Omarovic

Na Zlatý kompas jsme šli už minulý rok do kina, ale nepamatoval jsem si vše, co bych potřeboval vědět, proto se na něj dívám znovu, a to jen kvůli tomu, že na poslední fantasy film si ani nevzpomínám. To hlavní ještě dobře, ale dívat se na to znova, byla jednoduše chyba. Fantasy mají velmi rozsáhlé meze, ale myslím, že by se neměly tyto meze příliš překračovat, co se týká aspoň nás, nad 10 let. Tento film je tak akorát pro malé děti, které nepotřebují zapojit při sledování mozek, být to na mě, celé bych to akorát rozkrájel a dal do Večerníčku. Příběh je opravdu jako z pohádky, ale na film z roku 2007 je až příliš přímočarý a to myslím smrtelně vážně, protože to nemůže nikdo popřít. Já jsem se v průběhu skoro jenom smál, ale zároveň jsem byl opravdu velmi zklamaný. Film s dětskou hrdinkou se mi absolutně nezavděčil. A největší problém je právě ve filmovém žánru. Jen si to srovnejte s Válkou světů, kde Dakota Feening až příliš dokonale simulovala všechny emoce, které by v takové situaci předváděl každý, zatímco tady hlavní představitelka moc dobře ví, že je ve filmu číslo jedna, a protože se jedná o pohádkový příběh, snaží se předvést skvělý výkon, ovšem to se jí vzhledem k okolnostem absolutně nedaří. Scénář mi přijde jako naprostý nesmysl. Hrdinka je až příliš inteligentní, samostatná a flexibilní, což mi k jejímu věku prostě nesedí. Vše je dále úplně bez odbočení, všechny události mají jednu souvislost a naprosto vše se dá předvídat. Nápad s jiným vesmírem s jiným světem zní vskutku dobře, ovšem zvířata, jako připláclí mazlíčci byli naprosto zkažení jednou věcí, a to jedině svým všeobecným jménem. Démoni je naprostá hovadina, i když se nejedná ani o změnu v českém překladu. Nicole Kidman na mě, jako starší sexboma prostě nezapůsobila a Daniel Craig si mohl zlepšit reputaci, nebýt jeho malé účasti. Zranderovaná zvířata mi nepřijdou moc přesvědčivá a to samé platí o ledních medvědech, od kterých jsem čekal velmi hodně. Pokračování ať si dá klidně načas, stejně nepůjdu do kina ztrácet čas.

Už jsem dlouho neviděl nějaký pořádný thriller, a jakmile jsem dostal do rukou tento, netrvalo ani chvíli, než jsem ho měl za sebou. Nic jsem o něm nevěděl, ale i tak jsem do něj vkládal velké naděje, protože jako další akční nalejvárnu bych asi bral cokoliv. Co se týče akčních scén, jsem více než spokojen. Spy je jednoznačně špion a to film zezačátku neuvěřitelně oslabuje. Člověk si jenom říká, až nastanou ty vychytralé scény z Dannho parťáků a rozjede se největší akce, která zachrání pro jednou svět od nepřátel. O svět se tu ale nikdo nezajímá a proto přišla druhá nejčastěji používaná varianta a to bývá prachsprostá a obyčejná mise za jakýmkoliv účelem, která se později zapomíná. Brad Pitt, jako první osoba viděná ve filmu, mi jako agent zrovna nesvědčil. A jakmile jsem viděl v podstatě mnou neznámého Roberta Redforda, hned jsem měl úplně celou posloupnost před sebou. Okamžitě se mi vybavily scény z filmu Šakal, kde se Richard Geer i přes svou minulost vrátí ke svému řemeslu. Přesně to jsem čekal od Redforda, jako od „předdůchodce“, že se vydá vstříc svému osudu, aby zachránil svého kamaráda. K mému překvapení jsem se těchto přímočarých hovadin nedočkal a za to jsem vskutku velmi rád. Brad Pitt, po tom, co se objevily opaky těch věcí, co jsem prve psal, vypadal jako postava na odepsání, jenže film je vyprávěn tak super způsobem. Redfordovo vyprávění předešlých událostí se ukázala jako nejlepší varianta. Měl jsem z toho hned pocit, že tyto události se prostě staly, a že se v nich nedočkám takových zvratů, které by zkrátka nesouvisely se zápletkou filmu. A díky tomu byla možnost vidět Brada Pitta, jako skvělého špiona, podobně jako ve filmu Pan a paní Smithovi. Ale vše mělo své nedostatky. To, co jsem popisoval, je sice super, ale chvílemi neuvěřitelně nudné. Film je třeba sledovat celou dobu, aby vám události dávaly smysl, ale zároveň je to někdy prostě úmorné.

Je mi opravdu hodně líto, že jsem tento film neviděl hezky pozdě v noci, kde by bylo napětí největší. Už jsem ho jednou viděl a moc dobře se pamatuju, že jsem z něj měl nesmírnou hrůzu, ale to už je docela dávno a právě z těchto vzpomínek jsem se podíval i dnes, hlavně kvůli dojmu, jaký na mě udělá film dnes. Hned první plus, které jsem v počátečních titulcích zaznamenal, je režie věhlasného Stevena Spielberga. Ani nevíte, jak se mi ulevilo, protože je to zkrátka nejlepší režisér té doby. A i tentokrát mě dokázal překvapit a hlavně přesvědčit. Člověk by si hned řekl, že je největší hovadina na světě, když se objeví nějaká jiná dimenze s nezvanými hosty, ale to zkrátka k horrorům patří a myslím, že jde o další z mnoha skvělých originalit. Ale je na tom strašně super, že film je natočen právě v tomto časovém období. Tehdejší prostředky mě dokázaly vyděsit mnohem více než nějaké digitální efekty. Spielberg si opět poradil se všemi možnými vzhledy stvůr a udělal nám skvělou podívanou. Nejvíc se mi na filmu líbí všechno to tajemno. Scéna se stromem je skvěle přesvědčivá a myslím, že zde se přišlo jako první s nápadem s figurkou klauna. Ale když už mluvím o všech strašidelných scénách, nejvíc tajemna je v těch, kde je malá holčička uvězněná mezi životem a smrtí, kde kvůli špatnému signálu jí je špatně rozumět a náhle křičí „Nesahejte na mě.“, to mi zkrátka přijde vůči tomu, že „televizní lidi“ ve filmu nikdy pořádně neuvidíme, fantastické a mysteriózní. S výkonem všech herců jsem spokojen a to dokonce i s dětmi, které dokázaly simulovat strach a všechny emoce. Jediné, co mi zde trochu vadilo, byly takové ty scény, kde se snažili rodiče zachránit své děti, které v jednom kuse řvaly „mami, mami…“. Poté co je se zdá být všechno v normálu, ale přijdou další scény, ale zde mi přijdou postavy příliš naivní a kostlivci mi jako nejlepší varianta nepřijdou. Nicméně, úplný konec mi přijde vtipný, ale změna režie v dalších dílech mě opravdu do jejich sledování nenabádá.

