Omarovic

Do Manželské klece se mi v domnění, že je to pouhý romantický film se seniory, vůbec nechtělo. Až do teď jsem ho odkládal a dobře, že jsem si ho po předchozím filmu nechal na teď. Jak jsem zjistil, opět se jedná o film podle knižní předlohy, ale vzhledem k tomu, že film měl v sobě jen tohle, tak si ani nedokážu představit, co může být v knize, protože film vytáhl jen to nejdůležitější. Ale bohužel tím nemyslím, že si nedokážu představit, jak by byl film dobrý, kdyby v něm bylo víc událostí z knihy, protože když to vezmu kolem a kolem, tak mi film přijde s dost obyčejnou zápletkou, která je sice vyzívavá, ale špatně rozvedená. Podle mě se děj vydal špatným směrem. Když se Harry alias Chris Cooper podepsal jiným jménem, doufal jsem, že se za tím bude skrývat něco víc, že se do toho ten člověk víc zaplete. Jinak i bez toho byl příběh celkem dobrý. Nechci tady moc prozrazovat vyvrcholení, ale když už to začalo tak emocionálně a vedlo to až do extrému, na konec z toho stejně nic nebylo. Na to jak to rozjel, skončil film až příliš chladně. Ale jsem velmi nadšený z rozestavení všech postav. Scénář mi přijde velmi kvalitní, protože film nemá jednoho určitého hrdinu, který by se vyskytoval na obrazovce po celou dobu trvání, to už je zkrátka jedna z podstat dramat. Vlastně sledujeme příběh jednoho muže, kterému ale se svým počínáním fandíte a zároveň ne. Všechny postavy tu dostaly scény patřící jen jim a to velmi obdivuji. Určitě největším lákadlem je Pierce Brosnan, ale ten na toho se na rozdíl od Mamma Mii dalo koukat, páč jeho role byla pěkně zákeřná ale zároveň charismatická. Abych neskončil s chválou, jsem i velmi nadšený s ženským obsazením, které dostalo ve filmu svůj prostoru. Ale nebýt příliš šťastného konce, bylo by to lepší.

Už je to vskutku hodně dlouho, co jsem viděl nějaký ryzí akčňák, proto Ong Bak vypadal docela slibně. Tedy alespoň jsem čekal, že se bude moci vyrovnat Obávanému bojovníkovi s poněkud známějším hercem Jet Li, jenomže zklamání je naprosto na místě a nechápu, jak může mít takováhle ubohost na webu víc jak 50% a stejně tak se tomu divím v případě imdb, kde je hodnocení sice nižší, ale pořád vysoké. Jediné, k čemu se dá film přirovnávat, je akční žánr plný bitek a tak podobně, ale vůbec jsem nenašel ve filmu duši. Vše začalo velmi vtipně, když tam lezli po stromě, vzájemně se schazovali a tak podobně, ale jakmile došlo k rádoby „zápletce“, šlo to najednou ráz na ráz. Někdo se měl vydat něco hledat a můžete hádat, kdo. Všechno se proměnilo na neuvěřitelně přímočarou rychlokvašku, která postrádala jakýkoliv zvrat, nebo snad dějovou odbočku. Hrdina slíbil, že vůbec nebude bojovat, a co myslíte, že jsme tu celou dobu viděli? Nepřetržitou bezduchou akci, která tvořila asi hodinu ze 100 minut. A ani mi to nepřišlo příliš efektivní. Nejhorší na tom bylo, že když hrdina provedl kombo, většinou ho ještě dvakrát po sobě přehráli nebo zpomalovali, což by stačilo párkrát ve filmu. Navíc všechna komba se dokola pořád opakovala, vždy útočil kolenem do těla a lokty do hlavy a co jsme měli z protivníků? Jedině sekanou, ač říkal, že nebude bojovat. Každý protivník, ať byl jakkoliv silný, nesahal hrdinovi ani po kotníky, všichni do jednoho, ať byli ve dvacetinásobné přesile, nakonec leželi na zemi. A hlavní hrdina? Naprosto nesympatický mladík s vždy stejným výrazem na tváři si mě nezískal ani na jednu vteřinu. Filmu všichni nadržují nejspíš jen proto, že je thajský, ale je asi na stejně ubohé úrovni jako většina jemu podobných filmů.

Tento film jsem si nechal na pětistý jubilejní názor, který píšu v domnění, že se dočkám jedné z nejlepší podívané, které byly vůbec kdy natočeny. A když je navíc od našeho českého režiséra Miloše Formana, o tom se prostě nedá nezmínit, moje předpoklady poukazovaly jen a jen na jasných 100%. Ale bohužel si to film špatně načal. Děj odehrávající se v blázinci na mě působil hodně reálně, vždyť tam hráli i skuteční pacienti, ale zároveň hodně depresivně. Film je vlastně předchůdcem super filmu K-PAX a spousta dalších filmů jako je Vykoupení z věznice Shawshank aspoň co se týká odehrávání děje. Jakou by asi měl film pointu, kdyby se tu neobjevil hlavní hrdina, který úplně všechno změní. A to je přesně ta podobnost se Shawshank i K-PAXem, kde se hrdinové objevili a dosavadní prostředí změnili k nepoznání. Tomu budiž příkladem neustálé změny režimu a tak podobně. To mi jako zápletka bohatě stačí, i když se tu vlastně tak moc nedělo, ale hodně mi tu scházela doprovázející hudba, která by dodala film více atmosféry. Ti pacienti, ať to byli opravdoví nebo herci se vyznamenali vskutku bezvadně, ale všechno prostředí bylo deprimující, jen co je pravda, také kvůli tomu, že se ani jinde neodehrávalo a díky tomu jsem film v podstatě prozíval, páč to byl děsný stereotyp. I když tady film v podstatě jenom pomlouvám, tak skoro všechny věci, za které dostal film ocenění, si opravdu zaslouží. Vždyť je k tomu ještě tak starý… Ze všeho nejnadšenější jsem z Miloše Formana. Díky jeho režii jsem na film nesmírně pyšný, že si vysloužil obdiv všude jinde ve světě a také zařídil Jackovi Nicholsonovi jeho prvního oskara. Jinak ten si to se svým výkonem opravdu zasloužil, protože co tu předvedl, drželo celý film nad vodou a ani jednou nepokleslo, ovšem film by měl u mě větší respekt, být zde více zvratů, protože se tu pořád mluvilo o útěku a nic z toho nebylo, různorodá prostředí a lepší hudba. Jinak konec to vše zvýšil na 80 procent, protože po tom všem se to nedalo absolutně předvídat.

