Violetti

Nezastírám, že posledních pár dílů chodím na Harry Pottera do kina čistě proto, abych se pobavila. První dva díly byly roztomile dětské, trojka je dle mého nejlepší ze série. Ještě na čtyřku se dá dívat a zbytek je brak, víme to všichni. Každopádně Relikvie smrti dvě mě zatraceně zklamaly. Už to dělení na dva díly bylo od začátku značně pofidérní. Takže poté, co opustíme Voldíka s bezovou hůlkou a zhlédneme důležitý rozhovor s Griphookem (To je na dlouhý příběh!) a s Ollivanderem (Tušili jste, že relikvie smrti jsou tři??), začne ta správná akce. Asi mám moc náročné požadavky, ale místo toho, abych napětím ani nedýchala, spíš jsem si říkala, jak je možné, že se u takového akčňáku nudím. A ano, nuda, to je slovo co vystihuje celý poslední film. Celou dobu jsem čekala na nějaký fórek a ono houbeles, za celých 130 minut jsem zaznamenala možná dva. Ale budiž. Více mě štve to, jak se páni Kloves a Yates zuřivě snažili udržet atmosféru, což se nakonec zvrhlo trošku ve frašku. Ono skutečně, není nad to, když se to začne uprostřed válečné vřavy párovat, líbat a vyznávat si lásku. Do toho tam Voldík párkrát charismatickým chraplákem zavrčí, že "Konec se blíží, vydejte mi Harryho Pottera a neumřete". Všichni se snaží vypadat děsně strhaně, unaveně a vážně. A nakonec to takříkajíc zabíje Snapeovo umírání. Kýč. Musím ale říct, že Snapeova myslánka byla až nečekaně povedená. A epilog, který byl kýčovitý v knížce zde ani moc neurazil, spíš pobavil míň, než jsem čekala. Asi jsem zlá, ale i hudba mi přišla jako pěst na oko. A co mě dožralo maximálně byl konec bezové hůlky. Myslím, že filmu hodně uškodilo umělé a do očí bijící protahování, abychom z toho vytěžili maximum! Možná by spíš stálo za to oželet pár nevhodných scén z první části Relikvií smrti a celou závěrečnou bitvu zkrátit. Tak či tak, asi jsem zlá, ale poslední Potter je neskutečně nudný kýč. Zkrátka a dobře. 10% za Snapeovu myslánku, 20% za ty dva fórky a epilog a konečně 10%, protože je to prostě Potter.

Právě jsem se vrátila z kina, plná dojmů a emocí. Abych pravdu řekla, nebýt školy, sama bych na Lidice nevyrazila, cosi mi říkalo, že tomu nemám věřit, že to bude slátanina. Opak je pravdou. Lidice jsou dobrý snímek, dokonce hodně dobrý. Vezměme to od začátku - děj rozhodní není pohánědlem celého filmu, proto je záhodno odpustit jeho jednoduchost. Nehodlám polemizovat o tom, zda to tak mohlo či nemohlo být, nesejde na tom. Rodena mám prostě ráda, je to kus a ke všemu ještě dobrý herec, potěšilo mě i obsazení Jana Vondráčka, dalšího mého oblíbence. Kamera, místy trhaná, byla také mimořádně působivá a za sebe musím říct, že se rozhodně hodila a upevnila celkový dojem z filmu. Co ale musím naprosto bezpodmínečně vyzdvihnout je naprosto dokonalá hudba! Je jen málo filmů či seriálů, u kterých jsem plakala, jsou vlastně jen dva. Lidice se mezi ně sice nezařadily, ale u jisté scény, která je dle mého absolutně nejsilnější z celého filmu (nechci spoilerovat) jsem k slzám neměla daleko, ohromeně jsem zírala a k celkovému stavu se ještě přidala, upřímně řečeno, nevolnost. Ještě další dvě scény se svou emotivností přibližovaly téhle, ovšem tahle byla nejsilnější. Zkrátka a dobře, Lidice jsou perfektním snímkem po všech stránkách a i kdyby nebyly, rozhodně stojí za to vidět, už jen proto, že připomínají takto důležitou událost. Já sama bych si je ale už znovu nepustila, neměla bych na to...

Černé labuti bezesporu škodí přílišné přeceňování. Pro mě to prostě nezapomenutelný snímek není. Celý film jsem sledovala krajně nesympatickou hlavní hrdinku (Mila Kunis se mi prostě líbila víc), její halucinace (ty ovšem působivé byly, bez diskuze!) a přemýšlela jsem, jestli se mi to líbí nebo ne. Musím říct, že ač byl film hypnotický, kvalit Requiem for a dream rozhodně nedosahuje. Možná kdyby režisér víc vsadil na ty halucinace než na přílišný sexuální podtext, který měla snad každá scéna. V ději jsem se dost ztrácela (ale to asi bylo účelem) a upřímně řečeno i v některých postavách (ale to je asi má subjektivní věc). Tak či tak, ač se mi líbila vizuální stránka věci, rozhodně nejsem odvařená jako ostatní. Nejvíc ze všeho mě ale rozzuřil konec, přišel mi totálně přehnaný, nesmyslný a fyziologicky nemožný. Asi jsem suchar, ale nemám ráda věci, které jsou nereálné na první pohled. Čekala jsem mnoho, ale Černá labuť má očekávání nesplnila. Škoda.

