LalinkaT

Dvojitá dávka k zamyšlení

Pořád přemýšlím, zda není maniak Joker vlasně jen obrazem toho, v čem dnes žijeme a nechává nás to chladnými. Proč? Protože to, co ve filmu, je osudem jednoho města je ve skutečnosti rozděleno na celou Zemi a přeci - proč se trápit, že na druhém konci světa se děje něco šíleného? Bolelo by to jen pokud by šílenost sama zaklepala na naše dveře. V jednu chvíli se kloním k názoru, že je tahle myšlenka přitažená za vlasy, ale okamžik po té si vzpomenu na hru dvou lodí, dvou bomb a dvou spínačů a jenoho ultimáta a opět cítím to mrazení v zádech, které mne pronásledovalo už v kině.
Joker si ve dvojitých porcích přímo libuje. Je to maniak, kterého by jste nechtěli v žádném případě potkat, ale zároveň se na něj "díváme" téměř pokaždé když otevřeme noviny.
Nevím jestli jsem někdy tolik fandila zápornému hrdinovi jako teď Two Face. On přeci... prostě nemůžete ho nemít rádi!!! :-)
Tak skutečný komiks jsem neviděla. Temný rytíř totiž přestal být komiksem. Z barevných a křiklavých stránek a filmových políček vzniklo něco, co se chce vloudit do našeho podvědomí a probudit svědomí aby se ptalo "Proč tak vážně?"

Byla jsem unavená. Celý týden nestál za zlámanou grešli a nic se mi nedařilo... potřebovala jsem oraz...najednou jsem seděla v potemnělém sále spolu s nekolika teenagery a sledovala kterak looser Andy vzoruje osudu i společenské roli kterou ji život připravil. Nemohu v žádném případě říct, že jde o film, který by ve mě zanechal dlouhodobý dojem a zařadil se tak do mého osobního "zlatého fondu", ALE... film je o tanci o tanečních číslech a v ty jsou skvělé. Summary: pokud máte blbou náladu, špatné období a vše je jinak než by jste si přáli, dovolte si na malou chvíli opustit svět reality ve kterém žijete a nechte se unášet pohádkou o ošklivém káčátku, které porazí celý svět díky tomu, čím je.

Nové začátky

Ano, romantika každým coulem... ale co dál?
Bezprostředně po shlédnutí filmu jsem měla pocit, že film je o nových začátcích, o tom co nám život v dalších, bezprostředních okamžicích může přinést. Potom mne napadlo, že je to vlastě paradox... ale proč ne? Vyrovnání se se ztrátou blízkého člověka je jedno z největších témat nejen psychologie a celé společnosti vůbec a zde, v tomto případě nám autorka povídky, podle které je film natočený nabízí variantu, která se dotýká každého z nás. Ano film je o smrti, ale také o tom, jak se s ní jedna žena smířila a dokázala dál poračovat... Morbidita? Ale no tak! Co je na smrti morbidího? Je součástí našeho života! Ano, zde je přítomna mnohem víc než v jiných romantických filmech... ale právě to je to vyjímečné. Dnes "kult mádí" jakoby popíral stárnutí, nemoc a smrt - tolik přirozené součásti života. A teď když je vidíme na velkém plátně je máme pojmenovat jako morbidní? Ne, to stanovisko nikdy nebudu mocu přijmout. Proto opakuji, tento snímek není o umírání, je o naději, začátku a budoucnosti. Proto říkám, seberte se a běžte ho sehnat! Hned! Kdo ví co se stane během několika dalších minut.