Proč si asi myslíte, že jsem se na film koukal. Název filmu nejspíš mluví za vše, ale ač jsem čekal nějakou teenagerovskou komedii, jsem se dočkal naprostého klišé, kterého bych se dočkal snad i tak. Když už to měla být komedie, měl jsem se přece alespoň jednou ve filmu smát, protože celé to jen vypráví o sexuálních problémech a celé je to bráno až moc vážně. Zezačátku to ještě docela šlo, ale jakmile došlo k té rádoby zápletce, všechno se totálně zřítilo a mám i trochu pocit, že se tvůrci snažili z toho udělat drama. Jinak plusem pro film je, že není americký, ale i přesto si myslím, že ani Francouzi, gentlemani, jak se o nich povídá, nemají na takovýto námět vůbec čich. Jistě, že se tu jednalo o ženských problémech, které jsou někdy i dost vážné, ale když jsem se díval na film, netušil jsem, že se do toho všechny postavy tak vžijí, myslel jsem, že to bude přibližně jako ve filmu American Pie, ale ono prd. Vůbec mi nevadilo dívat se na celkem sexy hlavní hrdinku, ale nějak mi tu chyběl mužský hrdina. Ale na druhou stranu, ještě že sem nikdo netahal mužské problémy, to už by byl dokument pro lidi středního věku. Scénář mi přijde hodně odpudivý. Škála dialogů mi přišla příliš otevřená, jediné slovo, které tu znělo pořád, bylo klitoris a orgasmus a nejhorší na tom bylo, že jakmile hrdinka k problému přišla, začala to vnucovat úplně všem. Krom Gillain tu se mi tu ale nelíbil ani jeden další herecký výkon. Podle mě tu bylo na takovýto film příliš mnoho postav, které tu navíc během necelých osmdesáti minut, což mi přijde hodně málo, nemohli ukázat vůbec nic. Jinak já u filmu usínal, dělal jsem si přestávky, protože se na to absolutně nedalo koukat, když jsem měl za sebou konec, oddechl jsem si.

Tomuto filmu jsem se hodně dlouho vyhýbal, protože je to sice romantická komedie, které jsou někdy jako Hitch dobré, ale když jde o námět tohoto typu, odrazuje to někdy hodně dlouho. A další věc, která působí jako špatný pól magnetu, je doba, ve které se film odehrává. Film je podle knížky, takže se asi všechny nejlepší úryvky do něj nedostaly, ale i tak, když se vytáhlo to hlavní, to na mě neudělalo vůbec žádný dojem. Jako bych se díval na Popelku, kde jde taky vlastně o to, vybrat si nejhezčího a hlavně nejbohatšího ženicha. Pořád jsem se totiž díval na to, jak se pět sester snaží ulovit každého za každou cenu. To promiňte, ale to mě fakt nebere, protože zde je tomu právě naopak, než všude jinde. Zde jsou dívky v podstatě vzduch, zatímco páni číslo jedna. Je zase fakt, že jsem se díval na více dívek, což mi nevadilo, ale když tu vlastně o nic nešlo. Ve filmech mám radši situace s většími zvraty. O té dobové periodě jsem vyprávěl proto, že se vše nachází v období, kde je úcta všech lidí na té nejvyšší úrovni. Nikdo se tu s nikým normálně nebaví, když se kdokoliv s kýmkoliv setká, okamžitě se všichni sobě ukloní, dokonce i manželé si říkali jeden druhému pan nebo paní, no nepřijde vám to trochu ujeté? Ale jedno musím filmu nechat. Jelikož nese ten samý název i film o dva roky starší, ač není podle knižní předlohy, jsem rád, že jsem se díval na tento, páč ten předchozí se svým třiceti procentním hodnocením, by na mě nezapůsobil už vůbec. S herci jsem ale spokojený byl. U Kiery jsem ani nepoznal, že nosí paruku, její výkon byl pro film tím nejdůležitějším a nikdo jiný by podle mě nemohl být do této role obsazen. Na knize to vypadá, že se stejně jako v Pokání dočkáme duelu s Jamesem McAvoyem, ale MacFadyen mi byl natolik sympatický, že jsem na McAvoye ani nepomyslel. Dámským divákům se film bude líbit určitě víc.

Tento film jsem si v podstatě okamžitě po pořízení zhlédnul v domnění, že se dočkám skvělého, originálního a hlavně obsáhlého filmu, v němž prosperují skvělí herci, kde budu hltat každý moment, aby mi něco náhodou neuniklo, ale to jsou právě ty věci, které film postrádal. Už to říkali všichni a já to řeknu znovu, námět s policejním případem je už opravdu ohraný. Film na první pohled vypadá opravdu dobře, už jenom kvůli hercům, ale jelikož se všechno točí opět kolem drog, peněz a dokonce zkorumpované policie, měli se tvůrci hodně snažit, aby to někdo mohl po sté ocenit stejnou mírou. Už ani nevím, kdo s tím přišel první, ale když jsem viděl takovýto film první, už mi to bohatě stačilo. Herci vypadají vážně slibně, vždyť třeba Edward Norton dost válí, ale co je vadou filmu, jsou jejich role. Scénář si nemohl vůbec nic slibovat, protože všichni herci číslo jedna byli policisté. Ať každý hrál za jakou stranu chtěl, pořád to byl policajt, který má jen svoje pravomoce, želízka, odznak a kvér za opaskem. Když se na konec ukázalo, že vlastně všichni jsou hodní a nezavrženíhodní, už jsem ztratil pocit, že se tu něco stalo. Podle mého názoru to chtělo ryze špatnou postavu. A kromě záporné taky nějakou ženskou postavu, protože jsme se dívali jen na policajty a ke všemu jenom na samý chlapy. Upřímně řečeno mě všichni aktéři do jednoho zklamali. Už zase, není to o jejich výkonech, nýbrž o tom, že si zvolili do takového filmu jít. Edward Norton jako ten hodný policajt tu nedělal skoro nic, Jon Voight tu stál za prd a pak jsem měl pochyby o Colinu Farrelovi a Noahu Emmerichovi, jejichž role už zaváněly něčím lepším, ale stejně konec mluví úplně za vše. I ti, co vypadají nejhůř, si to pokazili. Nestojí to ani za krimi ani za drama.