Upřímně řečeno thrillery ani horrory nevyhledávám, protože se znám a vím, že jsem srab. Přesto jsem se na Obřad nechala vylákat a co víc, příslib snímku o exorcismu mě donutil se i svým způsobem těšit. Pravda, začátek byl dost rozvleklý a jakkoliv je hlavní hrdina fešák, příliš hereckého umu jsem neviděla (za zmínku stojí jen konec). Po cca půl hodině jsem se dokonce přistihla, že se na 'lekačky' těším. Jak jsem byla naivní. Exorcismus je téma, které mě docela zajímá. Ale upřímně řečeno, kamarádka scény s vymítáním u otce Lucase doma zhodnotila dost přesně - mít tohle doma, asi bych se zbláznila strachy. Už jen proto, že je pro mě exorcismus téma atraktivní a docela v to věřím, zanechaly ve mě vymítací scény dost. Hlavně tedy strach. Upřímně řečeno, jak jsem se na začátku nudila, tak jsem se na konci při té velké akci bála. Možná o něco víc! A to proto, že Anthony je prostě... Výjimečný. Moc se mi jeho herecký výkon líbil, skutečně. Hudba byla působivá a kamera koneckonců splnila účel. Bohužel, v jistých chvílích jsem netušila, kdo je vlastně posedlý. Ale jinak celkem povedený film. Ale už bych si to nepustila, bála bych se! (Mimochodem, příště do kina jedině na komedie!)

Prve jsem viděla závěrečné číslo recenze - 40%. Na druhé straně tu byl názor kamarádky s dobrým vkusem, která byla uchvácena. Chtěla jsem tedy filmu dát šanci. Nadšení se... Nekonalo. První půl hodinu jsem zvládala co pět minut psát příteli po icq, že mě to neba, že je to o ničem. Pak tedy přišla na scénu Emilie de Ravin a já měla aspoň na co koukat, protože je to pěkná baba a navíc byla její postava (na tu ostatní bídu) sympatická. Naproti tomu Robert Pattison je jednoduše nechutný, nechápu, co na něm ty zástupy fanynek vidí. Natož jeho role v tomto filmu. Byla bych ochotná jej překousnout, kdyby aspoň ta role byla co k čemu, ale řekněte mi, co je zajímavého a přitažlivého na pořízkovi, co se jen rve, kouří a popíjí... Celý film je prostě a jednoduše o ničem. Když jsem dnes (den po zhlédnutí) příteli vyprávěla děj, vešla jsem se cca do třech vět. Velká a osudová láska Tylera a Ally je strašně hloupá a nahodilá, jeho mladší sestra je bůhví proč šikanovaná (kdyby byla tlustá, hloupá nebo se nějak lišila tak neřeknu...), spolubydlící se choval jako idiot. Návaznost filmu je nulová, nechápu, co tam dělal ten konec, co s tím měl společného začátek a proč bylo tak důležité, že se Tylerovi oběsil bratr. Možná by to nebylo nejhorší, kdyby za něco stála aspoň hudba, ale bohužel... Prostě nůďo, špatný film a tečka.

Jsem ráda, že jsem nevěděla, co si mám od filmu slibovat. Zklamání se tedy logicky nedostavilo. Anglie prostě umí potěšit a Králova řeč je toho jasným důkazem. Ač by se mohlo zdát, že minimum důležitého děje a akce je zárukou nudného filmu, King's Speech vás přesvědčí o opaku. Ani minutu jsem nedutala. Opravdu všechna čest Colinu Firthovi, já osobně bych nemohla celý scénář překoktat (natož tak přesvědčivě), asi bych na to neměla nervy. Ty nervy! Obdivuju herecké výkony, hudbu, dobové prostředí. Navíc když jsem dnes viděla dobovou fotografii královské rodiny s úsměvem jsem shledala, že mladé představitelky Alžběty a Margarety se skutečně vyvedly na jedničku! A říkejte si co chcete, mě se Helena Bonham-Carter líbila a to docela hodně, stejně tam Geoffrey Rush, za to prostě tleskám. Taktéž Michael Gambon byl v roli Jiřího V. naprosto dokonalým dvojníkem samotného krále. Tohle je prostě film, co pohladí na duši :)

