iffca

Opravdu zajímavý a odvážný nápad zobrazit Dylanův rozmanitý život několika herci. I když jsem se trochu ztrácela v čase a nevím, jestli jsem pochopila všechno. Těžko říct, kdo z nich byl lepší. Někdo měl více prostoru, někdo méně, ale líbili se mi všichni. Samotář žijící v zapadlé vesnici Richard Gere, roztomilý a šikovný uličník Marcus Carl Franklin, světácký frajer Heath Ledger, podivín Christian Bale, prostořeký/á a přímočarý/á Cate Blanchett a jakýsi průvodce (a taky trochu mimo) Ben Whishaw. Občas jsem se i pobavila, např. při scénce s Beatles. A co se týká Ledgera, kdo by si pomyslel, že krátce po tomto filmu, kde si hlavní postavu zahrálo šest herců, se podobným způsobem bude muset dotočit i jeho další (a bohužel poslední) film - Imaginarium of doctor Parnassus.

Ne že by mě to nadchlo, ale ušlo to. Urostlý pohledný svalnatý Ben Affleck se na postavu Daredevila celkem hodil, Jennifer Garner taky nebyla špatná. Kdo se mi fakt líbil, byl maniak Bullseye, kterého ztvárnil Colin Farrell. A vynikající scéna byla ta v závěrečných titulcích, když se tam Bullseye zafačovaný od hlavy k patě snaží zbavit otravné mouchy a přišpendlí ji injekční stříkačkou ke zdi. :-)

Příběh největšího z Pierotů je opravdu zajímavý. Jean Gaspard Deburau měl osud pestrý, období šťastná i tragická, bídy i úspěchu, lásky i zrady, prostě vynikající námět. A tenhle pětidílný seriál se myslím této předlohy ujal dobře. Seznamuje nás s typem divadla, jakým byla komedie dell arte, respektive její francouzská verze, kde přibyla právě postava Pierota. A Vladimír Javorský úroveň tohoto díla podle mne dost pozvedá, zejména jako Pierot je dokonalý. Jeho pantomimy jsou úchvatné. No a nakonec jen ryze subjektivně – potěšila mě přítomnost Jacquese Breuera v roli Eugena Huga.

Tak tenhle film mi dal přesně to, co jsem očekávala. Vypnula jsem hlavu a skvěle jsem se pobavila. Obsazení úžasné, vybrali typy, které se na ty jednotlivé role hodily. Líbilo se mi, že herci takového formátu se nebrali tak vážně, prostě bláznili, po všech svých vážných rolích se tu vyřádili. Přišlo mi to taky trochu jako parodie na současné populární muzikály (třeba Muzikál ze střední, kde je všechno tak laboratorně dokonalé), právě ty parodující scény byly kouzelné – ať už se to týká zpěvu, nebo tance, nejlepší byly snad ty scény, když tancovaly ženy z vesnice a pak kluci v ploutvích. A nechyběly i scény dojemné, ale jen špetka, aby z toho nebyla slaďárna. Prostě skvěle ujeté, krásné prostředí, výborné obsazení, z kina jsem odcházela nadšená.

Na svou dobu vynikající drama, rozhodně zaujme i po těch letech. Světlo a tma jako zbraň. Originální nápad, tedy nápad původně Fredericka Knotta, zde výborně zpracovaný. Alan Arkin zahrál padoucha Roata výborně. A Audrey Hepburn je tu skvělá. A jestli mě sluch nešálí, to by mohl být čtvrttónový klavír, co tam chvílemi hraje. No jestli jo, tak je to úžasný, to se jen tak neslyší.

Ano, Ducháček toho zařídí hodně a v neposlední řadě skvělou zábavu. Tuhle komedii miluju a pokaždé se bavím dokonale.

velice zajímavé

Dlouho jsem ten film odkládala, protože mě neláká dívat se na to, jak se chlapi neustále mlátí. Ale nakonec musím přiznat, že to byl skvělý filmový zážitek. Dobrý psychologický pohled do nitra člověka. Zařadil se mezi filmy, které mě po konečném rozuzlení nutí se na něj podívat znovu, aby se přede mnou otevřel čtvrtý rozměr příběhu. Brad Pitt i Edward Norton tu podávají úžasné výkony, jeden je lepší než druhý, přičemž se neodvažuji tipnout, který je ten druhý… A Helena Bonham Carter jako vždy vynikající. Hudbu jsem začala vnímat taky až napodruhé. Nezdá se mi tu být výraznou složkou, ale celkem nenásilně a vhodně jednotlivé scény podkresluje.

