peregrino

Poetická alegorie o válečném konfliktu. Jasný příběh protkaný spoustou nejasných drobností. Potěšily popěvky The doors, pan Kusturica mě vždy překvapí. Jsou tu scény, u kterých přímo při jejich sledování vím, že je jen tak z hlavy nedostanu.

mňam :)

krásný...mám Čokoládu i čokoládu moc ráda- a tu s velkým Č proto, že mi vždycky zvedne náladu. I když celý film vyznívá tak melancholicky, člověk má pak pocit (nebo aspon já), že by měl dělat samé dobré věci a chovat se krásně, protože to není zbytečný. Každému doporučuju, spolu s Amelii z Montmartu, je to jeden z mých nejoblibenějších filmů, který si pouštím vždycky, když je mi hoodně mizerně.

Mrazivá atmosféra. Tak citelné napětí, když člověk věděl, že tohle nemůže skončit dobře. Skvěle natočený a skvěle zahraný film. Judi Dench bych se opravdu bála, hrála tak civilně a opravdově.
Bill Nighy, děti ... jak kdyby mysleli na každý detail. Dokonalé drama.

Vizuálně velice působivý film, jsem zvědavá, jaký budu mít názor po druhém shlédnutí. Nevím, jestli bylo opravdu potřeba opakovat některé scény tolikrát, ale říkám: jedno podívání nestačí, u některých filmů. A Fontána k nim patří. Rozhodně úžasné efekty, údajně netvořené na počítači, ale zvětšením světa pod sklíčkem mikroskopu. Darren Aronofsky určitě má co říct a ukázat. I kdyby to měl být "jen" další netradiční říběh o lásce. "Filosofická filmová báseň o lásce, smrti a naději.". ( Tosim, www.csfd.cz )

spát můžete i u Bertolucciho ...

Trochu ve mě Snílci vzbuzují pocit, že staví na několika filosofických (nicméně oravdu dobrých) myšlenkách a hlavně, šokujících scénách. Co mi nejvíc utkvělo v paměti, je ona kuchyňská absurdita. Přesto, má něco do sebe. Především, opravdu skvělé herce. A krásnou hudbu. Hezky vykreslené prostředí a náladu. Těžko říct, proč se nedokážu rozhodnout, co si vlastně myslím...možná se podívám ještě jednou. Hodně je asi sesul ten dabing, bohužel. A to, že Roman usnul a probudilo ho až třísknutí revoluční lahve prolétnuvší oknem ...

Krásná podívaná. Krásné je sorvnání s básní. Když budete chtít, dokáže Vás naprosto vtáhnout a pohltit. Pohled do jiné kultury a způsobu uvažování, jemně působivé obrazy. Lidé mluví, jen když je potřeba něco říct. Komunikace, ať už mezi postavami, nebo mezi režisérem a divákem, která probíhá beze slov. "Uzavřeno".

Miluji filmy, které mě dokážou naprosto umlčet a paralyzovat. Něco tak vtahujícího jsme už dlouho neviděla. Postupně se mění nálada filmu, kamery, obrazů...jde vycítit jak se postavy propadají čímdál hlouběji do svého soukromého pekla. Něco takového nemůže být krásný pohled. Několikrát jsem málem ztratila dech. Obdivuji originalitu pohledu, například při scénách drogových nájezdů. Velice silný zážitek. Přemýšlím, jestli z toho herci neměli trauma...nicméně mi Jared Leto dokázal, že hrát opravdu umí.

Amélie se líbí snad každému. A to je dobře. Něco tak krásně poetického, barevného a hřejivého se nepodaří natočit každý den. Ať už člověk po skončneí přemýšlí, jak on by mohl být něčí Amélií, nebo kdo takový existuje pro něj, změní se. "Proč nemáme každý svou Amélii, která by nás nakopla do života?" ... Ráda se alespoň na tu filmovou podívám kdovíkolikrát ještě.

Miluju ten britský humor. Někomu přijde nechutné, jak je ten film egoistický, ze strany Btls, ale ono to tak v té době bylo. Bavila jsem se dobře. Jejich líbivé písničky, které se krásně poslouchají a mají energii. Právem se stali legendou.