Tak tohle je vyloženě omyl. Nechtěl jsem nic extra dlouhého a vybral jsem si takovou blbost. Dvojice Kotek a Mádl je už dávno pryč a zatím vidím na scéně jenom Mádla a myslím, že je dobře, že Kotek se do podobných filmů zatím nepouští, protože ty hovadiny, ve kterých Mádl asistuje, jsou úplnou ztrátou času bez duše. To se zase objevuje ta největší a nejpodstatnější slabina všech českých filmů. Jedna půlka je o důchodcích a ta druhá o mladých lidech. Vše je jenom ze života a kam se poděl kvalitní scénář? Opravdu nechápu, proč naši režiséři připravují pořád dokola ty samé frašky. Ale když mluvím o Mádlovi, je hned vidět, že bez Kotka je úplně k ničemu. Gympl byl k ničemu a Děti noci ještě víc. Celé je to kompletně bez zápletky, bez pořádného příběhu, prostě vše je jenom časová událost. Největší záměr je asi zase zapůsobit stylem života na teenagery, ale takto dávají jenom špatný přiklad. To je fakt skvělé, ostatně skoro všude v českých filmech se to vyskytuje, vždy všechny postavy nevlastní větší majetek, vždy jsou to jenom ubohé nuly se spoustou času. A zase, opět si můžu stěžovat na herecké výkony. Martha Issová, ostatně úplně všichni herci, převedli neskutečně hrozné výkony, speciálně ta Issová mluvila jako malé mimino a její dialogy postrádaly smysl. Celý scénář je neuvěřitelně nepřesvědčivý a ani nevíte, jak obrovský je to rozdíl mezi americkými filmy nadabovanými česky. Proč aspoň scénáristé nenapodobí dialogy zahraničních filmů? Teda abych film úplně nezahambil, jedna zápletka se tu objevila, ale vůbec nenašla své rozřešení. Je fajn, že se Češi alespoň snaží udělat film, bez jakýchkoli hrdinských činů se světem, jak to v něm opravdu chodí, ale díky tomu tu není vůbec žádné vzrušení. Ještě dám za dobře místo odehrávání, protože nedaleko bydlíme i my.

Po tom, co to nejmenovaný kamarád :D, asi bude vědět, že je to on, pořádně a hlavně dlouze zkritizoval a pochvale nechal jen jeden řádek, se mi do filmu opravdu nechtělo. Mám ho v repertoáru dlouho, ale není to odkládání v tom smyslu, že se jen podívám na název a hned se mi nechce. Zkrátka jsem se logicky podíval až teď a určitě to není film hodný tak dlouhé kritiky. Je pravda, že není tak dobrý, aby se pochvala jen hrnula, ale není zas tak špatný, abych ho nedoporučil ani svému nepříteli :D. Musím také vyjádřit své zklamání vůči celé té jejich „legendě“. Tato myšlenka, ač není přímo zkopírovaná, je opravdu v čínských filmech velmi často používaná, a když není o návratu nějakého bojového „stroje“, je to zase navrácení nějakého předmětu. Jet Li, jako opičí císař nepůsobil zrovna přesvědčivě, ale nevypadal rozhodně jako teplouš a s novým make-upem se mi to docela líbilo. I když je film spíš o jednom chlapci, není pro film tak důležitý jako právě Jet Li nebo Jackie Chan. Tato dvojice, jako první souhra ve filmu, byla také velkým lákadlem, ovšem co od nich čekat… Oba jsou ve všech svých filmech úplně stejní. Tady byla jenom možnost je vidět vedle sebe. Vždy jsou to ti nejlepší z nejlepších kung fu bojovníků, kteří rozpráší své nepřátele na padrť. Když opomenu legendu a podívám se na děj, také mi zrovna nic růžového nevyjde. Mladíček se náhodou dostane k posvátné tyči a zrovna on ji musí vrátit. K tomu je vtažen do jiného světa, kde může jeho pouť začít. Hmm, to je velmi chytré a hlavně smysluplné. Celé mi to spíš přišlo jako hra ve virtuální realitě. Je opravdu nepředvídatelné, že během jeho cesty se najednou naučí bojovat, když si o to řekne a že po začáteční události si po návratu vyřídí pár účtů. Co mi na tom ale vadí, je, že zezačátku je to takový packal, ale není tomu tak až do konce. Abych jenom nekritizoval, jak jsem původně tvrdil, dvě role Jeta Liho mě překvapily. Že je nejspíš tak těžké obsadit dalšího herce, ale konečné scény vše vysvětlují. Jackie Chan snad zatím nehrál v seriózním filmu, a když se tak patrně mohlo stát, jeho role byl opět neúmyslný komik, který dobře bojuje, prohodí pár hlášek udělá pár hovadin atd. Já dávám půlku.

Mám tady další z filmů, které jsem opět neuvěřitelně dlouhou dobu odkládal. Nevím, ani do tohoto filmu se mi vůbec nechtělo, i když jsem absolutně nevěděl, o co v něm doopravdy bude a jak vše bude probíhat, zkrátka odsuzoval jsem ho zbytečně předčasně. Nejdřív jsem si myslel, že půjde o nějakou formu metafory, která znázorňuje nějakou lidskou vlastnost, ovšem pohled na obal filmu hlavní prostředník okamžitě prozradil. K mému překvapení nebyl film tak úplně o ničem. I když vypovídal o události ze života, pořád měl takovou příjemnou a poklidnou atmosféru, doslova lahodnou náplň. Ale když tu jde o čokoládu, je asi hned každému jasné, že půjde o její prodávání, a že to ze začátku zrovna růžové nebude. Musím uznat, že jsem zaskočen výkonem Juliette Binoche, lépe řečeno její napsané roli, která působila nesmírně klidně, sympaticky a přátelsky. Nadšen jsem byl hlavně z Alfreda Moliny, na jehož výkon v Prince of Persia se velmi těším, ovšem jeho role, ač nebyla přímo zlá, se pořád pletla našim hrdinkám do cesty, ovšem bez této role by neměl film už vůbec náplň. Jsem nesmírně rád, že tu mám konečně nějaký film, kde asistují na prvním místě ženy. Musím přiznat, že jsem čekal větší účast Johnnyho Deppa, ale myslím, že bylo jenom dobře, když to té dámské jízdě dlouho nekazil. Přijde mi velmi pozoruhodné, že i když tu probíhalo spoustu emocí mezi všemi obyvateli stereotypního městečka, pořád se vše točilo okolo čokolády. Člověk by řekl, že přijde žena s čokoládou a jejím prostřednictvím a naváže s někým vážný vztah. Myslím, že to trochu na konci s rolí Moliny přehnali, ale díky tomu to vše navázalo na super konec, který sice dopadl dobře, ale ne tak úplně infantilně dobře. Nemá smysl srovnávat s Karlíkem a továrnou na čokoládu, proto čokoládový film stojí za to.

