Veronika

Hodně sugestivní film především díky scénáři a výkonům čtveřice Geislerová - Hrzánová - Valentová a Holubová - tehdy (krom Soni valentové) vlastně úplně neznámé herečky!!! Skutečně neuvěřitelně silný příběh, z něhož vám musí běhat mráz po zádech - lesbické scény "vychovatelek", záverečná bezmoc při požáru.... a když si uvědomíte, že to je všechno natočené podle pravdy... prostě děs a hrůza

Velice silný film, po jehož zhlédnutí se musí každý katolický mocnář zastydět. A nejenom ten. Jedná se sice o inkvizici katolickou v 17. století, ovšem film byl natočen v době komunistické éry, a podobnost na komunistický teror a vymývání mozků spojené s politickými procesy 50. let jsou naprosto zřejmé. Jeden z nejpůsobivějších a zároveň nejhrůznějších česk(oslovensk)ých filmů historie.

Atmosférický hezký a příjemný filmeček, co se působivosti týče ovšem podle mě vůbec ne tak silný. Filmů o zakázané lásce dvou mužů (ale klidně i "normálního" hetero-páru) bylo totiž už natočeno spoustu a lepších. Obsazení je sice dobré (Heath Ledger má ale opravdu tak hluboký hlas? - trošku mi ve své snaze napodobit jižanský přízvuk vadil; Michelle Williams byla místy na můj vkus až příliš hysterická), hudba taky, obrázky krásných hor rovněž - ale jak říkám, v žádném případě nemá Zkrocená hora oscarové parametry - i když si sošku za nejlepší film velice pravděpodobně odnese. Oceňuji ale šťastně zvolenou absenci patosu a přehnaného brnkání na city.

Vedle Psycha pro mě asi nejděsivější horor, díky bílé masce Mikea Myerse a jeho "průhledům skrz okénka ve dveřích". Brrr. Přesto, že jeho neustálé zmrtvýchvstávání je poněkud absurdní a komické. Hrůza, děs, nesnáším!!!!

Musím jim dát stovku, protože Wallace a Gromita žeru už od jejich krátkých filmečků. Myšlenka Nicka Parka stvořit plastelínovou domácnost vynálezce Wallace a jeho v pravém slova smyslu hlídacího pejska Gromita byla jednoduše a bez přehánění geniální. Studio Ardman není banda megalomanů a patlalů, kteří musí dokola a dokola tvořit nezáživné postavičky a vymýšlet stupidní příběhy, aby zaujali obecenstvo - jako jejich kolegové v Disney studiu a mnohdy i Dreamworks. Prostě umějí - a stačí jim k tomu málo. No, málo: rozhýbat plastelínové figurky se opravdu s počítačovou animací nedá srovnat - že, vy všichni Shrekové, Nemové, zubaté veverky a spol. Stvořit chytrý, komický děj, který nestojí jen na gagu, už vůbec a k tomu ještě přidat takovou porci humoru, aby se bavily děti i dospělí (ti hlavně - Ardman prostě není pro dětičky) - to skutečně vyžaduje umění a hlavně lásku k řemeslu. Ardman je jediné studio zabývající se animáky, kterému tu lásku věřím. Asi bude hrát roli opět i to, že sídlí v Anglii, ne v USA... Abych se ale jen tak neurčitě nerozplývala a řekla taky něco kloudného: trošku jsem se bála, že film nedosáhne kvalit oněch kraťasů, jelikož Slepičí úlet mě tak nevzal. Park má ale naštěstí ty dva chlapáky tak propracované do detailu, že na nich zřejmě prostě není co zkazit. Ať se vrtnou do čehokoli, je to jedna velká paráda. Všechno sedí a je vyvážené, není tady ani jedna zbytečná scéna, filmové fandy potěší řada odkazů. A Gromit? Ten je skutečně k sežrání.

Myšlenka zajímavá, herecké trio vynikající, hudba Thomase Newmana jako vždy chytlavá - ovšem ten konec... Ach jo. Blbé, blbé, blbé!!!!! Takže strhávám dolů a možná taky za přehnaně vykonstruovanou peripetii vztahu mezi Helen Hunt (taky přehnaně zchátralou) a Kevinem Spaceym.

