný se skvělou atmosférou a svým způsobem s milými a vtipnými scénami. Po zápletce to šlo s kopce ale jen na tolik, abych filmu ubral 3%, protože hlavní hrdina si klestil cestu a vedl vlastní vyšetřování sám. Denzel Washington, ač některé jeho role jsem moc neocenil, zde předvedl zatím nejlepší svůj výkon, aspoň tam, kde jsem ho viděl já. Jeho postava měla jen dobré vlastnosti, nedeprimovala mě a navíc vedle Dakoty to vypadalo úplně jinak, než v jiných filmech. Včetně těchto dvou herců jsem zde nemohl postrádat také třeba Christophera Walkena nebo Giancarla Gianniniho. Padouši nedostali ve filmu prostor, což je pro film přínosem, navíc s perfektní hudbou a bezchybným koncem si film vysloužil můj titul film měsíce i když už je vlastně březen (Platí pro únor).

Na Četu, ač je to válečný film, jsem se díval hlavně kvůli dějství z jiné války, než je ta druhá světová, jejíž příběhy už zfilmovli ve všech formách, od leteckých soubojů po drama v Schindlerově seznamu. I když je četa historicky jistě nepřesná, o válce ve Vietnamu jsem doposud věděl jen to, co jsem zapařil ve hře Vietcong, takže tato válka byla ve filmu pro mě něco úplně nového. No, abych nezapomněl na Ramba, jenže ten povídá jen o válce jednoho muže. Jakmile jsem viděl Charlieho Sheena, byl jsem na lopatkách, protože vidět tohoto muže v normálním filmu, je veliká vzácnost. Vždyť já ho viděl jen ve Žhavých výstřelech nebo ve Scary movie, tedy v parodiích, takže jsem byl z jeho obsazení velmi nadšen. A co teprve jen z něho. Těch skvělých herců, co se tu objevilo - Willem Dafoe, Keith David nebo dokonce Johnny Depp a zvlášť u něj se domnívám, že v některých případech mu tyto starší role sluší víc než ty nové. Příběhově se film moc nezmohl, protože co jsme sledovali celou dobu? No co jiného než věčné pochody džunglí, neskutečné morálky v družstvech a spoustu přestřelkových scén. Ty ale naštěstí díky nepříliš kvalitním zvukovým efektům ztrácely na účinnosti, takže mi palba neničila uši. Celkově si nemyslím, že se Četa vyrovná třeba filmům Zachraňte vojína Rayena nebo snad Schindlerovu seznamu, ale svým nepříliš složitým dějem, který se neodehrává na více místech najednou, předčí snad všechny ostatní válečné filmy. Je ale pravda, že v některých přestřelkových scénách jsem ztrácel pojem o místech, kde se všichni nachází nebo snad kdo je kdo, takže v jedné třetině filmu jsem ani nevěděl, jaká je situace.

To jsem rozhodně nečekal, že po dvou dílech filmu Sám doma se ještě Macaulay Culkin odhodlá k dalšímu podobnému filmu. Ale se Sám doma to ale nemá nic společného, protože Sám doma a bohatý je jen zástěrka právě kvůli Culkinovi. A ještě že tak, protože kdyby měl opět dopadnout nějaké padouchy, byl by to možná ještě větší stereotyp než rádoby krvavý horror Pátek třináctého. Jsem docela udiven, že se tvůrci odhodlali ke scénáři plného bohatství a přepychu, protože snad všechny rodinné nebo dramatické filmy nepojednávají o takto vysokém majetku, stačí se jen ohlédnout na Simpsonovi. Ale i když jsem spíš pro to, aby film vůbec nevznikl, nemusel z něj nikdo dělat film podobný třeba Jamesu Bondovi, protože s dospělými by to bylo už dost trapné, ale s dětmi… Ještě horší na tom je, že se zde pojednávalo o plánované vraždě, o padouchovi, který ač je rádoby přítelem hlavních hrdinů, chce nabýt bohatsví prostřednictvím jejich smrti, takové náměty už mi lezou krkem, protože skoro v každém filmu jde o peníze. Abychom měli ve filmu komu fandit, všechny hlavní postavy byly obdařeny dobrými vlastnostmi, tudíž žádní otrokáři a rozmazlení parchanti což je dobře, protože s rozmazleným frackem by film nikam nedošel. Trochu mi zde vadilo ztvárnění obyčejných dětí, protože né každé dítě žvýká žvýkačku a nosí kšiltovku, příliš je zde od bohatých rozlišovali, takže jsem z toho měl ještě horší pocit. Jistě, že jde od rodinnou komedii, ale happy end, to, jak se dospělí k malému dítěti chovali, šílený chemik s vynálezy atd. už mi to přijde moc přehnané.

