junglegirl4

Zapnout mozek teď!;-)

Chceš to vidět ještě jednou. No ták, nestyď se, vím, že to tak je. Někde kdesi v hloubi tvojí duše se ti tahle myšlenka usadila a nemůžeš s tím nic dělat. Nejsilnější je, vždycky když film skončí. Nejradši bys "přetočil kazetu" (pozn. uvozovky pro zaryté Dívídíčkáře:) a dal si repete hned teď. Máš prostě pocit, že ti začíná docházet, jak to všechno bylo, ale chybí ti propojení. Jsem na tom stejně. Navíc Memento byl jeden z prvních filmů na přeskáčku, které jsem viděla. Skoro bych si troufla říct, že úplně první. Proto na mě udělal takový dojem. Nutí člověka k přemýšlení. Nemluvím jen o tom, že si každý potřebuje v hlavě srovnat dějovou linii, napadají mě i jiné myšlenky. Je vůbec možné, aby někdo s takovou memory-poruchou žil? Žil "normální život"? Jaké to asi je, když se každý den budit se a znovu a znovu stát tváří v tvář skutečnosti, že ti zabili a znásilnili ženu? Jaké to je, když jediné na co si stěží vzpomeneš je, že se musíš za každou cenu pomstít smrtí člověka? Myslím, že vtípky typu - je skvělé každý den potkávat nové lidi, nejsou na místě. O tom film rozhodně není. Občas se něčemu zasměješ, ale nezapomínej, že se díváš na psychologický film. Takový žánr asi neexistuje, ale nazvala bych Memento komorním tragipsychem.

Haló! Proti komu bojujeme?

Víte proč dostal snímek přestižní cenu akademie, Oscara za nejlepší cizojazyčný film, Zlatý glóbus, ocenění na filmovém festivalu v Cannes, Evropskou filmovou cenu za nejlepší scénář, cenu Evropské unie a jiná ocenění?

Před sebou máme válečnou tragikomedii. Pryč s šedým pozadím, nepřetržitou palbou výstřelů a hrůzostrašnými emocemi, které válka nese. Zavřete oči....moment! Vidím, že podvádíte, s váma to nemá cenu. Jen jsem chtěla, aby jste si představili krásnou tichou krajinou zalitou sluncem a v dálce vnímali jen cvrkot cvrčka (nebo možná dvou;-) Teď si v té krajině představte zákopy (...v tom domečku stoleček, na stolečku ...tabáček?....tak to asi nebude:)...a v těch zákopech se nachází Srb Nino, Bosňan Čiko a jeho kamarád, který má menší svízel s minou umístěnou pod jeho zády. Absurdita války a podstata člověka v jednom. Každý mluví jiným jazykem a přitom říkají to samé. Ms Livingston, reportérka, je ztělesněním otupělosti vůči ceně lidského života. Snaží se mít pro svou televizi ten nejlepší záběr za každou cenu. Nemluvím pouze o jedné ženě, tak jsem to nemyslela. Máte pocit, že muži v zákopu jsou jen jakésy laboratorní krysy.

Dýchá na vás naprosto klidná atmosféra. Děsivé poselství si uvědomíte až o mnoho později.

A ještě něco. Občas vám koutky vystřelí nahoru, neboť poutavé dialogy jsou mnohdy úsměvné.

Hledáte soundtrack k filmu? To jste na špatné adrese, poněkud nezvyklé na dnešní dobu, ale kromě závěrečných titulků se celý film "smaží na sucho" Prostě jste v přírodě:-)

Od klasického válečného dramatu má tento film daleko, tím u mě pan Tanovič výrazně skóruje. Sám měl s válečným konfliktem bývalé Jugoslávie vlastní zkušenosti a věřím, že ze sebe vydal vše, co chtěl sdělit. No prostě nám to naservíroval zcela excelentně:O)