A mně se to líbilo! A to dokonce hodně. Musím uznat, že jsem nic od Havla nečetla (zatím), ale moje gardedámy babička a máma tvrdí, že to byl typický Havel. Každopádně to bylo takové... Hezky barevné! Dokonalá absurdita českých novinářů a politiků, sliby chyby. Nutno podotknout, že je to dost dlouhý snímek a dost nápor na myšlení, proto jej nedoporučuji navečer. Ráda bych si ho pustila ještě někdy, pěkně v klídku, po obědě třeba. Protože těch myšlenek je tam dost. Každopádně je dobré na Odcházení jít bez očekávání. Veškerá kritika totiž šla mimo mě. Nebo spíš... Po výroku pana Jandáka, že je to brak, jsem usoudila, že by se mi to mohlo líbit. Očekávání to předčilo o dost! Nevěřila jsem, že to bude tak špatný film, ostatně já divadelní hry moc ráda, ale přesto jsem byla příjemně překvapená. Hvězdné obsazení dělá také svoje. Tisíckrát opakovaný fórek s kamenem byl panem Zindulkou pořád humorný, Dagmar Havlová naopak ztvárnila naprosto úžasnou trochu jednodušší osobu. Duška nemám zrovna v lásce, ale myslím, že role kancléřova nástupce mu sedla naprosto dokonale! A ještě poslední pochvala - pan Kaiser, dokonale úlisný. U všech scén s Tatianou Vilhelmovou a Janem Budařem jsem se dost nasmála, paráda. Jediná výtka - chvílemi jsem ztrácela nit, ale to, upřímně řečeno, přičítám spíš únavě. I poslední výstup samotného pana Havla se vyvedl. Byl to sice kýč, ale co, myslím, že náš exprezident si to může dovolit. Víte, tenhle film je spíš pro lidi, kteří si ze sebe umí udělat legraci... A taky pro lidi, kterým nevadí přemýšlení a mají rádi barvy, protože aranžmá se barevně skutečně vyřádilo!

Okamžitě po zhlédnutí jsem cítila, že to nebylo naposledy. Nenazvala bych to komedií, to rozhodně ne. I když pár momentů úsměvných bylo. Nelámala jsem se smíchy, spíš mi bylo všelijak. Fakt je, že při pohledu na Jarleho a Yngveho, jejich postupné sbližování, jsem se neubránila myšlence: "Takové mrhání pěknými hochy." Aneb další důkaz toho, že na seveřany se prostě koukat dá. Již zmíněný Jarle byl taky řekla bych nejpřesvědčivější a měl charakter. Ještě Katrine jsem věřila, ale upřímně řečeno, Jarleho velký boss a kamarád mi přišel krapet omezený (a celý film opakovat pořád totéž) a stejně tak i Yngve, který měl od začátku bůhví proč permanentně nešťastný pohled opuštěného štěněte. Ale ani tohle mi neubralo požitek z celého snímku. Velké plus patří kapele 'Mathias Rust Band' a jejich 'Fittesatan anarkikommando', protože tohle byl bezpochyby jeden z největších zážitků :) Jistá scéna mi přišla dost přehnaná a přehraná, těžko uvěřitelná, ale nebudu tu spoilerovat. Možná škoda konce, byl dost... Utnutý, řekla bych. Ale jinak? Parádní film, perfektní soundtrack, krásní seveřani a nejpůsobivější homoseuxální scéna, jakou jsem zatím viděla. Zařadí se mezi mé oblíbené, jistojistě.

Musím říct, že Kloves by si zasloužil metál. Za počet tupých dialogů v jednom filmu. Už na začátku, když Ron trefně a velmi duchaplně poznamenal, že k tomu, aby viteály zničili, je musí nejprve najít, ale neví kde jsou, jsem si říkala, co to sakra je. Na druhou stranu musím uznat, že díky těmto tupým dialogům jsem se víceméně celý film smála. Mimochodem, když Harry vylezl z jezera, proč se oblékl, ale boty jednoduše ignoroval?? No a dál. Líbila se mi atmosféra, to jo... Ale na druhou stranu, vlastně jen kamuflovala ten nedomyšlený a zatraceně slabý scénář. Navíc si myslím, že pro neznalce je film takřka nepochopitelný, sama jsem sedmičku četla jen asi dvakrát a už si jí moc nepamatuju (kamarádka, co byla v kině se mnou, nečetla nic, takže ještě navíc celý film dumala nad tím, kdo že byl ten Pošuk, co na začátku umřel). Musím vyzdvihnout bajku o třech bratřích, ta se vážně povedla. Jen mi tedy do toho filmu moc neseděla, ale co už. Dál mi vadilo, že na konci nebylo jasné, co to je za chajdu tam u pláže... (viz opět má kamarádka: "Co to je? Nějakej novej typ stanu?") Tak či tak, film vcelku odsýpal, to oceňuju. Hudba moc fajn, efekty celkem působivé... Prostě průměr. A naštěstí se tvůrci protentokrát vyvarovali kiksů typu běh v lánu dozrávajícího žita na Vánoce jako loni. Ještě mě tak napadá... Proč v té viditelně krutopřísné zimě pobíhali po lese jen ve svetrech? Já na jejich místě bych asi umrzla...

