Sionix
The Curious Case of Benjamin Button
Podivnost, vskutku...
S námětem nečekaným ovšem stylem vyprávění velmi očekávatelným. Jednoduchý příběh s jednoduchou dějovou linií bez zvratů či charakterových změn. Příběh však tak sentimentální a křehký, že kdyby žil a existoval ve své hmotné podobě, nosila bych jej v bavlnce a hýčkala jako je hýčkáno malé dítko. Se vší láskou a něžností. Tak moc na mě Benjamin Button zapůsobil. Člověk se od momentu svého zrození ubírá ke svému konci a u malého Benjamina tomu není jinak. Jen jeho tělo se zkrátka rozhodlo vydat se k tomu svému cíli opačnou cestou. Je to krásná povídka o úctě k životu a pochopení smrti jako prostředku, proč si tolik vážit a milovat své blízké. Nominace naprosto zasloužená, jen se obávám menších paralel mezi Benjaminem a jiným hochem, co se vydal do světa v mysli se svou láskou a nikdy nevěděl co zrovna ochutná - stejně jako v bonboniéře. Věřím, že ale tento snímek v srdcích svých diváků najde své místo i bez zlatavé sošky. Velmi kvalitní herecké výkony (obzvláště Brad zde hrál "jako o život") tomu jistě jen napomůžou.
The Changeling
Kde je Walter Collins..
Filmy. Veselé, tragické, šokující, kontroverzní, špatné, dobré, výborné, strašné. Jedno je všechny spojuje - na každého vnímavého a přemýšlivého diváka nějakým způsobem vždy zapůsobí, něco v něm zanechají. A u filmů založených na pravdivém základu to platí dvojnásob.
Výměna nám ukazuje to, co všichni už dávno víme: člověk s velkou mocí se stává monstrem neštítícím se ničeho jen, aby si svou moc udržel. Talentovaná Angelina Jolie zde hraje výtečně zoufalou matku, která právě proti takovému monstru bojuje a to vše na pozadí jednoho z nejstrašnějších zločinů americké historie. Eastwood stále neztrací nic na své celoživotní formě. V jeho režii snímek neupadá do krimi s jednim středobodem o zkorumpované policii ani do hororového kýče o hrozivém masakru. Vyzdvihuje skvěle to, o čem celý snímek je. O utrpení a boji v krutém a mužském světě jedné odhodlané ženy.
Angelina měla pravdu: kdyby to nebyla pravda, nikdo na film nepůjde, protože těm událostem jednoduše neuvěří...
Respect your neighbours...
Plejáda filmových hvězd lahodící oku filmového labužníka pestře oramována lidsky osvěžujícími projevy senátora Roberta Kennedyho. Množství postav, které spojuje tragická událost jediného dne, představuje své vlastní obavy a naděje nad nespravedlivým světem a jeho postojy. Konkurence hvězdných kolegů každého herce i herečku vybičovala k perfektním výkonům. A ke své nevoli musím uznat, že i Lindsay Lohan zde předvádí seriózní herectví. Pro každého vlastence může představovat zpestření pěkně zasazená postava česko-slovenské socialistické reportérky Rudého práva, která měla zřejmě zobrazit jiný druh bezpráví než ten rasový, který je námětem většiny filmu.
Notes on a Scandal, The
Teď jsme navždy svázány tajemstvím.
Naprosto ohromující výkon Judi Dench v roli chladnokrevné, pološílené a osamělostí zkroušené postarší učitelky, jejíž majetnická obsese všechny její vztahy dovedla do smutného konce. Živě si vybavuji, jak jsem u některých scén napětím zapomněla dýchat, tolik mě film pohltil. Pro mě osobně to bylo jedno z největších filmových přkvapení.
RocknRolla
Rock`n`rolla baby
Je to tak. Guy Ritchie se vrací ke svým vyprávěčským začátkům zástupem vedlejších postav a spletenými zápletkami. Herecké obsazení tradičně rozmanité a scénář tradičně naprosto crazy.