Fenomenální Jiřinka

Jeden z nejsilnějších filmových zážitků mého života. Jeden z nejlepších českých filmů historie. Ale hlavně: naprosto neuvěřitelná Jiřina Bohdalová v hlavní roli, která tady podala výkon, před kterým musíte stát jako opaření. Prostě vrchol českého filmového ženského herectví. Jestli Ucho neznáte, honem svou fatální chybu napravte. I když, pravda, pro malé bojínky, co se bojí tmy (a komunistů), to opravdu není.

Krásný film

Vynikající romantický film, jenž ze své normálnosti a všednosti opravdu vytřískal vše, co se dalo. Je to krásný, jemný příběh, který je tím, že se v něm skoro nic neděje, výjimečný. Tvůrci měli navíc skvělý cit pro výběr prostředí: Vídeň je v jejich podání opravdu krásné místo!

Filmy o tom, jak despotický otec brání svému talentovanému dítěti v rozvoji a to i přes všechny útrapy nakonec uspěje, jsou věčně vděčné. Samozřejmě záleží, jak jsou uchopeny, ale momentálně si nedovedu vybavit snímek, který by takto nevyšel. Billy Elliot je lepší ještě v tom, že to dítě je kluk, který by chtěl tančit balet, což krom dojetí vzbuzuje logicky i úsměv na tváři. Přestože tak může Billy na první pohled (třeba po přečetní synopse) v někom vzbuzovat divné pocity (to je nějakej teplej magor, ne? apod.), v žádném případě se nejedná o trapný a provoplánový film - i proto, že jsme v Anglii, ne USA. Tedy suma sumárum: milý, vtipný, dojemný snímek o tom, jak chudák talentovaný kluk dostane šanci ukázat světu, co v něm je. A ano, Jamie Bell skutečně válí.

Skvělý atmosférický film

Musím říct, že z tohohle snímku Petera Weira jsem byla úplně paf. Nejenže má samozřejmě skvělou atmosféru díky většině nočních scén odehrávajících se v exotické zemi, ale děj filmu postupem ke konci neskutečně graduje. Záverečná scéna na letišti byl vrchol, kdy do poslední chvíle netušíte, zdali ho zabijou, zatknou... nebo jestli skutečně odletí. Takhle jsem se o Mela nikdy nebála a zřejmě už ani nikdy nebudu, vzhledem k tomu, v jakých filmech teď hraje!

Peter Weir prostě umí. Svědek je skvěle obsazený, velice zajímavě natočený a hlavně napsaný dramaticko-kriminální film. Co mi na něm ale nejvíc učarovalo (krom Harrisona Forda), je stejně jako v případě většiny Weirových snímků a hlavně Roku nebezpečného života, samozřejmě atmosféra. Z Indonésie jsme se sice přenesli do jakéhosi zapadákova v USA, ovšem anemitské prostředí je také hodně zvláštní a i přes svá hodně podivná pravidla lidského žití je zajímavé do něj proniknout. Vedle série s Indym a Uprchlíka určitě třetí nejlepší snímek Harrisona Forda (Pobřeží moskytů jsem bohužel neviděla.)

Velká síla

Zajímavý film s atraktivním obsazením; musím ovšem říci, že mě v době, kdy jsem jej viděla asi v patnácti, na něm nejvíce zaujal taneček ústřední dámské dvojice na lodi za zvuků písně Bryna Ferryho Slave To Love... Určitě to není film pro malé děti a zřejmě si jej vychutnáte, až když už máte něco za sebou a je vám minimálně přes dvacet... - <i>tento text jsem psala cca v lete 2006. V lednu 2007 jsem jej videla znovu a musim dodat tohle - </i> Potvrzuji, že Hořký měsíc zaujme spíše již trochu milostně zkušeného člověka a ještě více toho, jenž má za sebou podobný intenzivní vztah. Z tohoto pohledu je příběh Oscara a Mimi až neuvěřitelně depresivní, protože opravdu může platit "mohlo by se to stát i vám". Nemyslím to tragické rozuzlení, ale postupný úpadek vztahu, který z naprosté oddanosti, vášně a oblouznění přejde v nudu, stereotyp - a pak možná i v čirou nenávist. Polaňski se v tomto případě opravdu blýsknul jako velice schopný scenárista - zcela pohlcujícím způsobem dávkuje do dialogů nejen ono tragično, ale i dost překvapivý humor a překvapení (zvláště záverečná tečka při oslavě nového roku je chuťovka - mám tím na mysli to, v čí náruči nakonec Mimi skončí). Prostě Hořký měsíc je bezesporu jedním z z nejlepších filmů 90. let. a také nejlepších milostných dramat vůbec.