Mj. mám radost, že můžu konečně hodnotit bezprostředně po zhlédnutí. Tu sedmdesátku zaokrouhluju nahoru!;-)

je mi líto:-/

Jak to tak bývá, první díl uvede diváka do děje, seznámí ho s novým prostředím, druhý díl příběh trochu natáhne a třetí se vší otevřeností říká - je konec. Tento díl opravdu nemá divákovi co nabídnout. Z předchozího dílu už bylo vycucáno naprosto vše. S ničím novým, zajímavým se nesetkáme a zápletka čím dál tím víc směřuje k úpadku. Už je to dlouho, co jsem film viděla, ale měla chuť utéci z kina:-/ Jen jsem stále doufala, že něco přijít musí, ale to se bohužel nestalo. Připadala jsem si jako součást špatně provedené počítačové hry pro desetileté kluky:) Vrcholem všeho byla dvacetiminutová podívaná, na jakousi nesmyslnou honičku, odehrávající se kdesi na dálnici. Patrně ve střižně začali stávkovat a nenašel se nikdo, kdo by zaskočil.;) Příznivci, nemějte mi to prosím za zlé, ale tohle na mě bylo docela silný kafe. Dávám 3%, protože jsem vydržela až do konce.:o)

musím se na to zas mrknout

Docela vtipná komedie, není na škodu si občas zajít do kina. Vzpomínám si, že jsem se u toho docela zasmála. Trefné - film kde hlavní hrdinové jsou homosexuálové a přitom komedie natočená tak, aby nikoho nepobuřovala. Zvláštní, když se řekne Mambo italiano (teď mluvím k těm, kteří film viděli), vybaví se mi sestra, které se v mládí vyplatilo cucání ledové tříště:)) nějak se téhle představy nemůžu zbavit;) Dobrý nápad, zasadit děj do temperamentního italského prostředí! Podtrženo a sečteno: 73%

Klasika na vrcholu

Casablanca, Casablanca....všichni mluví o Casablance! Tak jsem ji taky chtěla vidět:) Mám z filmu dobrý pocit. Když uvážím, kolik let již je film na světě, tak musím uznat, že i v dnešní době plné počítačových efektů, na mě udělal opravdu dojem. Už jsem zmiňovala několikrát, že nemám ráda romantické cajdáky a toho jsem se bála. Naštěstí je romantika použita v tom uhlazeném smyslu a je jí tam tak akorát:-) Skvělé, historická problematika, která není pouhou fikcí a navíc do poslední chvíle nevíte, jak to dopadne! Takových dobrých 77,5% si určitě zaslouží;)

Páni, samý stovky v procentech, je vidět, že nejsem zdaleka sama, komu se "zelenáč po druhé" zalíbil:) Ve stručnosti: dvojku vřele doporučuju, spousta vtipných hlášek, hezké písníčky a propracovanější animace, co víc si u takového filmu přát? To je snad poprvé, co se mi druhý díl něčeho líbil s přehledem víc, než jeho starší brácha jednička;) Někdy mám pocit, že už jsem z animovaných filmů vyrostla, ale na Shreka se ještě pořád ráda dívám. Dokonce bych řekla, že děti snad ani všechny ty hlášky nemůžou chápat, tak jak jsem to viděla já. Tím nemyslím nic špatného, koukají na to zase jinak, ale já zůstanu vděčná svému úhlu pohledu:-)

Kdo má rád Jiřího Macháčka, určitě se mu film bude líbit. Proč zmiňuji právě jeho, když má pouze vedlejší roli? Protože je tu ten správný "macháčkovský humor";-) Když jsem film viděla poprvé, líbil se mi. Když jsem ho viděla podruhé, viděla jsem, že je v tom něco hlubšího. A teď kdykoliv se film podívám, vychutnávám si ho. Má na mě zvláštní vliv, už se směju i v pasážích, které možná ani vtipné být nemají, ale znáte to ne?:-D Herecké obsazení mi opravdu sedlo. Scénu "kolik si měl piv....s Olinou" mám v hlavě pořád.:-) Saša Gedeon zasadil děj do období Vánoc, protože právě v té křehké vánoční době si uvědomujeme naše city. Zároveň vykresluje klasické vztahy v rodinách, připomíná, že každý je ve svém nitru osamocen a záleží na každém z nás, jak moc si pustí ostatní k tělu. Kdo viděl Film o filmu, tak od samotných tvůrců ví, že idiot je vlastně každý, kdo se zajímá o potřeby druhých a snaží se řešit jejich problémy. Dobrejch 94,4%!

