Veronika

Budu za vyvrhele, ale mně ta série prostě nevadí. Narozdíl od mnoha jiných pubertálních slátanin. Nevím proč - asi proto, že upíří téma mě docela bere (proto asi mám ráda i True Blood), Kristen s Robertem mi přijdou jako dost charismatický páreček, kterému jde házení smyslných pohledů i vzájemná chemie (víc třeba než Ronovi a Hermioně, že) a prostě jsem se po jedničce docela se zájmem koukla i na dvojku a čekám na trojku - protože mě prostě fakt zajímá, jak se příběh dál vyvine. Jo, je to bezduchá slátanina, ale některé recenze a názory mi přijdou až přehnaně kritické a zaujaté. Třeba Spáčilová psala, že se tady nedá mluvit o filmařině. Hmm. Zajímalo by mne, jakým metrem to slečna posuzuje a co musí film splňovat, aby se jí to pozdávalo. Že to nemá nějaké zajímavé dějové kličky a jde se přímočaře? To je přece problém předlohy i celého příběhu. Co má být filmařina? Super efekty, lekačky, rychlé střihy? To u takového filmu ani nečekám! Vím, že se koukám na upíří romantiku, která je (na můj dost náročný vkus) dobře obsazená (prostě žádné upištěné barbíny s Keny, kteří by byli na ránu) a vzhledem k chemii mezi těmi dvěma, kterou popřít nemůžete, se na to dá i se zaujetím koukat. Nečekám od takového filmu víc. Naopak teenagerské příběhy nesnáším - ale díky tomu, že postava Belly je z rodu těch rozumných dívčin, které jsou inteligenčně daleko nad svými vrstevnicemi, jako pubertální film Stmívání ani další díly vůbec nepůsobí, a dovedou se na ně zcela jistě dívat i maminky s tatínky (případ u nás doma). Samozřejmě že chlap/kluk bude celou dobu koulet očima a ožije, jen když se na plátno přiřítí nějaká "příšera", ale holt jsou prostě filmy, které jsou jen pro ženské. Jenže když si někdo hraje na filmového experta, pohlaví nepohlaví, měl by umět hodnotit nekriticky a objektivně všechny žánry, a nezatracovat film dopředu už jen kvůli tomu, že je z žánru červené knihovny á la Daniele Steele. Nechtěla bych se zoči voči střetnout s davem šílícících Edwardových/Robertových nohslednic - taky bych asi začila cenit tesáky a brousit si drápy - v tomto ohledu jde ono šílenství také mimo mne a ječicí fanynky je sorta lidí, které nevyhledávám. Ale jen proto, že ty fanynky existujou a že jich je tolik, přece nemůžu film rovnou zadupat do země.***
Dvojka je horší než jednička, ale prostě není špatná.

ILM nezklamali! Co dělá animák dobrým animákem, u kterého se bavím i já, která animáky jako žánr moc nemusím, je dobrý příběh. V dnešní době totiž u animáků o nic jiného nejde - dokonalé animace jsou prostě už něčím, nad čím se skoro nepozastavujeme (tady mě ale dostala ta bohatá škála zvířat a absolutní věrohodnost ochlupení, vousů, vlasů atd. - prostě dokonalost sama), takže fakticky jde jen o to, jestli scenáristé vymysleli něco duchaplného a chytrého, nebo jenom stupidně "hláškujou". Nemám ráda animáky od Dreamworks, miluju Wallace & Gromita a Pixarovky - a smekám před ILM a jejich Rangem. Myslím, že si borci ze studia vzali z Pixarovek příklad a pochopili, že základem dobrého příběhu v každém filmu, včetně animovaného světa, je zápletka a charaktery. Jak to u Pixarovských zvířecích příběhů bývá, hlavní hrdina má jisté nedostatky a vrtochy, je sobecký a jde mu jen o sebe, ale pro kolektivní záměr (porazit zloducha a něco z toho ještě vytřískat) a lásku půvabné samičky nakonec dospěje a prozře. Nepřítel je poražen a ex-vyvrhel skvěle zapadne do nové společnosti. Zápletka Ranga je opravdu hodně podobná Autům, Toy Story nebo Příšerkám s.r.o. a je to jen dobře. Zasazení děje do westernového ghost townu je osvěžení a bonus navíc. Takovéhle animáky kvituju s povděkem a fandím jim. Takže jen tak dál!!! (Jo a Verbinski by měl přesedlat z hraných nudných a zdlouhavých Pirátů a spol. a dělat to, co evidentně umí líp).