Věřte tomu nebo ne, ale poprvé asi po dvou měsících jsem se díval na televizi, je na ní sice lepší rozlišení, ale jsem rád, že jsem to viděl jen na televizi, protože za nějaké složité pořizování by to fakt nestálo. Je naprosto jasně vidět, že v TV vysílají jen takovéto druhy filmů, které nejsou složité na soustředění, protože všechno dopadlo úplně jinak než bych čekal. Jelikož je film velmi krátký, výsledek se okamžitě pozná, protože celý děj byl neuvěřitelně jednoduchý. Celé se to zdá být thriller, ale nemá to s tímto žánrem vůbec nic společného, jenom jsme tu viděli trochu krve na podlaze a to mi fakt nestačí. Nemyslím tím, že bych chtěl víc brutálních scén, to ani náhodou, ale očekával jsem mnohem složitější a rozvitější děj. Větší přímočarost si ani nedovedete představit. Rádoby akční scény stály za pendrek a od herců se taky dalo čekat víc a to mluvím speciálně o Tommy Lee Jonesovi. Ten tu představoval takovou tu postavu, která stála hlavní hrdince pořád v cestě, vypadá celou dobu záporně, jenom to všechno ztěžovala, no víte, přece takový ten tvrďák, kterému jde zdánlivě o kariéru, nedokáže případ uzavřít a žene se za svým egem, dokud všechno nevyřeší. A konec dopadl přesně podle očekávání. Hlavní oč tu jde je o znovuvrácení jisté osoby a jak si asi myslíte, že to všechno dopadne? Padouchův konec si dokáže každý domyslet a vše je zakončeno romantickou a velice dojemnou scénou, kde se asi každý měl rozbulet. Jedno se určitě musí nechat a to jsou známé tváře. Nepříliš velká škála známých herců držela film celou dobu nad vodou, ale být kvalitnější a propracovanější scénář s více zvratným dějem a odbočkami, vše by dopadlo jisto jistě mnohem lépe. Film si zaslouží jen poloviční hodnocení.

Jak jsem si film pořídil, hned jsem se na něj musel podívat. Dostal jsem se k němu prostřednictvím filmografie Kevina Spaceyho, jelikož za roli v tomhle filmu dostal oskara a po celou dobu trvání mi dělalo potíže najít nějaký důvod proč. Vždyť takový výkon to zase nebyl, ale jakmile jsem zhlédnul úplný konec, hned jsem to věděl, páč filmy s naprosto nečekanými závěry se mi hodně líbí. Je pravda, že kdyby dostal tuto roli někdo jiný, měl by za ní jistě také úspěch, protože scénář je skvěle napsaný. Dlouho jsem opravdu netušil, oč tu běží, film byl hned od začátku takový hodně zmatený, zápletka mi byla jasná, vždyť film byl vlastně vyprávěn. A to je další bod k úspěchu, protože mi to dělalo iluzi o více příbězích, i když byl vlastně jeden, jen vyprávěn nepravidelně. Když nám Spacey vyprávěl, bylo mi všechno jasné, ale to o čem vyprávěl, takový smysl zase nedávalo. Pětice hlavních hrdinů mi hodně připomínalo Dannyho parťáky, protože tu šlo zase o přepady, peníze, dokonce drogy apod., ale na důmyslné vykrádačky můžeme rovnou zapomenout, páč ty provedli tak obyčejně, že v tom hrála hlavní roli spíš klika. Po celou dobu mě hodně deprimovala atmosféra, protože do toho nám film nabídl velké množství postav a svět podvodů a drog, což z něj dělá takový gangsterský film. Ovšem herci tak deprimující nebyli, protože v dobrém filmu jsou i dobří herci. Gabriel Byrne, Benicio Del Toro, Pete Postlethwaite a samozřejmě Kevin Spacey jsou pro film více než dostačující společně s dabingem, který mě v podání Vlasty Zavřela u vyšetřovatele dokázal i rozesmát, páč na nás mluvil Homer. Jak jsem už říkal, konec je ze všeho nejlepší, protože nejdřív si myslíte, že se podařilo záhadu Kaisera Sozeho vyřešit, ale pak náhle další nečekaný zvrat, kde se všechno vysvětlí.

Americkou krásu jsem hodně dlouho odkládal v domnění, že je to nějaká trapná teenagerovská komedie s nevkusnými a klišé erotickými scénami a tak podobně. Ale když jsem si nemohl ze svého seznamu vybrat, dozvěděl jsem se uspokojující pravdu. Mělo to být drama a taky bylo, jak má být. Jako v mnohých jiných dramatech tu nebyla pořádná zápletka, ale to mi u nich nikdy nevadilo. Sledovat obyčejnou americkou rodinu s poněkud neobyčejným příběhem bylo to nejlepší, co jsem si nyní mohl přát. Čím si film u mě vydobyl úctu, je odehrávání více příběhů najednou. Z jedné strany dost ujetý příběh Spaceyho, který chce udělat dojem, dále jeho manželky, dcery a měl jsem trochu valné mínění o roli Wese Bentleyho, protože tu vypadal jako naprostý úchyl, ale opak byl pravdou a to je dobře, protože v tak pěkném filmu by to záporná postava jenom kazila. Kevin Spacey tu opět předvedl další skvělý výkon, jsem si jistý, že se vyrovná i Protovi, ale tam byla jeho role mnohem originálnější. Zde hrál naprosto obyčejného člověka, který ale dominoval ve scénách, kde jsem se většinou bavil. Nejlepší na tom bylo, že zezačátku to byl úplný komunikační vandal, kde když mluvil, jsem se cítil trapně za něj, ale pak v druhé polovině filmu to úplně rozjel a takhle to bohatě stačilo. I když byl ve filmu číslo jedna, jeho postava nestála na scéně celou dobu a dávala prostor ostatním, což na filmu velmi obdivuji, protože jsem byl právě svědkem dějové různorodosti. Ale trochu si to pokazil konec, který byl vzhledem k předchozímu ději hodně nepředvídatelný, ale zároveň dost useknutý, protože by mě moc zajímalo, co by se dělo pak a jak by dopadl činitel. Jinak cením si i výkonů všech herců a jako Bentlyův debut to dost ušlo, to zmiňuju jen proto, že se svým výrazem vyrovná i Jacku Nicholsonovi.