Díky trojici sestávající z těch nejlepších komediálních hereček střední generace film nemůže být nepovedený - už jen kvůli jejich peprným a šťavnatým výkonům. Neříkám, že jsem se válela smíchy, ale ženské komedie, pokud jsou kvalitní, což v tomto případě určitě platí, nikdy nenudí a jsou schopny poskytnout velice zábavný filmový večer.

Bohužel, stejně jako další kult Trainspotting nebo Samotáři, filmy o feťácích a mládeži mi opravdu nic neříkají a skutečně je nepovažuji za kdovíjak převratná, natož kultovní díla (kterýžto status všechny tyhle filmy mají). Asi to bude tím, že jsem od narození zapřísáhlý nekuřák a nefeťák a mlaďoši typu Jan P. Muchow mě už vůbec neberou. To už bych radši šla na pívo fakt s tím plešatým Brucíkem. Jediné plus: Muchowova hudba.

Typický americký výchovný film s typickým americkým výchovným posláním: Miluj člověka proto, jaký je uvnitř, ne jak vypadá! No, nevím, jestli bych mohla milovat Gwyneth Paltrow v její velrybí podobě... ovšem, co tady hlavně nesedí, je samotná zápletka. Ten film si hraje na vážný romanticko-komediální, a přitom je to spíše taková fantasy pohádka. Ano, pokud lidé chtějí, jsou schopni pohlížet na ostatní z jiného úhlu, hledat dobré stránky za těmi špatnými - ale že by šlo, aby nás někdo zhypnotizoval tak, že by naše očka prahnoucí po dobru vykouzlila v našem pohledu z obézní dívčiny štíhlou krasavici á la Gwyneth? To by se mi líííibilo! Až na to, že v dnešním světě bychom místo těch krasavic kolem sebe viděli spíš čarodějnice a baby jagy. Nebylo to trapné, ovšem ten dojemný konec á la "zrada a odpuštění" si mohli nechat pro jinou rádobyromanci

Není to úplně blbý film, ovšem Demi Moore je jedna z hereček, kterými pro jejich absolutní hereckou neschopnost skoro pohrdám; tudíž, v čemkoli hraje, je kvalitativně dosti níže než s někým jiným (krom těch ostatních kolegyň, které jsou na stejné úrovni, samozřejmě). Michael Douglas je charismák, což o to, zápletka, která se rozjede po onom titulním "odhalení", je docela zajímavá, ovšem jak říkám: Demi nemusím si ani o tomhle filmu nemyslím nic vysokého

Velice povedený a zajímavý snímek

Zpočátku sci-fi fantasy snímek o "cestování časem" se promění ve vyložený thriller s honičkou před a za vrahem - a to jej činí hodně zajímavým a také netypickým. Souhlasím, že je to film hodně působivý.

Pěkné a působivé

Alespoň pro mě je každý "kostýmní film" zpestřením mezi drtivou většinou filmů odehrávajících se v současnosti (nebo minimálně 20. století). Pokud je to navíc prostředí exotické, tak ještě lépe. Jodie Foster a Chow Yun-Fat jsou charismatická dvojka, funguje to mezi nimi a dramatický vývoj zápletky naštěstí neshodil film pouze do milostné roviny, jak jsem se před zhlédnutím obávala. Sice trošku dlouhý, ale hodně zajímavý snímek o nám zřejmě nepříliš známé kultuře