Mám teď hodně filmů, které jsem odkládal velmi dlouhou dobu a proto je asi jasné, že „Chci to“ mezi ně patří taky. Budu to psát nejspíš i dál, ale to abych se vrátil k tomuto dílu. Musím přiznat, že jsem docela mile překvapen, na to, jak titěrně malé naděje jsem do filmu vkládal, když má jako popisek „Prcičky na britský způsob“. Z toho se nedá čekat vůbec nic jiného, než trapná teenagerovská komedie, jen od jiných producentů a s jinými herci. K mému údivu tu sice šlo o erotiku, ale ne v tak kýčovitém extrému jako právě v Prcičkách. Tam šlo jenom o to, jak dostat sexy kočku do postele, zatímco tady se takovýchto pitomostí zcela vyvarovali a myslím, že nám naservírovali na, pořád, teenagerovskou komedii slušný příběh. Natáčení filmu není opravdu špatným subjektem, ale nic není dokonalé, proto se objevuje slabina všech těchto filmů. Vše je neuvěřitelně přímočaré, bez jakéhokoliv zvratu, dějové odbočky nebo odehrávání se na různých místech. Ale neházejme flintu do žita, na komedii mi přišla hladina humoru neuvěřitelně nízko, ale v tom dobrém smyslu. Všichni herci nepůsobili tak dementně, proto trapasy, které nesmí chybět, se držely slušné hranice, vtipných hlášek a vtípků celkově jsme tu měli na míře, ale přes to všechno jsem se poměrně dobře bavil. Ale co mě překvapilo asi nejvíc, je, že konec nebyl pojat v takovém tom vítězném a dojemném tempu, všechno dobře dopadlo a opět, na slušné úrovni. Žádným trapasem, debilním dialogem, ale scénkou beze slov. Mám tu ještě jednu mouchu a tou je Carmenina role. Je mi dost líto, že její role neměla až takový prostor, její dialogy mi přišly příliš obyčejné a erotické scény jsem si chtěl více vychutnat, bylo by to sice jako v Prcičkách, ale vzhledem k dobré posloupnosti děje, by to v žádném případě neuškodilo. Film je dobrá jednohubka a 60% je pro tento film slušné hodnocení.

Trilogii X-mena jsem hodnotil poměrně vysoko a to proto, že když se na ni podíváte poprvé, udělá na vás nesmírný dojem, avšak když se na ni podíváte třeba po třetí, přijde vám to jako naprostá dobrodružná blbost, a to byl nejspíš také jeden z nepodstatných důvodů zfilmovat Origins. Toto nám už přineslo pár filmů, vždyť i Lotr chce předvést něco podobného, ale „nový díl“ X-mena na tom zas tak špatně není. Já jsem také viděl tu verzi předčasně umístěnou na internetu, ale naštvaný rozhodně nejsem, zas tolik za to Wolverine nestál, abych na něj chodil za tolik peněz do kina, nicméně nemohu to nikomu vytýkat, ale co se týká vizuálních efektů, byl jsem dost ošizen. Jelikož se jednalo o verzi, jak říká Pier, která byla prakticky měsíc před premiérou, efekty nenabraly tu pravou barvu. Všechny byly ryze počítačové a všude, kde někdo létal ve vzduchu, měli jste přímo před očima ty lana, která je přidržovala. Co se týká příběhu, byl jsem celkem překvapen, jak to začalo úplně celé. Jelikož v trilogii jsme se nakonec o Loganovi moc nedozvěděli, zde jsme to měli jako na talíři. Zezačátku jsem si myslel, že Logan ke svým drápům přišel až po operaci, a že se z něj mutant stal, ale prvních pár minut mě úplně přesvědčilo o opaku a dočkal jsem se i jiných překvapení. Přišlo mi trochu trapné, že Logan bojoval ve všech světových a dalších válkách, ale vzhledem k jeho věku mi to přijde jako dobré vyplnění času :). Ovšem, ač ta pravá zápletka přišla až po notné době a celý film nebyl od začátku jenom o akci, celé to opět bylo neuvěřitelně přímočaré. Je sice fajn, že jsme nesledovali jenom jeden příběh zaměřený na jednu věc, ale všechno se do sebe tak zamotalo, že z toho vznikl jeden obyčejný. Protože naši známí mutanti byli ještě v nedohlednu, užil jsem si nových schopností a nových akčních scén s nimi spojených. Skupinka mutantů hned na začátku vypadala velmi slibně, vždyť celá obsahovala takové množství známých herců jako je R. Reynolds, D. Monaghan nebo K. Durand, jenže jejich účast zahrnovala sotva pár minut. K Hughu Jackmanovi není třeba se dál vyjadřovat, protože výkon se od trilogie neliší, ale Sabretooth mohl zůstat stejný jako dříve, ale postav s trilogie tu tolik není, což je vůči novým hercům jedině dobře. Celkově na mě film dojem udělal, takže si zaslouží 66%.

Řeknu vám, název je vtipný sám za sebe, ale film, ač vypadal velmi nadějně, si to pěkně v závěru pokazil. Originální verzi jsem odkládal tak dlouho, až jsem se dostal k české, kterou jsem okamžitě shlédnul, protože po Jednotce příliš rychlého nasazení jsem se na Simona Pegga dost těšil, ale jak už asi tušíte, konečný verdikt nebude tak slavný. Film si držel úroveň hodně dlouho a to asi po šest sedmin celé délky, která mi na film s takto ohraným námětem přijde docela dost, ale vzhledem k hlavní postavě to vůbec nevadilo a hlavně se to dalo přečkat. Celý ho tvořily vlastně trapasy, ale ne vždy to bylo tak strašně trapné jako v Bridget Jones, někdy jsem se i musel smát, třeba při scénách s transvestitama. No ale s příběhem je to trochu horší, protože vše vypovídá jenom o jednom člověku, který je ze začátku naprostá nula a pak přijde taková ta scéna, kde začne hrát vítězná a úspěšná hudba, která signalizuje hrdinův vzestup ve společnosti. Ovšem na tom všem, ač je to velmi předvídatelný zvrat, je velmi dobré, že hlavní postava je stále ten samý packal. Člověk by řekl, že po tom, co si lidi dobíral sám, se ho naopak začnou dobírat ostatní. Jenom mě mrzí, že po tom, co jeho popularita stoupala, neměli jsme šanci aspoň zaslechnout, co se v jeho článcích píše. Jakmile jsem zde uviděl sexy Megan Fox, čekal jsem po Transformers velkou roli, protože nikde jinde jsem ji neviděl, ale dostala tak málo prostoru, který byl spíš věnován Kirsten Dunst. Ta mi moc sympatická nepřijde, škoda že role nebyly prohozené. Simon Pegg měl tvář na obrazovce pořád, ale aby film nějak vypadal, posledních pár minut se vychýlilo z té komické úrovně a dramatický konec „zakončený“ dalším trapasem se dal až příliš předvídat.