Druhé pokračování nemělo podle mě vůbec žádnou cenu, protože otřesná jednička už všechen humor vyčerpala a tudíž se zde nemohlo nic humorného originálního objevit. Já nevím, já bych si nic lepšího nevymyslel, ale co se od předchozího dílu změnilo? Motiv spáchání trestného činu byl sice jiný, ale nic jiného než, že hlavní hrdina pátral po ztraceném zvířeti, jsme neviděli. Ale co si také jiného představit se zvířecím detektivem. Jediné, čemu bych dal za dobře, bylo změněné prostředí. Deprimující atmosféru města zde vystřídala příroda plná stromů, buší a hlavně hodně zvířat. Až na ty umělé, s kterými přišel hrdina do styku, se to tu hemžilo spoustami opravdových zvířat, což se ke zvířecímu detektivovi hodí přece jenom více. Film nemohl, jak jsem říkal, oproti jedničce být nijak originální a tak tomu taky bylo. Humor mě už doslova štval, protože i když je Jim Carrey v jiných rolích velmi dobrý, zde mi kazil celý filmový zážitek již tak ohranými hovadinami a příliš trapným chováním. Způsob mluvení, v přítomnosti i nepřítomnosti někoho jiného se vůbec nezměnil, všichni na jeho chování reagovali příliš dobře, já na jejich místě bych rovnou zavolal psychiatra. Jasně, že je to komedie s rádoby vtipným hrdinou, ale zde to se scénářem opravdu přehnali a to možná hůř, než dřív, protože se zde neobjevila jediná scéna, kde by Ace Ventura mluvil normálně, nebo se tak choval. Po vypátrání zločince nemohl zločinec dopadnout jinak, než rádoby vtipnou scénkou. Bohužel ani tentokrát jsem se nezasmál a doufám, že těch 14 let postačí k tomu, aby si tvůrci zase něco nevymysleli.

Jak mohli být Kanaďané tak naivní, že si mysleli, že tento film někdo pochopí? Opravdu nevím, co si o sobě myslí, ale snad ani Einstein by nepřišel na to, jaký má tento film smysl. První díl, který se mi zrovna dvakrát nelíbil, připadal mi jako nějaký střed příběhu, protože zde nebyl ani začátek a ani normálně vytvořený konec, kde by se cokoliv vysvětlilo. Jenom jsme sledovali, jak pár lidí vymýšlí milion teorií, jak se dostat přes pasti a tím i ven. Ze starých blbých časů se nezměnila jediná věc. Taky se zde pár lidí pokoušelo dostat ven, ale tentokrát to byla zase jiná krychle, navíc, kam se poděly pasti? V jedničce se objevovala jedna za druhou a vždy reagovala na lidskou přítomnost, ale zde se lezlo, kam se chtělo a rádoby pasti se spustily až po nějaké době a navíc nepravidelně, no mám v tom ještě teď guláš v hlavě a vůbec nemůžu přijít na nic logického. I předtím mi lámalo hlavu, co je ta kostka zač, kde se objevila, jak je možné něco takového vytvořit, kde je, jak je velká, jak vypadá, no miliony otázek, takže jsem doufal, že se něco vysvětlí zde, ale vzhledem k tomu, že kostka byla jiná, mám teď potíže hned s dvěmi kostkami. Film je vlastně bez pointy, ale na to by přišel každý, ve filmu vůbec o nic normálního nejde a ani konec zde vůbec nic nevysvětlil. Celé mi to přijde jako jeden velký nesmysl, mám potíže i film zařadit do nějakého žánru, protože sci-fi prvky jsou zde minimálně a člověk se u něj vůbec nebojí. Jelikož neznám žádného kanadského herce až na tyto, můžu jenom konstatovat, že Kanaďani se asi na víc nezmůžou.

