nicneznam

Fantastická blbost

Tak ale tohle je příšernost. Největší nuda od dob Zlatého kompasu. Tuctový pokus o jakousi procítěnou pohádku, kde se s fantazií opravdu nešetří a hranice to nemá opravdu žádné. Chaotický děj, naprosto pitomé zvraty, humoru poskrovnu, přehršel láskyplných žvástů a filozoficko-mravních posudků jedné Hvězdy, která spadla na zem, aby se o ní rvaly hned tři klany. A stará babka, která neví, kdy má ten film ukončit a zbytečně to protahuje. Já to tušil zase už po deseti minutách. A vysoké průměrné hodnocení už nepobírám vůbec. Desetinnou čárku bych posunul dopředu na 9,2%. Jak se u toho můžete bavit, to nevím, ale já bych si to znova nepustil a víc kritizovat u tohoto debaklu už nemá cenu. Za mě těch 20%.

Nevím, co přesně tohle mělo být, jestli jakási parodie na takové ty gangsterské filmy, nebo pokus o videoklip nějaké zvláštní rockové skupiny, ale jedno vím určitě. Jen málokterý režisér dokáže natáhnout psí hov*o do sta minutové stopáže tohoto megafilmu na Nově! Myslím, že k celkovému provedení filmu spolu s akčním střihem a kamerou není co dodávat. Zasmál jsem se u toho trochu nahlas jednou, třikrát jsem se pousmál, od půlky jsem to sledoval v leže s přizavřenýma očima. Toť taková moje osobní statistika. Obsah sprostých slov měl přiblížit mluvu teenagerů, či jim možná naservírovat nové hlášky, kterých by se pár blbů mohlo chytnout, ale nic nového pod sluncem. Pokud to mělo prostě vyznít drsně, tak to tak nevyznělo. Kvantita sprostých slov převýšila jejich nápaditost, čímž se stala velmi trapnou výplní, kterou v takovém množství nepoužívá žádný normální člověk. Velmi přízemní film. O příběhu vůbec mluvit nebudu, o nějaké logice už vůbec ne.

Postava Indiana Jonese je v podání Forda celkem skvělá. Je jen škoda, že tento první díl je tak nudný, nelogický a klidně můžu říct, že i nezábavný. Vtipnost určitých scén se ke vtipnosti jen přibližuje, občas přesáhne až k jemné trapnnosti, násilně implantované akční scény jsou místy znatelně nezvládnuté a nad jejich průběhem a příliš umělým vznikem zůstává občas rozum stát, ačkoli jsou třeba originální. Naštěstí se tady najdou asi tak tři světlejší momenty, což je stejně málo pro tak dlouhý film. Je to sice starší film, ale to neznamená, že to nebudu hodnotit z pohledu dnešního diváka. Na člověka, který byl tehdy před dvaceti lety poprvé v kině a byl z toho celej mimo, to možná nějak památně zapůsobilo. Na mě to dobrý dojem neudělalo. Další díly jsou myslím lepší a tohle je maximálně na průměr.

Já vás obdivuju a docela vám závidím, že jste se u tohoto filmu dokázali tak bavit. Alespoň podle vašich názorů a hodnocení. Je zvláštní, že méně než 80% to tady v názorové oblasti nemá a nechápu, jak může mít dvacet lidí tak podobné mínění o filmu, který podle mě nemůže zaujmout každého. Podle mě je to opět nudná omáčka, která si opět z nějakého důvodu vysloužila označení „stará klasika“. A lze jen odhadovat, proč tomu tak je. Mně skoro přijde, že čím je film delší a starší, tím to je větší klasika bez ohledu na obsah. Ano, docela starý film to je, ale i pod označením klasika se může skrývat ničím výjimečný a nudně roztahaný film. Herci totiž také nepředvádí žádné vrcholné výkony, všichni předvádí vesměs to samé. K tomu harmonikář, který dělá, že hraje na foukací harmoniku, ale je očividně jasné, že tomu tak není. A poslouchat ho vás taky po chvíli omrzí, neboť se stále opakuje a odhadnete každou scénu, ve které má zvuk jeho harmoniky mrazivě a tajemně zaznít. Detailní a dlouhé záběry na kamenné tváře, pitomé a nicneříkající scény typu plašení mouchy, která se prochází jednomu pistolníkovi po obličeji namazaném marmeládou. Stala se z toho klasika možná kvůli takovým zvláštním scénám, ale to můj názor neovlivní. Jediná věc, která dělá z některých scén a záběrů do jisté míry nezapomenutelný zážitek je kombinace hudby, kamery a přírody. Si možná někdo řekne, že nedokážu ocenit takovou léty prověřenou klasiku. Dokážu ocenit řadu dlouhých filmů, které v sobě něco mají, ale tady to nejde. Nudil jsem se snad už po půl hodině, a pak je to čím dál tím horší. Utápí se to v délce a prázdnotě, která mě úplně odradila od druhého zhlédnutí, při kterém jsem tomu chtěl dát ještě šanci a získat při něm lepší mínění, takže 40% za těch pár dobrých scén a celkem dobrý začátek. A film Tenkrát v Americe bude to samé.