Tento film mám už velmi dlouho, ale vůbec jsem si ho za tu dobu nevšiml, ale jakmile se k němu dostal, podíval jsem se na něj hned dneska po jednom dni. Klub vyděračů je asi ten nejdebilnější český překlad, na který jsem kdy narazil, ovšem „Butterfly on the wheel“ mi taky nepřijde nějak v přesném překladu smysluplné, co se filmu týká. Podle toho českého překladu jsem si myslel, že se to bude trochu podobat Klubu rváčů, naštěstí této linie se film opravdu nedržel a sleduji zde i nějakou tu originalitu. Celý příběh není nic moc, protože je tažen jedním provazem, prakticky bez odbočení, ale má pořád něco do sebe. Bohužel do situace ani jedné z postav jsem se tolik nevžil, ale okamžitě mi bylo jasné, jaké by to bylo, kdyby mě někdo v jednom kuse vydíral a jak bych se choval k lidem s případem nesouvisejícími. Musím uznat, že jsem byl mile překvapen, když na sebe obsazení nedalo dlouho čekat. Pierce Brosnan, typický James Bond, tedy vždy hodná postava, zde jako záporná najednou působil úplně jinak. Menší změna mu jen prospěla. To spíš od Gerarda Butlera jsem ještě před tím čekal odlišnou roli, než jako mývá obvykle. Ještě když se vrátím k ději, vše probíhalo asi do tří čtvrtin velmi přesvědčivě a co je na tom dobré, že o co tady skutečně jde, jsme se dozvěděli až po notné době. Do této chvíle vypadal Brosnan jako psychopat z filmu Telefonní budka, ovšem v těch posledních scénách se to nevylepšilo do takové míry. Dozvěděli jsme se, proč se to všechno děje, ale myslím, že to bylo dost předvídatelné. Nechci ze sebe dělat Supermana, že umím vše předvídat, ale přece by film neobsahoval pouze obyčejné scény bez jakéhokoliv zvratu. Pak by to bylo totálně na prd. Úplný konec mi přišel hodně useknutý a odfláknutý, proto dám jenom 60%.

Filmy o upírech mi už nějakou dobu lezou krkem, ale snášel jsem to docela na úrovni. Filmy, kde jsou upíři téměř všude, kam se podíváte, většinou bývají na dvě věci, Interview s upírem se od těchto celkem lišilo, ale pořád to nebylo to pravé. Když jsem viděl jméno Drákula, vůbec mě nenapadlo, že půjde prakticky o remake filmu z roku 1931, ale i když se mi ta stará verze nelíbila hlavně kvůli tehdejším mizerným prostředkům, pořád měl film takový zvláštní nádech. Nejprve jsem si myslel, že půjde úplně o jiného Drákulu v jiném příběhu, ale jakmile jsem viděl tu scénu, kde je napsáno Bram Stokers Dracula, byl jsem definitivně odsouzen k filmu, který mi doslova sál krev. Je to sice nejstarší vzpomínka na upíry, ale mě tento film přišel ještě horší, než je ryzí akce v Bladovi. Začátek vypadal celkem, celkem slibně, protože vše začínalo ve starověku, ale čekal jsem trochu víc od té počáteční bitvy. Je mi to trapné, ale vzhledem ke strašnému filmu pomlouvám také z části zajisté dobrou knihu. Příběh, ač je zase podle knihy, vystihl sice ve strašné k usnutí délce dvou hodin to nejdůležitější, ale úplně se vykašlal na nějakou dějovou odbočku, která by nás od hlavního trochu „odbočila“. Všechno bylo tak neuvěřitelně přímočaré, až se mi z toho chce zvracet. Scénář absolutně nemohu pochopit, protože škála dialogů někdy ani nedává smysl a všechny postavy jsou v něm zaměřené pouze na jednu věc a některé zcela zbytečné. Herci vypadají tak úžasně, když se podíváte do seznamu obsazených, ale to, co jsem od nich čekal, se mi fakt nesplnilo. Ani jeden na mě vůbec nezapůsobil, ať to byl mnou uznávaný Keanu Reeves,Wyona Ryder nebo Antony Hopkins, zkrátka nikdo. A co se týká hlavní postavy, Drákuly alias Garyho Oldmana, musím opět vyjádřit své obrovské zklamání. Nevím, čím to je, ale viděl jsem ho v tolika filmech starších 10 let, a ani v jednom se mi vůbec nelíbil, zatímco v Batmanovi mu to celkem jde. Navíc s tím jeho make-upem, který se k němu vůbec nehodil a se svou schopností, která mu umožňovala jenom něco říct, což se pak stalo, vypadal spíš jako idiot. V Simpsonech vypadal pan Burns lépe.

Jelikož všechny filmy, co jsem neviděl, mají průměrnou délku 2 hodiny, Loveckou sezónu, která má směšných 60 minut, jsem vybral okamžitě, co jsem si ji pořídil a to kromě délky nejspíš taky proto, že jsem to chtěl mít rychle a bezbolestně za sebou. Už si ani nepamatuju, o čem vůbec byla jednička, ale i přes to nesahá dvojka žádnému jinému animovanému filmu ani po kotníky. Většinou to tak s druhým pokračováním bývá. Třeba Doba ledová v něm trochu snížila úroveň, ale pořád se to dalo ustát, zatímco jednička Lovecké sezóny, co si aspoň pamatuju, nebyla tak přehnaně příšerně infantilní. Jistě, že je film věnován dětem, které takovéto tvory zbožňují, ale přece musí někdo počítat, že se na to podívá také někdo starší. Já jsem se ve filmu ani nepousmál, a ač se snažím brát na film s jeho záměrem ohledy, nemůžu si pomoct, budu jenom kritizovat. Nemá smysl vytýkat filmu jeho hroznou animaci všech zvířat a postav, ale vůbec se mi nelíbily jejich pohyby. Je fajn, že jsme se dočkali nových druhů zvířat a podobně, ale kdyby se jich dalo lépe uplatnit… Od příběhu jsem příliš nečekal, ale nejhorší na všech příbězích filmů je přímočarost, což píšu všude, kde to tak je. Přímočařejší příběh si ani ve snu nedokážete představit, a co se týká scénáře, jedná se opět o hroznou ubohost, která nemá obdoby. Někdy jsem při lehkých dialogových přestřelkách ani nevěděl kvůli zmatenosti, o co se vlastně jedná, ale to jsem asi o moc nepřišel. Jelikož jsem příznivec dabingu, podíval jsem se na film v češtině, no řeknu, žádná sláva, co se týká dabérských výkonů. Vedlejší postavy mluvily jako malá mimina, nebo spíš pro pobavení malých mimin, zkrátka infantilně směšně. Upřímně jsem moc rád, že už to je za mnou, protože jsem musel film kvůli trapným scénám pozastavit, když šel někdo kolem a vícekrát se na tuhle pitomost nepodívám, to mi věřte.