Na film jsem šla s velkým očekáváním (což není vždy úplně dobré), proto, že mám ráda hippíky a taky proto, že v komprazu hrálo pár mých známých (z nihž jsem nakonec viděla jen dva, ale to nevadí :)). V našem zrekonstruovaném kině se sešlo víc lidí, než jsem tam kdy zažila - je vidět, že reklama udělala své a sázka na retro film byla dobrá. Nuže, nebyla jsem zklamaná. Vtip a nadsázka byly znát, ačkoliv při některých scénách tuhla krev v žilách (zejména zátah v podchodu nebo výlet do Jugoslávie). Líbí se mi, že pan Trojan dal velký prostor méně známým či úplně neznámým tvářím. Ale je fakt, že když se na scéně objevil například Macháček, zapůsobil skoro víc, než někteří ne-herci za celý film. Velký plus náleží hudbě - samé pecky :)) Jednu velkou výtku mám ale k tomu, že zůstalo mnoho věcí nedořešených případně odbytých. Chci vědět, jak to dopadlo s bonzáčkem Daňkem, nelíbí se mi, že prozření, že jejich velký guru a idol je vlastně krysa, zabralo celý JEDEN záběr, stejně jako konec jednoho z hlavních hrdinů byl na můj vkus až příliž "mimochodem". Ale jako celek film rozhodně neurazí, určitě se podívám ještě někdy :)

Velmi působivý film s promyšlenou pointou a neuvěřitelně charismatickým hlavním hrdinou. To je V for Vendetta. I když jsem jej viděla podruhé, opět jsem napětím málem nedýchala a nedočkavě sledovala, co bude dál. Jistě má tenhle film i velký podíl na tom, že jsem začala sympatizovat s Guyem Fawkesem. Abych nehodnotila kladně jen V-ho, z nějž šarm tryskal proudem a já si jej zamilovala hned po první scéně, Natalia Portman je prostě krásná a atraktivní baba, o tom žádná a nutno podotknout, že umí i hrát. Neoslnila jen obličejem, já jí všechna ta muka v cele věřila. Jediné co, opět jsem měla honičku rozeznat mezi sebou "záporáky". Možná zůstalo zbytečně moc nedořešených věcí, nicméně na celkovém dojmu to, alespoň pro mě, neubralo a V-ho konec byl vcelku elegantní tečkou za touto půvabnou symfonií. Opět se mi líbila hudba a holení Natalie Portman jsem málem nevydýchala, taková odvaha! Tak snad jen... Věta "zamiloval jsem se do tebe" je neskutečně pitomá! :))

Nutno podotknout, že hlavním pohánědlem, které mě donutilo tento snímek zhlédnout, byl můj oblíbený Karel Roden. Čekala jsem, že jeho postavou bude nějaký kruťák nebo tyran (sama nevím proč) a proto mě Josef Douša velmi mile překvapil. Celý film je vlastně bravurní jízdou Rodena, kterému zdatně sekunduje také Vladimír Dlouhý. Naproti tomu hrobník a Doušová už lehce pokulhávají, u hlavní ženské postavy jsem na rozpacích zejména proto, že se dle mého názoru celý film tvářila stejně. Hrobníka jsem si dle popisku filmu představovala jako někoho mnohem charismatičtějšího. Musím dát velké plus za hudbu, nejenže miluji klavírní hudbu, ale zároveň se k filmu zvláštně poeticky hodila, krása! Taky musím pochválit celkovou atmosféru a především pak retrospektivní záběry, ty byly velmi působivé. Celý snímek mi málem vyvolat slzy, dokoukala jsem s ústy dokořán, byl působivý a vlastně šíleně smutný. Celou dobu jsem Rodenovi fandila a hrobníkovi bych i teď nakopala, zmetkovi!! Výbornej film :)

Miluju vlasy. A miluju Vlasy. Tohle je... Jednoduše obdivuhodný snímek. Odvaha, se kterou se tam mluví i o tabuizovaných věcech ohledně sexu a drog, realistické přiblížení života dětí květin, pro které bylo tohle naprosto normální. A i když nejsem zastáncem hulení, ráda bych byla aspoň na chvíli součástí té bezstarostné partičky.
Písničky jsem přijímala s rozporuplnými pocity. "Sodomy" mě rozesmála, "Manchester, Engalnd, Englad" jsem si s chutí zazpívala, "Hare Krishna" mě dá se říct 'uklidnila', "Hair" se pro mě stala jakousi vlasofilní hymnou a "Let The Sunshine" mě ohromila a málem rozplakala. Je vlastně dost šílený, co ten film odráží. Jaká ta parta byla. Oni Claudovi ukázali svůj nevázaný mírumilovný život... Přijali ho mezi sebe. Neviděla jsem divadelní podobu, ale vím, že tam to dopadlo trochu jinak. Nutno podotknout, že pro efekt bylo lepší, že to ve filmu dopadlo tak, jak to dopadlo. Hned na začátku mě zaujala kamera, ale později jsem se tolik zabrala do děje, že už jsem to prostě nevnímala. Tleskám T. Williamsovi, to bylo vážně super. Jen mě trošku štval mr. Clause Hooper Bukowski a slečna Jeannie... Zdálo se mi to, nebo se celý film tvářili stejně? No nic. Já si nejvíc oblíbila naivně roztomilého blonďáčka Woofa a u toho herecký výkon nijak objektivně hodnotit nemůžu, tak asi o ostatních pomlčím, že? *úsměv*
Konec by možná šel trošku protáhnout, ne jen záběr na... No ale zase na druhou stranu, já věděla jak to skončí, ale třeba moje matka prý byla v kině naprosto šokovaná. Asi to byl účel. Tohle se povedlo, mám ten film ráda