Od Malého Ramba jsem nečekal ani Ň a představoval jsem si to úplně jinak, ale dopadlo to trochu hůř, než jsem čekal. Film Rambo i jeho pokračování byli skvělí, ale ani v nejmenším se tohle k nim nedá přirovnávat, ale to je samozřejmé. Tenhle film je naprosto typická rodinná komedie, která má zaujmout především děti, protože svým námětem nepředstavuje vůbec nic těžkého na soustředění. Já jsem si to opět vybral, protože se mi to časově hodilo, proto si nebudu dál stěžovat na to, že jsem si mohl vybrat lépe. Nicméně, příběhově mě to ani trochu nezaujalo, bylo tu spoustu zbytečností, všechno mě to mělo nejspíš na konci dojímat, ale to opravdu ne. Začátek mi přišel celkem zajímavý, protože to ještě nebyla úcta postavy k postavě na takové úrovni, to se ještě dalo přirovnávat k šikaně i scénky, kde dětští hrdinové natáčeli ten svůj film, se mi celkem zamlouvaly, ale jak se to všechno křížilo s těmi Francouzy, od doby, kdy se jim film začal víc věnovat, šel sám na úplné dno. Vím, že malým dětem měli ukázat, jak jsou strašně hustý, ale jejich emo styl a neuvěřitelně milé chování k mladším spoluobčanům, mě doslova zaráželo. Posloupnost děje byla naprosto předvídatelná, zvraty v chování všech vždy věstily nějaké změny, ale největším švábem ve filmu představovaly scény zaměřené na náboženství. Úplná zbytečnost. S dospělými, jak si chtějí natočit svého Ramba, by to bylo ještě horší, ale všechny ty malé děti… Culkin se mi v Sám doma líbil, ale zde dětičky vybrány naslepo z ulice… Na závěrečnou scénu jsem se už ani nemohl dívat, protože to bylo tak neuvěřitelně trapné a to jak komparzisti simulovali smích… Mě to stačilo jenom jednou.

Filmy s upíry mě už stejně jako filmy se zombies taky dost omrzely, protože jsou pořád stejní. Vždycky se najde nějaký hrdina, který proti nim bojuje. Jasným příkladem je Blade, kde upíři jsou pro něj něco jako lovná zvěř, podobně tomu bylo v Underworldu, kde vidíme jenom samou akci a když se k tomu přidají ještě vlkodlaci, někdy to nemá vůbec cenu. Co se mi na filmu ale líbí, je upíří ztvárnění. Upíry z nich dělají jenom oči a bledá tvář, nic jiného, zatímco ve Van Helsingovi umí létat a mění se na různé příšery. Efekty jsou super, ale ať jsou efektivní, jak chtějí, nemají ten správný upíří dojem. Ale mám tu i zklamání. Ačkoliv jsem se hned dozvěděl, proč se film jmenuje zrovna Interview s upírem, nepostřehl jsem vůbec žádný příběh. Zní to možná blbě, ale film se mnohem víc podobal filmům ze života lidí, v tomto případě upírů, což znamená, že film nám popisoval život jednoho upíra, v němž se neudála prakticky žádná zvratná událost. Alespoň mně to tak přišlo. Co je ale hlavním lákadlem, jsou hlavní postavy. V době natočení to asi tak skvěle nevypadalo, ale když k sobě dáte Cruise a Pitta. Páni, to je opravdu něco. Je to jediný film, kde se tyto hvězdy potkají. Mně připadá, že jsou prakticky stejně známí a proto si lidi jejich filmy srovnávají, ale vidět je vedle sebe… Je pravda, že nemuseli zrovna ve filmu o upírech, ale tito herci spolu vytvářejí z filmu naprostý unikát a je to taky nejspíš jeden z mála úspěšných kostýmových filmů. Myslím, že Brad Pitt jako hodný a Tom Cruise jako zlý upír nemohli být obsazeni lépe, protože Brad je zkrátka oblíbenější a zvládnout lépe to také nemohli. Těšil jsem se i na Kirsten Dunst, ale jelikož je film starší, zde chodí ještě v dětských bačkůrkách, ale s Banderasem krásně vyplňovali místa, kde hlavní hrdinové nebyli. Konec se mi zdál trochu useklý, ale zároveň celkem vtipný. Velkou senzaci nečekejte, ale naopak se nemusíte bát kýčovitých upírů.

Měl jsem jenom jeden důvod, proč jsem se na tenhle film koukal a to jenom proto, že se mi časově průměrný Deník Bridget Jonesové hodil do denního programu a to je úplně všechno. Film mě ničím nelákal, jenom jsem to chtěl mít za sebou. Už jsem to jednou viděl a nechápu, proč jsem se na to díval znovu. Romantické komedie je asi ten nejnudnější filmový žánr, co se dá vůbec natočit. Vždycky to vypráví o něčím životě, ve kterém se dějí jenom samé trapné nebo romantické věci. V tomto případě si vybrali spíš tu horší a kýčovitější možnost, protože jediné, z čeho se film skládá, jsou trapasy. Úplně stejný případ jako je Troškův Kameňák, který je tvořen zase jenom z vtipů. Film je kompletně bez duše, všechny scény jsou kýčovité až na strop, jedná se sice o film podle knihy, kde se může všechno, ale příběh ženy, která nezná soudnost je doslova odpuzující. Nejspíš nemá smysl tady chtít, aby film byl o normální a inteligentní ženě, protože je to prostě Bridget Jonesová, no a ta se hodně lidem líbí. Bohužel, scény, kterým se všichni smějí a jen o nic vypráví jiným, mě vůbec o kvalitě nepřesvědčily. Ani jedna mě nedokázala rozesmát, ani jsem se na ty trapasy nemohl dívat, protože jsem se cítil trapně za Bridget. René Zelwegger toho pro roli udělala, ale na mě dojem fakt neudělala. Nechápu, jak mohla tak dozajista úspěšná sexy herečka nabrat váhu pro film, kde se jenom zesměšňuje. Ostatní mužské postavy to vylepšovaly jen tehdy, když Bridget nemluvila, protože ty neskutečný kecy se nedaly vůbec vystát. Vvždy jsem se těšil, až začne mluvit někdo jiný. Film je pro mě ztráta času, na romantické komedie nemám prostě buňky, na dvojku se podívám asi, předpokládám, za deset let, až se z jedničky dostatečně vzpamatuju.