Zajímavý letní film z rodu nezávislých a perfektních na letní odpoledne. Překvapí super hereckými výkony, množstvím známých herců a netradiční zápletkou. pěkné

Další z filmů o ničem, ve kterých Susan Sarandon v poslední době hraje. Nebýt jí a její dcery, nedívám se na to. Sice dobré herecké výkony a zajímavá atmosféra, ale prostě postavy jednají "na facku" a jelikož se opět jedná o typ loserů, kteří se jen tak flákají životem, což nesnáším, film mi byl celkově protivný. Dokoukala jsem ho, ale never more.

Ano, objevuje se tu trošku fekálního, resp. prdicího humoru, a Robert De Niro se vztyčeným penisem je trošku poklesnutí jeho samého. Nicméně, líbí se mi, že jsou charaktery postav zachovány i přes očividnou snahu na tomhle filmu vydělat, a přesto, že Jebalovi postavili do cesty potrhlou sexy Jessicu Alba, s jeho monogamií to ani nehnulo. Tohle jsem vážně ocenila, protože když už je celá trilogie tak založená na rodinných vazbách, je dobře, že je samy postavy dodržují. Aspoň má místy morálně pokleslý film morální úroveň! Je to klasická na nic si nehrající oddechovka, ale proč ne? Kdo by se nebavil, když tu hrají takové esa jako Barbra a Dustin, kteří sice mají méně prostoru než ve dvojce, ale potěší pro svou auru hvězdnosti, která je vždy příjemným cameem. Zvláště Barbra, jíž tahle role sexuální vědmy sedla jako nový lak na její dlouhé nehty... I Robert má sem tam perfektní hlášky, které dokazují, že má ve své roli stále co říct, i když ji hraje už potřetí. prostě ty postavy jsou dobře vymyšlené i dobře zahrané (skvělá je i Blythe Danner), takže klidně bych to viděla i na další díly. Co mi jedině vadilo, byla místy pro mě totálně nepochopitelná retuš (např. právě Robert ve scéně setkání v nemocnici, kde mu zmizely pytle pod očima) - v jedné scéně herci vypadají normálně a na svůj věk, v druhé jsou vyretušovní, ve třetí zase ok... proč proboha?? O trošku asi horší než dvojka, která měla pořádný drajv (právě kvůli duu Barbra a Dustin), přesto svižná oddechovka, proti které nemám co namítat.

Tomu říkám pořádná americko-mexická mozaika osudů, jež se nakonec ukáží víc propletené, než tušíte. Kam se hrabe opěvovaný oscarový kandidát Babel, plný patetismu a přetvářky, sugerující nám nutnost pochopení a soucítění s pro mne naprosto nezajímavými etniky a národy (ano, jsem cynik a rasista a vážně nesnáším muslimy, alkoholiky, fěťáky, homelessáky a životní losery). Tohle je příběh, u kterého jste zaujatí od samého začátku tím, jak se která postava vyvine a v co. Říkáte si, proč je ta Charlize tak divná, kdo že to uhořel a proč (těch dvou mi bylo fakt hodně líto) a ke konci sice tušíte, ale i tak jste překvapeni tím mistrovským propletencem. Neřešily se tu žádné zbytečné socio-politické problémy jako v Babelu, šlo tady - stejně jako v mém oblíbeném a dle mého názoru o mnoho povedenějším 21 gramů - pouze o několik lidských osudů. Tím pádem to funguje a film vás dostane. Doporučuju!