Podle mě se třetí díl jako jediný ze série přiblížil kvalitám jedničky. Plusem je, že prostředí se změnilo jak se jen změnit dalo, což se událo i ve dvojce, jenže tam se to tempo nedaří uržet tak dobře jako tady. Ze stísněného mrakodrapu se dostáváme do ulic New Yorku, a je to stejně zábavné jako v jedničce. Oproti dvojce věrohodnější a nabitější scénář, hodně akce, pár nezapomenutelných scén, trocha napětí a dost humoru, jehož dávka je oproti dvojce snadno postřehnutelná. Nepopíratelný podíl na tom má to, že v tom McClane nejede sám a má možnost si poklábosit, či se spíše pohádat se svým parťákem. Jen ta délka se mně zdá trochu přetažená a ke konci už to zkrátka nemusí tak držet, ale je to velmi dobré.

Hry prý teprve začínají:) To mě těší. Až moc promyšlené? Spíše až moc chaotické. Ze Saw se tímhle stal seriál na hodně nízké, až žalostné úrovni, který jde ve stopách trojky. Jestli samotní scénaristé chápou a mají opravdu promyšlený celý chaotický „děj“, tak jsou to géniové, na které já nestačím. Já nechápu „dějové zvraty“ a neustálé flashbacky téhle série asi tak od druhého dílu. Ani jsem se o to vlastně moc nesnažil. Oni tou chaotičností snad jen maskujou to, že je to vlastně o ničem a aby o tom člověk přemýšlel a nutilo ho to na to případně koukat stále dokola, ale stojí za tím jen falešný dojem promyšlenosti. Ten dojem to ale místy vyvolává docela dobře. Celý chod všech událostí je ale tak nestydatě vykonstruovaný, že to normálního člověka nemůže brát, a i kdyby to snad bylo skvěle promyšlené, stejně si řeknu, že je to hrozná kravina. Všude v „trase“ policejního vyšetřování jsou rozmístěny diktafony, které vždy osloví toho správného policistu, který správně načasovaně přijde na místo, kde mu něco následně vyletí do ksichtu. Technické provedení pastí je nám také vždy skryto. Těžko pochopíte mechanismus pastí, kdy se něco někde uvolní a něco udělá tamto, atd. To ani nemluvím o všudypřítomném kamerovém systému. Nechápu u toho nic. A vůbec neštuduju o tom, jestli se části tohoto dílu odehrávaly v díle pátem, nebo snad někde mezi dílem třetím, protože v pátém díle se dozvíme, že se ta určitá část filmu čtvrtého vlastně odehrávala již v díle sedmém:) Abych nezapomněl, dost se přitlačilo na takové té nechutnosti a krvavosti. Třeba past z nožů nebyla na pohled příjemná. Prý psychologický horor:) Ale mám z toho tak nějak lepší dojem než z trojky. A abych se trochu přiznal, nenudil jsem se tak, abych tomu musel šlehnout mnou očekávanou 0, takže 20%.