Když se dívám na filmy, zajímá mě i země, která ho natočila, a Francii se už povedlo hezkých pár filmů, proto Bratrstvo vlků si nemohu nechat ujít, zvlášť když jde o pověsti, které bývají vždy doprovázeny nadpřirozenými silami, jež mě zanesou do technologií digitálních efektů, takže jsem se mohl přesvědčit, jak je na tom s nimi Francie. Pověst o bestii zní vskutku lákavě a zajímavě, ale to by se musel film natočit úplně jinak, aby na mě udělal dojem, protože větší nudu jsem si nedokázal u na první pohled skvěle vypadajícího filmu představit. Co si o sobě francouzský režisér myslí, nevím, ale méně znamená i více, takže mě připravil o více jak dvě hodiny času, jež jsem mohl radši strávit koukáním na filmy, které jsem už viděl. Vincent Cassel v jedné z hlavních rolí mě k filmu přivedl, ale nepobyl tu tak dlouho, abych ho nějak zvlášť vychvaloval, protože 10 minut je opravdu málo. Celý příběh mě neuvěřitelně nudil, už proto, že tu šlo jen o to, jak dostat bestii a nic jiného, což mě přivádí k tomu, že film byl natažen na tak dlouhou dobu s jedinou zápletkou bez odboček a od toho hlavního nás odváděl jen klišé milostnou zápletkou. Hlavní hrdinové, tedy dva, to rozjeli hned na začátku. Vypadali jako nějací bojovníci za svobodu, typu Zorra apod., ale jelikož se film odehrává v 18. století, doba odpovídá na vše. Všechny postavy jsou nudné k smrti, válečné bojové umění Řeků nebo Římanů je pryč a na scénu se nasadily pušky a přiznám se, že tuto dobu přímo nesnáším. Všude už je řád, všichni žijí podle pravidel a hrdinů je málo a dva naši stejně svoje umění prokázali jen málokdy, páč všude vládne dimoplacie. Dalším lákadlem byla pro mě Monica Bellucci, ale její nedostatečné zapojení do příběhu nic nenapravuje a francouzských herců znám jen pár, proto je zbytečné mluvit o někom, koho vidím poprvé. Film je úplně o ničem, takže ani nemám v plánu se na něj koukat někdy znovu.

Od Big Lebowskiho jsem čekal teda mnohem víc. Jelikož byl natočen za zlaté éry filmů, mohl jsem se domnívat, že bude mít úspěch třeba Truman Show, kterému jsem z počátku také nevěřil, ale bohužel se tato povalečská komedie nezapíše ani na listinu, protože byla totálně o ničem. Povalečský styl života již dnes zasáhl alespoň 80% dnešní mládeže a 90% všeho obyvatelstva, proto je asi zřejmé, že se má film napodobit události všedního života, což se taky stalo, ale kam se poděl příběh, fakt netuším. Co se musí filmu nechat, jsou odbočky. Na to hlavní se nedalo zapomenout, ale chvílemi nás od toho odváděly scény, kde prosperoval hlavně John Goodman. Poprvé jsem ho na první pohled nepoznal, protože zde měl vousy a vypadal jako pravý americký povaleč a nevypadal jako nějaký ulízaný ouřada. Jeho role je právě tou potřebnou, která má velké nadání pro omyly, ostatně skoro každá postava tu provedla něco takového a hlavně na tom je založen vtip tohoto filmu, kdeže nějaké trefné a vystihující hlášky. No, ale příběh mě o ničem nepřesvědčil, jistě, jde tu opět o peníze, podvody a tak podobně, ale celé se to natáhlo na děsných nudných 100 minut, a to navíc nemluvím o konci, který byl na rozdíl od začátku trochu smysluplný, ale hodně otevřený. Já jenom doufám, že pokud pokračování bude, že se zlepší, nebo ať jde někam. Jeffa Bridgesse bych hnedka sám od sebe taky nepoznal, ale ať se snažil sebevíc o vtipně trapného lenocha, ten suchý příběh to stejně celé pokrýval. I já si všiml, že zde vůbec nehrál bowling, ale přesto jeho výkon byl velmi přesvědčivý, ale myslím, že mohli pár jeho scének vystřihnout a dát tam aspoň jednu scénu, kde by se on neprocházel. To jen narážím na to, že jsme se na něj dívali v jednom kuse. Pak se mi líbil úchvatný dabing, jež můžete slyšet z úst Leváka Boba. Ten němu padl jako ulitý. Celkově mi to za to ale nestálo.

Jelikož jediným filmem, kde vládne mořská atmosféra, kde se provádí velkolepé lodní bitvy, střílí a straží pasti, zůstane „zatím“ trilogie Pirátů z Karibiku, nemohl mít u mě Master a Comander tak velký úspěch, abych ho považoval za veledílo, ale na druhou stranu, tolik takovýchto filmů není. Abych pravdu řekl, vůbec jsem filmu nevěřil, protože jak všichni známe z Pirátů, lodní bitvy byly do nekonečna provázeny vtipnými scénami, většinou prováděny Jackem Sparrowem, proto bitva nebitva, bál jsem se, že se ničeho nového nedočkám. Ale naštěstí jde o historický, nikoliv ryze fiktivní film, proto všechny známě věci z Pirátů tu provedli mnohem seriózněji. Zatímco Willovi rozbila koule deset centimetrů před ním lodní zábradlí a jemu se nestalo zhola nic, zde také díky hodně přesvědčivým zvukovým efektům, z nichž jsem nadšen hlavně u výstřelů z děl, to schytalo mnohem víc námořníků a ejhle, najednou vše vypadá mnohem věrohodněji. A to nemluvím o doprovodné hudbě, jež na rozdíl od Pirátů, kde Badeltovy skladby zněly pořád, zde využili skladatelé jen v „klidných situacích“. Když se na to podíváte, vyjde vám, že vlastně všechno bylo hodně reálné a že komediální Piráti na Mastera nemají, ale to pořád vypadá, že je jenom pomlouvám. I když je v reálnosti Master lepší, Piráti mají svoje kouzlo, které překonává všechny jejich nedostatky. Zde totiž nebyl dán prostor nepřátelům, zatímco v Pirátech jsme se podívali úplně ke všem a osvojili si děj odehrávající se na desítkách místech zároveň. A tento film si pluje jen jeden příběh, který je úplně bez odboček, protože na to hlavní se nedokáže přestat myslet. Russel Crow a Paul Bettany se jako jediní hvězdnému obsazení filmu, jehož jméno jsem tu napsal asi desetkrát, jistě nevyrovnají, ale jejich výkony drží film vysoko nad mořskou hladinou.