Tenhle film jsem si pořídil okamžitě, jak to bylo možné a jakmile se dostavily titulky, v cuku letu jsem to měl za sebou, ale po hodně originální jedničce musím k dvojce vyjádřit své plné zklamání. Jelikož jednička originalitou přímo hýřila, dvojka ač už nebyla o čínským sajrajtu, se může jít okamžitě zahrabat. Když jsme předtím sledovali Stanhama, jak v jednom kuse upaluje a snaží se za každou cenu získat něco, co by mu okamžitě zvýšilo hladinu adrenalinu, aspoň já jsem se prostě musel smát, protože co všechno tady předváděl, bylo naprosto skvělé. Zde už adrenalin vypustili a nahradili ho elektřinou. To se možná zdá být zajímavé, ale co jsme z toho měli? Hlavní hrdina byl pořád jako bez duše, když mu došla šťáva, opět začal slábnout a přestat se normálně hýbat, ale zde když jde o elektřinu, není tolik možných a hlavně zábavných možností. Měli jsme tu auto, elektrický obušek i elektrickou věž, ale pořád to vyjde na stejno. A to je asi všechno, oč tu jde. O elektřinu, ale normální příběh film opravdu postrádá. Všechno vyjde najevo přesně jako v jedničce, kde se hrdina snažil získat nějaký způsob, jak se zbavit trápení, a tak je tomu i zde, navíc se mi zdá, že měl skoro nadpřirozenou sílu, z čehož vyplývá, že tu měl pár nepřátel, s kterými se vypořádal po svém. Trailer tomu přesně napovídal, ale filmu jsem věřil, proto jsem doufal, že se tohoto aspoň z části vyvaruje. Další věc, kterou si prostě tvůrci nemohli odpustit, je veřejná soulož a to už mi fakt vtipné nepřijde. Co se týká Jasona Stanhama, mé zklamání je na nejvyšší úrovni, jeho scény zabíraly takový prostor, jež mohl být aspoň z části dán vedlejším postavám. Kam se poděl příděl pro doktora, Eve a nové? Dívali jsme se jenom na Stanhama a to navíc v zoufalé délce filmu, který byl až příliš rychlý, šílený a samozřejmě příšerně přímočarý. Jedničce to nesahá ani po kotníky, a jestli bude trojka, jakože po úchylném konci nejspíš bude, doufám, že si příště vymyslí něco o 70% lepšího.

Už jsem opět neměl vůbec na vybranou, romantických filmů mám ještě hodně a potřebuji se nějakých zbavit, takže další volbou, nejspíš nejslibnější, byl Dům u jezera, který má alespoň velmi poutavé herecké obsazení. Když jsem byl mile překvapen u filmu P.S. miluji tě, mé očekávání bylo přesně na stejné úrovni, jako bych předtím věděl, jaké P.S. bude dobré. Musím uznat, že nápad celého tvorstva je velmi originální a pozoruhodný. Ovšem, i když si to myslím nejspíš jen já, přišlo mi to jenom z malé části podobné filmu Terminátor, protože film je spojený opět s minulostí, nebo budoucností, chcete-li, ale to na hodnocení vůbec nic neovlivní, protože film je mimo to naprosto odlišný. Zezačátku mi to celé přišlo takové divné, protože jsem si myslel, že hlavní hrdinka vlastní speciální schopnost vidění do budoucnosti, ale naštěstí se nic takového nestalo, protože do romantického filmu by se nic takového nehodilo, a místo toho si film vybral ještě mnohem šílenější cestu, která ovšem přes svůj zevnějšek dokázala předvést skvělé milostné drama. Bývá to tak u všech filmů, které se mi líbí, proto musím opět připomenout, že nikdo jiný než Keanu Reeves a Sandra Bullock, nemohl být do rolí obsazen tak, aby předvedl takové výkony. Obě postavy, ač nehýřily zrovna šílenou vášní, byly velmi uvolněné a neupjaté, jelikož nehrozilo jejich přímé spojení, což mě přivádí k tomu celému nápadu. Sám jsem z něj byl upřímně nadšen, i když je mi opravdu záhadou, jak se mohlo něco takového stát, že existuje nějaké magické spojení mezi jednotlivými dobami, nebo překonání časoprostoru, ale to k filmům prostě patří, ale konec, i když jsem o něm delší dobu diskutoval se sestrou, tak jako tak absolutně nedával smysl, když se na to pořádně podíváte a určitě bych uvítal nějaké logické vysvětlení, ale jinak by mi to stálo za to i podruhé.

Tento film jsem viděl už předtím a moc dobře si pamatuji, že se mi moc nelíbil, ale jelikož je moje paměť velmi děravá, když nebylo nic jiného, podíval jsem se na to teda znovu. Co se stalo minule, stalo se i teď. Už jsem viděl film Merlin, který také vyprávěl Artušův příběh, ale i když ten film nemá nejspíš označení A, je pořád mnohem zábavnější než tato trapná rychlokvaška. Diváky nejspíš přitáhne pozornost k filmu prostřednictvím výběru herců. Clive Owen, Kiera Knightly, to jsou vskutku velmi známé a populární tváře, ale já musím vyjádřit své zklamání k oběma hercům. Doba staro nebo středověku nesvědčila ani jedné z postav, protože ač je film příběh lidí a ne žádných příšer atd., nebyly v žádné z bitev využity žádné vizuální efekty, které by to jako v Lotrovi pořádně zkrášlily, což je záležitostí jenom výcviku všech herců. Ti určitě pro to, aby jejich boj vypadal přesvědčivě, podstoupili různé bojové výcviky, ale když jim nepřátelé lezli pod zbraně a nedokázali aspoň předstírat, že jsou pro hrdinu velkým soupeřem, všechna snaha šla k šípku. A co teprve příběh… Scénář je podle mého názoru naprosto příšerný a pro příběh neuvěřitelně přímočarý. Vše je taženo jednou linií bez odboček, což má taky za příčinu mizernou délku filmu. Clive Owen mě jako Artuš rozhodně nepřesvědčil. V brnění s mečem v ruce vypadal jako naprostý outsider a jeho rytíři jakbysmet. Kiera Knightly měla ve filmu naprosto neplnohodnotnou hlavní roli. Její scény byly všechny stejné a bez náplně, její erotická scéna neměla ve filmu žádný smysl a ta závěrečná scéna ze svatby mě už úplně dostala na kolena. I když jsem film včera střídal o přestávkách s hokejem, i když jsem přepnul o pár minut pozdě, vůbec o nic jsem nepřišel.