Scorsese vzácně bez nudy

Nezapomenutelný Willem Dafoe, hudba, kamera. Obrazově úchvatný film, který s docela velkou jistotou považuju za jeden ze Scorseseho nejlepších filmů. K obsahu nevím co říct. Přibližně za dva týdny jsem ten film viděl třikrát, některé scény vícekrát, ale jelikož nejsem žádný teolog a o postavě Ježíše vím pár všeobecně známých věcí, mnoho myšlenek mně možná zůstalo skryto. I tak ale můžu říct, že je to bezesporu ojedinělý pohled na Ježíše a na jeho vnitřní boj se sebou samým a s bohem. Ukazuje i to, jak lehce vzniká náboženská a jiná nesnášenlivost pomocí víry, jejíž zneužití, či špatný výklad vede k zbytečným bojům. Viz. filmové kázaní chudým a hladovým lidem o lásce, kteří se pak následně rozutečtou pozabíjet majetné a nasycené. Jinak nechápu proč církev tento film zakázala, protože podle mě nic špatného neukazuje. Ukázal Ježíše s lidskými vlastnostmi, který i přes pár chyb dospěl ke svému předurčení a s radostným výrazem ho dokončil. Nebo se církvi nelíbí, že by snad věřící stádo mohlo začít o Ježíšově postavě nějak pochybovačně přemýšlet? Nechápu ani jak. Každý rozumný člověk přece pochybuje. Nebo se snad církev stále zakládá na slepé víře a z posledních sil využívá svého postavení? Rozhodně by to chtělo sehnat knížku od Kazantzakise. Závěřem říkám, že ten film jako jeden z mála od tohoto režiséra za zkouknutí stojí. Když snad nezaujme obsahem, tak alespoň provedením.

Průměr

Vlajky byly velmi dobré a nabízely celkově nový, komplexní pohled na válku a na vojáky. Nápad natočit druhý fillm z pohledu Japonců byl ještě lepší, ale bouhužel z dopisů z Iwo Jimi nic zvláštního nevyčtete, takže spíše než skvělý filmový tah to beru jako skvělý komerční tah, který se jistě vyplatil. Velmi natahovaný a nudně probíhající film plný nicneříkajících, stopáž prodlužujících rozhovorů. Místo toho mohli daleko lépe přiblížit taktiku bojujících Japonců. Samozřejmě film využívá spousty záběrů použitých při natáčení Vlajek, takže náklady se nijak rapidně zvyšovat nemusely. Škoda, že to nemělo důmyslnější scénář. Je vidět, že to asi vše vznikalo moc narychlo. Přesto je to film, u kterého se třeba zamyslíte, připomene vám nesmyslnost války a některé scény si i zapamatujete. Třeba ošetření amerického vojáka a dobrá scéna, ve které se čte dopis již zemřelého vojáka od jeho matky před japonskými vojáky, kteří si také uvědomí, že i na Američany doma čekají příbuzní, že to jsou lidé a ne zvířata, jak bylo popisováno ve válečné propagandě na obou stranách barikády, a že je jich víc, kterým se do války o kus sopečného, neúrodného ostrova vůbec nechtělo.

Během patnácti minut zjišťuju, že by se u toho dalo krásně spát. Já vydržel v částečně bdělém stavu, ale jedno moje oko klidně spalo, druhé sledovalo docela dobré souboje. Sice opět popírající fyzikální zákony, ale zase to není tak přehnané jako jinde. Už si začínám zvykat. Víc soustředění si ten film nezaslouží a ani to nepotřebuje, protože o ničem víc ten film není. Příběh to mělo, to ano. Zabíjou mu rodinu, on odejde sázet rýži někam do izolace, tam něco pochopí, vrátí se a stane se z něj hrdina. Opradu silný a dojemný příběh. Ještě k tomu s tak dobrým hercem Jetem Lítačkou. Jo, jinak mně přijde, že ty souboje jsou v každém takovém filmu úplně stejné. Jakápak skvělá choreografie. Místy o 25% zrychlená kamera a mlátička lítačka. Všechno stejný, ale dobrý. Nic víc.

Čistě průměrná podívaná

Nemůžu to pochválit. Začnu všude vychvalovanou hudbou. Hudba vyhrává téměř bez přestání, ale že by byla nějaká výjimečná, to v žádném případě. Příběh? První hodinu nic než nuda a následující část se tam začnou postupně zabíjet známé tváře, s kterými jsme se seznámili v první části. Já na to koukal naprosto nezúčastněně. Nevtáhlo mě to, nevzalo mě to, nevyznal jsem se v tom, nudil jsem se. Vztah hlavní dvojice vyzněl velmi chladně. Celkový dojem téměř na nule. Zklamalo mě to a jsou tu náznaky, že to nebude jediný film od tohoto režiséra, který mě takto zklame.