Co na tom, že se jedná o akční komedii nebo na první pohled trapný thriller? Je tam Arnie a to nám přece stačí! Jeho akční filmy patří k těm nejlepším, protože je to nejznámější a nejlepší akční hrdina všech dob, i když musím i já připustit, že jeho filmy počínaje Terminátorem až třeba po Pravdivé lži jsou jedno a to samé. Bohužel, nesmíte vidět všechny jeho akční filmy, abyste ho pak nezačali nenávidět, jako už všichni nesnáší Stevena Segalla. Ač Arnie není v tomto filmu ničím novým, tedy federálním tajným agentem, nový nápad bohatě postačí k úspěchu. Už v roce 1994 se mu objevily vrásky na tváři a pořád a neustále dokáže předvést super výkony. I já se musím trochu poptat na žánr muzikál… Vždyť… zpíval tu snad někdo? Asi dvě taneční scénky nám tu předvedli, ale nic víc. Ano. Film je takovým předchůdcem filmu Pan a paní Smithovi, ale vzhledem k Arnieho roli musím i já přistoupit na stranu právě Smithům. Jejich akce i počátek jako celek za to stály určitě víc, ale je ovšem pravda, že Lži si vedly hned dva příběhy. Už jsem se bál, že tu bude hned velké množství podobností. Bál jsem se, že oba manželé budou agenti a také vzhledem ke špatně zformulovanému popisku k filmu, že agenti budou oba, ale že o tom nebudou vědět v tom smyslu, že ani jeden nebude vědět, že je on agent. To už by poukazovalo na Bournového Agenta bez minulosti. Lži jsou sice starší, ale to bych je musel vidět dřív, abych je nepomlouval. Ještě, že pravda byla někde uprostřed a to abych se vrátil k Arniemu. Jeho tvář nás prováděla celou dobu, opět jsme sledovali nepřetržitou akci i pár vtipných scének a hlášek, ale musím si postěžovat. Je to ryze akční hrdina, ale když se do ní pustil, kvantita předčila kvalitu, páč scénář je velmi prostý. Jeho nepřátelé mu lezli na mušku a jejich muška byla velmi špatná. A když pak ještě nasedl A. do stíhačky… Film je dobrý, to jo, určitě mi za to stál, ale akční scény jsou na úkor bezva námětu.

Rozsudek smrti. Kdo by to byl řekl, že ve filmu uvidíme nějaké mrtvé? No, asi jenom někdo hodně naivní, i já jsem předem věděl, že tu dojde k nějaké smrti, ale rozhodně jsem nečekal, že to dojde až tak daleko. Když jsem viděl Taken, zachtělo se mi zakusit něco podobného, ale zápletka tohoto filmu je tak neuvěřitelně suchá, i když tu jde o vážnou věc. Kdo by se aspoň trochu nevžil do situace muže, kterému právě umřel syn? To je velice emocionální, ale proč to muselo pokračovat zrovna takhle? Řeknu vám, jak já miluju ty filmy, kde si vezme jakákoliv osoba zákon do vlastních rukou a to samozřejmě myslím ironicky! Takovéhle filmy stojí za to jen málokdy a úspěch mají asi tak ve čtyřiceti procentech případů. Začalo to tak hezky uvolněně, právě jako v Takenu, ale po zápletce to šlo úplně z kopce. I já si dokážu představit, jak bych se s viníky vypořádal, ale tato myšlenka ať zůstane jen v představách, protože toto je jen Kat, Osamělý mstitel, Kill Bill nebo Cesta do zatracení jen v jiném balení a s jiným hercem, který si tak kazí svoji řádku zřejmě dobrých filmů. Pomsta je v každém filmu, ale když hrdinovi nestačí jen jedna oběť za jednu obět a rozhodne se ve svém šílenství pokračovat, je to hrozné klišé. Aby v mnoha filmech nevypadali jako idioti, byla jejich minulost založena na bojovém výcviku a to je aspoň nějaká smysluplná úvaha, ale obyčejný civilista… který se navíc stane vražedným a neporazitelným strojem, jež drží v ruce zbraň poprvé a zachází s ní lépe než nějací gangsteři… Sorry Bacone, tohle u mě rozhodně neschováš. Měl sis vybrat lepší scénář. Pomsty se ve filmech nabažíme ještě dost, ale Rozsudek smrti se může jít zahrabat už teď.

Další film s opět velmi zajímavým názvem, který vypadá opět úplně jinak, než jsem zezačátku čekal. A že to byl opravdu šok, protože je to nesmírně nesmyslné. Ale zároveň docela originální, protože tu nikdy nic takového nebylo. Hodně nesmyslné mi přijde, že spisovatelka píše román, který se zároveň odehrává ve skutečnosti. Jaká náhoda, že? Přijde mi to jako pokus udělat s jedné postavy Boha, který rozhodne o osudu. Herold Crick mi se svým neuvěřitelně stereotypním životem hodně připomínal Forresta Gumpa, který si také vedl svůj život, ale jeho události byly ovlivněny jeho naivitou a nevinností, a právě tak mi i inteligentní Crick taky přišel, proto nebylo vůbec těžké se do jeho role vžít, ač to velmi ztěžoval český dabing, který ho dělal o deset let mladšího. A to se dostávám k nesmyslům, jež také představují zápletku. Že hlavní hrdina začíná slyšet vypravěčský hlas… To mi přijde hodně divné, tedy ne hned na začátku, to jsem se totiž domníval, že jde normálně o knižní postavu a myslím, že by to tak bylo i lepší, protože těch nemožností tu ale bylo. Nicméně nepřivedlo by mě to k Dustinu Hoffmanovi, kterého jsem v charismatické roli viděl poprvé, co jsem shlédl Rain Mana, který mě spíš deprimoval. Když už se chýlilo ke konci příběhu, souhlasím s panem Hoffmanem, respektive s jeho rolí. Ušlo to…, taky proto, že být film jen o tom, jak někdo píše knihu a je ovlivněn jen emocemi a špatným svědomím, byl by úplně k ničemu. Jak v ději filmu, tak ve filmu samotném by u všech určitě udělal větší dojem smutný konec, ale jak se dá jistě předpokládat, ke komedii zlý konec prostě nepatří. Will Ferrell na mě udělal asi stejný dojem jako Hanks ve Forrestovi, proto většinu filmových nedostatků vyvažuje. U filmu nepotřebujete moc přemýšlet, proto je jen na odreagování a žádnou genialitu v něm nevidím.

Nevěděl jsem vůbec, co si mám o Rocknrolle myslet, když jsem se o filmu dozvěděl, a ani informace zde uvedené na webu mi vůbec neřekly, o čem film může být a nejsem si docela jistý, jestli zde o něco extra šlo. S filmem jsem měl problémy hned od začátku. Polovinu filmu jsem nevěděl, o co jde a to totálně. Všechny scény mi přišly tak nějak zpřeházené, některé založené na vtipu, některé zase na drogách, penězích a tak podobně, ale o co jde, jsem si vyvodil asi až někde v té polovině. Nevím, jak pro koho, ale pro mě byl děj dost složitý, už taky proto, že film si nedokážu přiřadit k žádnému žánru. Ale co se mi na filmu líbilo asi nejvíc, byly ujeté Butlerovy scény. Ty mě někdy opravdu dostávaly na zem, protože takového mamlase jsem snad neviděl. Ten ač je v seznamu herců na prvním místě, si tu skoro nezahrál. Určitě je to jeho další viditelná role, ale čekal jsem, že si ho tu užiju trochu víc, páč po tom, co začal vyprávět o jedné ze svých akcí, jsem doufal, že jich bude víc. A do toho ta chytlavá hudba… No něco úplně nového. Další věc, která mi dělala problémy, byly postavy. Většinou, když se o někom mluvilo, nevěděl jsem, o koho jde, protože jich tu bylo tolik, a když to navíc souviselo s mafií, feťáky a jim podobnými, nebylo divu. Ještě, že situaci trochu zachraňoval Karel Roden. Už jsem to říkal a řeknu to znovu, jeho herecký úspěch tkví v zahraničních filmech, kde třeba zde jsem byl na něj pyšný, že ho obsadili právě do tohoto filmu. Ale, co vás ve filmu chytne zaručeně ze všeho nejvíc, je rocknrollová hudba, kterou uslyšíte na začátku a na konci. Na to se nezapomíná. S tím dějem… naštěstí jsem to pochopil, i když ne zcela všechny jeho části, protože scénář je velmi rozsáhlý, ale to hlavní jsem snad zvládl.