Od Arriaga a Inarritua mám prostě radši 21 gramů a Burning Plains, protože než nějaké řešící babylonsky pojaté sociální fresky mi jsou bližší soukromá osobní dramata. Amores Perros je kultovní, ba spíš až legendární film, který dvojici autorů vynesl do hvězdných výšin, všichni jej a je vychvalují, inspirují se jím a stál prostě někde na začátku. Tudíž je jakousi povinnou četbou mezi moderními filmy a člověk by jej měl hodnotit kladně. Názor píšu zhruba tak po 3 letech, co jsem film viděla, s tím, že jsem zjistila, že jsem jej nehodnotila, takže doháním rest. Mohu k tomu říct za sebe jen to, že si už vůbec nepamatuju, o čem to bylo, a připomněla jsem si děj a postavy matně díky popisce. Tenhle prostý fakt je pro mě ukazatelem kvality filmu: když si jej nepamatuju, měl prchavý účinek a prostě mě neoslovil. Propletené mozaiky mám ráda a považuju je za velký scenáristický um - takové filmy vždycky zaujmou a napnou, protože čekáte, kdy se to všechno spojí a jak. Jenže mi na druhou stranu vadí příběhy o životních ztroskotancích, které asi tvůrci vymysleli proto, aby nám sdělili nějaké životní moudro, vnutili nám potřebu se jimi zabývat, řešit to, případně soucítit, dojmout se, změnit pohled na svět. Mě takové postavy ale spíš iritují než co jiného a při pohledu na jejich příběhy trpím. Raději se kouknu na tupý americký akční blockbuster, který si aspoň na nic nehraje. Hodnotím podprůměrně, prostě kvůli mému pocitu a dojmu z filmu, který je vlastně nyní s odstupem nijaký. Možná, spíš pravděpodobně, byl intenzivní při sledování filmu, ale když to ve mně nezůstane, sorry... A jak jsem pochopila z názorů níže, je to taky o utrpení jednoho psa - no ale i když jsem na zvířátka hodně citlivá, tak tohle si už vůbec nepamatuju... bohužel.

No tož zajímavá jízda. Tony Scott se nezapře, perfektní střih, drama a napětí vizuálně dost povedeně natočené vykřesané ze sice dost dramatické situace, ale vlastně dost jednotvárné... řítí se tu jeden neovládaný a neovladatelný vlak. Chvílemi si sice říkáte, proč jako ti blbí Amíci zareagovali tak pozdě a pak i proč opět museli spoléhat na hrdinství dvou chlápků, a nemohli vymyslet něco lepšího, ale vlastně film se zvyšující se rychlostí vlaku takové tempo, že vám to ani nakonec nevadí. Stejně jako mi tentokrát nevadily ani emociální vsuvky o zbabraných vztazích - protože jaksi zasahovaly do příběhu (viz větší počet připojených vagonů kvůli telefonátu) - to je prostě onen tolikrát zmiňovaný lidský faktor, který z drtivé většiny stojí za všemi katastrofami. Dobrá oddechovka.

Film je zajímavý a stojíjí za zhlédnutí už jen proto, jak neuvěřitelně staticky je natočen, a přesto strhne. 12 porotců sedí/stojí celý film zavřeno v jedné místnosti a jen si vyměňuje názory, a vy sedíte a hltáte. Je to dáno perfektními typy postav a perfektním scénářem. Jste hozeni rovnou do případu, o kterém nic nevíte, a přitom se dozvíte vše a mnohem víc, než kdybyste sledovali xhodinový film se soudním přelíčením. Všechny Čechy potěší jistý George Voskovec v roli emigranta, zmínit zde musím samozřejmě i fešného Henryho Fondu - ale prostě všichni herci jsou skvěle obsazení a hrají své role. Kdo vypadá jako silák, má i silácké řeči, kdo uťápnutě, bude si prostě stát za svým názorem. Ukázka toho, jak málo stačí k tomu vybudovat napínavý příběh.

Mně to přišlo tak trochu o ničem. Samozřejmě kombinace Angelina, Johnny a Benátky je velmi atraktivní, ale příběh je vážně plitký a takový rozplizlý, že z něj není žádný pocit. Co ve mně přetrvalo, je přesvědčení, že do těch Benátek musím fakt znovu letos jet, a touha jít na nějaký mejdan, na nějž se budu muset slušně obléct, hodit na sebe těžký parfém a být za dámu. Angelina měla působit jako femme fatale, ale bohužel s tím, jak je vyhublá, jí přehnaný make-up a kokrhel na hlavě á la Sophia Loren z 50. let neslušel. Scéna, kdy je na plese a všichni se za ní otáčejí, by se dala pochopit u Popelky, ale ne filmu ze současnosti. Líbil se mi závěr, i když jsem jej tušila, a poslední věta - pěkná narážka. Hezký výlet do Benátek, jinak nic.