Z těch čtyř filmů, které jsem od Eastwooda zatím viděl, mě ani jeden moc nezaujal. Tomuto snímku jsem příliš nadějí nedával, ale tento projekt se mně už od začátku jevil jako hodně zajímavý a ne úplně zatraceníhodný. Nakonec můžu říct, že ačkoliv jsem ještě neviděl Dopisy z Iwo Jimy, tohle je velmi silný film zaručující jedinečný zážitek. Zručně, solidně a s jakýmsi citem pro obraz a vyprávění natočený film s velmi dobrými hereckými výkony, který se dívá na válku snad ze všech možných pohledů. Směle válcuje například Spielbergovu těžko uvěřitelnou, přehnanou a nicneříkající adventuru Zachraňte vojína Ryana. Mísí se zde velká část kritiky války s částí velkého obdivu k vojákům a jejich odvaze, což nám nabídne v různých formách téměř každý válečný film, ale žádný to nenaservíruje takovým způsobem a s tolika myšlenkami. Myšlenkový a sdílecí potenciál tohoto filmu byl obrovský a Eastwood to vše vměstnal dohromady a využil to se 100% efektivností. Přesto to není takový zážitek, že bych musel hodnotit závratně vysoko.

Dobrá tedy. Film Armageddon mám rád, ale dřív jsem ho měl o hodně raději. Když jsem na to teď koukal, musím uznat, že ta přiblblost a pitomé žvásty z toho přímo čiší. Žvásty, které jsou svou přiblblostí na úrovni všudypřítomných žvástů z Transformerů. K Mizerům se raději vyjadřovat vůbec nebudu. To je žvást sám o sobě. Když mám tento film hodnotit, musím vzít v úvahu ještě jednu věc, která se bude týkat Bayových filmů. Když vezmu, že Bayův nejchytřejší film je bezesporu Skála, nejakčnější jsou Transformeři, vizuálně, a nejen to, je nejzdařilejší Pearl harbor, vyjde mně, že Armageddon je sice dobrý, ale stojí až za těmito filmy. Má množství skvělých scén, ať už těch explozivních, nebo těch, které jdou na emoce. Někde je sice znát nedostatečná kvalita efektů, ale už to není nejnovější film. Takový pád menšího asteroidu je jen směsí desítek sestříhaných výbuchů. Pád asteoridu do Paříže je ovšem zvládnutý perfektně. V protiváze těchto scén tu máme scény šílené. Willisova střelba na ropné plošině, střelba z kulometu na asteroidu, přistání raketoplánu na asteroidu a spousta blbých keců. Ale zábavnost tomu nikdo neupře a smutný konec je taky pěkný. Za to těch 60%. Musím snížit ze 70%.

Napoprvé to bylo o dost silnější, pak to člověka může začít otravovat. I tak zajímavý kousek, který každý nezkousne.

Tohle není film pro mě a

znova už to vidět nechci. Scorsese, ačkoliv točí velkolepé filmy na velkolepá témata, očividně nedokáže udržet koukatelnost některých svých filmů na snesitelné úrovni. Hned během počáteční bitky jsem měl tušení, že tohle chválit rozhodně nebudu. Od začátku to byla taková pitomost neurčitého formátu a divného filmového stylu, což by možná tak nevadilo, kdyby to ovšem nebylo tak nudné. Historii New Yorku vůbec neznám, takže nevím, do jaké míry to tam takhle vypadalo. Zrod tohoto města byl jistě krvavý a chaotický jako téměř každý zrod něčeho velkého, každopádně některé výjevy mně připadaly dost divné a většinu z nich jsem z rozumového hlediska vůbec nepobíral a film mně v tomto ohledu vůbec nevyšel vstříc. Ty dvě a půl hodiny se neskutečně vlečou. Jen pozorujeme nicneříkající městský chaos. Já si ten film musel rozkouskovat přibližně na 5 hodin, jinak bych to nezvládl. O hercích mluvit netřeba, protože co vás nezaujme, tam herci moc nepomůžou. Scorseseho filmografie nabízí dost dalších titulů, snad je v ní nějaký film, který mě potěší. Alespoň těch 30% ale dám.