Od Propasti jsem čekal teda něco úplně zcela odlišného. Jak už to tak ve sci-fi thrillerech bývá, parta lidí se dostane do situace, kde narazí na neznámého živočicha nebo mimozemskou sílu a začne boj o přežití. Avšak Propast si vybral tu lepší a hlavně reálnější cestu. K mému překvapení tu k žádné nadpřirozené invazi na hrdiny nedošlo, tedy alespoň v tom zlověstném smyslu, nýbrž film využíval napětí mezi dobrou a šílenou stranu lidí, proto předmětem zlých věcí nebyli příšery, nýbrž lidé. Ovšem právě kvůli tomu se mi nezdá stručný a zřejmě vystihující popisek k filmu. Nejděsivější místo a propast? Kdeže, do propasti jsme se podívali jednou a že by byla děsivá? Ba právě naopak, ty scény, kde hlavní hrdina klesá ke dnu, byly úplně nejlepší ve filmu, protože jsme se podívali zároveň na další lidské a hodně zajímavé vynálezy. Co dalšího na filmu obdivuji, je, že i když tu lidé umírali, nebylo to vždy násilnou cestou a pak také posloupnost. Celý film vyzařoval napětím a po celé dvě hodiny ač se nic extra akčního nedělo, jsme se dívali na neustálou snahu o přežití a to v jakýchkoli formách. Objevili se tu i vojáci, ale jejich bojové umění tu využili jen málokdy a to mě přivádí k Michaelu Biehnovi, jež byl představitelem špatné strany. Jeho role byla postižena čistým šílenstvím, jež ve scénáři představovalo příliš velký zápal pro věc, ale stejně jeho role nebyla to, co Eda Harrise, který pro jednou přešel na stranu dobra, jelikož ho znám spíš jako potížistu pro hlavní hrdiny. Co se mimozemšťanů týká, čekal jsem jejich větší účast, jejich plavidla byla velmi impozantní díky tehdejším dobrým efektům, ale co je málo, to je málo, což platí hlavně o nečekaně ustřihnutém konci. Jinak film je dalším příkladem skvělých myšlenek skvělých režisérů.

Už mám dost těch filmů, které mají ve jménech termíny označující čas. Vždy jsou to hodiny, ale to je věc českého debilního překladu. Nechápu, proč nemůžou ponechat Taken, ale to, co teď řeším, asi s filmem moc nesouvisí. Že je film z francouzské produkce jsem se dozvěděl až po zhlédnutí, takže moje úcta k němu ještě vzrostla, protože být film americký, neměl by tak vysokou hodnotu. Na první pohled to celé vypadá na nějakou další akční záležitost, ve které půjde o pomstu, stačí se jenom podívat na imdb, kde drží Liam Neeson pistoli v ruce a hned se vám to vybaví. Ovšem, co se týče bojového umění, mělo to své klady i zápory. Klady v tom, že náš hrdina nebyl žádný tajný agent, policista nebo voják, nýbrž veterán, proto, kdybych viděl v této roli třeba Vina Diesela, měl by s ním film sotva poloviční hodnotu, takže Liam je zde číslo jedna. No a zápory v tom, že kam nakráčel, nezůstalo po něm nic než spoušť, páč přišel a všechny stojící v cestě zmasakroval, ať šlo o kohokoliv. Začátek se mi líbil ze všeho nejvíc. Zde jsem viděl jenom obyčejné záležitosti a pražádnou bezduchou akci. Navíc v těchto scénách kráčela i Famke Janssen, kterou jsem poprvé viděl v reálném filmu, na rozdíl od X-Men trilogie. Tomuto úseku až po zápletku bych dal samotnému 100%, až to všechno přišlo a kvalita trochu poklesla. Nicméně scénář, ač byl plný jen krátkých dialogových přestřelek, sepsali skvěle, takže film nezastihla jediná nudná scéna, prostě se na to krásně dívalo. Nejnadšenější jsem byl z Liama Neesona, protože jsem ho viděl jen v málo filmech, ale všude působil charismatickým sympatickým dojmem. Zde, ač nebyl státní činitel, řešil vše bez slitování, ale to po té dlouhé době tolik nevadí. Trochu mi vadí, že ani jeden nepřítel nedostal prostor, že jsme se dívali jen na Neesonovy scény a že se to trochu podobalo Die Hard 4, ale jsem rád, že jsem si na film udělal čas.

Madagaskar jednička byla v animované filmografii celkem slušný unikát. Při skoro všech scénách se musel člověk smát a humor zde byl zcela nový, tedy aspoň, když jste se na něj dívali poprvé, ale dvojka bohužel jí nesahá ani po kotníky. Příběh čtyř zvířecích hrdinů byl tentokrát skoro bez zápletky a bohužel nemá ani na Lví Simbův první příběh, protože když tu šlo skoro o to samé, alespoň co se týče zápletky, Madagaskar to převedl spíš do jiného grafického rozměru a zcela odlišného humoru. V prvním díle byla zápletka a celková myšlenka naprosto perfektní, ale zde už to nebylo vůbec nic nového. Humor byl už velmi ohraný, ani u jedné scény jsem se nedokázal rozesmát, protože všechny rádoby dobré vtípky byly spíš trapné. Všemi oblíbení tučňáci to v jedničce slušně rozjeli, ale nyní už jejich scénky postrádaly trochy vtipu a král Jelimán? Jeho výstupy spíš připomínaly Teletubbies nebo Kouzelnou školku. Co se ale musí nechat, je, že tentokrát jsme se nedívali jenom naše čtyři zvířata, ale i na jejich takřka kopie. Celá Afrika plná všech možných zvířat plnohodnotně předčila pouze lemurům a fosám, ale jak jsem říkal, všechna vypadala skoro stejně. A co se týče našich hrdinů, právě kvůli rozsáhlé fauně neměl každý z nich tolik prostoru. Jednoznačně je nejhlavnější Alex, ale třeba Martyho scény zabraly asi pět minut. A posloupnost příběhu už byla totálně na draka. Zezačátku naprostá pohoda, pak jsme zjistili, že se to všem hroutí a pak akt, který vrátil všechno do pořádku a happy end byl až moc happy. Jediná scéna, která se mi opravdu líbila, byla ta se žralokem, ale jinak skoro nic.