O AI jsem měl spoustu pochybností, protože od Spielbergových sci-fi filmů od E.T.ho po Válku světů bych čekal známky stereotypu, tedy, že by si filmy mohli navzájem být svými náměty velmi podobné. Spielberg je ale jeden z nejlepších režisérů, co znám, tudíž jsem se mýlil a film mě svým způsobem velmi překvapil. Už jsem viděl třeba film Já, robot nebo další filmy s roboty, na které si nevzpomenu, ale je jisté, že AI je takovým patriarchou těchto filmů, protože originálnější film tohoto námětu jsem neviděl. Nebyl to svým způsobem nějaký extra trhák, ale určitě mi za to stál, a kdybych ho viděl před jemu podobnými, jistě by to tyto filmy hodně schytaly… Příběhově mi film přišel tak trochu bez pointy, protože rodiče si vzali robota a to bylo všechno, ale jak se film dál vyvíjel.. to už byla jiná, protože zápletku bych čekal spíš na začátku. Celé dvě hodiny a něco mě ale překvapovaly jen málokdy. Byl jsem úplně nadšen ze scén, kde David předváděl kousky typu hovor skrz telefon, nebo když byl pod vodou, pak třeba co se týká dabingu, kde mluvil medvídek, ale zbylé scény mi přišly dost únavné. Atmosféra zde byla velmi ponurá a depresivní, zvlášť od poloviny filmu, a pak vrchol všeho – konec. Ten to filmu dost pokazil. Jakmile zazněla slova vypravěčova, filmu zmizel seriózní nádech, pak nastoupili mimozemšťani a už to šlo z kopce, i když film už končil. Jestli si mám představit budoucnost třeba za dva tisíce let, chtěl bych ji ve filmu určitě jinak. Haley Joel Osment se mi po Šestým smyslu moc líbil a jen chci dodat, že už vím, kde Simpsoni berou ispirace ve speciálních dílech...

Horizont události jsem si již předem vychvaloval, protože sci.fi bývají velmi zábavné a jen se stačilo podívat na herecké obsazení a už jsem měl jasno. Řekl jsem si, že to musím mít, že mě to nemůže zklamat, přece Lawrenc Fishbourne, Sam Neill nebo Jason Isaac, to zní perfektně, nejsou sice až tak moc známí, ale jejich výkony v jiných filmech byly úžasné. Nicméně Horizont události, ač je relativně starý, ale přesto má „efektivní efekty“, je neskutečnou pitominou. Jen jsem viděl prvních pár scén a hned mi film připomínal horror Loď duchů, ale to jsem si uvědomil, že s tímto nápadem a průběhem přišel první Horizont, takže to nemohu dávat za zlé. Výprava se vydá zachránit vesmírnou loď, tam dojde ke katastrofě a všichni zemřou. Velmi stručně řečeno jen pro porovnání. Byl jsem opravdu velmi zklamán. Herci mluvili ze začátku skoro za vše, ale zbytek byla jedna hovadina za druhou. Film plný klasických scén, kde se otočíte a za vámi je mrtvola nebo něco jiného strašidelného, se také velmi podobal Vetřelcovi, ale mých prvních pár slov jasně popírají, že by byl tento film lepší. Jen dál k tomu začátku, slyšel jsem, že se blíží k Uranu, to jsem se těšil na to, jak bude vypadat, že se k němu více přiblížíme a ono nic. Pak taky velmi zajímavá myšlenka s překročením hranice vesmíru mě velmi zaujala, protože to si nedokážu vůbec představit, ale když jsem z tohoto měl jenom pár červů a zohavených těl, hned jsem mohl na senzaci zapomenout. Herci se mi na svých místech líbili, ale role, ne výkon, Sama Neilla byla hrozná. Na dobré sci-fi můžete zapomenout, protože myšlenka se měla využít lépe.

Ace Ventura byla asi první větší a viditelnější role Jima Carreyho a v té době měla tato komedie nejspíš velký úspěch a asi i teď, ale na mě takhle stupidní film rozhodně žádný větší dojem ze starých dobrých devadesátých nudělal. Komedie si ještě teď určitě drží svou úroveň a některé jsou hodně dobré i když jsou relativně mladé, ale tuto lajnu Ace Ventura nemohl nasadit, protože se svým hlavním hrdinou dělá spíš ostudu, protože nic se nemá přehánět a stupidní a infantilní přístup této postavy je naprosto k nevydržení. Je mi to líto, ale já jsem se snad ani jednou nezasmál, protože Jim Carrey, ač se mi líbil v Čísle 23, hrál svou roli jako v nějakým trapným sitkomu, tomu říkám antivýkon. Svým příběhem je film originální jen v tom, že jde hlavně o záchranu zvířete, ale průběh vyšetřování je úplně stejný jako ve všech možných krimi komediích a když do toho ještě Ace předváděl ty svoje rádoby vtipné kousky, film byl originální jen v tom, že byl neuvěřitelně trapnej. Film jistě vytvořili proto, aby se při něm lidé hodně nasmáli, ale když už šlo o detektivní zápletku, mohli si na ní dát trochu víc záležet, protože co se mi na krimi většinou nelíbí, je konečné rozuzlení až na konci, kde se projeví skryté pohnutky záporné postavy, o kterých jsme předtím neměli tušení. Jim Carrey mě těmito rolemi opravdu unavuje, byl stvořen pro role v komediích, ale zde se, ač je to součást scénáře, choval jako naprostej idiot a k tomu ještě ten náš dabing, kterej z něj dělá ještě většího vola. Jen škoda, že zde těch známějších herců nebylo více, určitě by reputaci filmu zlepšili.