Jednotliví herci byli výteční, Ritchie dokazuje, jak skvělý má nos na kvalitní herce. Mark Strong byl skvělý už v nedávném snímku Body of lies a to charisma mu nechybí ani tady. Nad Gerardem Butlerem a jeho panické úzkosti z nečekané náklonosti "Handsome Boba" budete pukat smíchy stejně jako nad nesmrtelnými ruskými terminátory. Karel Roden se své role ujal celkem bez překvapení a jako ruský boss na mě působil dost suše a prchlivě. Ta postava by si zasloužila přece jen více oné "děsivé a respekt budící" aury.
Rocknrolla je každopádně úžasný film s tím klasickým a nenapodobitelným humorem Guye Ritchieho, který vám bez servítek ukáže, jak funguje život ve stylu "real rocknrolla", o třídu výš ho povýší fakt, že to zvládá i bez zbraní, sexu a drog.
Tak to vypadá, že rozvod s Madonnou měl na Guye i pozitivní vliv...
The Fountain
Dying star
Barevně a vůbec vizuálně nádherná podívaná. To, co režisér Aronofsky obrazově dokázal téměř v každé scéně, obzvláště v těch z pásma budoucnosti, je čistá dech beroucí krása. Věčný život, jeho smysl a úloha smrti jako nového počátku - to nejsou jediná základní témata. Pro mě osobně vyčnívala tématika věčné lásky a marného boje s osudem. Hugh Jackman v roli zoufalce, který se marně snaží vytrhnout svou milovanou ze spáru smrti, podal obdivuhodný výkon a i jeho herecká partnerka působila velmi věrně a osobitě. Prolínání všech tří pásem mi přišlo dostatečně srozumitelné a velmi chytře byl využit knižní příběh z pera Izzi, s kterým jsem se naprosto přirozeně a nenásilně přenášela do Španělska minulosti. Myslím, že svou roli na výjimečnosti filmu měly všechny tyto pestré střípky svižně a přitom přirozeně do sebe zapadající. Pohádka - Fontána by stejně lízebně jako zfilmované dílo fungovala jako báseň ve verších, rozsáhlý epos, romantický chanson nebo barevná kresba. Fontána zkrátka oplývá příběhem, který ve vás vyvolá ty nejintenzivnější pocity, hluboké myšlenky či emocionální představy. Fontána je mistrovské dílo.
Byl jsem mladistvým intelektuálem
Promyšlená majeutika
Asi dvacetiminutová pseudo-hororová komedie o krvežíznivých intelektuálech. Dle mého názoru zajímavá a napaditá projekce toho, jak to vypadá, když se něco (někdo) bere příliš vážně. A zároveň oddechová komerční relaxace. Věřím, že spoustu lidí film příjemně pobaví, ať už se jeho mysl upíná na jsoucno nebo na schwarzennegera. Na hlasitý smích, ale pozor... nikdy totiž nevíte, jestli nějaký ten intelektuál nesedí zrovna vedle vás...
Big Fish
Neuvěřitelný příběh
Tim Burton měl vždy oblibu ve výjimečných a kontroverzních postavách. A těší se mé oblibě hlavně díky tomu, že i přes všechny ty komerční trendy se on stále drží svého tónu vyprávění. Mohu říci, že postava tohoto krásného filmu patří právě k těm sympatičtějším. Od volnějšího úvodu přes zvláštní a pestrobarevný střed až po nezapomenutelný a emocemi naplněný závěr. Albert Finney jako postarší muž v poslední kapitole svého života vzpomíná na své mládí - bez lítosti či zármutku. I když jeho úhel pohledu neznamená vždy čistou realitou, jeho příběhy jsou tak poutavé a romantické, že je téměř nemožné nepodlehnout jejich pohádkovému kouzlu. Je možná pravdou, že hlavní postava zde nepředstavuje zrovna ideální rodičovskou autoritu, ale prozrazuje nám jednu z nejdůležitějších myšlenek - jsou to právě sny a vyjímečné zážitky, které nás odlišují a které tu zůstávají, i když my odcházíme. Tvoří naši nesmrtelnost (Gilgameš by mohl vyprávět). Říká nám, že nemusíme podlehnout konformitě a obyčejnosti všedních dnů. Koneckonců nemusí nám být 10 let na to, abychom se čas od časů zasnili a prožili zdánlivě neuvěřitelné...