Na Hru jsem se musel podívat okamžitě, jak jsem si ji pořídil, i když jsem si o ní vůbec nečetl žádné informace, ale jenom ten obal vypadal tak zajímavě. Podle mě zatím drží lajnu kvality filmy z devadesátých let, kde starší dobří herci, které známe dnes, jsou ve skvělé kondici a udivují nás svými výkony a proto, když jsem se dozvěděl o Michaelu Douglasovi a Seanu Pennovi, nemohl jsem odolat. Douglase sice moc neznám, ale zde se skutečně předvedl. Film byl nesmírně originální, ale jakmile jsem po několika minutách sledování uslyšel dialog „Je to jenom hra.“, bylo mi okamžitě naprosto jasné, jak to všechno skončí, proto jsem vždycky mohl vědět, jak všechny scény asi dopadnou a to není ani výjimka v závěrečné scéně, kde už to začalo vypadat mizerně. Celý scénář je důkladný a skoro bez jediné chybičky, ale jeho dokonalost prostě nemůžu dostatečně ocenit, protože mi to vše bylo od začátku jasné, nicméně na mém hodnocení to vůbec nic nezmění. Všechny scény mi i na film, plný zvratů a akčních scén, přišly trochu přehnané. Je to sice jenom film, ale jak mohli ti, co všechno organizovali, vědět, že udělá náš hrdina přesně podle plánu. Vždyť mu tu šlo o kejhák. No, je to jenom film. Trošičku mi to připomínalo Truman Show, kde byl hlavní hrdina také sledován, ale zde to naštěstí nabralo směr thrilleru, což činní podstatný rozdíl, takže ani tato maličkost nic neovlivní. Douglas, jak jsem říkal, předvedl super výkon, ale je mi trochu líto Penna, že nedostal ve filmu plnohodnotnou hlavní roli, protože tu nezabral ani deset minut, ale viděl jsem ho zde moc rád. Jak si poslední dobou ztěžuju na happy endy, tak zde díky všem těm zvratům a napínavým scénám, na mě žádný trapný dojem film neudělal. Chci ho ještě jednou vychválit a určitě by za to stálo i napodruhé.

Už je to delší dobu, co jsem viděl nějaký animovaný film a nemyslím, že bych si vybral zas tak úplně špatně. Werichovo Finfárum se mi jako pololoutkové divadlo moc líbilo, proto je docela lákadlem, zjistit, jak na tom jsou čeští animátoři nyní. Je pravda, že se určitě Kozí příběh graficky vyrovná těm Pixarovým, ale s příběhem na ně určitě nemá. Podle mě neměl film pořádně hlavu ani patu. Je moc hezké, že jsem v animáku viděl starou dobrou Prahu, sice v trochu nereálné formě, ale to nevadí. Ztvárnění postav začíná být poslední dobou pořád šílenější a to nemluvím jenom o českých animovaných filmech. V Burtonově Mrtvé nevěstě to začalo a zde to pokračuje. A to je taky velkým základem všeho vtipu zde. Kdybychom se nedívali na hlavy větší než zbylé tělo, tenké ručičky a poněkud přehnané ženské křivky, byl by to jenom prachsprostý a obyčejný film. Pořád mi ale vrtá hlavou, proč se film jmenuje zrovna „Kozí příběh“. Koza tu sice byla, ale neměla ve filmu skoro žádný význam a totéž platí o druhé hlavní lidské postavě. Takzvaný student tu byl taky úplně zbytečně, protože jeho příběh byl bez začátku i konce, zatímco první hlavní postava to měla ráz na ráz. Jak to šťastně začalo, tak taky skončilo, ale hrozně mi vadí, že to náš pan tvůrce nenechal s otevřeným koncem a každému je jasné, že všechny postavy musí přežít. Musím určitě pochválit náš dabing, protože těch hlasů… Nárožný, Dlouhý, ale ač mám hlas Pavla Rímského moc rád, postavu mohl mít pouze jednu a ne asi pět. Určitě je to velký pokrok v české filmografii, ale před oči bych to dal jen malým dětem.

Na Alžbětin Zlatý věk jsem se celkem těšil. První díl na mě dojem neudělal, protože ve filmu nejsem zastáncem politiky, nýbrž nějakého dobrodružství. Je zajímavé, že jsme se právě tuto látku učili nedávno ve škole, ale jak ve škole i na obrazovce, je to hrozná nuda. Prosím vás, o čem tento „Zlatý věk“ byl? Vždyť tu vůbec o nic nešlo! Celou dobu jsme se dívali jen na chladné zdi paláců, obrovskou, ale pořád stejnou škálu kostýmů, a jelikož je Alžběta na obale v brnění, měl jsem takový dojem, že si užijeme něco podobného, jako v Johance z Arku. Ovšem, jaká by to byla Cate Blanchett královna, kdyby se tak nechovala. Je opravdu velikou škodou, že si tvůrci vybrali právě toto období. Jak jsme už slyšeli v závěrečných titulkách minulého filmu, za vlády Alžběty byla Anglie největší a nejvelkolepější, ale toto téma je založené na úplně jiné formě zpracování. Možná, že jsme se dívali na velikost královských rozhodnutí a pohnutek, ale ani závěrečná bitva nevyrovnala již tak dost nerovnou polohu vah. Z té jsme bohužel také nic neměli. Nedá se filmu upřít, že nám tvůrci poskytli větší škálu vizuálních efektů, ale když už, tak se měli do bitvy více obout. Jelikož šlo o lodní bitvu, ani na jeden moment jsem nezapomněl na Piráty z Karibiku a srovnávat se to ani nemusí. Bohužel, scénář je méně kvalitní než dřív, proto charisma všech postav kleslo na úplné dno. Blanchett, ač jí pár let do role hodně pomohlo, se ke královně prostě přirovnávat nedá. Mé původní nadšení z Geoffreyho Rushe totálně vymizelo, protože již nepředstavoval tak přesvědčivého „chuligána“ a Clive Owen sice scény vylepšoval, ale jedna dobrá postava film nemůže zachránit. Čekáte-li nějaké vzrušení a dějepisnou přednášku, radši film zatraťte a podívejte se na už dost kýčovité 300. Ani jeden Alžbětin film bych znovu vidět nechtěl.