Constantina jsem chtěla vždycky vidět. Nevěděla jsem o čem je a proč po něm toužím (věděla jsem jen, že je hlavní hrdina ztvárněn Keanu Reevesem, a že má film co dočinění s ďáblem), přesto mě něčím lákal. Vlastně nevím, proč mě nenapadlo dřív stáhnout si ho (ano, pirátem navždy). Nyní jsem se k tomu konečně dostala a výsledek? Ohromující. Bylo to... Působivé. Hodně. Jestliže mě u Matrixu zprvu dožíralo, že vůbec nechápu souvislosti, tady jsem byla jako u vytržení. Chápala jsem o co jde. Potlesk *smích*. No, ale teď vážně.
Keanu Reeves se mi vždycky líbil, musím říct, že i vzhledem, má v sobě něco zajímavého. Ale většinou se mi líbil i ve filmech, ve kterých jsem ho zahlédla. Constantine jej asi přesune na jedno z míst, na kterých se objevují jména mých oblíbených herců. Constantine byl charismatický, cynický a občast dost neomalený, ale tím charismatem si mě získal. Rachel Weisz mu zdatně sekundovala. I když byly jejich vztahy místy trochu nahodilé, vlastně to ničemu nevadilo. I mě se líbilo ztvárnění pekla, takhle jsem nad ním nikdy nepřemýšlela, nicméně... Bylo to působivé. Démoni měli, alespoň podle mě, trochu moc "sci-fi" podobu, nicméně jak se ve filmu mluvilo o "daru/prokletí" je vidět, nedovedete si představit, co to provedlo s mou představivostí.
Líbí se mi, že démony nevyřazovali z běžného života, avšak zároveň z nich nedělali nějakou vážně sci-fi frašku, jelikož je viděl jen někdo. A tomu bych i věřila :)
Jediná výtka je ke scénáři, konkrétně k umírání přátel Johna. Nahodilé a příliš zničehonic... To se moc nepovedlo.
Poslední pochvala míří k efektu s barvou panenek, chytré řešení! A samozřejmě k Luciferovi. Musím říct, že jsem se mu i pousmála, jakkoliv jsem byla zaměstnána soustředěním na to, abych si samým napětím nezačala hryzat nehty. Jop, i Lucifer přece může být svým způsobem fér a není jen ten prvoplánovej "zloun", že?
Úžasný film... Myslím, že se brzy zařadí mezi mé oblíbené. Jen mi vysvětlete, proč je vždycky velkej boss černoch s doutníkem? :)

Dlouho jsem nechápala, co na Saturninovi všichni vidí. Potom jsem si přečetla knížku a bylo mi to naprosto jasné. Film se vydařil, držel se předlohy a byl "osekán" velmi zdařile. Jako první bych ráda vychválila herecké výkony - teta Kateřina byla přímo famózní a nikdy bych nevěřila, že může Petr Vacek zahrát tak skvěle osmnáctiletého pubescenta, když měl na obličeji masku čerta, málem jsem se smíchy rozbrečela. Ještě bych ráda poznamenala, že Jitka Molavcová, ač jí nemusím, v té jedné jediné scéně hrála dokonalou hysterku.
A nakonec Saturnin. Jak už zde bylo řečeno, mistrovský výkon. Ony by ty jeho hlášky a činnosti asi nebyly tolik vtipné, kdyby je Oldřich Vízner nezahrál s velmi korektním kamenným výrazem ve tváři.
Moc se mi líbilo prostředí, kostýmy, hudba... Suma sumárum nelze moc co vytknout. I když příběh je asi věcí předlohy, že... :)

Ach... Máj miluji. Ovšem vidět tohle Karel Hynek, dělá v hrobě kotrmelce. Když pominu ten fakt, který mě většinou dost vytáčí u zfilmovaných knížek a to jest časová osa (no promiňte, ale vážně mě dožírá, když na prvního máje, kdy se Jarmila měla utopit, se s Vilémem teprve seznamuje!) a jiná posloupnost veršů... Dost mě naštvalo, že Vilém znal svého otce. Herecké výkony? O tom se nedá mluvit. Jarmila byla... Prostě němá husička, která mě dováděla k šílenství. O zbytku nemluvě. Co mi však div neobrátilo vnitřnosti a donutilo mě odejít od obrazovky, u které jsem až do té doby celkem statečně seděla, bylo intermezzo. Vznešený sbor duchů zasazený do jakési poprockové písničky, která do celého filmu pasovala asi jako pěst na oko? Zvěrstvo! Příběh velké tragické lásky a nějaký (s prominutím) pominutý režisér z něj stvoří laciné a hodně béčkové porno. Chudák Mácha! Tohle se tedy vážně nepovedlo. Navíc mě vážně pobavilo, že tři čtvrtiny filmu tvořila jakási předehra a děj celé knížky se tvůrci rozhodli nacpat do posledních pár minut. Úžasné! Jediné, za co můžu dát pár procent je krajina, jak už bylo řečeno, ta byla úchvatná. Ještě bych ráda zkritizovala hudbu. Kytice se panu režisérovi povedla včetně krásné lyrické hudby. Do Máje ta elektronická pasovala asi jako pěst na oko.
Absolutly disgusting!!