Jak už dozajista každý ví, a taky nikoho nezajímá, tak právě české filmy jsou podle mého názoru velkou osinou v řadě těch zahraničních filmů, ale to jsem musel zapomenout na pár vyjímek, takže jsem určitě neměl urážet svazek českých filmů jako celek. Nejsem si docela jistý, jestli se vyrovnají klasicky americkým filmům, ale ty nové české převyšují. Na samotě u lesa je jedním z nich a produkce a scénář dvou hlavních představitelů divadla Járy Cimrmana Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka hodně překvapil. Jsem totiž zvyklý na jejich činohry, takže mi normální obyčejný film bez smíchu od diváků (Ani náhodou nesrovnávám se sitkomy) tak dobrý nepřišel. Tak trochu jsem zde tento smích potřeboval, abych věděl, kdy se mám smát, protože tento film je nostalgií těch starších a všechen humor zde nemá pro mě takovou hodnotu. Není to tak příšerný problém, ale filmy tohoto typu nemají nikdy žádnou pointu, stejně tak tomu bylo zde, a hodně se to vleklo. Příběh mi zde velmi chyběl a jen jsem sledoval škálu různých událostí s většinou vtipným zakončením. Ano, nejsem takový ignorant, abych nerozuměl vůbec ničemu. Některé vtipy byly fakt vtipné, jako třeba neustálá snaha tatínka o to, aby vypadal před dětmi co nejchytřejší, nebo scéna s historkou o vodníkovi, kterou vždy chtěli posluchači slyšet ještě jednou. Výkony všech herců jsou velmi uspokojivé, kamerování je mistrovským dílem, a k těm výkonům, jak jinak může vypadat výkon Svěrákův nebo Smoljakův? Jak jinak než bezvadně. Jenom se mi zde nelíbila postava maminky, která vše jenom ztěžovala. Jinak end, který nebyl zrovna happy, se taky povedl.

Podvod se mi zdá jako příliš nekonkrétní název pro film. Podvod je snad skoro v každém filmu, ale zatím žádného nenapadlo dát si ho do názvu. No, je to pouze maličkost. Film, co se týče námětu, se mi zdál hodně nepropracovaný, celou dobu se držel jedné linie a bohužel jsem se zde nedočkal jednoho jediného zvratu. Role Hugha Jackmana se mi moc líbila hned od začátku, působila uvolněně, spontáním dojmem, ale co je na filmech podobného typu nejhorší... vždy když jde o thriller, vždy se najde nějaký záporný hrdina, ani si nedokážu představit, jak by s druhou hlavní postavou řešil nějaký problém. Jelikož ho znám více než Ewana McGregora, tak trochu jsem hned na začátku myslel, že onou kladnou postavou bude on, ale jakmile začal film s McGregorem a uviděl jsem Jackmanovu roli, hned mi byl jasný opak. Právě McGregor zde ztvárňoval toho nesmělého, přikivujícího a do jisté míry vtipného. Takže oba herecké výkony, i když role nebyly moc originální, se mi moc líbily. Co se týče průběhu filmu, i když z něj vyzařovala přímočarost, se díky příjemné atmosféře a doprovázející hudbě dal dobře snášet, ale kam se poděla originalita, nevím. Je to škoda, začátek byl tak uvolněný a pak přijde na řadu zápletka, kde hrajou roli hádejte co, no peníze. Peníze jako hlavní prostředník filmu je už příliš ohraný a když je hlavním činitelem zabiják, celý scénář by se měl přepsat. Ale i to by se dalo nějak přežít, kdyby film trval delší dobu. I v roce 2008 mají filmy nárok na delší podívanou, ale u takovéhoto filmu je hodina a půl málo. A konec, kdyby se záporák dostal třeba do nemocnice, ale on musel zemřít.