Tak Kukymu jsem propadla. Viděla jsem to teprve teď, více než rok po premiéře - prostě jsem se bála, že to bude skutečně tak blbé a nudné, jak všichni říkali. Naštěstí mé infantilní plyšákovské a zvířátkovské já Svěrák nezklamal a film jsem si náramně užila s tím, že se nezdráhám jej označit za film pomalu stejně dobrý jako třetí, nejlepší, Toy Story. Musíte prostě být naladěni na stejnou notu, a filmu nebudete mít co vytknout. Ano, ze začátku mi vadil Ondrův/Kukyho pitomý hláseček a odpudivé postavičky, ale jakmile přišel na řadu po seznamovacím úvodu příběh, dostalo to grády a neztratilo je až do konce. Prostě boj hodných se zlými funguje, jednotlivé hlášky, gagy a postavičky jsou skutečně zábavné, konec správně dojemný a otevřený, a totálně smekám před tím, jak to Svěrák natočil. Je to tak neskutečně realistické, že se nechce věřit, že jsou to loutky, které vodili za provázky, které pak vyretušovali. V tento lesní svět ráda totiž uvěřím .-) Rozhodně film, na který se kdykoli kouknu znovu a který považuju za vážně jeden z nejlepších českých počinů posledních let. A pozor - není to dětský film. A asi si konečně půjdu toho červeného plyšáka koupit.

Mně se to líbilo - prostě Anthony Hopkins je Anthony Hopkins a tady se, skutečně jak píší mnohé recenze, vrací k typu postavy, jakou byl jeho legendární Hannibal Lecter. Scény, kdy (jak to říct, abych nespoilerovala?) se s ním dějí špatné věci, vás bolí na srdci, je vám ho líto, protože je to takový milý dědoušek. Pro mne coby znalce italštiny bylo zasazení do Říma a používání italštiny velmi příjemné jazykové cvičení a musím říct, že už i kvůli tomu, jak dost dobře Hopkins italsky mluví, má u mě body navíc. Scény, kdy se coby "posedlý" pitvoří a kření, jsou delikatesou, na které by si i sám Lecter pošušňal. Jelikož nemá smysl popisovat moc děj a příběh, protože je pro divák lepší nevědět a být překvapen (jako sám hrdina filmu), dodám jen to, že sice Obřad není taková síla, abyste si z něj sedli na zadek a dva dny nespali, ale rozhodně vás donutí přemýšlet. O tom, jak to asi sakra ve skutečnosti bylo, když to dopadlo, jak to dopadlo???! Jdu si přečíst předlohu...

No nevím. Psalo se o filmu v jednu chvíli jako o domnělém pokračování Taken, jenže tomu se Neznámý blíží maximálně mlátící scénou ke konci filmu. Film jsem sice viděla v nějaké strašně ořezané verzi z Ruska, s blbým zvukem a ještě horším obrazem, nic to ale nemění na tom, že to byl bohužel spíše průměrný film. Jakési béčko. Liam bohužel v poslední době točí takovéhle nijaké filmy, které režérují neznámí režiséři, kteří prostě neumějí vybudovat pořádnou atmosféru. Ačkoli tade hraje spousta známých herců, stejně to nepomůže a je to spíš na škodu. Kdo mě ale vyloženě iritoval, byla January Jones - je to ten z případů, kdy si člověk říká, jestli ten její nulový výraz má být součástí role, nebo jestli holka prostě jen neumí hrát. Jelikož je chladná jako polární zima, divíte se, proč se Liamovi po ní tak stýská... A zápletka - odhalení filmu je sice z rodu těch překvapivých, ale ani to nefunguje... Film má prostě blbou atmosféru. Ale je fajn, že se aspoň odehrává někde jinde než v známých lokacích v USA...