Vanishing, The
Neobvyklý experiment
Amerika už nám pěkných pár šílenců a maniaků ukázala. A nejnovější zprávy muhou potvrdit, že nemluvím pouze o těch filmových narušených myslích. Kiefer Sutherland a Sandra Bullock, která však přliš prostoru ve filmu nedostane, se mají přesvědčit o tom, jaké to je, když se jeden z takových lidí rozhodne vyzkoušet, jak je schopen ovládat svůj tep v extrémních situacích. Zápletka filmu je zajímavá a netradiční, avšak samotní herci nedostali ve scénáři tolik prostoru, kolik by si zasloužili. A naopak někdy mi přišlo jejich počínání až příliš tradičně nesmyslné a nelogické. I přesto však mě tento thriller místy nečekaně zamrazil a připomněl, že je třeba být vždy ve střehu... (v Americe dvojnásob)
How to Lose Friends & Alienate People
Popularita versus láska?
Svěží a velmi sympatický snímek o tom, jak se britský žurnalista snaží proniknout na vybrané večírky hollywoodské smetánky. Nápad originální hlavně díky pohledu do zákulisí prominentních magazínů, který vám znovu, ovšem nevtíravě, připomene o čem celý ten showbussiness je. Simon Pegg se svými rozkošnými tanečky a "nevhodnými" reakcemi snad na každou situaci dokáže rozesmát i ty největší suchary a i přesto, že velký díl na úspěchu snímku nese právě jeho výkon, zdatně mu korespondují i další slavní herci. Gillian Anderson ukazuje, že není jen seriálová hvězdička, Jeff Bridges rozporuplné stavy své postavy také ztělesňuje výtečně a u Megan Fox (se musím přiznat) bych ráda věděla, jestli svou roli vůbec musela hrát. I když se nám britský humor trochu po-američťuje, tento film byl pro mě nečekaným překvapením a věřím, že obzvláště milovníci filmu si vychutnají všechny ty jemné filmové narážky a citace.
Brokeback Mountain
Vzpomínky na Brokeback mountain
Je to snímek ověnčený mnoha cenami včetně té nejprestižnější. Je to snímek, jehož vizuální i obsahová rovina je naprosto dokonalá. A je to snímek, který se obyčejnýma očima dívá na příběh jedné neobyčejné lásky. Tím, že Ang Lee zasadil příběh dvou cowboyů do "historie", zdatně ukázal, že homosexuál to není růžové tričko, soprán a lak na nehty. A oba hlavní herci se svých rolí chopili s precizní dokonalostí. Ač film časově zabíral široké pásmo, oba se pevně drželi svých rolí a stejně tak silné byly i choulostivější scény sexuálního napětí dvou zamilovaných milenců. Zkrocená hora je přesně ten typ umělecké symfonie, který se vám určitě zaryje do paměti svou neuvěřitelnou emocionálností.
Unbreakable
Security guy
Další geniální a originální podívaná z reportoáru skvělého M. N. Shyamalana. V celém snímku nenajdete hluché místo a ten, kdo má v oblibě zmíněného režiséra hlavně pro jeho nepřekonatelný a do detailu vystavěný styl natáčení navíc vždy doprovázený mistrovskou hudbou, jistě ocení i tento jeho filmový velmi realistický počin. Jak už to tak bývá v závěru Shyamalanových filmů opět zjistíme, že vše má svůj vyšší smysl. Plus film ještě povyšuje nevšední a zajímavé komiks story.
The Day the Earth Stood Still
The whole movie stood still...
Ač nerada, musím připustit, že jako celek film nedopadl nejlépe. Herecké obsazení bylo zvoleno velmi zajímavě, ať už jde o oscarovou Jennifer nebo "áčkovou hvězdu" v hlavní roli. Ovšem s plochým scénářem ze svých postav více dostat nemohli. Zelená propaganda byla podáná zajímavě a myslím, že pozitivně neofenzivně, ale bohužel se nedočkáme toho, co nás na velkých ambiciózních snímcích většinou baví. Dějová línie je přímočará, žádné zvraty a nečekané odbočky, prostoru pro akční-dech beroucí scény bylo dost, ale režisér jich nevyužil. A k mému překvapení jsem zjistila, že je konec aniž bych pociťovala jakékoli zamrazení, uspokojení nebo šokující odhalení. Film "po-promítací" diskuzi vyvolal to ano, ale spíš než svou kontroverzností to byla zásluha zájmu přítomných. Tudíž nečekejte žádný americký blockbuster nabitý akcí a drsnými hláškami. Jde jen o náhled na současný vážný problém (v původním filmu to byla studená válka), který nepovzbudí ani neurazí.