Tak tohle je opět klasika, která se mně osobně neokouká. Při zaznění harmoniky mě dodnes mrazí v zádech. Na scénu, kdy se za zvuku harmoniky na velkém plátně v kině objevil pronikavý modrošedý pohled Charlese Bronsona ve světle houpající se lampy, na tu snad nikdy nezapomenu. Je to opravdu takový málomluvný film, ale rozhodně ne nudný. Často tu mluví jen pohledy hlavních hrdinů. A skvěle se tu pojí podmanivá hudba a nádherné záběry kamery.

Je to v podstatě takové pokračování Petra Pana a ráda jsem si ho po letech připomněla. Mám ráda filmy, ve kterých se přibližuje svět dětí a připomíná dospělým, že by si měli trochu toho dětského světa v sobě uchovat. Výborná hudba a výprava, kulisy stvořené akorát pro velkou dětskou hru :-) Zbraně, se kterými bojovaly děti, byly úžasné :-) Robin Williams je tu roztomilý přesně tak, jak to umí. A kapitán Hook Dustina Hoffmana je bezkonkurenční. A nemůžu opomenout ani postavičku Smee, kterou si skvěle střihnul Bob Hoskins. Jen ten Rufio nemusel zemřít.

Tak se shodnu s mnoha názory přede mnou. První povídka mě neoslovila vůbec. Ještě že je nejkratší. Druhá byla o malinko lepší. Ale film jsem nevypnula, čekala jsem na Rodrigueze a Tarantina. A dočkala jsem se! Druhé dvě povídky jsou absolutně vynikající. Skvělé nápady, vtipné, trošku černé, bláznivé, dobře zahrané -Roth, Willis, Tarantino. A Banderasova rodinka je úžasná! V Tarantinově povídce se mi líbily scény natočené na jeden dlouhý záběr kamery. Kdybych hodnotila třetí a čtvrtou povídku, dala bych určitě aspoň devadesát. Včetně druhé povídky je to osmdesát a včetně první - když hodně přimhouřím všechny oči, co mám – tak bohužel za sedmdesát. A zajímavá je informace, že Bruce Willis zde hrál zadarmo, a proto není uveden v titulcích.

Na tenhle film mě do kina vytáhly zdejší názory a nelituju, film se mi moc líbil, tedy pokud se dá slovo "líbit" použít u filmu s takovým námětem. Bylo to opravdu silný zážitek. Popisuje možná smyšlený příběh, ale přesně takhle se to mohlo stát. Otilia se mi moc líbila, Gabita se mi zdála poněkud méně výrazná, ale měla to tak vlastně v roli. A herecký výkon "lékaře" byl taky vynikající. A co se závěrečných titulků týká: jako titulkový maniak, který se většinou zvedne ze sedačky mezi posledními, jsem byla překvapena, že tentokrát většina lidí odešla později, než obvykle. Opravdu to chtělo chvilku na vstřebání zážitku.

Prostě klasika

Vzpomínky na dětství, kdy i pro mě byli Vinnetou a Old Shatterhand hrdiny a vzorem. Opět tu ožívají i další známé postavičky, třeba Sam Hawkens, Tuff-tuff…. Příběh, ve kterém nechybí dobrodružství, napětí, přátelství, láska a boj dobra se zlem. Tyhle Mayovky prostě mě nezklamou ani po letech. No zkrátka občas to chce trochu si oddechnout a dát si trochu té klasiky, jestli se nemýlím :-)