Celkový dojem - velmi silné válečné drama, které rozhodně musíte vidět. Na stávající české poměry velmi výrazný dobový film s výbornou hutnou atmosférou. Něco mi ale vadilo, co ve mně nezanechalo tak hlubokou stopu, jako třeba mnou milované Želary. Zaprvé mi u filmu chyběla polovina titulků. Zadruhé měl film strašně špatný zvuk - hudba a ruchy hlasitě, dialogy skoro neslyšitelné. To jsou ale všechno vady způsobené nekvalitním záznamem a nejsou vadou filmu samotného. Co vadilo víc, byl takový nijaký začátek, kdy mi nebyla kromě Karla Rodena sympatická žádná postava a nevěděla jsem, co mám ke komu cítit. Že se z neznámého německého herce vyklubal přes kvantum herců českých a slovenských největší klaďas a nejvýznamnější postava, bylo překvapením, a to, jak dopadl, ťalo. Celý film je vůbec "hezkou" ukázkou české povahy, a je velmi zajímavým protipólem všem příběhům, ve kterých Němci byly zobrazováni jen jako ty největší svině. Že kromě gestapáků a nácků, kteří sviněmi byli určitě (aspoň ...führeři), existovali i normální občané, kteří prostě takhle krutě za to, že byli jiné národnosti, zaplatili - to se ve filmu moc často nezobrazuje. Díky za to. Právě díky těmto scénám a závěru film dostal ke konci úplně jinou atmosféru, krutou, bolestnou a pravdivou. Vlastně od zastřelení těch dvou vojáků teprve dostal film tak dlouho očekávaný spád - a že pak to jelo. Začalo to seznamem, velmi podobným tomu Schindlerovu, ale "trošku" obráceným, skončilo finální scénou odsunu. Jenže jak říkám, i když možná dojal, přece jen ne na tak dlouho jako jiné filmové příběhy, na které většina z nás nikdy nezapomene. Dodatek: i když mě němečtí herci moc neoslovili, smekám před rozhodnutím tvůrců, že obsadili vlastně kromě jediné velké hvězdy v podobě Karla Rodena buď právě německé nebo slovenské herce nebo českou druhou až pátou ligu (divadelníky, dabéry). To taky člověk ocení. A dodatek k věrohodnosti: žádný film není podle reality, a pokud se nepletu, to, že film je podle nějaké skutečného příběhu, se dozvídáme až v závěru, kde je dovysvětlující titulek. Já jsem se na film dívala jako na podobenství, možnou rekonstrukci mnoha podobných osudů, kterých v té době bylo podobných spousta. Ani Schindler nebyl žádný svatoušek, Spielbergův film ale všichni adorujeme - prostě proto, že je to dobrý film. Jaká byla pravá realita a jestli byl onen Němec takový či trochu jinačí, je v tu chvíli úplně jedno.

Když člověk ví, že to natočil P. Jackson, jeho rukopis je znatelný. Perfektní počítačová animace - je vidět, že ho jeho supertým neopustil a je skutečně pravda, co se píše v informaci k filmu, že si tyhle sekvence v reálnosti prostředí nic nezadají s LOTRem. Perfektní je i jeho cit pro budování napětí pomocí střihu. Scéna, kdy rodina chystá večeři, a mezitím malá Saorsie přichází o život, je neuvěřitelně dramatická, dochází vám absurdita domácích rodinných problémů. Tady je vidět, v čem tkví Jacksonova genialita. Jenže těmihle dvěma plusy + samozřejmými dobrými výkony Saorsie i dalších herců končí. Někdo říká, že nechápe, jak tohle mohl natočit režisér LOTRa. Otázka a námitka by ale měla znít jinak: proč se spíš do toho se svým týmem pustil? Film trochu odkazuje na jeho velmi uznávaná prelotrovská a perfektní Nebeská stvoření - jeho zálibu v zobrazování ujetých charakterů, násilí a krvavých obrazů. Spolu s nutností vytvořit superanimace možná tohle stálo za tím, že do toho Jackson šel. Jenže film je oním lecky vítaným střídáním "snového světa" a reality poněkud roztříštěný, míchají se v něm dva zcela odlišné žánry - a přitom začátek vypadá jako dost slibný thriller. Ke konci, kdy pachatale začne podezřívat sestra Saorsie, jde taky do tuhého a opět se drama stupňuje... jenže pak je tady konec, který dopadne tak "nijak" (i když tušíte, že to dopadne takhle, a ne zatčením a spravedlivým trestem)... a vy si říkáte, proč tenhle film vlastně vznikl. Čili - nehaním v žádném případě film jako takový, spíš příběh, který je fakt trochu o ničem. 60 % jen za to napětí, animace, výbornou Saorsie, komickou vložku s překvapivě zábavnou rolí Susan Sarandon a shovívavost k Peterovi, Philippě a Fran.

WTF?! Tak právě tyhle slova mě jako jediná napadají coby komentáře k tomuhle filmu. Co to sakra mělo být? Chápu, že se jednalo o adaptaci povídky, ale skoro jsem nepochopila, co to mělo být... Asi sci-fi, ale jako sci-fi se film zasazený do 70. let začal tvářit skoro až ke konci. Bylo to zmatené, roztěkané. Cameron to sice s těmi loknami sllušelo, ale to je tak vše. Blbost nad blbost. Jestli měl být konec nějakou katarzí a očistcem i pro diváka, jako tomu bylo třeba v případě povídky, u které si třeba řeknete "Fíha, to byla pecka", tady se to nepovedlo a spíš jsem nepochopila, jak to mohl manžel udělat... Jako dokoukala jsem to, ale s neustálým vrtěním hlavou.