Body of Lies
Lies, lies, lies...
Cynismus a vůbec chladnější a neosobní vyprávění příběhu je pro Scottovu tvorbu typické a patrné i v jeho novém snímku. Herecky opět vsadil na kvalitu, jeho dvorní herec Crowe ztvárnil svého Eda bravurně, i když nedostal bůhví jaký prostor, DiCaprio měl talent už odjakživa a nezaměnitelný Mark Strong zahrál excelentně. Téměř dvouhodinová podívaná se neomezuje však jen na inteligentní a osvěžující dialogy, ale zabrousí i do výbušných akcí v autě, na ulici nebo mučíci místnosti. Myslím, že Scott se v podobně laděných filmech pohodlně usídlil, a když se daří, proč se stahovat.
American Crime, An
...
Ještě dlouho poté, co už doběhly závěrečné titulky, jsem nemohla uvěřit tomu, že snímek popisoval skutečnou událost. I když tenhle konkrétní film u nás není příliš známý, zpracovává tématiku, která se kolem nás denně odehrává.
Nejvíc šokující a tep zvyšující okamžiky pro mě nebyly neskutečné scény mučení a psychického rozkladu mladé dívky jednou dospělou pološílenou myslí. Byl to fakt, že se na celém příběhu podílelo tak "obrovské" množství lidí, tolik vědoucích hlasů, které se nikdy neozvaly. Počínaje rodiči, kteří odloží svou ratolest k cizím lidem, netečnými sousedy, co mají rádi svůj vlastní klid, spolužáky, co si chodí po škole "užít trochu legrace" a konče vlastní sestrou, která velmi jednoduše mohla všemu učinit přítrž. Zpracování jako takové se snaží vyhýbat přímému zobrazení násilí samotného, vzhledem k úctě skutečné dívky jsem to ale uvítala. A Ellen Page v hlavní roli byla opět velmi přesvědčivá, její přítomnost v obsazení mi začíná zaručovat pravou kvalitu. Jinak se celý snímek jako technické dílo velmi těžce hodnotí, perfektně přenesené emoce a námět sám zajistí téměř sto procent filmu.
Pokud se v noci chystáte lehce spát, nedoporučuji tenhle film. Mě osobně se v mysli převalovaly myšlenky o tom, že přece není možné, aby tolik lidí na sobě téměř nezávislých mělo tak zrůdně chorou a nelítostnou mysl. A pokud ne, zůstává už jen jedna možnost - člověk ve své podstatě je zrůdou.
30 Days of Night
Upír, jak ho ještě neznáme
Na plátno převedených komiksových předloh se v poslední době namnožilo jako hub po dešti. Takovým, kterým však můžeme za jejich úspěch zatleskat moc není a ruce by nás z toho sotva bolely. Davidu Sladeovi se to povedlo. Filmu, který natočil, můžeme s klidným srdcem říkat horor bez toho, abychom museli pozorovat uječené vnadné blondýny. Atmosféra perfektně sedí k celkovému ladění filmu, a že v tom milovníci Carpenterovy Věci vidí menší opis, se není čemu divit.
Celkem mě potěšilo, že po dlouhé době se upíři ukázali opět v jiném světle. Jako inteligentní tvorové noci lačnící po jediné věci - krvi, aniž by přitom sváděli vnitřní psychologické boje.
Film celkově byl pro mě příjemným osvěžením v průměrně nekvalitních snímcích podobného typu. Mimo zmíněná positiva ovlivnilo moje hodnocení to, že hlavní herecké duo se tvářilo spíše jako bratr a sestra, že některé scény nám předhazovaly tzv. hloupé postavy ve hloupých scénách a že upíři měli velmi rušivý styl rozpravy.
Borat: Cultural Learnings of America for Make Benefit Glorious Nation of Kazakhstan
Viva l`Amerika...
Náhled - nepostrádající recesi a nadsázku- na povrchní rádoby demokratický národ s nejkratší historií a státní individualitou, s falešnými hesly o splněných snech a toleranci? Děkuji, to si dám.
Twilight
Et le lion s`éprit de l`agneau..