Když na mě Pátek třináctého jako horror nezapůsobil, pořídil jsem si aspoň nějaký horror, u kterého jsem čekal, že se budu alespoň krapet bát, navíc, když si ho pouštím pozdě v noci. Dopadlo to trochu jinak, než jsem původně čekal, ale ne zas tak špatně, abych ho navěky zatratil. Když jsem se doslechl o názvu Hra na utrpení, okamžitě jsem si našel spojitost se sérií Saw, ale jelikož je pravým jménem filmu „Amusement“, chuť mě přešla jen z části. Musím uznat, že jsem byl docela mile překvapen, co se týče některých strašidelných scén. Záporný hrdina se ale hodně svým chováním podobal Jokerovi z Batmana, ale ke mému štěstí to byl jenom pouhý sadistický psychopat bez žádného názoru, u něhož jsem se trochu divil, protože to vypadalo, že se umí teleportovat. Ale zase se mi na něm líbilo, jak si dokázal se svými oběťmi zahrávat. Úplně nejlepší byly scény s maskou klauna. To jsem se někdy začínal i trochu bát, protože s tou tajemnou hudbou to dělalo nesmírně záhadnou atmosféru, ovšem co je na filmu špatné, je, že vším tím zlem je právě jenom člověk. Scéna se zlým klaunem je i ve filmu Poltergeist, ale tam je ten šašek řízen nadpřirozenými silami, zatímco tady to tak zpočátku jenom vypadalo, ale pak se ukázaly oči za maskou a už to bylo na nic. Celý film začal hodně dobře, doufal jsem, že přítel jedné z postav Shelby, teď nevím, jak se jmenuje, hlavní hrdina z Američan Pie 4, se ve filmu hodně předvede a vylepší si reputaci zkaženou už z Disaster movie, ale jeho role zabrala pouhých pár minutek. Jinak celkově je film bohužel úplně o ničem, příběhy tří mladých dívek, sužované zlým psychopatem, jsou docela strašidelné, ale o ničem. Spojitost se projeví až na konci, ale nic z toho stejně není. Závěrečných scén jsem se opravdu obával a vypadalo to ještě nechutněji než v Saw, ale vše je zakončeno tak přímočaře a obyčejně, s dost trapným výrokem, že mi to stojí jen za půlku plného hodnocení.

P.S.: Miluji tě. To je takový název, který mě odrazuje jen co je pravda. Podle mého mínění mělo opět jít o trapný romantický film, ve kterém o nic než o holky a kluky nejde, že to bude film podobný těm nejhorším telenovelám, ale nemusel jsem to odkládat takovou dobu, protože ho odkládám už asi půl roku. Nicméně, nic lepšího jsem si ani neuměl představit. Právě. Čekal jsem, že půjde o zamilovaný příběh, ve kterém jde zase o nešťastnou lásku, sužovanou samými překážkami, ale něco tak dojímajícího a zároveň občas vtipného jsem si ani ve snu nedokázal představit. Začalo to celé tak ujetě, ale asi po deseti minutách jsem hned věděl, že se mi to bude líbit.Těch prvních deset minut mě moc nepřesvědčovalo, ale pak se naskytl příběh, který předčí úplně všechny romantické film, co jsem kdy v životě viděl, svou originalitou a co je pro mě nejdůležitější, jako romantický film mě dokázal dojmout a to je co říct. To je přesně, co jsem chtěl, do celého příběhu a hlavně do hlavní hrdinky jsem se dokázal tak vžít, že jsem si představoval, jak by to vypadalo, kdyby se toto stalo mě. Všechno mělo skvělou atmosféru, i když jsme se dívali v podstatě pořád jenom na hlavní hrdinku, nevadila mi jediná taková scéna. Nejdřív jsem si myslel, že to bude naopak, že zemře manželka, protože jsem si jenom špatně pamatoval, co mi někdo řekl , ale takto to bylo pojato mnohem lépe a jsem rád, že jsem se mohl dívat, jak se s tím dokáže vyrovnávat žena. Hillary Swank jsem zpočátku vůbec nevěřil, ale ukázalo se, že lepší herečka nemohla být obsazena, protože se mi tu velmi líbila. A spolu s Gerardem Butlerem tvořili neuvěřitelně charismatické dvě hlavní postavy. Ač se ve filmu dělo cokoliv, dokázal bych se na tento příběh dívat, i kdyby byl ještě o hodinu delší.

Když mám ve výběru takové množství „romanťáků“, těžko hnedka vybírat, ale jelikož je tento film poměrně slušně hodnocen, nedělalo mi zas tak velký problém se na něj podívat. Nicméně jelikož je víceméně podle skutečnosti a hlavní hrdinka je autorkou filmu Pýcha a předsudek, díval jsem se vlastně na to samé a zas takový úspěch u mě Pýcha nezískala, proto si mě film o tolik moc nezaujal. Ale pořád na mě udělal větší dojem, snad také podle té skutečnosti, že je podle skutečného příběhu. Jedna z největších podobností zmíněných filmů je opět doba, ve které se vše odehrává. V jednom kuse tu budete slyšet věci týkající se vdávání, jak si vybrat nejbohatšího ženicha a tak podobně, což má zase na svědomí, když to trochu přeženu, po každém slově se klanět a vykat si. Ale jak jsem zjistil, všechny romány Jane Austenové se odehrávají v tomto časovém období a vždy mají v názvech nějakou lidskou vlastnost, a jak si myslím, všechny jsou v podstatě stejné i tento. Ale začal se mi docela líbit už od začátku. Všechno začalo aspoň trochu vtipně. Hlavní mužský hrdina byl hodně uvolněný a některé jeho scény byly dokonce i vtipné, ale hlavní hrdinka na mě udělala větší dojem. Přišla mi mnohem sympatičtější než Kiera Knightly, ale je tu zase menší problém, který jde na úkor její přitažlivosti. Na obrazovce nebyl jediný moment, kde by se ona sama neukazovala, což mi opravdu vadí, protože tímto je příběh úplně suchý, tažený za jeden provaz bez odboček. Jinak některé části mi přišly jako vystřižené z Harryho Pottera. Jedna postava se tu jmenovala Weasly a když do toho ještě asistovaly Maggie Smith a Julie Walters, pak se mi divte. Ale co se mi na filmu líbí, je, že ač je tu milostná zápletka spojená s nešťastnou láskou, její celé vyvrcholení nekončí jako v pohádce.

Jako jsem delší dobu odkládal Policejní akademii 3, stejně tomu bylo s tímto dalším pokračování tohoto horroru. Mám takový pocit, že ač se jmenuje tento díl poslední kapitola, museli si tvůrci naivně myslet, že nás stejná nalejvárna pobaví i na počtvrté, ale ti pitomci skončí jeden díl a hned začnou bezhlavě točit další. Je hodně zajímavé, že se Jason nikdy neukáže, když je poblíž více lidí, kteří by ho mohli víceméně přemoci, ale vždy si vybere bezmocné teenagery, kteří nezmůžou proti němu vůbec nic a to je jedna z věcí, kterou film využívá pořád dokola. I zde přijela na chatu parta nadržených mladých lidí, ale nevkládejte do nich žádné naděje, tenhle film za to nestojí až do takové míry, že vám můžu na rovinu říct, že ač se vám bude líbit kterýkoliv víc, stejně všichni lehnou pod Jasonovým nádobíčkem. Celé to začíná tak nádherně a to tak, že se s Jasonem už nikdy víckrát nesetkáme, ale co by to bylo za film, kdyby se Jason neprobral a nepokračoval se svou úchylnou pomstou. Být to všechno na mě, pošlu na něj skupinu nějakých zabijáků, kteří by ho i přes jeho zdánlivou nesmrtelnost aspoň nějak izolovali, ale všichni jsou tak naivní a hloupí, že se z předchozích incidentů nepoučili a stále se vystavují nebezpečí. Nejhorší na filmu je, že z Jasona skoro nikdy nic nemáte. Vždy když je někdo na nějakém místě sám, objeví se Jasonova ruka, která předčasně ukončí jejich trápení, ale všechny vraždy na jeho seznamu jsou do puntíku naprosto stejné. Vždy z objetí zmizí nějaká část těla, třeba hlava, nebo je v nich zanechána díra po nějakém nástroji. Na tento film jsem díval jenom a jenom proto, abych se ho konečně pro jednou zbavil a ač jsem si ho pouštěl včera od půl desáté, neudělalo to na mě i v jinou časovou dobu vůbec žádný dojem a o příběhu nemluví, protože je úplně stejný jako dřív.