Tak tohle je prostě Inárritu. Jedna nehoda, nešťastná událost a někdy to změní a proplete životy mnoha lidí. Výborně napsané, sestříhané, propracované. Zajímavé herecké obsazení, vedle světových hvězd Pitta a Blanchett (oba jsou tu vynikající) přes ty méně známé (moc se mi líbila Adriana Barraza) až k těm postavičkám v Maroku. Celkově to na mě působilo dojmem opravdovosti. Přispěla k tomu i kamera, místama byla jakoby dokumentární. A zajímavé bylo poslechnout si film v originále – tu nádhernou směsici jazyků – no vždyť se to taky jmenuje Babel. Okamžiků, které se mi líbily, byla spousta. Zmíním jeden: když jde Chieko na diskotéku, říkala jsem si, že ta hudba mi to ruší, protože ona ji vlastně neslyší a najednou slyším, že nic neslyším, hudba na chvíli zmlkla, abychom se na moment vcítili do toho, jak tu atmosféru vnímá Chieko, jen jako blikající světla a míhající se těla. Jinak k filmu umístěnému do tak rozmanitých prostředí patří samozřejmě i rozmanitá hudba, a tady se to povedlo skvěle. Film mě udržel v pozornosti každičkou minutu. Málokterému filmu bych dala po prvním zhlédnutí víc než 80 procent, ale tenhle na mě tak zapůsobil, že musím dát nejméně devadesát.

Tak tohle je výborná komedie, Abrhám i Šafránková jsou tu roztomilí, situace a dialogy jsou rozhodně okoukané ze života, někdy podané s mírnou nadsázkou. Když jsem film kdysi viděla poprvé, na konci mě mile překvapilo, že Jiljí je vlastně naše krásné městečko :-)

Dobrá detektivka, která se stává ještě lepší tou další linií, která se příběhem prolíná – vnitřní boj detektiva Dormera (vynikající Al Pacino), zda se má přiznat k té nešťastné nehodě s tragickými následky (i když mu vlastně tak trochu vyřešila problém) a nebo ji skrýt další lží, podvodem a v podstatě zločinem. A to vše v nádherném prostředí Aljašky.

Příjemná komedie, chvílemi na zamyšlení, chvílemi dojemná, prostě tak akorát vyladěný filmeček. A Hugh Grant se sem tedy výborně hodil.

Na Wasabi jsem si tedy pochutnala. Vynikající komedie, která má spád, okořeněná trochou akčnosti a špetkou dojemnosti, když k sobě otec a dcera nacházeli vztah. Skvělý Jean Reno jako hlavní ingredience a Ryoko Hirosue a Michel Muller jako vedlejší, ale nikoli nevýznamné přísady jen dodávají na plnosti chutí. Prostě lahůdka!!

smutné, dojemné a vynikající

Obrázky vesnice Morgantown vedle smetiště, či spíše slumu obydleného pár indiány smíchanými s okolními obyvateli byly hrozivě působivé. Takhle nějak to ve slumech asi vypadá (myslím, nikdy jsem tam nebyla) a věřím tomu, že by se tam mohla vyskytnout i plazmová televize, i když pro vodu chodí do špinavé řeky. Smutný paradox. Že si Depp jako hlavního hrdinu zvolil indiána, je celkem pochopitelné, má indiánské kořeny, tak ho (většinou ne moc šťastný) osud předků asi zajímá. Co se týká Deppa jako představitele hlavní role, někdy mi přišlo, že jen tak chodí, sedí a kouká. Pak jsem to (snad) pochopila. V těch scénách, které nejsou nějak akční, nebo tam není dialog, tam nám dává Depp za pomoci okolností, které už známe, a taky za pomoci hudby (Iggyho Popa znám jen okrajově, ale tady se teda vytáhl) vtáhnout do toho, co se asi Raphaelovi honí hlavou v takových situacích života, kdy se musí si rozhodnout, jestli vezme tu "práci" nebo co udělá těch posledních pár dní svého života. Prostě Johnny Depp opět vynikající a nemůžu opomenout ani Marshalla Bella a Marlona Branda v malé, ale výrazné roli. Dojemný je, jak si Raphael hledá cestu k synovi. Samotný námět je teda silný. I když divák ví, co se Raphael chystá udělat, celou dobu to přímo nezazní, až při jeho "zpovědi" v kostele, ta scéna má teda sílu. A ten konec, když Raphaelova cesta "do práce" je prostříhána záběry z ničení vesnice, to opravdu naplňuje člověka pocitem marnosti a beznaděje. Jedna z mnoha scén, které se mi líbily, je ta s Raphaelovým otcem a Luisem, nebo ta v supermarketu, za ty jsem ve filmu vděčná, na chvilku to malinko odlehčily. Jinak jsem možná byla nějak víc melancholicky naladěná, ale už dlouho mě žádný film tak nedojal, jako Bojovník. Ano, až k slzám. Zbývá jen doufat, že se peníze k jeho rodině opravdu dostaly a že jim pomohly. Podmínky pro život, které jsou zde popsány, jsou asi dost kruté, přesto zůstává otázka, jestli by rodina nebyla raději chudá, ale s tím milujícím otcem a manželem, kterým byl Raphael posledních pár dní.