Poeticky ladění příběh o velkém "tátovi" země Nezemě. Petra Pana mám ráda, jako knížku, originál, žádné disneyovské przněniny ani zfilmovanou verzi. Ale to sem vlastně nepatří. Jsem podivínská a ráda utíkám ke snům do pohádek. Tudíž mě vidina tohoto snímku vyloženě lákala. Co mě štve je fakt, že jsem to viděla na dvakrát, do půlky a později od čtvrtiny. Ale což. Postava pana Spisovatele s velkým Es mě prostě a jednoduše nadchla, prototyp snílka uzavřeného ve svém světě, věčné dítě. Scény kdy on vcházel do svého pokoje a jeho paní do vedlejšího byly okouzlující. Sympatická mi byla i rodina Kate Winsletové. Dojemné, možná trošku sentimentální, občas hra na city diváka. A stejně si myslím, že to je prostě snímek, který rozhodně stojí za to vidět. Chválím hudbu, kameru, kostýmy... Zkrátka vizuální stránku věci. A nejen ji. A země Nezemě? Tam jistě všichni skončíme :-)

Dost názorů zde začíná slovy "Kytici jsem (ne)četl/a". Tudíž nesmím zůstat pozadu. Ano, sbírka se mi do rukou dostala už když jsem byla malinké špuntě. Tenrkát mi babička zakázala číst Zlatý kolovrat, že je moc morbidní(zakázané ovoce chutná nejlépe, jistěže jsem si přečetla i kolovrat). Když jsem po několika letech viděla filmové zpracování, spíš jsem uvažovala nad tím, proč mi nezakázala Svatební košili, ze které mě místy vážně mrazilo. Nejvíce mě zaujala balada o Vodníkovi, kterou jsem tímto začala vnímat trochu odlišněji. I když pravda, když jsou některé odstavce prostě vytrženy, skutečně se může zdát, že dívka Vodníka miluje, žeano. Ale proč ne, to romantické ladění rozhodně není na škodu. Již zmíněná Svatební košile se taky vyvedla, konečně jsem si jí dokázala lépe přebrat, i když v úvodu by si slečna v modlitbě vzpomenout i na chudáky rodiče a sourozence. Dále následovala tuším Polednice. Proč ne. Také nemám víc co vytknout, Bolek Polívka místy působil fakt odpudivě. Ještě i Zlatý kolovrat byl fajn, když pominu ten fakt, že na konci měla sestra s matkou skončit špatně. Nu což. Dostáváme se k jádru problému-Dceřinu kletbu jsem nechápala a pochopila až ve chvíli, kdy jsme ji probrali ve škole. Uznávám, to je dost chyba i básně, avšak právě proto se ptám, proč zfilmovali zrovna tuhle? Čas vyplýtvaný na této baladě by se dal využít lépe, třeba na tom, že by nemuseli odfláknout Štědrý večer, který mimochodem hodnotím jako nejhorší. Skončil v půli, nicneříkající děj... Nu což. Film se mi líbil hlavně po vizuální stránce, hudba se opakovala, nicméně sedla. A začátek s Kyticí(Mateřídouškou) a konec s masopustem taky fajn. A jako velké plus považuju svíčky a hlavně koloběh roka. Pěkných 70% :-)

Budu zlá. Ano i já se nechala zlákat kladnými ohlasy a tak vlastně kamarádkám nečinilo velké problémy dotáhnout mě na Avatar do kina. Proč ne, říkala jsem si, že když je to taková "bomba" musím to vidět na vlastní oči. Zklamání? Ani asi ne. Nedokázala jsem si dost dobře představit tak "úžasný" film, jak všichni říkali. Jo, po vizuální stránce je fajn a vlastně dost fajn. Ale příběh teda nic moc. Stokrát ohrané téma... Jasně, že je to postavený na obraze, o tom žádná. Jasně, že i mě se Pandora zalíbila. Ekologické poselství je OK, i když možná působilo trošku zvláštně kýčovitě, nicméně aspoň snaha o něco. A hlavně jasná sázka na to, že filmu lidi uvěří víc než reklamním kampaním. Velmi se mi líbil představitel hlavního hrdiny, ovšem doufám, že se mi skutečně líbilo jen herecké umění. Jinak mi byl protivný, naprosto moc. A ještě se mi taky líbila hudba... No, říkala jsem, že budu zlá, takže těch 60% je za vizuální stránku, hudbu a poselství.