Nezapomenutelný zážitek

Tady je třeba úplně jiný názor, ale chce to čas. Doteď ale nechápu, jak tohle Anderson dokázal, protože na zázraky nevěřím. Jeden z nejzásadnějších filmů vůbec - ne z komerčního hlediska, ne z technického hlediska, ale ze způsobu, jakým nahlíží na lidské hodnoty a lidské charaktery. Ten film vám nikdy nedopřeje klid, protože nevíte, jak ho uchopit. Přesto víte, že vám hodně ukázal a sdělil. Herecké výkony, kamera, hudba - to už je dokonalost, jejíž spojení nemá ve filmu obdoby. Hodnocení nikdy nedostanu pod stovku, přestože během prvního zhlédnutí se pohybovalo různě. Sledovat tohle pár metrů od velkého plátna v sále, který se celý přesunul o sto let dozadu a postupně se naplnil atmosférou, která byla ke konci skoro dusivá, nechat naplno rezonovat Greenwooda a ještě si užívat reakce publika, kteří čekali něco úplně jiného (příběh o vzestupu a pádu jednoho muže, který narazil na naftu, začal chlastat a zemřel osamocen?), to si kdykoli rád zopakuju.

Cesta do zatracení

Sam Mendes podle mě natočil dva dobré filmy. Mariňáka a tohle. Obojí je tak na stejné úrovni, co se výsledného zážitku týče. Mariňák možná o něco lepší. Toto je první mafiánský film, u kterého jsem se nenudil (Alespoň při prvním zhlédnutí. Při druhém už docela dost.) a první mafiánský film, který se mně líbil i po své vizuální stránce. RTP nabízí scény, na které sice nebudete dlouho vzpomínat, ale při sledování se vám budou určitě líbit. Hlavně teda ty střelecké. Těžko vyzdvihnout tu nejlepší, ale v mém uvažovacím sítu uvázla jedna, která mně přijde jako nejméně promyšlená, absurdní a naprosto zbytečně si hraje s divákem. Mike Sullivan přijede v podvečer do restaurace. Střih, je noc. Sullivan stále nesmyslně a bezstarostně sedí v restauraci, která je navíc jediná v okolí, i když ví, co mu hrozí. Do restaurace vejde muž, a poté, co sdělí Sullivanovi, jakou má práci, začne Sullivanovi krásně stékat pot z hlavy. Pěkná scéna, ale zde je to trochu přetažené. Sullivan bezprostředně poté odejde „na záchod“ a zabiják si naivně připraví zbraň. Tohle ten film kazí. Divákovi se to líbí. Líbí se mu pohled na Sullivana, jeho rozrušený výraz a stékající kapičku potu poté, co mu to vše secvakne, ale tahle líbivá a nesmyslně vystavěná scéna filmu hodně ubrala v konkurenci s tak dobrými scénami, které se ve filmu objevují. Sam Mendes má pro filmy obrovský cit a spolu s jeho kameramanem by dokázali vytvořit plnohodnotný mafiánský film, který by se mohl dostat na špičku. Já si totiž myslím, že „žánr“ mafiánský film nemá snad jako jediný žánr svého krále, kterému bych byl ochoten dát korunu. Nebo ten film je, ale já jsem ho neviděl. Tohle je jen utahaný příběh otce a syna. Ať takovým stylem zfilmuje Mendes Mafii a udělá z toho třeba čtyřhodinový film. Vybere skvělou hudbu, ojedinělého herce typu Kmotrovského mafiána Marlona Branda, navodí atmosféru, předvede vývoj postav se vším všudy a já budu spokojen. 30. léta a doba prohibice podmínkou.

Mně se ty novější pohádky moc nelíbí, i když na některé se koukat dá. Nejkrásnější hádanka není moc dobrá. Dalo by se hodně kritizovat. Přes chaoticky, a i pro mě nepřehledně vyprávěný jednoduchý příběh, ve kterém je možná až moc zbytečných zvratů, a ještě primitivněji vymyšlený konec, který přemýšlejícího člověka trochu zklame. Ale je to pohádka. Bohužel je prázdná, nezáživná, dlouhá a téměř bez vtipu. Ani ty děti se v sále moc nesmály. Dospělí snad už vůbec. Jen pár individuí. Vzácně se obešla bez draků, čertů a vystačila si jen s bandou loupežníků. Ale ono je možná dobře, že se jednou za čas natočí film z českého prostředí, z klasického venkova, atd. To umí Troška dobře a můžeme si ho za to trochu cenit. Nicméně z mého dospělého pohledu toto dílo nemůžu hodnotit kladně a znovu bych se na to nepodíval.