Sice jsem se prokousala dvěma třetinami filmu, názor na tuto část mám však zatím neujasněný. Chci se tu zmínit zejména o poslední třetině. Zhruba od té doby, co se Wilmont ukrýval a když pak u něj propukla choroba v plné síle. Tady prostě musím vyzdvihnout výkon Johnnyho Deppa, je podle mě herecký koncert !! Opravdu přesvědčivě tu ztvárnil nemocného, chátrajícího, trpícího a umírajícího Johna Wilmonta. A výborně mu sekunduje Rosamund Pike. Kdybych hodnotila poslední třetinu filmu, dám stovku. Takhle je to u mě bohužel zatím celkem na pouhých šedesát.

Grotesky Bustera Keatona – muže s kamennou tváří – jsem měla vždycky ráda. A tenhle film mě teda nezklamal, ba co víc - nadchnul!! Připravila jsem se na to, že je osmdesát let starý, ale ta léta filmu vůbec nic neubírají. Má zajímavou zápletku na historickém pozadí, s trochou nadsázky se dívá na válku a má prvky grotesky. Obsahuje jeden nápad za druhým. Za všechny můžu jmenovat Frigovo házení dřeva do tendru nebo Annabellino přikládání do kotle. Ale je jich tam fůra. A jak se Frigo pomocí jednoho pražce zbaví druhého, který na trati překáží, to je excelentní :-) Některé scény – i Frigovy – jsou téměř kaskadérské. Frigo je tu prostě vynikající a roztomilý. A ty mašinky jsou nádherné!!

áčkový film o béčkovém režisérovi

Věčně optimistický nezmar se širokým úsměvem. Takhle bych charakterizovala Eda Wooda v tomto snímku. Byla to opravdu zajímavá postava, možná to byl béčkový režisér, ale nápadů, optimismu a nadšení měl na rozdávání. Dobrosrdečný prosťáček. Nic pro něj nebyl problém. Na konci zazní pěkná myšlenka - svou představu nevzdávej, proč točit sny jiných? Ano, to přesně Ed Wood dělal. Točil filmy podle svých představ. Co na tom, že se jeho představy liší od představ jiných? Jedině tak byl totiž šťastný. Johnny Depp opět úžasný. Martin Landau jako Lugosi skvělý. A ostatní taktéž - Bill Murray, Sarah Jessica Parker…. Snímek je vtipný, a že je černobílý, to byl výborný nápad, navozuje to atmosféru té doby. Co rád piješ? Formadehyd - je skvělá hláška a ještě lepší je, jak se Ed Wood bez mrknutí oka zeptá: S ledem? :-)

Tibet

Moc krásný film. Líbí se mi mimo jiné, že je složen z několika etap. Nejdřív horolezecká část a věznění v táboře. Pak útěk, putování do Lhasy, rozvíjí se tu vztah mezi Heinrichem a Petrem. Z počáteční nenávisti k vzájemnému přátelství. Pak pobyt ve Lhase. Objeví se Pema Lhaki, oba se jí snaží dvořit a jsou při tom hrozně roztomilí. :-) A pak už setkání Heinricha s Dalajlámou. Taky se mezi nimi vyvine krásný přátelský vztah. A to vše na pozadí světové války a pak Čínské okupace Tibetu. Zajímavý je myšlenkový posun a zrání Heinricha. Brad Pitt vynikající a David Thewlis taky. A v neposlední řadě nádherná hudba a ty krásné záběry. I když ne všechny jsou ze skutečného Tibetu. Opravdu velmi působivý snímek.

skvělý zážitek!!