Budu schovívavá. Sama nevím, kde se to ve mě bere... Ale budu. Sněženky a machry miluju a i když jsem ze všech stran slyšela, četla, viděla, že to bude propadák, usoudila jsem, že názor si dělám zásadně sama a tak se (ze zásady) prostě kouknu. A dokonce jsem se i těšila. Do sledování filmu jsem vstoupila, značně skepticky a vlastně jsem nic nečekala. A to se mi vyplatilo. Musím říct, že celý film má jednu zásadní chybu-nemá vůbec žádný děj, pointu, nic. Někdo by třeba řekl, že život mnohdy taky nemá pointu, ale já odporuju, od čeho pak filmy jsou, že? Kdybych chtěla vidět něco ze života, pustím si homevideo... Musím připustit, že ze začátku mi opakování hlášek, které vyslovili 16letí puberťáci, z úst čtyřicátníků přišlo vážně nemálo trapné. Ale ta jedna to tam dobře zhodnotila "Myslíte, že se vzmůžem taky na něco jinýho?" a Jeníčková sekundovala slovy "opakuješ se". To sedělo, ale potom jsem si uvědomila, že vlastně úkolem srazů je vzpomínat. Ale s herci... To bylo horší. Předně, ty tři bývalé splužáaky (Kolomazníková a spol.) tam byly jaksi navíc. Občas se objevily na scéně a prohodily něco rádoby vtipného, jinak nic zvláštního. Ten pár tam byl opravdu do počtu, parkrát se prošel v záběru, Hužera působil taky maximálně trapně. Už proto, že se to logicky všechno točilo kolem hlavní trojice, Mariky, Kardy a pak také učitelky. Jako celek to působilo dost uměle. Ani ne jako sraz po těch 25 letech, ale spíš jako víkend, kdy se náhodně sejde pár lidí co se zná, ale jinak jedou všichni za sebe. Herecké výkony nic omračujícího, ale občas jsem se i pousmála, především teda těm pesimistickým kecům Kopty. Konec byl na můj vkus až moc smutný... Ale pár kladných věcí by se i našlo. Docela se mi líbila kamera... A hlavně, ať to bylo čímkoliv, docela mi těch dva a půl hodiny uběhlo. Jako zpestření soboty, proč ne?

Ach jo. Tomuhle bych řekla možná tak przněnina skvělého seriálu. Trhlé vtipy se totiž musí umět zpracovat, aby vyzněly tak jak mají a přesto neurazily a působily elegantně. V první řadě bych tvůrcům vytkla obsazení. Marie Rosůlková v původním seriálu byla jednoduše kouzelná, prostě skvělá, bravurní. A Malkina ve filmu? Děs běs. Neměla jsem jí nikdy ráda, nicméně v tohle dílo tomu nasadilo korunu. Její fórky působily skutečně trapně a hrubě. Monika Zoubková je prototyp fňukny, co si snad umí jen stěžovat. Když nebudu zbytek porovnávat s původním obszaením, můžu jen říct, že celkem zabodovala Holubová a líbila se mi docela i Hybnerová. Mádl to sice možná zahrál dobře, ale vypadal jako malé děcko a né jako vysokoškolák. jako celek film působil dost kýčovitě a místy až trapně. Být tvůrci, vykašlala bych se na předlohu v podobě seriálu a pojala to celé trochu jinak, volněji, protože to by pak tolik nevynikly nedostatky. A že jich film má až moc. Líbila se jen jedna věc. A tou byly záběry na Adršpašské hory...

Můj názor bude asi docela slušně kontrastovat s těma ostatníma tady... Ale viděla jsem Requiem For a Dream a tak chtě nechtě musím všechny "drogové" filmy s ním porovnat. Jako velký klad beru to, že to nebyla jedna velká "depka" a Johnny byl mimořádně okouzlující. Ale pořád nemůžu překousnout fakt, že v žádné scéně nejevil žádné známky absťáku, žádný problémy, prostě pohodička, že? Feťáci by mě za tohle ukamenovali, přece u drog jde hlavně o ty skvělý stránky, ne? Ale já si myslím, že proto, aby film působil realisticky, měly by se ukázat i ty stinný stránky (a že jich není málo). Každopádně to ale mělo hlavu a patu, zajímavý příběh... A ještě se vrátím k Deppovi. Protože tohle byl, řekla bych, snad první film, kdy jsem v té postavě neviděla typickýho Deppa. A to je hrozně fajn. Co se týče celkového hodnocení filmu, budu přísná a zaujatá. Ale fakt, viděla už jsem spoustu lepších filmů. Avšak musím říct, že mi to za zhlédnutí určitě stálo. I za tu následnou nevyspalost, dlouhé ponocování a únavu.