Příliš dlouhé, příliš nudné. Scénář plytký, režisér moc kvalit zřejmě nepobral a scénář, který si napsal je pro dvouhodinový film nedostatečný. Havárii letadla, kterou to vše začalo, jsem nikdy neviděl divněji natočenou. Myslel jsem, že prostě nebyly prostředky natočit tak obtížnou scénu, ale ono toho asi chybělo víc, což je vidět během filmu. Hodina a půl v táboře, ve kterém sledujete šeptající zajatce, kterým tam občas vtrhne nějaký křičící Vietnamec se samopalem, který stejně tak náhle v klidu odejde. Tohle se opakuje donekonečna, smysl je mně záhadou. Režisér asi nevěděl, co by se mělo v tom táboře dít, tak to musel zaplnit rádoby vypjatými scénami, kdy Vietnamec na někoho nesrozumitelně řve a pak odejde. No, pak útěk džunglí, záchrana, přivítání zpět v armádě. Žádný dobrý dojem z toho filmu nemám. Jsou daleko lepší filmy ze zajateckého prostředí. Ani ten Bale, který se mně teď tak líbil v Yumě, mě tady vůbec neohromil.

Velká nuda

Fuj, konečně to mám za sebou. Já opravdu žasnu a nevím, co se k tomu dá napsat. Prostě Burton. Ale hodně šílenej Burton. Jo, je to Burton, vypadá to zajímavě, originálně, splašil do toho známé herce, nějakou tu hezkou hudbu, tak dáme 100%, ne? Myslím, že ne. Při natáčení tohoto filmu asi zešílel a ta šílenost se přenesla do toho filmu. Alespoň teda šílená nuda. Vidět to podruhé, tak z toho zešílím. Vlastně jak tak čtu ten můj text, tak už jsem možná zešílel. Napište mně prosím někdo, o čem tohle bylo. Já to totiž opravdu nevím. Na začátku byla ryba a skončilo to rybou. Bylo to o rybě? Asi ne. Bylo to zřejmě něco o životě, ale já vůbec nepochopil myšlenku filmu. Možná to na mě bylo moc složité. Pokud ano, tak se nemusím stydět a bez ostychu to nazvu kravinou a podle toho to také budu hodnotit. Nic to ve mě nenechalo. Jen únavu, znuděný výraz a další nevyplněná očekávání. (my dva se piere prostě téměř nikdy neshodnem, ale schválně to fakt nedělám:)

Vlak do Yumy

Z westernů moc oblíbených filmů nemám. Třeba takové klasiky jakými jsou Nesmiřitelní a Sedm statečných se mně nikdy moc nelibily. Ale své oblíbence mám. Film 3:10 vlak do Yumy by se do mých oblíbených dostat mohl. Čas a další zhlédnutí rozhodne. A když ne do oblíbených, tak alespoň do škatulky nadprůměrně dobrý film. Hlavní zásluhu zde nesou herci. Zrežírovat by tohle zvládnul každý průměrný režisér, ale Bale, Crowe a hlavní zabiják Foster udělali z filmu velmi kvalitní podívanou, jejíž vyvrcholení se mně opravdu líbilo. Croweův pohled poté, co zabili *** tamtoho, byl velmi přesvědčivý, expresivní (ano, slovní cizích slov je šikovná věcička), a hned bych tomu dal o 10% víc:) Je to fakt mezi 70% a 80%

Planetu opic považuju za nejlepší sci-fi film. Proč? Žádný jiný film nemá tak originální a téměř geniální myšlenku, kterou mu nikdo nemůže odepřít. Dobře, zmíním film Matrix? Jeho myšlenku můžeme také označit za geniální, ale zde ji tvůrci bohužel pohřbili do nánosu nesmyslů a debilit. Navíc tuto myšlenku vymyslel bůhvíkdo, kdovíjak dávno a podobná myšlenka byla i ve starších dílech, i když ne tak přitažlivě zpracovaná. Vrátím se ale k Planetě. Žádné příšery z kosmu, žádní roboti vysílaní z budoucnosti, žádní mutanti, žádné chaotické cestování časem a další výmysly, z nichž někeré si škatulku sci-fi vůbec nezaslouží. Ale to bych zase odbočil. Lidská civilizace je v úpadku a podle nejistých a složitých evolučních procesů ji nějak nahradily opice, z kterých jsme se podle té samé teorie vyvinuli. Zní to moc dobře a v tomto filmu to i tak dobře vypadá. Lidský druh dospěl na určitý vývoj a poté zničil svou moderní civilizaci. Lidé závislí na moderní technice si bez této techniky ani nedokázali rozdělat oheň a obstarat si potravu. Podle nějakého přírodního zákonu se v mezích několika staletí dostala na trůn vládce světa opice. Na vyšším vývoji, ovšem vzhledově stále opice. I tato myšlenka má samozřejmě své velké trhliny, ale je to myšlenka velmi působivá a jistě si zaslouží obdiv fanoušků sci-fi. Kniha od Pierra Boullea navíc zpracovává tuto myšlenku opravdu detailně. Četl jsem ji docela dávno a teď ji nemůžu najít. Film nezůstává oproti knize moc pozadu, ale i tak nemůže sdělit tolik, co kniha. Hudba, masky, atmosféra. Hlavní hrdina snažící se přesvědčit opice o své inteligenci, dokazovat svůj původ, atd. Moc se mně to celé líbí a musím hodnotit vysoko.