chvála filmovému štábu

Jedna z nejkvalitnějších rekonstrukcí, jakou jsem kdy viděla. Obvykle se nedívám na katastrofické filmy, protože na sebe nechci zbytečně přenášet negativní emoce, ale tento příběh je skutečný a ti lidé si to opravdu prožili. Díky tomu, že se při natáčení spolupracovalo s příbuznými obětí a herci byli obeznámeni s povahovými rysy svých postav, povedlo se natočit něco vskutku realistického. Byla jsem překvapená, když jsem viděla, jak málo stačilo k tomu, aby se cestující zachránili. Věřte, že i když si myslíte, že jste toho slyšeli o 11. září 2001 dost, dokud jste neviděli Let č.93, chybí vám ještě mnoho. Když jsem seděla v kině na vypolstrované sedačce, připadala jsem si, jakobych tam letělala s nimi. Jen jsem čekala, kdy se sál začne naklánět k zemi. Zvukové efekty a podbarevení hudbou dokreslují celé dění. Varuju příliš empatické povahy, asi to pro vás nebude snadné;-)

Když slyším "Viewegh" stávají mi vlasy na hlavě hrůzou. Úryvek z filmu Román pro ženy a měla jsem osypky ještě týden. Film Účastníci zájedu to potvrdil.... přesto jsem se překonala a chtěla jsem vidět, čím se "pan spisovatel" proslavil. Přiznám se, byla jsem mile překvapena. Je to určitě tím, že psal vlastně o sobě, takové věci působí autenticky a bývají povedené, tak je tomu i tentokrát. Docela jsem se i pobavila. Hlavní ideou je přiblížit člověku atmosféru, která v naší zemi dlouho panovala, a to se povedlo se vším všudy. Ondřej Vetchý se na tu roli hodí skvěle a po boku s Libuší Šafránkovou tvoří perfektní pár. Podtrženo sečteno: 72%

propadák číslo jedna

Upřímně řečeno nevzpomínám si, že bych někdy dokoukala do konce něco obdobného. Nemám film v živé paměti, ale co si pamatuju přesně je....že chybí cokoliv, co bych si z filmu mohla já nebo kdokoliv odnést....že kamera, střih, hudba a ani žádná jiná důležitá složka filmu na mě nezanechala žádný zvláštní dojem....že nemám ani důvod jakkoliv opěvovat herce.....že scény nejsou hororové, ale spíš k pláči, a to je na hororu docela závada......

zas něco nového

Je to příběh ze života, příběh lásky, příběh citů, příběh rozhodování, příběh ze vzdálené země, příběh lidksého údělu, příběh plný ponaučení, příběh strastí, příběh školy života, příběh plný rozdílů, příběh odříkání, příběh osamění, příběh hledání, příběh lidské vůle, příběh kulturních rozlišností, příběh lidského osudu......

Poněkud drsnější atmosféra? Nevadí. I přes fakt, že "f**king is everything", narážím na to, že v každé minutě se setkáte s tímto slůvkem hned několikrát, ale ten film má něco do sebe! Hned jak se otřepete z poněkud netradičních rozhovorů, které vás pohltí hned v první scéně, čeká na vás něco extra. Díváte se na muže s uřízlým uchem a zkrvavělou tváří, mladíka co leží po celou dobu filmu na zemi v louži krve a přitom vám to nepřipadá jako slátanina. Dalo by se hovořit o otevřeném násilí a bandě lidí, co se neumí vyjadřovat, ale musíte se dívat na film jinak. (mj. výběr písniček excelentní!) Jelikož se téměř vše odehrává v garáži, celá zápletka je založená na dialozích. Věřte, že i když se budete snažit dávat bedlivě pozor, přesto nebude vědět, co se děje teď , co se dělo a co se bude dít. Film je totiž složený z několika časových rovin, které se tradičně tarantinovsky prolínají. Podtrženo a sečteno dávám 75%.

Ztráta času

Ztráta času? To bych se mýlila, docela stojí za to se podívat, co někdo dokáže natočit. Větší propadák už jsem dlouho neviděla. To bude asi tak to jediný, že mi film nesplynul s těmi ostatními, proto těch 10%:-) Někdy mám pocit, že si štáb dělá z lidí legraci a vzájemně se sázej kolik lidí bude vyprávět, jak jejich film je vážně "něco". Je to podobné jako v umění. Dívám se na modrý obraz s bílou čárou uprostřed a říkám, jak autor skvěle vystihl atmosféru, že v tom jsou všechny jeho pocity....měla bych ne? Myslím, že většina lidí má dojem, že se od nich očekává, že se jim to bude líbit, proto pak hodnotí i takovou to nízkorozpočtovou slátaninu jako zajímavý umělecký film. Četli jste to? Pod nadpisem visí slůvko "horor", zvláštní ne? Ledacos se dá zachránit zajímavým rozuzlením, ale ani to se nepovedlo. Když už upadají dialogy, dívám se alespoň na hezké prostředí nebo mě dostane práce s kamerou či střih, ale co bych si měla odnést ze Záhady Blair Witch?