No teda nic moc. Určitě jsem si to představoval úplně jinak, protože jsem taky viděl jenom konec, kterej jsem si mimochodem pouštěl pořád dokola ještě než jsem viděl celej film, a proto jsem si taky myslel, že film se bude držet této linie, a že nás zanese do výšin rocku. Já teda rock, jako hudební žánr moc nemusím. Takhle soundtrack z Prince of Persia Warrior Within jo, ale když se do toho začne zpívat... Úplně mi to rve uši. Jack Black už něco podobného dokázal ve Škole ro(c)ku, sice to nebyl takovej odvaz, ale pořád mě fascinuje jeho zápal pro muziku. Zní to trapně, když tu máte školu a teď najednou krále ro(c)ku, ale jelikož je to jen trapný překlad pro nás, musíme se držet toho správného názvu, jímž je trsátko osudu, což mě přivádí k námětu, kterej byl teda pořádně ujetej. Film sice měl pointu i zápletku, ale celej průběh filmu se mi zdál strašně trapnej, zejména, když se měl film držet spíš muziky, ale scénář napsaný samotnými herci obsahuje i dost vedlejších a do jisté míry vtipných scén. No scény se sněžným mužem mě úplně dostaly. Když už tu šlo o trsátko osudu, čekal jsem, že se k němu hrdinové dostanou trochu dřív a že si budem užívat slávy nastávajících králů rocku, ale pořádnej rock se ozval až úplně na konci, kde jsme slyšeli jedinou pořádnou písničku. Co je další věcí, která mě hodně zaujala, bylo zapojení i dalších známějších herců. Sice to byly prakticky zbytečné role, ale vidět třeba Bena Stillera s trochu odlišným vlasovým stylem, nebo Tima Robinse v pěkně traně vtipné postavě, no to už byl nářez. Celkově je film ale úplně o ničem. Čekal jsem od Jacka víc.

Dovolte abych se zasmál, protože jako jeden z akčně dobrodružných rodinných filmů se drží Flynn Carsen alias Knihovník hodně hodně nízko. Musím se přiznat, protože jsem se smál úplně celou dobu. A to né v tom dobrém smyslu. Ano, pár celkem ucházejících vtípků zde zaznělo, ale smál jsem se hlavně proto, že úplně všechny scény byly neuvěřitelně dětinsky trapné. Nekecám! Opravdu u každé scény, protože film je tak nekvalitní, až vás to bodá do zad. Nevím, zda je série nějak spjata s knižní předlohou, ale pro film byli vybráni snad ti nejhorší tvůrci. Snaha udělat z každé scény děsnou srandu to opravdu přehnala, způsob kamerování na úrovni těch nejdebilnějších novodobých sci-fi filmů, laciné akční scény, neuvěřitelná přímočarost... Hlavní postava tedy Flynn si mě docela získal pro své dovednosti, znalosti a schopnosti všeho druhu, ale takto vyskillovanou postavu zkazila právě ta přímočarost. I přes své schopnosti řešil všechno příliš rychle. Když během několika hodin rozluštil ptačí řeč, budiž, ale vše ostaní? Během několika vteřin vyřešil všechno, na co lidstvo doposud nepřišlo. Uhádl jméno Boží, znal všechny tajemství všech kultur, no to už je opravdu moc. Všechny scény nebyly jenom trapné, ale taky neuvěřitelně ohrané. Celý film pouze kopíruje slavné dobrodružství Indiana Jonese, hlavní ženská role je dokonalou kopií Lary Croft, je neuvěřitelně upjatá s celkem slušným bojovým uměním. V obou těchto případech mají hrdinové za sebou tlupu nepřátel, kteří vytáhnou okamžitě zbraně, když se jim něco nelíbí, no není to už otrava? Snad ani jeden z výkonů herců se mi vyloženě nelíbil.

Myslím, že pokračování už tak neúspěšného filmu nemělo vůbec cenu, protože jsme se opět stali svědky laciné a bezduché akce. Je mi to líto, ale celkově vysoký dojem na mě Flyn Carsen vůbec nedělá, protože i když se snaží tvůrci o originální honbu za jakýmikoli poklady světa, nikdy se zatím nepodařilo film stvořit tak poutavě, aby jenom nekopíroval dobrodružnou podívanou z jiných filmů. Co se mi na tomto díle, mimochodem doufám, že jich nebude, opravdu nelíbí je neustále stejný průběh. Začátek je nejistý, ale pak se vše rozjede a obrovskou roli ve filmu hraje přímočarost. Co se vlastně změnilo od předchozího dílu byl jenom hon za jinou záhadou a pár detailů. Například kam zmizela akční dívka z prvního dílu? I když její role nebyla nic originálního, pořád by měl zde film větší úspěch, protože u filmů tohoto typu nejsou pokračování nic moc. Nová dívčí postava se mi skoro vůbec nelíbila. Ano, sílu vystřídaly vědomosti, ale pořád její postava ve filmu postrádala smysl. Navíc i vzhledově se první nevyrovnala. Dalším velkým nedostatkem je opět zapojení nepřátelských postav. V čele banditské tlupy stojí opět nějaký šílenec, který svým počínáním může zničit svět, a opět se stává v hlavním příběhu stejnou překážkou jako předtím. Jediné, co mi na filmu přišlo dobré, bylo nepříliš mnoho scén, kde Carsen vyřešil překážky během pár vteřin, díky tomu jsem se ve filmu nemusel smát kvůli tolika trapným scénám. Nicméně, zase mi film připomínal Indiana Jonese i viditelnější film Lovci pokladů, a originální pojetí vtipně dobrodružných scén zde postrádá počet.