Něco úplně jiného, než můžeme v televizi běžně vidět ... něšlo pouze o vyprávění příběhu, ale hlavně o demonstraci strašných podmínek, ve kterých i dnes lidé žijí. K čemu je takové podmínky vedou. Nemohla jsem odtrhnout oči od obrazovky. Opravdu silný film, tak trochu dokument.

Rozhodně to není normální film. U většiny filmů se mi nestává, že bych němě, bez vlastních myšlenek zírala na plátno. Úchvatné spojení děje s hudbou ... obdivuji člověka, který neznáme davy lidí nechá vstoupit do své hlavy. Občas z toho pohledu zamrazí v zádech ..

Krásný muzikál, krásné písničky a opravdu dobré zpracování. Pohled na lidi tančící v parku ... kéž by to dneska nebyla jen filmová realita. Ale nejedná se jen o veselé bestarostné hippies ... tak to nikdy nebylo. Osobně mám k Vlasům velmi blízký vztah a spoustu vzpomínek. I přesto doufám, že dokážu objektivně říct, o jak lidský film se jedná.

Nepamatuji si otho mnoho, přece jen, je to už dva roky. Jen vím, že mi ten film strašně připomínal Matrix a strašně mi lezl na nervy. Už jen ta hollywoodská hláška "On jediný to tušil" mi dává tušit, že tohle nebude to pravé ... snad body navrch (resp. procenta) za ty efekty.

Nevím. Cameron jak kdyby ani nebyla Cameron. Čekala jsem přtroublou komedii u které se člověk pobaví, i když třeba jen někdy, když má tu pravou náladu. Občas jsem se zasmála, ale to ten film nezachrání. Tak nevím, někomu by se to líbit mohlo, ale pokud hledáte nenáročnou zábavu, existuje spousta lepších filmů. A kostymérka to zvorala...

Prosím...už ne. Tak nějak jsem si připadala, mávala jsem ve vzduchu polštářem s pocitem, že tohle už opravdu není možné. Nikdo v tom filmu neřekl jedinou normální větu, což ho staví na vrchol vší ujeté kinematografie. Vysvětlete mi, kde jsem žila, když se přede mnou tak dlouho ukrýval? Nikdy jsem se tak nebavila, rozhodně nehrozí že byste něco odhadli předem. Musíte dávat neustále pozor, protože existuje spousta vtípků, kterých si letmým pohledem nevšimnete. A doporučuji kolektivní sledování. Nebudete si připadat jako blázen, když se budete sami smát...

Opravdu je to velice divný film. Velice dobrý. S tradičními skvělými herci a situacemi. S tradičně skvělým soundtrackem, on to P.an Muchow opravdu umí. Možná jen další česká komedie se spoustou zlidovělých hlášek, ale jako všechny takové má něco do sebe.

Uchvacující. Možná to bylo tím, že jsme viděla "Gejšu" o půlnoci..ale přesto jsem měla velice zvláštní pocit, neustálé napětí. Krásný vizuální zážitek a dokonce nemám výtek směrem k dabingu, který mi byl vnucen. Zase jsem jednu chtěla sedět jak přikovaná až ke konci titulků. Možná, že místy vám může přijít něčí jednání nepochopitelné, ale stačí vnímat a cítit. Nevím, na kolik jsou skutečnosti ze světa gejš skutečné, ale podle toho mála co vím snad dost. Koneckonců, není to dokument.

Jelikož jsem neměla Keiru dvakrát v lásce, hodnotím pozitivně že mi po tomhle filmu přestala tolik vadit. Sice jsme všichni od začátku tušili dost jasně, jak to vlastně dopadne, ale stejně - nikdo víc ani nečekal. Takový milý film na večer. I když, jednou stačilo.

Škoda nepřeložitelné jazykové hříčky originálního názvu "Heavy".
Další zrnko na písečku těch dojemných filmů. Bohužel, tak malé zrníčko, že jsem nestačila postřehnout jeho možnou důležitost. Docela pěkný příběh s atmosférou jednoho malého baru a samozřejmě nesmí chybět děsivé momenty. Až moc mě děsily ty fantastické snové vize hlavního "hrdiny". Nevím, čím by mohl víc zaujmout ...