Jediný důvod, proč jsem se šel dívat na předčítače, byl ten, že jsme měli jít na nějaký se školou a tento film se mi jevil jako nejlepší varianta, nicméně velké naděje jsem do něj nevkládal, protože milostná dramata nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem. Když jsme na tom byli v kině, dopadlo to určitě mnohem lépe, než kdybych se na film koukal doma a zároveň to byl první film, na kterém jsem byl při jeho premiéře. Tam to bylo pochopitelně mnohem lepší než doma, protože když jde o takovéto drama, dělám si doma přestávky a příliš mě to nudí, ale v kině bez přestávek, ač to nebylo nějak zvlášť zábavné, mi to uběhlo celkem velmi rychle, i když trval dvě hodiny. Tedy drama to bylo jako vyšité. Film má hodně zajímavý příběh, který se zároveň týká i druhé světové války a je na něm dobré, že se odehrává v minulosti a přítomnosti najednou, což se hodně pozná na hlavním hrdinovi. David Kross, ač to byla nejspíš jeho první velká role, to hrál velmi dobře a jako amatéra bych ho rozhodně neshledával. Moc dobře chápu, proč neobsadili do filmu patnáctiletého kluka jako ve scénáři, ale Kross na 15 rozhodně nevypadal a kdybych nevěděl, že je jeho roli tolik let, typoval bych ho tak na 20 let. Zato Ralph Fiennes se mi jako dospělý Michael Berg velmi líbil. Ač je velmi mi kvůli jiným filmům nesympatický, zde působil velmi uvolněně. Když jsem mluvil o příběhu, doplním, že i od něj jsem čekal více náplně. Je sice pozoruhodný, ale až příliš uvolněný a zdlouhavý, protože se také drží stejné linie. Zvratů je tu vskutku hodně, ale nikde jsem se nedočkal rychlejšího odvíjení se děje. Dámská hlavní postava Kate Winslet jsem viděl poprvé od Titaniku ale na její věk jí make-up zrovna neslušel. I když jí je 33 ve filmu jí udělali mnohem starší, ale když došlo k časovému období „za 20 let“ už jí vrásky a vybledlá pleť opravdu nesvědčila, ale jsem rád, že tam nenastrčili někoho jiného. Film si mě získal i prostřednictvím erotických scén, ale nemuselo to být celé tak dlouhé. Zkrátka mohlo to být lepší.

Jednička Underworldu si to celé načala hodně špatně, dvojka tomu dala nový rozměr, ale od trojky jako filmu z roku 2009, jednomu z nejvíc očekávanějších filmů tohoto roku, jsem nečekal takové zklamání. Jednoduše, trojka se vrátila ke kořenům své ubohé jedničky. Jedné věci jsem si ale vážil. Předchozí dva díly byly ryze akční v tom, že se odehrávaly v naší době, tudíž hlavními zbraněmi tu byly hlavně palné zbraně jako pistole apod., zatímco tady jsme si užívali kouzlo starověké doby, tudíž meče, kuše atd. Další dobrá věc před tím, než začnu kritizovat je ta, že tentokrát jsme se dívali z pohledu Lycanů, neboli vlkodlaků, takže ač byli lovná zvěř pořád, ty „bad guys“ tentokrát představovali upíři, jež nejsou vůbec ničím zajímaví. To abych přistoupil k dlouhé kritice. Vím, že se vše odehrává ještě před událostmi z předchozích dílů, ale jedna věc tu chyběla jako sůl. A to Kate Beckinsale. Její nástupkyně pro tento film Rhona Mitra se jí prostě nemohla vyrovnat, ať chtěla nebo ne. Svým bojovým uměním možná, ale tváří a výkonem rozhodně ne. A co tady vůbec dělala? Číslo jedna pro Underworld je prostě žena a Mitra tu číslo jedna opravdu nebyla. Ta představovala jenom pouhý prostředník, který ve filmu zabil úplné minimum času. Hrdinou tentokrát byl muž a to je jedna z velkých vad filmu. Díky tomu a „nešťastné lásce“ to vše vypadalo jako vystřižené z pohádky o princovi a princezně, jak se k sobě snaží dostat a na ničem jiném nezáleží. Od roku 2009 bych také čekal lepší video efekty, protože vlkodlaky zblízka opět představovali lidé v maskách a věřte, že to je vidět. Akční scény vůbec nestály za to, i když se bojovalo sečnými zbraněmi, všichni zabití v sobě měli zbytečně mnoho krve a vše bylo tak neuvěřitelně přímočaré bez odboček, že shledávám tento díl jako nejhorší ze série.

Další z filmů, který jsem odkládal hodně dlouho z toho důvodu, že takovéto filmy s více jak dvěma pokračováními nikdy po tom prvním neukážou nic nového. I když je to „teprve“ třetí pokračování už teď jsem nic nového neuviděl, ale nedopadlo to zas až tak špatně, jak jsem si prve myslel. S těmi originalitami je to asi jasné. Co nám asi nového může ukázat film s námětem spojeným s trhlými policisty? Jediné, co se dá od filmu stoprocentně čekat, je, že tu neuvidíme jediného člověka s IQ nad 100 bodů. A nenajdete tu jediného policistu, který by se jako normální policista choval. Film je se svým novým příběhem celkem dobrý, ale neuvěřitelně se podobá prvnímu dílu. Jelikož tu jde opět o přijímání nových kadetů a zároveň naši hrdinové to nejsou, tak jim není věnován takový prostor, abychom se dočkali nového a setkáme se tu úplně s tím samým jako v jedničce, až na to, že tu máme akademie dvě a jak už to tak bývá, vždy se najde nějaký sabotér se zlými úmysly. To je jedna z postav, bez které se zatím neobešel jediný díl. Jelikož tu dvě akademie soutěží, určitě si dokážete představit, jak to celé bude probíhat. A to nepovažujme za prozrazování děje, protože ani jeden díl neměl nikdy žádný příběh, u kterého by se nedalo předvídat, jak dopadne, proto naše akademie zezačátku prohrává a pak jak jinak to vyhraje. Co se týče nových kadetů, další věc, bez které se film neobejde, je jejich naprosté znemožnění. Udělat z nich voly už není tak vtipné jak bývalo a už vůbec ne originální. A když se mezi kadety objevily postavy z předchozích dílů, dalo se od nich všechno předvídat. Naštěstí se nezměnili ani hlavní představitelé a ani dabing, čehož si vážím, ale zase se divím, že se do toho herci pustili a dělali ze sebe blbce už potřetí.