Troufnu si říct, že tenhle snímek se mi na nějakou dobu stane srdcovou záležitostí. Ačkoliv už mi nějaký ten rok není 15, tenhle napůl pohádkový příběh si pečlivě, krok za krokem, získal můj obdiv. Do kina jsem našla cestu pouhou náhodou, nejbližší další promítaný film je Stmívání, zástup náctiletých slečen trochu odrazuje, ale co, v příšeří kinosálu může člověk alespoň na chvíli utopit své temné životní okamžiky. A je to tu, sál se ponořuje do tmy. Příběh jedné nekonvenční slečny a jednoho nekonvenčního upíra se začíná zvolna odvíjet. Není to ani tak perfektně stylizovaný vzhled obou hlavních aktérů, co mě tak přitahuje. Je to ta vášeň a neuvěřitelná síla jejich vztahu, která ke mně z plátna proniká. I přesto, že se fyzicky jeden druhého téměř nedotknou (Edward se obzvlášť v tomto směru musí ovládat), celé jejich sbližování je tak čisté a osobní. Gentleman, který vás hlídá na každém kroku a jako pravý hrdina se ukáže vždy, když je ho potřeba, pohladí vás po tváři, pozoruje jak spíte, podrží vám dveře od auta, a když nasednete ještě vám pečlivě zkontroluje bezpečnostní pás. Takže upřímně... které z nás by potom vadilo, že se sem tam přiživí na zvířecí krvi a po škole se proletuje v korunách stromu. Všechny technické a štábní věci jdou stranou, naštěstí se kritikou neživím, a tak si mohu tento svůj čistě subjektivní a něžností nabitý názor dovolit. Když vyjdu z kina a rozhlednu se kolem, trochu mě zamrzí, že dnes už se takové romance neprožívají. (A ne proto, že by dámy neměly zájem.) Nevadí... od toho tu filmy přece jsou, aby nám vynahradily to, co nám realita dát nemůže.
Eagle Eye
Orlí "kyber" oko
Celkem překvapivě povedená akční podívaná o tom, v jak nebezpečné informační společnosti to žijeme. Že už tu náměty s podobným (rozuměj stejným) námětem byly - ano, že místy se v akčních "napětovkách" ztratíte - ano. Jenže právě ten chaos k ladění filmu perfektně sedí. Uteč-střílej-vyskoč z okna... pro pořádek a chladné myšlění nějak nezbývá místo.
Herecké obsazení je také velmi sympatické. Často obsazovaný, ale stále ještě neokoukaný Shia se skvěle cítí v rolích outsiderových výrostků a zajímavá Michelle mu k tomu bezproblémově sekunduje.
Takže tedy za mě palec vzhůru. Tenhle filmový počin rozhodně není žádná ztráta času. A kdo si neodnese příjemný pocit z akční "odreagovačky", může mu film nabídnout i intelektuálně morální téma k zamyšlení.
Pretty Woman
Pryč s krutou realitou
Příběh, který se stal hitem hned po svém narození a vypuštění do světa, si získal své diváky nejenom svým pohadkovým laděním, ale i klasickým obrázkem a la self-made-man aneb V Americe je všechno možné. Ostatně proč ne, snímky tohoto typu dokáží vždycky příjemně osvěžit a některým může dokonce i připomenout, že ne úplně všichni muži jsou.... (každý si doplňte dle vlastních zkušeností).
Deux jours à Paris
...jak ji ještě neznáme.
Tak...snažím se vzpomenout, kdy jsem se naposledy v kině tolik nasmála. Tolik upřímně. Nekonají se vtipy á la americké parodie-komedie. Jde o prostý příběh dvou zamilovaných lidí, kteří se ocitnou po benátské dovolené jen tak na skok v Paříži. Nespatříme tedy tradiční památky z pohledu turisty a romantické posezení v pařížských kavárničkách, ale zapojíme se do běžného života tak, jak funguje kdekoli na světě. A ten svět je nesmírně realistický stejně jako výkony hlavních hereckých postav. Obzvláště Goldbergovu neotřelému humoru se absolutně nedá odolat. Ale co mě potěšilo nejvíc bylo to skutečné vyjádření vnímání světa Francouzů. Ať už si říká kdo co chce o nějakém možném klišé, pravdou je, že co stát, to jiná mentalita. A kdo má alespoň nějaké minimální zkušenosti ve střetu s francouzskou kulturou, bude tak nadšený jako já. A stejně tak čas od času polituje intelektuálního američana uprostřed všech těch šílených situacích a bývalých milenců své přítelkyně. 2 dny v Paříži vám připomenou, že i když Vás partner v 60% vztahu rozčiluje, je to právě to, co na něm zbožňujete... A pokud ne, tak Vám zaručeně pořádně rozpohybují bránici.