Film Sám doma se mi zdál celkem povedený a originální. Co si pamatuju, tak se mi i dvojka předtím líbila, ale to jsem se tehdy vůbec neohlížel na to, na co se ohlížím už asi rok. Ano, první díl byl vcelku originální a někdy i trochu vtipný, ale že bych našel nějakou originalitu v druhém pokračování? No to ani náhodou. Film začal úplně, ale úplně stejně jako předtím. Ještě, že se Kevin ztratil trochu jiným způsobem, protože, kdyby ho při balení kufrů zapoměli znova doma, to už by mi přišla mentalita tvůrců hodně přehnaná. Nicméně se Kevin, jako hlavní postava i jeho situace, ve které se nacházel, vůbec nezměnila. Pokus o originalitu zde nebyl vůbec vidět, vždyť i dokonce místo může, o kterém si všichni mysleli, že je vrah, se zde objevila pro změnu žena, která měla taky k zcivilizovanosti hodně daleko, a Kevin se jí bál taky jako předtím. Dvojka je vlastně replika jen na jiném místě. Zatímco jsem se v jedničce smál u scény, kde Kevin pouštěl scénky z detektivky aby to vypadalo jako skutečnost, zde udělal úplně to samé, jen jiným lidem. A co je na tom nejhorší... Zase se zde objevili již známí lupiči. Klidně ať je a Kevina setká zvláštní náhoda, ale že se nepoučili, dělali úplně stejné chyby, nekoukali se před sebe... To už je na mě moc. Zase se tváří jako machři a vyhrožují, zatímco přehnaně inteligentní a spontání chlapec jim připraví pasti, do kterých se už předtím dostali. Jak mohl někdo čekat, že se tomu budu napodruhé smát? Smál jsem se akorát, když mi to přišlo hodně trapné. Dvojka se zkrátka vůbec nezměnila, stupidita všech postav mi přijde vůči Kevinovi příliš vysoká.

Tak to je vysloveně urážka! Lepší než první dva? To myslej vážně. Vždyť je to napsaný na obalu! To má být vtip? Tyhle otázky bych měl určitě položit tvůrcům této bezduché komedie. Kam se poděl Macaulay Culkin, vím. Z botiček již ohraného dětského hrdiny vyrostl, ale nový představitel, který ani neztvárňuje tutéž osobu? Je to dobře i špatně. Po dvojce jsem už Culkinovi zdůrazňuji v této roli přestal věřit, protože ta vysloveně kopírovala první díl. Tudíž, nový představitel se zde hodil proto, že právě neztvárňoval tutéž roli, ale zároveň nehodil v tom, že třetí díl už je výsměchem. Rodinné komedie by si měly držet pokračování na uzdě, protože to pak dopadne stejně jako zde. Mám pár věcí, které jsou na tom nejhorší. Osmiletý chlapec má IQ větší než každý druhý vzdělaný občan, je spontání, což je u tak malého kluka téměř nemožné, jedná jako dospělý. Záporní hrdinové měli taky klady a zápory. Klady v tom, že jich bylo víc, ztvárňovali jiné nepřátele než v jedničce, a na první pohled vypadali inteligentňeji. Ale ty zápory. I z toho nejpřesvědčivějšího se vyklubal úplnej debil, kterej po všech nástrahách přestal věřit, že na něj čekají další. Ty pasti mi přišly taky úplně stejné. Na minutku připravené, hlavně přesné, všechny se vydařily, no zkrátka nic nového. Výkony všech herců se mi vysloveně nelíbily. Vzhledem k tomu, že jde o stupidní dětskou komedii to nepřeháním, protože i po dvou dílech zůstává přístup a reakce úplně stejné. Jen jsem moc rád, že zde těch podobností nebylo více. Třeba důvod, že je doma sám. Kdyby ho nechali příbuzní někde ve spěchu, film bych bez meškání vypnul.