Výběr filmů, které jsem zatím neviděl, mám ještě dost rozsáhlý a ani do jednoho se mi vůbec nechtělo, protože moc lákavě zrovna nevypadají a tak dlouhou dobu jsem slepě odsuzoval Lásku nebeskou, až jsem se na ní prostě podíval, už taky proto, že jsem nejspíš neměl nic lepšího a zprvu se mi to zdálo jako nějaká trapná rodinná romantická komedie typu Bridget Jonesové, ale k mému překvapení jsem se dočkal skvělé podívané, kterou bych si klidně ještě někdy zopáknul. Jednou věcí, která mě od filmu krom žánru také dost odpuzovala, jsou dva představitelé právě už zmíněného filmu Bridget Jonesové a vidět je znova stejně jako v té pitomosti, to promiňte, to fakt ne, ale jakmile se podíváte na další výběr herců… to už je jiná. Tolik známých tváří jsem pohromadě viděl jenom málokdy, ale na filmu je velmi dobré, že se tu odehrává hodně příběhů najednou. Ale je opravdu zajímavé a pozoruhodné, že se vlastně moc neprolínají, ale díky kamarádům, příbuzným atd. jsou si vlastně všichni blíž než by si mysleli a to je co říct, když tu máme tolik rozdílných rolí. Pár rodin, několik párů, zpěvák, dokonce i premiér, to opravdu stojí za obdiv. Jelikož je film věnovaný lásce kolem nás a kam se na ní podíváte, asi se nedočkáme akčních a zběsilých příběhů, takže všechny jsou ze skutečného všedního života, proto by jednotlivé vypadaly o ničem, ale tolik najednou z nich dělá jeden nadprůměrný film. I když je pravda, že některé neměly až takový význam. K těm známým obličejům bych se ještě vyjádřil, že jich tu do jednoho filmu bylo fakt mnoho, ale další skvělá věc je, že tu nebyl ani jeden hrdina číslo jedna, který by byl na většině obrazovky, proto příběh třeba Kiery Knightly zabral sotva pár minut, ale zas se nedá říct, že příběh A. Rickmana, L. Neesona, C. Firtha nebo H. Granta zabral o hodně víc. Se svým názvem asi odpůrce romaňtáků hodně odradí, ale film je lepší, než se na první pohled zdá.

Výměnu jsem odkládal snad, jak jen to šlo. Neměl jsem pro to nějaký speciální důvod, ale prostě vůbec se mi do toho nechtělo a místo toho jsem si pouštěl spoustu jiných filmů, i když jsem v ně nevkládal žádnou důvěru a tento film jsem měl navíc ještě v češtině. Ale vůbec jsem se na něj nechtěl dívat snad kvůli nedůvěře v Angelinu Jolie, ale řeknu vám, je to trochu těžké si na ní zvyknout takhle… Bez drsného výrazu, s přesvědčením, že má pořád pravdu, bojovými schopnostmi… Zde se mi dostavila úplně nová Angelina Jolie a myslím, že už bylo na čase, protože z botiček Lary Croft snad vyrostla. Zde jako úzkostlivá, starostlivá a hlavně citlivá matka v kloboučku působila více než přesvědčivě a jak jsem se tak na ní díval, ihned jsem zapomněl na Smithovy, Croft a podobné role. Co se týče příběhu, tak ten mě naprosto fascinoval a odrovnal. Doba, ve které se film odehrává, mi zrovna nesvědčí, ale událost, která se tu stala je naprosto impozantní a navíc podle skutečné události. Kdybych nevěděl, že to tak je, nemělo by to zdaleka takový úspěch. Celý příběh, ač byl dlouhý skoro dvě a půl hodiny, měl tak emocionální průběh a co je nejlepší, splňoval jeden z mých největších požadavků a to odehrávání se na více různých místech, kde nevidíme pouze tvář našeho hrdiny, respektive hrdinky, což mě přivádí k Johnovi Malkovichovi. Ten jako druhá napsaná postava mě hodně překvapil, protože k mému překvapení se na obrazovce neobjevoval jako snad pravá ruka hrdinky a už vůbec ne jako hlavní postava. Ostatně, žádné postavy neměly takový význam, jako Angelina Jolie a všechny se na obrazovce neobjevovali celou dobu. Ve filmu je zapletena i policie, ale vzhledem opět k době dění, jako umanutí policisté vůbec nevypadají, ale co ve filmu sehráli, mě odrovnávalo snad ze všeho nejvíc. Když plni korupce vkládali bezhlavě zákon do svých rukou a viděl jsem, jak dokážou všechny vůči hodným poštvat, jenom jsem si představoval, jak bych se s nimi a podplacenými vypořádal já. Film na mě udělal neuvěřitelný dojem a doufám, že podobných příběhů bude víc.

Do dalšího válečného filmu se mi absolutně nechtělo, protože po tom, co jsem zažil ve filmu Kód Navajo, mě přešla veškerá chuť dívat se na další trapnou řežbu a rádoby hrdinské činy. Ovšem takovýchto výsledků jsem se zatím dočkal u amerických válečných filmů a ani ve snu mě nenapadlo, že by se do něčeho podobného mohla pustit i Korea. Samozřejmě že ne všechny americké filmy jsou tak trapné jako Kód Navajo, ale většinou je to pořád to samé. A zase, ne že by se Pouta války nějak od ostatních lišila, ale načala si úplně jiný a originální příběh, který se dal sledovat a neprozívat. Malinko připomínal Pearl Harbor, kde byli také chlapi si blízcí spolu do války, ale pohled na válku jsme sledovali hodně z vysoka. Příběh dvou bratrů hezky začal i skončil. Co je na tom všem nejlepší, je, že to nebyli od začátku žádní vojáci, že byli násilím naverbováni. Proto jsme si mohli chvíli užívat i jejich všedního života, než se to stalo. A ani mě nemrzí, že jsme neviděli nějaký jejich výcvik. Dalším velkým plusem je, že měl film hodně emocionální průběh. Že tu skoro vůbec nešlo o to, jak postřílet nepřátelům hlavy, což dělá z přestřelek a bojů odbočky, protože tu hned od začátku šlo o bezpečí jednoho z bratrů. Povím vám, že jsem měl ve jménech všech vojáků hodně velký zmatek. Hned na začátku to vypadalo, že se již starý muž vrátí k hrobu svého bratra a zatím začne vyprávět podobně jako v Titaniku, jak se všechno přihodilo, ale po celou dobu jsem si nepamatoval, který z nich je ten přeživší, proto pro mě bylo stále záhadou, který z nich nakonec umře. Jinak boje… to bylo teda něco. Všechny natočeny zběsilou kamerou bez doprovodné hudby, plné hektolitrů krve, působily dost děsivě. Válečný film je to opravdu velmi dobrý a na Koreu se svou délkou naprosto nadstandartní, který se vyrovná všem americkým válečným.