Perfect Stranger
Perfect stranger...or not?
Nejpalčivější otázka celého filmu je pro mě ten název, jelikož ho jaksi nemůžu na žádnou z těch postav napasovat. Že by tím cizincem byla odvrácená část Halle Berry nebo Ribisi se svými utajenými touhami? Těžko říci, čeští distributoři si s tím asi jako vždy hlavu nelámali a nejspíš pojmenovali film podle Willise, který se svou kamennou tváři beztak hraje jen druhé housle celé zápletky. Tak co už.
Film sám o sobě není špatně natočený, ale zbytečně zdlouhavý a bez jakékoli "šťávy", děsila jsem se snad jen příliš předvídatelného závěru a on naštěstí nepřišel. Bohužel dlouhé minuty nudy, které tomu předcházely už zachránit nemohl. Každopádně si myslím, že další Malina pro Halle už se konat nebude. Námět filmu není už tak úplně originální nebo nápaditý, ale přesto je dobré vědět, že dávat si pozor nám může ušetřit spoustu strastí a patosu, protože přece jen.... nikdy nevíte, kdo se dívá.
Wall-E
Nádhera
Prostě...nádhera. Vizuálně naprosto geniální podívaná, a to především v úvodu filmíku, kdy cestujeme společně s Wall-em po postapokalypticky, odpadky zpustošené Zemi. Stejně jako jsem podobnou scenérii obdivovala v "Legendě", musím říct, že zde se jim to prostředí neméně povedlo. A později, když se pomalu vžíváte do vskutku svižného a vtipného děje, musíte si hlavního hrdinu jednoduše zamilovat. Co na tom, že některé pasáže a gagy jsou poněkud infantilně naivní? Nad scénami, kdy náš malý robotek tak sladce a roztomile usiluje o svou novou hyper-moderní kamarádku, by nezaplesalo srdce snad jen úplnému sucharovi. Příběh je tak sympatický a rozkošný, že úplně hodíte za hlavu nějaké podobenství s již dávno zašlou hvězdou jako byl třeba E.T nebo Číslo pět. A co víc? Na to, že ve sci-fi žánru už bylo natočeno tolik filmů, autoři přišli s poměrně originální zápletkou skrývající v sobě nejedno morální poselství. Wall-E je zkrátka a dobře animáč, který podle mě ve svém žánru nemá naprosto žádnou chybu. (A lidi, necpětě se tolik!)
Magdalene Sisters, The
Utrpení...
...je slovo, které vystihuje jednak tento film, a jednak může být synonymem pro celou agendu křest'anského náboženství. A to si troufnu říci, že násilí a despotismus sadistických sester mohlo být ve filmu ještě mnohem surověji vylíčeno. Námět vyprávějící o mladých dívkách, které tzv. zhřešily, a které jsou odsouzeny trpět jak citově tak fyzicky za zdmi hrůzného kláštera, je velmi silný. O tom, jakých činů a zrůdnosti se lidé dopouštěli ve jménu různých náboženství, bylo zfilmováno dosti kvalitních (i nekvalitních) snímků, podle mého názoru je ovšem jen dobře, že další neustále vznikají.
How to Deal
How to deal.
Očekávala jsem další podprůměrný americký snímek o zamilovaných středoškolácích, ale s překvapením musím říci, že jsem se nedočkala. Filmík je o třídu výše, a to tedy v průměrnosti a zaměřuje se na problémy v milostném životě různých generací a různých pohlaví. Trochu psychologie o tom, jak dorost ovlivňuje nepovedené manželství jejich rodičů, na což originální název podle mě odkazoval, byla také příjemně osvěžující. Zkrátka velmi sympatické odreagování pro nedělní lenošení.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.014 sec. (PHP: 68% SQL: 32%)