Kdyby to nebylo podle pravdy, ani bych to asi nedokoukala. Robin Williams sice zahraje i prdlé rajče, ale toho pitvoření už tady bylo poněkud dost. Věřím, že někdo takový jako on existoval a že dělal dobro, a takových lékářů by tady bylo potřeba mnohem víc. Jenže filmařsky to nebylo podané tak, aby z toho nevyšel jak poloviční blázen. A historka s jeho milovanou - to taky bylo podle pravdy? To tam trochu žánrově nezapadalo... Jaksi i český překlad zní tak pitomě, že to celý film shazuje do kategorie béček. Samozřejmě celkový dojem nebyl úplně špatný, ale rozhodně to není film, který bych musela vidět znovu.

Na ČSFD hodnotí uživatelé trojku lépe než dvojku. Asi proto, že v tomto třetím dílu už nebyl šok ze změny žánru oproti jedničce tak nečekaný - už jsme to čekali, že. Jenže pro mne byla dvojka velmi dobrá a ve svém žánru skvělá, tudíž je trojka slabší. Sice jste pořád napnutí, nechybí strach o to, jak Lisbeth dopadne - jestli po vzoru hollywoodských právnických filmů, kdy dobro vždy vítězí, nebo "evropsky" a špatně... Čekáte nakonec i po onom soudním líčení - skvělém, napínavém, jak že dopadne ještě ten poslední zloduch, kterého zartím nikdo nezlikvidoval... a když se za ním vydá sama nevědoucí Lisbeth, trne vám krev v žilách... Jenže - až na tento konec je vlastně film jenom kecací, odehrává se skoro pořád na tom samém místě a jen se tu mluví a řeší, takže oproti dvojce, která byla hodně akční, je to pro mě krok dolů. Jenže - ono se tomu prostě nedá moc vytýkat. Je vlastně skvělé, že se z kriminální detektivky, do níž se Lisbeth zapletla jen tak náhodou, stalo vyšetřování tak propleteného a starého případu a křivdy na jednom děvčeti. Skvěle to autor románu vymyslel! Postava Lisbeth je z těch, které vám zůstanou navždy v mysli - jelikož je jednoduše řečeno fascinující. Soucítíte s ní, obdivujete ji, držíte ji pěsti, a kdykoli je v obraze, film dostává jedinečné dramatické napětí a grády. To se stává málokdy. Už se těším, až si to celé pustím znovu! Film má dvě hodiny, a je to na něm znát - skončí a vy si ho chcete pustit znovu, protože už nevíte, co bylo na začátku! A to je jen dobře! Doporučuju tuhle sérii všem a nenechte se nikým odradit! (Platí tady samozřejmě, že je asi lepší se kouknout nejprve na film a pak až na knihu, pokud chcete mít stoprocentní zážitek)

Vzhledem k tomu, že jsem se začala o podstatu celého Milénia zajímat až po zhlédnutí jedničky, která mne totálně dostala, neměla jsem celou dobu tušení, že se jedná vlastně o trilogii, která na sebe navazuje. Vyčetla jsem to až posléze, když jsem začala pátrat - nicméně, v žádných oficiálních textech se o tom, že filmy na sebe navazují, nepsalo. Můžu tedy říct, že mě potěšilo, že tomu tak je, že se nejedná o nějaký další případ, který Mike a Lisbeth vyšetřují díky svým daným schopnostem, ale že vše, co se tady děje, na první díl navazuje. Ano, film postrádá kouzlo prvního, kde se jednalo především o ten extra napínavý příběh jedné divné švédské rodiny a Lisbeth a Mike a jejich příběh tady byl spíš na okraj . O Lisbeth jsme nevěděli nic, jen tušili - tady se dovídáme všechno. Film postrádá tedy to všudypřítomné tajemno a napětí, není o vraždách, ale o spiknutí a pomstě, je to tedy dá se říci mnohem klasičtější a méně výjimečný počin. Nicméně! Vzhledem k tomu, že aspoň já jsem Lisbeth propadla, i tak je film pro mě nadprůměrný, protože i když jsem tušila, jak to asi bude a že když hraje ve třetím dílu, asi to nedopadne úplně špatně, stejně jsem se o ni hlavně ke konci bála! Konec byl vůbec zajímavý a přesně v tom drsném a nekompromisně drastickém tónu jako jednička. I když je to vlastně "obyčejný" thriller, který zdaleka nedosahuje na jedničku (ale už jen proto, že se jedná o zcela jiný žánr), přesto si myslím, že skuhrání na to, jak to tvůrci podělali, je neopodstatněné. Ono rozčarování a zklamání pochází prostě z ony změny žánru - jednička byla v tomto směru samozřejmě logicky napínavější a zajímavější. Jakožto konspirační thriller je to ovšem i tak bezva a na švédské poměry myslím zvládnuté perfektně. Postav je tu dost a dost, aby vám zamotalo hlavu, kdo je kdo, ale díky skvělému scénáři se v nich neztrácíte, je tu i dost napínavých scén (hořící stodola, Bjormanův domek a Lisbeth, finále atd.), takže já kromě té změny žánru, která přirozeně zamrzí, nemám co vytknout.