Tak jsem si řekla, že českým filmem si sobotní večer nemůžu zkazit (koneckonců i kdyby to byla sebevětší pitomost, aspoň u toho můžu "vypnout", no ne?). Nicméně byla jsem příjemně překvapena. Tohle totiž vůbec nebyla blbost. Pěkně a vcelku originálně pojatá ohraná zápletka, proč ne? Znovu se osvědčil fakt, že je mnohem lepší pěkně a stylově zpracovatjednoduché téma, než se pouštět do něčeho složiteého, z čeho ve finále může vylézt totální slátanina a blábol. Na první pohled mě hodně zaujalo prostředí vinice, ty záběry byly vskutku úchvatné, snové, romantické, myslím, že většina lidí si v tom našla ten pravý nádech :-) Trošku se mi nepáčil Langmajer, jeho bratra přímo nesnáším a myslím že ani tenhle neukázal nic moc převratného. Naopak se mi líbil Hádek, i když sám o sobě vypadá tak s bídou na dvacet let, ale tak každý máme něco, ne? Tereza Voříšková se do své role taky hodila, i když jako partnera bych jí hodila někoho jiného než zrovna Matonohu, každopádně ona je prostě prototypem nevinný krásný slečny. Lubomír Lipský je pan herec, o tom žádná. A takhle bych sice mohla pokračovat i s ostatníma hercema, ale nebudu :-D Závěrem tedy jediné-je to vkusný film, který neurazí :-)

Po zhlédnutí dle mého názoru příšerného Fénixova řádu jsem vážně přemýšlela o tom, zda mám na šestku vůbec chodit. Nakonec proč ne, s kamarády se zabijí dvě mouchy jednou ranou, skvěle si popovídáme a ještě zaplníme jeden prázdninový den. A tak jsem šla. Když se na to dívám zpětně, po několika měsících, asi jsem i ochotná trochu přimhouřit oko. Film se vyvedl rozhodně lépe než předchozí díl, i když podle mého názoru nejlepších prvních třech dílů nedosahuje. Možná nejsem ochotná překousnout odklon od knihy, jelikož jsem celou ságu zhltla několikrát. Bavily mě snad všechny scény s Grintem, i když místy působí jako ještě větší trouba než v knížce, ty momenty jsou mile vtipné. Potom jsem se také od srdce zasmála scéně, ve které se Harry nadopoval Felixem. I když tohle je taky sporný, protože v knížce nepůsobil jako totální opilec a zhulenec zároveň. Nejvíc jsem si asi užívala scén s Tomem Feltonem a Alanem Rickmanem, nicméně bylo jich žalostně málo. A mezi námi, nevěřila bych, že scénárista je schopen napsat to tak hloupě, že když ze Snapea vyleze, že je Princ dvojí krve, ani vám to nepřijde divné, prostě to tam zapadá stylem "Heč" nebo ejště lépe "No a co jako?". Dost mě namíchlo, že filmaři úplně vypustili závěrečný boj a místo něj uměle zakomponovali naprosto nesmyslnou Vánoční scénu, ve které je mimochodem dozrávající obilí, jak inteligentní... Sbližování Harryho a Ginny působilo docela dobře, až na to, že to ve finále tvůrci totálně "zabili" jedním polibkem ve stylu přechozího dílu, navíc v místnosti plné krámů, tudíž romantika jako vyšitá. Co ale filmům nemůžu upřít je fakt, že díky Heleně Bonham-Carter mi Belatrix Lestrangeová přijde o stupeň snesitelnější než v knížce, šílencům zdar.

Všude jsem četla jenom dobré recenze, chvalozpěvy... Čekala jsem hrůzu. No, vlastně ani nevím jak jsem jí mohla čekat, protože teď jsem dokoukala. S očima navrch hlavy, s pusou dokořán, s podivně prázdným pocitem. Ve filmu bych našla pár skvělých záběrů... Například sestřihané scény, kdy si někdo něco bere. Ale těhlech 70% je za technickou práci. Skvělá kamera, výborný střih, hudba je prostě... Děsivě famózní. Výkony herců? Ani nemluvě. Letovi jsem naprosto věřila všechny jeho muka, Burstynová má nominaci na Oscara naprosto právem. Celou dobu jsem seděla a cítila nad ní obrovskou lítost... Už proto, že něčemu věřila. Věřila, stejně jako ostatní aktéři. Tohle by se mělo ve školách vysílat jako prevence proti drogám. O drogách vím hodně, vím jaké to je svinstvo... Ale teprve s tímhle snímkem si to dokážu plně uvědomit. Už proto je celý film děsivě deprimující a frustrující. Už proto, že tohle nemusí zasáhnout jen mladé lidi, jak jsem si jako naivní husička myslela. Jak už přede mnou psal Omarovic, budu se možná bát vzít si na bolení břicha i pitomej ibalgin... A shrnutí? Dokonale natočený snímek, dynamický, postupně se děj stupňuje až ke konci, kdy si všichni sáhnou na dno. Ale já už si to asi nikdy nepustím... Je to děsivější než všemožné horory.