"Chceš se bát? Viděla si The Grudge?" zeptal se mě kamarád. Po shlédnutí trailerů, řekla jsem jednoznačně, že chci vidět japonskou verzi. Z té americké upoutávky mi bylo jasné, že půjde jen o další pokus o horor. Japonské prostředí je pro Evropana mnohem zajímavější, protože prostě není tak okoukané. Je to perfektní ukázka toho, jak mají Japonci zařízené byty a můžeme pozorovat i některé jejich zvyky. Jako holka bych tohle asi neměla hodnotit, ale musím říct, že skoro všechny herečky jsou docela kočky;-))) Film se mi vcelku líbil, protože hororové prvky opravdu nechybí. Doporučuju dívat se na film večer po tmě a zapnout si repráčky pořádně nahlas:) První horor, kde jsem se místy i bála. Zvláštní, že to přiznávám u filmu, kde byly použity ty nejotřepanější hororové triky, ale je to tak. Musím říct, že některé scény působí docela směšně, ale jak již jsem naznačila retušují je tzv. "lekací místa". Režisér se nezapře, kdo viděl Kruh pochopí. Myšlenka, že ani ve svém vlastním domově nejste v bezpečí vždycky na diváka zapůsobí - chytrý tah. I když nemám ráda filmy, kde se děje něco, co by se v běžném životě snad ani stát nemohlo, musím celkový dojem ohodnotit kladně. Nechci ho příliš nadnášet, ale něco na něm je;-)

Příběh z jiného světa

Zas jeden povedený kousek s neotřelou nápaditostí. Nejprve bych chtěla pochválit tvůrce traileru, protože je v něm obdivuhodně zahrnuto absolutně všechno. Dokresluje ho podmanivá melodie, která se opravdu vydařila. Kdo chce vědět, co může od filmu očekávat, určitě se na něj mrkněte!;) Když už jsem zmínila úvodní melodii, musím říct, že i celé hudební pozadí dokáže naprosto sugestivně vtahovat diváka do děje. Co se týče té pohádkové složky, tak jsem naprosto nadšená ze všech fantazijních postav, které zde vystupují - dokonalé propracované, nezbývá než chválit a zase chválit!:) Upozorňuju, že je zde i několik docela drsných scén a že to rozhodně není pohádka pro malé děti, jak by se mohl někdo mylně domnívat. Ještě musím pochválit kameramana:) Je to jeden z těch filmů, které si určtitě zapamatujete a věřte, že ho s žádným jiným nezaměníte.;-) Dávám 84,999%

fashion show

Asi mě nebudete mít rádi, ale jenom jsem se prostě dívala na nesprávný film jako nesprávna osoba:) Pro mě je tento film jen jakýmsi slabším průměřem mezi ostatními. Líbilo se mi koukat na pěkné věci, protože je to doslova módní přehlídka, ale nemůžu říct, že bych si z filmu něco odnesla. Hudba, která obvykle dokresluje celý příběh pro mě byla spíš rušivým elementem, protože výběr skladeb mě naprosto dorazil. Co mě ale naprosto nadchlo je úvod. "Suddenly I see" je song, který miluju a celá ta pasáž, kde běží titulky je opravdu pěkně sestříhaná. Problém je v tom, že to diváka zbytečně navnadí, jelikož zbytek filmu už zdaleka tak propracovaný není. Například to, že si nedovedu představit žít v takovém luxusu a zničeho nic všechno zase hodit za hlavu, vrátit se ke starému příteli a říct: "Prostě teď budu zase stejná jako dřív." Takhle to v životě nechodí, nehledě na to, že její ex-přítel už by měl nejspíš jinou slečnu....a že jsem se vydržela dívat až do konce, dávám 26%;-)

horor v tom lepším smyslu:)