Hodně podobný film jako Magnólie, ovšem s jedním podstatným rozdílem - a to tou podle mě až přehnanou mírou rasismu a násilí. Udělala jsem chybu, že jsem si nedostatečně zapamatovala, o čem že ten film je - tudíž jsem byla docela překvapená, že zachází až tak daleko. Tyhle povídkové filmy jsou sice vždy hodně zajímavé a je potřeba samozřejmě smeknout před scenáristy (horký kandidát na Oscara), ovšem na druhou stranu s divákem o to více manipulují. Sice se v tomto případě tvůrci drželi osvědčeného hollywoodského schématu, a filmy tedy dopadne naštěstí (!) nakonec pro některé osoby docela pozitivně, ale i tak. Nemám ráda citové vydírání, a přestože mi tady nebyla žádná osoba nějak zvlášť sympatická (díky malému prosotoru to ani nešlo), citové vydírání to bylo docela velké. Musím ale uznat, že scéna s Thandie Newton a Mattem Dillonem v převráceném autě byla jedna z nejsilnějších, kterou jsem v poslední době viděla. A pokud to v USA skutečně takhle vypadá, tak to potěš pánbůh. Na druhou stranu, pořád počítám s tou manipulací, takže partička všech těch lidí byla opravdu hodně ujetá a nejsem si jistá, jestli je to s rasismem všech vůčí všem až tak ožehavé i ve skutečnosti. Ale zcela chápu, že je Crash nominovaný na Oscara jako nejlepší film. Homosexuálové (Zkrocená hora), terorismus (Mnichov),politka a společensky ožehavé problémy (Crash a zybtek) - dlouho už tady nebyla taková "úžasná" směs.

No prostě klasika. Že, Normane?

Klasika všech hororů. Vždy, když se dívám večer na nějaký thriller nebo horor, díky celoživotnímu vlivu Psycha mám poté největší problém právě ve sprše. Geniální dílo, kterému stačí k vyvolání napětí jeden velký dům na kopci , za jeho oknem sedící "matka" a děsivý hudební motiv při bodacé scéně v koupelně. Brrr

Oproti Psychu samozřejmě trochu jiný druh hororu, v němž zlo nepůsobí homo sapiens, ale ptactvo. Tudíž alespoň pro mne méně napínavý film - bohužel opravdu není větší zlo než člověk. Proto ani nemám problémy se sci-fi horory nebo zmutovanými magory typu Freddy Kruger, ale daleko více mě dovede vyděsit obyčejný vyvražďovací thriller. Takže Ptáci hodně dobří, ale Psycho je mnohem tužší kalibr

Vzhledem k tomu, že Sigourney Weaver je moje oblíbenkyně a jistě každý jusí uznat, že je stokrát lepší a charismatičtější herečka než plastiková figurína Melanie Griffith (přestože v této době snad ještě "přírodní"), rozuzlení Dívky mě trošku vždycky štve, páč vítětszví a srdce Harrisona bych přála právě Katharine, ne Tess. Ovšem tohle je zřejmě jen můj problém: ač se ke konci filmu trochu vždycky ztrácím v té obchodní hatmatilce, je to opravdu skvělý, hvězdně obsazený film s moc podařenou písníčkou Carly Simon Let The River Run při závěrečných titulcích. .

Na tenhle film se ráda podívám, protože taková akumulace skvělých hereček se jen tak nevidí. Samozřejmě všechny válcují jako vždy nepřekonatelně temperamentní Shirley MacLaine a Olympia Dukakis, ale Dolly Parton považuju taky za hodně dobrou herečku; Sally Field, Daryl Hannah a Julinka se svými typickými gesty mi tady jsou, pravda, tak trošku do počtu, ale i s nimi je to velice dobrá ženská komedio-romance. Zvláště prostředí Luisiany je mi velice příjemné.

Skvělý thriller, jeden z nejlepších

Základní instinkt jsem viděla hodně dlouho po jeho premiéře, tudíž jsem o něm do té doby slyšela hodně a hodně. Ale vůbec mne nezklamal, když na to konečně přišlo - spíš naopak. Krom slavných milostných scén a Sharon Stone, což jsou hlavní složky, které z filmu udělaly legendu, je to totiž opravdu mistrně natočený a vymyšlený thriller!

Zajímavé zpracování legendárního románu. Tedy aspoň pro mě coby neznalce, který se do knihy opravdu zatím nechce pustit. Barevné, košaté, dobře zahrané, jistě tedy poučné. Poláci umějí točit výpravné historické filmy a narozdíl od amíků nepotřebují hrát na city a národní hrdost. Takže věřím tomu, že se snímek určitě moc neodklání od předlohy, jak by tomu bylo u hollywoodské produkce. Pro studenty středních škol a polské literatury, kteří se chtějí dozvědět něco o ději a nechce se jim číst kniha (jako já), tedy jistě nutnost