Zatím skoro každý dobrý film, který stál za víc než 80-90% byl natáčen v devadesátých nebo osmdesátých letech, né vždy tomu tak je, ale Rain Man je skoro něco úplně jinýho aspoň, co se týče námětu. Zatímco Forrest Gump, už od narození postižený, vyprávěl svůj příběh, ve kterém se událo spoustu věcí v různých časových období, zde jsme celou dobu pozorovali příběh podobného člověka v přítomnosti. Vzhledem k tomu se zde vůbec nenaskytla příležitost, kde bych se jenom trochu musel zasmát, ale to jsem očekával proto, že jiná osobnost Gump, svou stupiditou diváky bavil celou dobu. Autismus se zde naštěstí projevil v té dobré formě. Tím myslím, že autisté v jiných případech řeší situace i mnohem víc agresivněji. Dustin Hoffman mě svým výkonem udivoval, ale zároveň dost nudil. Asi hodinu a deset minut mě jeho role naprosto deprimovala, navíc po boku vždy nespokojeného chlápka, který jeho osobnost nemohl vystát. Totéž jsem prožíval i já, dotěrnost hlavní postavy mě hodně štvala, cítil jsem se trapně za ní a už jsem pomalu přestával doufat, že film bude mít ůspěch. Když se na to tak podívám, film je prakticky bez dobré myšlenky. Hlavní roli zde hrají peníze, ale to je prostředník, který nás ale příběhem neprovází. Pointa mi tu vážně chyběla. Nevšední role Toma Cruise mě moc nenadchla, co tady vlastně dělal? Jenom se musel vypořádat s přiblblým bratrem, zkrátka nic moc. Ale autistická postava mě neštvala pořád. Scény z kasina mě úplně zvedly ze židle a jenom jsem žasl ve scénách, kde se naopak projevovala její skrytá genialita. Nicméně ani přes to jsem se do postav nevžil a škoda, že film neskončil trochu líp.

V televizi už je pořad Sama doma, pak tu byl seriál Sami doma, ale ještě předtím je tu dětská legenda Sám doma. Je to už klasika v seznamu filmů pro menší děti a stejně jako třeba Grinch nebo Mrazík je vysílán hlavně o vánocích. Mě teda ani tak moc nevadilo, že jsem se díval teď, ale i přes to, že jsem film viděl předtím asi třikrát, procent dám tak přijatelně a budu brát ohledy na stáří a námět. No, ten teda byl. Příběh je dost suchý a všechny scény, kromě těch originálních, jste viděli snad ve všech filmech, ale občas mi tu přijde moc velká stupidita i na malé děti. Lupiči, kteří chtěli vykrást domy se mi zdáli víc než nepřesvědčiví. Jistě. Je to film s dětským hrdinou a je to komedie, ale na můj vkus občas až moc stupidní. A jak. Stupidita těchto lupičů se dá předpokládat. Přijdou k domu, se šibalským úšklebem na tváři a ejhle. Rozplácnou se na ledu a zjistí, že na ně osmiletý kluk přichystal past. Ale co je na tom nejhorší, lupiči se rozpráskaj na ledě, spálí se kde se dá a i po tom všem nejsou schopní logicky myslet a ani se nekoukaj, kam šlapou. A co teprve přehnaně vysoká inteligence a škála chytrých dialogů hlavní dětské postavy... Řekl bych, že na osm let zde malý Macaulay Culkin mluvil jako každý druhý dospělý. Pak rodiče, kteří se chtějí za ním vrátit, jsou zase ve špatný čas na špatném místě, takže jejich plán na návrat je v nedohlednu. Toto jsou ale údaje, které jsou jako stvořené pro děti, takže mínus je to akorát pro mě. Sám doma je celkem originální film, ale pokračování si může dovolit jen jedno, které už tedy má. Další tři už jsou jenom repliky.

Tuto epizodu jsem už taky jednou viděl, ale nepamatoval jsem si ji tolik, jak bych chtěl, takže jsem se chtěl na ni podívat znovu navíc, když sérii sjíždím celou, ale řekněme revitalizace celé série se zatím drží té staré laťky. I když jsme svědky mnoha nádherných a velkolepých efektů, příběhová linie se drží velmi nízko u země, aspoň tomu tak bylo zde. Epizoda I začala velmi slibně, není přípustné, abychom ji nazývali nejlepší ze série, ale zvěstovala příchod skvělé podívané. Nicméně druhá epizoda mi přišla naprosto bez pointy. Pochopitelně navazovala na předchozí epizodu, ale ta byla svým způsobem přijatelně "zakončena", zatímco zde se vlastně nic pořádného nestalo. Samozřejmě, milovníci akčních scén se mohou radovat, vždyť je to zatím nejakčnější díl, který jsem doposud viděl, ale akce není to hlavní v příběhu, tudíž si troufám říct, že tento díl i když je z malé části velmi podstatný, se mohl klidně vypustit. Spoustu zbytečných scén bych neuvedl na plátno a těch pár zajímavých bych nasoukal do první a třetí epizody. Celý film mi přišel hodně depresivní, pokusy udělat celý vesmír velmi nepřehledný se tvůrcům do zajista povedlo, protože já jsem měl celou dobu pocit, že všechny planety jsou jenom vesnice, které se do příběhu zapletou. Velkolepé to sice je, ale nepřehledné. Bohužel jsem skoro celý film prozíval. "Nový" Anakin filmu nijak neprospěl, Ewan McGregor mi jako mistr vůbec přesvědčivý nepřišel, Christopher Lee pobyl na obrazovce sotva 15 minut a Yoda ač byl skvěle graficky zpracován též. Doufám, že mi třetí epizoda dokáže, že Star Wars není jenom ubohá ******.