Tak na tenhle film jsem se začala dívat jen kvůli informaci, že představitel hlavní role tragicky zemřel během natáčení. Takže spíš ze soucitu a ze zvědavosti. Čekala jsem pár rvaček, soubojů, nic moc. Ale film mě velice mile překvapil. Sice se dá zařadit mezí akční, ale řekla bych, že z těch klasických akčních (které já moc nemusím) vybočuje. Dokonce jsem se občas i zasmála, je tu pár dobrých černých hlášek. A nechybí ani romantika. Hudba – naprosto vynikající! Líbilo se mi i výtvarné zpracování. Siluety, stíny – perfektní! Téměř celý film je v ponurých odstínech, ale vzpomínky Erica jsou barevné. Velmi působivá byla scéna od Ericova zmrtvýchvstání do prozření, proč se znovu ocitl na světě. Skvělý bylo, jak si Eric užíval svoji nezranitelnost a vychutnával si ty lotry. To, že na konci ztratil nezranitelnost, a přesto se rozhodne zachránit Sarah, i když riskuje, že už se neshledá se svou láskou – tak to bylo teda dojemný. Postava Albrechta se mi taky velice líbila, je to taková dobrá duše. A parta zloduchů byla svými představiteli ztvárněna taky dokonale – Top Dollar, Skank, T-Bird, Tin Tin, Funboy i Gideon. A Brandon Lee mě uchvátil, byl fascinující!! Fakt škoda ho, myslím, že mohl ztvárnit ještě spoustu dobrých rolí. A nejdojemnější na celém DVD byl pro mě asi rozhovor s Brandonem. Když tam cituje myšlenku z jedné knihy, že nevíme, kdy zemřeme, kolikrát ještě uvidíme úplněk. Při představě, že za pár týdnů po těchto větách bude mrtvý, mi běhal mráz po zádech a slzy mi vyhrkly do očí.

Tak tohle je dost dobrý film. Není o kokainu, o drogách a o tom, jak je užívání drog hrůzné a destruktivní. Film je o jednom schopném mladíkovi, který dovedl rozjet velký obchod. Mohl podnikat v čemkoli. Zvolil si ale tuhle cestu, byť nezákonnou, protože tak mohl vydělat velké peníze. A byl natolik sobecký a lhostejný a bez svědomí, že mu vůbec nevadilo, že je prostředníkem takových hrůz, které jsou s drogami spojené. Zajímavý byl vztah s rodiči. Oba rodiče měli George rádi, každý jiný způsobem. Otec ho měl rád se vším všudy, ale jeho láska byla trochu slepá. Matku George velmi zklamal, chápu ji, že zavolala policii, chtěla jen, aby se napravil a nepodílel se na takové věci, jako je distribuce drog. Nálada filmu kopíruje pocity hlavního hrdiny, dobu a prostředí, ve které žil. Od bezstarostné pohody k vážným okamžikům. Velkou (pro někoho negativní) zajímavostí filmu bylo i to, že byl podaný takovým způsobem, že na konci jsem si téměř přála, aby to ještě jednou naposledy Jungovi vyšlo, místo abych byla ráda, že ho chytili. Vždyť přeci poslední akci dělal jen z velké lásky pro svoji dcerku. Asi je potřeba si uvědomit, že film nechce obhajovat dealery drog, chce jen ukázat, že i takoví lidé mohou mít city. No jo, peníze na alimenty mohl získat i jiným způsobem, ale zvolil tuhle cestu, věděl, co dělá, trest si rozhodně zasloužil. Nemohu nepochválit Johnnyho Deppa. Dokáže zahrát nejen role podivínů, role s komediálním nádechem, ale i role civilní a vážné. A do téhle role mohl vnést i něco ze svých zkušeností, s drogami i s tím, jak láska k rodině může člověka změnit a stát se tím nejdůležitějším v životě.

Zajímavé už samotným neotřelým námětem – bylo to prostě něco jiného, pohled do jiného světa, do neznámé kultury, zvláštních zvyků. A velmi se mi líbilo výtvarné zpracování – barvy, detaily, hra se světlem, kostýmy - dodávalo to filmu na emotivnosti. Herci, tedy spíše herečky byly vynikající. A krásná hudba byla jen poslední nezbytný dílek do celé skládanky. Prostě úchvatné.