Také jsem nevěděl, co od toho čekat, ale ono je to opravdu zábavné. Dost jsem se u toho zasmál. Bylo zde nespočet vtipných scén a prostě se mně to líbilo. Má to velmi dobrou zápletku a dozvíte se, jak důležitá může být dobře napsaná předmanželská smlouva. Určitě jsem to neviděl naposled a můžu doporučit.

Burtonovo filmy mají svůj styl a většinou jsou hodnoceny velmi kladně. O to víc, když se spojí Depp a Burton. Nic proti téhle dvojce nemám, ba naopak, ale připadá mně, že se filmy tohoto dua automaticky nadhodnocují. Někdy se film prostě podaří, někdy ne, a tak to je. A může mít atmosféru jakoukoli a Depp může hrát jako Bůh, ale nesmí chybět příběh. Z toho mála, co jsem od Burtona zatím viděl, mně nejvíc v paměti utkvěl Střihoruký Edvard, kterého už jsem spoustu let neviděl. (Když teda nepočítám setkání v obchodě, kde byla hodnota tohoto filmu na DVD vyčíslena na čtyři stovky.) Velmi se mně líbil také Karlík a továrna na čokoládu, u Batmanů jsem vydržet nedokázal. Ospalá díra mě také neuchvátila. Naprosto nezajímavý a přiblbý příběh se směšnou zápletkou roztahanou do sta minut. Sice se svou atmosférou, ale když se nudíte, tak ani ta atmosféra nepomůže. Jako horor nevím. Já se u toho teda nebál. Občas jsem pocítil napětí, když jezdec někoho honil po lesní pěšině, ale to je normální. Hlavy padaly dost, dobře se na to koukalo, kostými pěkné, vesnička v ponuré atmosféře, ale přesto nuda. No, počítám, že podle názorů to nebude moc odlišné od Sweeneyho Todda. Opět hektolitry krve, uřezané hlavy, ponurá atmosféra Londýna a opět to má koukám hodnocení, jakoby to byl nejlepší film. No, nechám se překvapit. Je docela možné, že Burtonovi docházejí tvůrčí nápady, ale doufám, že ještě někde vyhrabe pár zapomenutých pověstí a že se mu něco podaří lépe, než tohle.

Lepší průměr

Padělatelská skupina židů má od nacistů za úkol padělat libry a dolary, za účelem způsobit ekonomický kolaps spojenců. Zajímavý příběh podle skutečnosti, který si filmovou podobu jistě zasloužil a nominaci na Oscara také. Film nabízí zajímavý pohled na tehdejší padělatelskou dílnu s tehdejší technikou. Dále s věrohodně napjatými vztahy mezi padělateli, z nichž ne každý je ochoten dělat pro Němce práci, která může rozhodnout válku v jejich prospěch. Za zkouknutí to jistě stojí.

Tak vidět tento film v době jeho premiéry a psát názor ne tehdy neexistující internet, dal bych zřejmě 100%. Ale přece jenom na mě takto starý film nedokázal zapůsobit tak, že bych musel hnát hodnocení velmi vysoko. A není se myslím čemu divit. Příběh dobrý, ale jak už se zde píše, třeba takové charakterové vykreslení postav zde znatelně chybí. Srovnání s tří hodinovým King Kongem od Jacksona je sice nesmyslné, ale v nejnovější verzi vás i zamrzí, když Konga zabijou. Přesto je to na svou dobu perfektní film, který má pro filmovou historii významnou hodnotu, a který vás i po tolika letech, v době počítačových efektů, před tou obrazovkou udržet dokáže. A i ty zastaralé filmové triky vás možná okouzlí. Za to si zaslouží nadprůměrné hodnocení.