Konečně jsem se po dvou dílech, kterým jsem hodně věřil, dočkal takového dílu, který je srovnatelný s Epizodou VI: Návrat Jediho. Celkový pocit z celé ságy nemám nějak extra vysoko, vždyť je to všechno blbost, ale chronologicky byla celá sága "ukončena" velmi důstojně. Příběhová linie teď byla nezbytně důležitá, vždyť navazovala na všechny události, které se staly v předchozích třech dílech. Vím, už je to s tím přechozím, když to vlastně následuje, dost zkomplikované. Z příběhu, který dvojka pěkně rozházela, jsem byl velmi nadšen a i když celý film opět ovládaly boje ať ve vesmíru nebo na zemi, přesvědčil mě, že celá sága není jenom Lucasův trapný výmysl. Naopak k těm událostem důležitým v pokračování mi už trochu vadila přímočarost. Anakin alias později Darth Vader přešel k temné straně příliš jednoduše, čekal bych, že to nebude tak snadné a i když jak už každý ví, že seřazení epizod bylo dobrým tahem, nemohl jsem cítit v akčních scénách takové napětí, protože jsem už věděl, že postavy Obiwan i Anakin stejně přežijí. Fandil jsem i přes to Obiwanovi, protože arogance Anakina byla k nevydržení, i když jsem věděl jak to dopadne. Jen škoda, že takto povedený a hlavně dlouhý zápas, se nepodařilo vytvořit i v jejich souboji v epizodě IV. Efekty byly opět velkolepé, mečové souboje včetně finálního se mi opět velmi líbily, protože zde se teprve ukázalo, jak nejlíp vycvičený Jedi bojuje. Všichni herci zde předvedli jak to dokázali nejlíp, jen škoda Christopera Leeho, který zde ani tentokrát nepobyl ani 5 minut. Posledních pět minut, kde se všichni uchylovali k životu v IV-VI epizodě mi bohatě stačil, aby poslední díl byl stejně dobrý jako VI.

První epizodu jsem viděl úplně jako první ze Star Wars. Tehdy jsem v tom měl hodně velký guláš kvůli tomu, že jsem viděl epizody na přeskáčku a ještě k tomu né všechny, takže mi přišla první epizoda hodně zmatená, ale přes to se mi velmi líbila. Teď, když se koukám na Star Wars seřazeně, už to taková sláva není. První, co bych určitě ocenil jsou efekty. Je jasné, že ty z prvních epizod na ně nemají, ale i tak mi dělaly ve filmu strašný zmatek. Je to logické. Starší hvězdné války, které se odehrávají po nové trilogii mají tím pádem mít novější a modernější technologie, ale vzhledem k uchýlení k rozšíření příběhu navíc po spoustě letech to vypadá přesně naopak. Technologie v nové sérii by měly vypadat zastaralejší, ale doba dělá své. A co teprve postavy. Všechny zde vypadaly hodně přesvědčivě, s čím ty efekty mají hodně co dočinění, ale vzhledem k nedostatečnému zapojení Yody do příběhu se zrovna s jeho postavou digitálně nenamáhali. Když jsem viděl prvně tuto epizodu, přišlo mi to příběhově velmi rozvinuté, ale po staré trilogii mi to tak už vůbec nepřipadá. Naopak už mi to přijde hodně přímočaré a událostně hodně neoriginální. Jakoby se nejednalo o "origins" ale o remaky, protože posloupnost je prakticky totožná. Zatímco obrazovky dřív brázdil Harrison Ford, zde jsem byl velmi nadšen z Liama Neesona, jehož role dodala filmu serióznost, ale naopak malý Anakin ji velmi ubíral. Mečové souboje zde byly velmi propracované a když se jediové utkali s Dart Maulem, napětí bylo zcela na místě. C-3Poovy trapné vtípky tentokrát nahradil Jar Jar, takže infantilnost zde také byla. Dalším dílům ale zcela věřím.