Už je to asi čtyři roky, co jsem ten film viděla...(....abych nekecala, prostě když se to objevilo v kině:) ...proto mé hodnocení kráčí ruku v ruce s odstupem času. Překvapuje mě, kolik lidí napsalo tak záporné hodnocení. Ráda hodnotím filmy bezprostředně po tom, co se na ně podívám. Sice si tedy nevzpomenu na detaily, ale musím říct, že i po letech se mi zcela jasně vybavují některé momenty. Uznávám, že kdybych si to pustila doma na své sedmnácti palcové obrazovce mého ctěného PC, že bych z filmu asi neměla takový zážitek - kino je kino. Film na mě udělal opravdu dobrý dojem! Nečekejte krvavé scény, ani přízraky typu Vřískot. Věřte, že bude mít pocit, že se to všechno opravdu děje.;) Napětí rozhodně nechybí a z japonského filmu na vás dýchá asijská exotika. Musíte uznat, že s takovým nápadem ještě nikdo nepřišel. U filmů se kladně hodnotí především originalita, že je to tak? Nikdo neopěvuje to co už viděl, vždycky hledáme něco nového.:) Snímek se objevil ve stejné době jako americká verze kruhu a musím říct, že oba filmy mají něco společného. Když už si myslíte, že je po všem, stane se ještě něco nečekaného a najednou to všechno do sebe zapadá......

prostě Tarantino:-)

Nevím, jak to dělá, ale už mě zase dostal. Stejně jako u ostatních jeho filmů, nemůžu říct, že by dokázal zaplnit každou skulinku děje. Některé pasáže bych hodnotila jako zcela průměrné, ale jiné jsou velmi povedené. Myslím, že Tarantino dokáže překvapit jakousi absurditou dané situace. Tím zastíní veškeré mezery a vytvoří dojem naprosto fantastického filmového zážitku. Je docela odvážné pustit se do natáčení filmu, který trvá 2:40 a připravit divákovi kvalitní podívanou. Nakonec musím říct, že se mu to podařilo. Líbí se mi, jak dokáže propojít akci, napětí, překvapení, vtip a vášeň, čímž vytvoří hned několik zajímavých zápletek. Samozřejmě nezbývá než smeknout skvělému hereckému obsazení, s jinými herci, by vznikl úplně jiný film.;) Třešničkou na dortu je propojení časových rovin, to vždycky zaručeně dostane každého:))).

Každý režisér, scénárista či spisovatel má obvykle v hlavě jednu myšlenku či nápad a ten se pokouší aplikovat v tom, co píše apod. Když si vzpomenu na "Nauku o snech" nebo "V kůži Johna Malkowiche", nemůžu se odprostiti od představy, že pan Gondry se prostě rád hrabe lidem v hlavě!:-))) Co musím opravdu ocenit, je bezpočet rozličných nápadů v každém z jeho filmů.

Michel Gondry je můj člověk:) Nemám ráda romantické filmy, proto jsem bála, co mohu očekávat od filmu, kde zdánlivě hlavní zápletkou je vztah mezi dvěma mladými lidmi. Naštěstí je to ale jeden z těch filmů, kde je láska zapracována v tom hezčím smyslu než na bázi dlouhých pohledů.

Také mě konečně přesvědčil Jim Carry, že je herec. Z něj jsem měla největší obavy, ale mile mě potěšil. Nesmím opomenout jeho něžný protějšek - impulzivní "slečnu tisíckrát jinak", podala opravdu úžasný herecký výkon. Díky ní dostal příběh tu správnou šťávu života.

Člověk si uvědomí, že co je mu dáno osudem, ho nemine, ať už se tomu pokusí vyhnout jakkoliv. To je podle mě poselství filmu. Už jenom proto, že citát, který obsahuje název filmu, nemůže být ničím jiným, než hlavní myšlenkou.... "Jak šťastný úděl vestálky, již ničím vinit nelze.
A svět již zapomíná, ba možná zapomněl.
Je věčný svit neposkvrněné mysli,
v níž každá modlitba je vyslyšena a každé přání odloženo." (Alexandr Pope)

výlet do mojí hlavy

Věřili byste tomu, že takhle někdo přemýšlí? Já ano, někdy jsem měla pocit, že Stephan jsem já:) Zní to komicky, ale je pravda, že také občas nerozeznávám realitu od skutečnosti. Souhlasím s tím, že tohle rozhodně není film pro každého, ale máte-li rádi typ filmů, kde se musíte soustředit, aby jste rozpoznali, co se opravdu děje a co je výplodem vaší fantazie, pak je to právě pro vás. Opět, stejně jako "Věčný svit neposkvrněné mysli" (btw.<-přečtěte si můj názor;) i tento fiilm je nabytý spoutou nápadu. Stephanie často bojuje se Stephanovou naivitou, dalo by se říct infantilitou, ale přesto ho má ráda. To je přeci ze života, ne? -> zajímavý příběh lásky s něžnou snovou atmosférou!