Fascinující film. Když přehlédnu jeho velkou délku a s tím spojenou možnost, že se někdo třeba nebude bavit celé dvě hodiny, opravdu stojí za to. Vystřídá celou škálu emocí, ten smích bez pocitu "sakra, tohle přece vůbec nemá být legrační" ... možná je mé dobré hodnocení zapříčiněno tím, že jsem na Arizona dream byla v kině. To udělá hodně. Ale opravdu si myslím, že to není zavržení a odsouzení hodný film. Navíc - dokonalý soundtrack. A všímněte si té spousty odkazů na jiné snímky. :)

Beze slov

Surrealismus - nad reálno, možná všední události v hrubém světle? Něčí zdánlivě nelogicky pospojované úvahy? Přesto je to film a má svůj děj..přes obrazy mrtvých oslů, kněží, pián, mravenců vylézajících z dlaně a známeho oka a žiletky, mraky a měsíc (" Proč by žiletka rozřezávající oko měla být ošklivější než mraky plující přes měsíc?" ) Hudba. Černobílý snímek je surrealismus, je Salvator Dalí, je Luis Bunnuel, je fascinující..možná si právem řeknete "proč by někdo točil něco tak ošklivého?" ani mě nedělají dobře pohledy na potoky krve, ale tohle je o něčem jiném, jak věřím. Přesto, nevím kolikrát na to budu mít žaludek..

Terry bude asi vážně genius ...

..nejspíš se řídí heslem "tady to máte a přeberte si to jak je libo"...a někdy je to opravdu těžké. Nikdy, nikdy bych neřekla že je to komedie. To, co bylo vtipné (opravdu bylo:)) vě většině případů jen dokreslovalo tu depresivní náladu takovéhle budoucnosti. O vizuální stránce se nedá říct nic negativního...fantazie pana Gilliama je nezměrná a umí ji i krásně převést. Stejně jako fantazie hlavního hrdiny..."Brazil, kde sny končí?" Málokterý film vě mě po svém skončení zanechal takové pocity...takové dost rozporupolné. Skládám Terrymu a všem velkou poklonu. Btw, Michael Palin je, jako všichni, úžasný. Strhující, když použiju takové otřepané slovo.

Srdcová záležitost

Naprosto dokonalý film, který pro mě má neskutečně velký osobní význam. Svedl mě na scestí takových těch "divných" filmů, protože ... je divný. Je kouzelný. Je plný neskutečných řečí o neskutečných věcech, ale pořád v rovině normálních problémů. Pohádka. Hrozně ráda z něj cituju. Doufám, že něco podobného potká i vás. Asi nejsem schopná odpoutat se od svého pohledu na věc. :-D

Černobílé barevné příběhy

Jeden výborný režisér a několik výborných herců v jednácti povídkách. Dynamický začátek. Ráda bych hodnotila každou povídku zvlášť, i když film celkem působí jako celek. Každý příběh se odehrává v jiné "kavárně"....ale nepochybně si všimnete, co mají společné (krom kafe a cigaret). Kdybyste vynechali některou povídku nebylo by to už ono ... i když místy vás možná přepadne pocit, že se nudíte, nedejte se oklamat. Jen odpočíváte při příběhu z obyčejného života. Iggy Pop, Alfred Molia, Cate Blanchette v dvojroli ... a můj milovaný Steve Buscemi ... rozhodně Kafe a cigára stojí za vidění, protože některé povídky jsou vážně poklad. Škoda, že v době, kdy jsem ten film viděla, jsem nekouřila a kafe mi pořád nechutná ... tak nevím.

Nejspíš ne pro každého

stejně jako u Eyes Wide Shut i u Mechanického pomeranče jsem váhala s napsáním komentáře ... ve svém věku snad ani nemůžu pochopit film tak, jak byl natočený ... ale pokusím se. Je na něm krásné, že nás nutí přemýšlet. Někdo možná vidí dvě hodiny nechutností, ale to není ono. U všech Stanleyho filmů je hlavní předností, že nutí diváka přemýšlet ... nedají nám jedno vysvětlení. Krásnou myšlenkou je, že pro dobro je důležitá možnost volby.
Alex začínal jako trašný chuligán ... pak jej "vylěčili" ... v jeho mozku zůstala "láska" k násilí dál, jen jeho tělo už mu nic nedovolovalo. Ani přirozenou hranici obrany. Scéna, kdy ukazují výsledky experimentu je děsivá. Jako mnoho dalších z tohoto filmu vám vezme dech. Prosím, nenechte se odradit tvrzeními, že jde jen o nechutnou věc ... udělejte si vlastní názor.