Já vlastně nemůžu hodnotit jinak! Ten film byla naprostá bomba, obrovské překvapení. Knihu jsem nečetla, tudíž hodnotím dílo jako samostatný film, ale ten je naprosto perfektní. Film jsem viděla na HBO, protože šel v sobotu po Ženách v pokušení, které jsem chtěla znovu vidět, a zaujalo mě vlastně jen upoutávka, že se bude jednat o krimithriller. To já v noci ráda... Viděla jsem předtím jen upoutávku, kde běhala v tunelech jakási nesympatická punkerka, a to mě skutečně nijak nenavnadilo. Jak jsem ale byla ráda, že mě to neodradilo a zvědavost a jistý masochismus koukat se po nocích na thrillery o vrazích překonal odpor k punku a feťákům! Film má asi díky tomu, že je podle knihy, u které je to předpokladem, perfektně popsané charaktery (především, samozřejmě, Lisbeth, která sice je punkerka, ale fascinující, náramně sympatická a skvěla zahraná!). Zápletka se ztracenou neteří se mění v úplně jiný případ, který ani nečekáte. Do toho Lisbethiny problémy, které jsou bohužel reálné a realistické, jako jsou reální muži, co nenávidějí ženy (akorát by mě zajímalo, jak teda její opatrovník dopadl, ale snad dal pokoj, i díky tomu, jak to dopadlo - viz samotné finále). Všudypřítomné napětí, které se stupňuje a stupňuje atd. atd. - fakticky naprosto skvělý thriller, který patří rozhodně mezi ty nejlepší ve svém žánru! A to je prosím švédský film, od kterého byste čekali spíše nějakou nezávislou depku, že. PS: pokud jste taky nečetli knihu a taky vůbec nevíte, o co jde, nenechte se odradit ostatními, kteří znají předlohu. Všechno funguje, jak má. I hlavní postava. Jestli budou další díly, sem s nimi!

Skvělý film, přesně z těch "malých velkých" amerických oscarových filmů. Pohodová atmosféra se postupem času mění ve vztahové drama a díky tomu, že herci, resp. dvě dámy herečky v hlavních rolích jsou tak dokonalé, jste ke konci napjati jako u nějakého thrilleru! Že jsou ty dvě dobré, jsem věděla dlouho. Annette Bening ale tady předvedla výkon, který se dá postavit vedle bohužel neproměného oscarového výkonu v Americké kráse - jednoduše řečeno dokonalého. Vlastně tady (opět) skoro nic nedělá, jen sedí, stojí, mluví, nadává a brečí, ale i to málo proměňuje v naprostý herecký koncert a vy si přejete, ať je na tom plátně ještě častěji a déle. Krade si celý film pro sebe, film dostává neskutečné grády, kdykoli je na plátně (a jsem ráda, že to mohu říct, protože se to dá říct o malokterém výkonu) - což je devíza, kterou má u hereček v současnosti pro mě jen Meryl. Ačkoli pro mě film není stoprocentní, protože bych z něj vystříhala třeba scény s Laserovým debilním kámošem nebo sexuchytivou kámošku Joni, kvůli Annette i skvělé Julianne Moore (její výkon ve scéně s omluvou, kde se jí prolomí hlas, je fakt perfektní) je to pro mě další z filmových zážitků roku.

Ukecanou typicky wallstreetovskou jedničku (= kurzy, akcie, kanceláře, telefonáty, peníze, kurzy, akcie, kanceláře, telefonáty, peníze, ta dam ta dam ta dam) povýšil Oliver Stone druhým dílem na dost dobrý thriller! Zápletka s pomstou za zmařený život funguje velmi dobře, stejně tak i vedlejší vztahová linie otec-dcera-přítel-přítelkyně. Je to napínavé, místy dojemné, hraje u toho skvělá hudba (David Byrne a Brian Eno) ... není co řešit - velmi dobrý sequel, na který se podívejte, i když vám bankovnictví a slova akcie a kurzy nic neříkají. Jinak, ta hudba resp. písničky je přesně taková, jakou mám ráda - dodává filmu na neopakovatelné atmosféře... Ten, kdo ji vybíral, byl borec!

Hodnotím den po zhlédnutí filmu a den po vyhlášení Oscarů. Hezky se to sešlo. Rozhodně si sošku Králova řeč zasloužila více než druhý favorit Socky, ovšem asi všichni (kromě Terezy Spáčilové, která filmu dala nevídaných 100%) budeme mít k filmu nějaké výhrady. Já bych to shrnula slovy, že je to typicky britský film. Se svými přednostmi a omezeními. Přednosti: britský film zavane do kin válcovanými americkou produkcí vždycky příjemný ostrovní vítr. "Britština" je krásná, britské prostředí taky. Jenže je jaksi usedlé, upjaté, staromódní, konzervativní. Člověk musí mít na tu jejich městskou šeď anebo krásné květinové zahrady náladu. (Slunná americká města západního pobřeží nebo věžatý New York si zato můžeme dopřávat donekonečna.) Takže i Králova řeč je taková hezky staromilská. Rozhodně to není film roku, ale je to film milý, sympatický a příjemný (na rozdíl od Socek, třeba). Colin Firth si Oscara zasloužil, koktání mu jde skvěle a je zároveň dojemný a politováníhodný (v tom horším slova smyslu – dvakrát mi jeho mlaskání při nemožnosti vykoktat se přišlo skoro na facku – tak to ale prostě asi u Bertíka bylo). Jak píše většina kritiků, král by nebyl tím, jakým je, bez svého učitele a své ženy – a je to tak. Geoffrey Rush je skvělý, přesně se hodící na typ rázovitého „doktora“, který má neotřelé, přesto účinné způsoby léčby. Každý by byl asi rád, kdyby měl takového doktora. Helena Bonham Carter konečně dostala „normální“ roli, ve které i vypadá celkem normálně a je to příjemné osvěžení. Celkově prostě film působí mile a příjemně – a pokud to srovnám se Sockami, není co řešit, na čí stranu se postaví moje náklonnost. Je to ale ten typ filmu, na který si za týden skoro ani nevzpomenete. Není holt tak emočně vypjatá jako např. Černá labuť, Socky nebo 127 hodin, ani tak pohodová jako Toy Story 3 nebo Děcka jsou v pohodě. Je to vlastně typický lehce nadprůměrný (kvůli hercům) britský film. Ráda bych ale podotkla, že letošní oscarové filmy byly nezvykle vyrovnané, všechny byly hodně nadprůměrně a vlastně bez výjimky se mi líbily.

Souhlasím s recenzí. Film jsem sice viděla skoro bez zvuku, takže mi unikly některé dialogy, ale přiznávám, že přes přemíru emocí ve mně ten dusný dojem trval jen jednu noc - kdy jsem film viděla. Druhý den jsem si na něj už nevzpomněla.
Je to zvláštní, protože ten příběh je hodný toho, aby se stal nezapomenutelným. Tedy, kdo viděl, určitě nezapomenene, protože film o baletu a tak temný tady dlouho nebyl, a Natalie je dokonalá (a krásná). Navíc je to jeden z mála filmů, ve kterých hrdinu příběhu o podobně "vyšinuté" osobnosti hrála ženská a ještě k tomu pěkná. Ale ta drásavost, která je skoro v každém záběru, ve vás nezůstane. Oscar pro Natalie stoprocentní a zasloužený. Mila Kunis je perfektní protirole, krásně temná ženská. Nutno vidět víckrát.

Kurnik, já tu nemám názor? Jejejeje, to TS3 véélmi křivdím. Pro mě nejlepší Toy Story vůbec, které maximálně završilo a převýšilo vše, co bylo v jedničce a dvojce, což je naprosto nevídané. Přesně souhlasím s několika postřehy dole: nejvtipnější, nejdramatičtější, s nejlepší zápletkou, krásně nostalgický a totálně povedený ve všech směrech. Zkrátila bych jej maximálně o nastavovaný konec na skládce, ale chápu, že ono drama muselo vyvrcholit nějak jinak než jen odvozem v popelářském autě. Smekám před Pixary, že se nenechali ukolébat slávou a cenami, nepolevili a vytvořili další film, který se vyrovná normálním hraným celovečerákům, jestli není ještě lepší. Pro mě film roku, kterému nemám co vytknout.