hanjulka

Přišla jsem, viděla jsem...

Nejrůznějších filmů už jsem viděla poměrně hodně, ale něco takovéhoto fakt ne. Veřejně se přiznávám, že jsem to prostě asi nějak nepochopila...moc komplikací, zákrutů...prostě nevím. Hlavní myšlenka se mi líbila, ale celkově jsem spíš zmatená. Četla jsem celkem dostkrát, že se to pochopí spíše až napodruhé, ale nejsem si jista, že na to mám dostatek sil:) Když se nad tím zamyslím, tak to do sebe asi nakonec všechno zapadá...ale...divný příběh, divné postavy...divný film.

Přišla jsem, viděla jsem...

Terry Gilliam patří mezi režiséry, u kterých člověk ví, co může čekat. Tady je odpověď - všechno. U jeho filmů se totiž žádné meze fantazii nekladou. Je tak trochu šílený:) The Imaginarium of Doctor Parnassus mě potěšil. Ani moc zmatená jsem nebyla:) Faustovský motiv, dobří herci... Vím, že už to tady zaznělo a pravděpodobně ještě zazní -x krát, ale myslím si, že Gilliam si s Ledgerovou smrtí "poradil" tak, jak nejlíp mohl. Občas mi přišlo, že celé Imaginárium byl jakoby vytržené z té reality, ve které se to odehrávalo, jakoby tam nepatřilo. Z jiné doby...což je částečně pravda. Působivé.

Přišla jsem, viděla jsem...

Coool:P Robert Downey jr. zcela charismatický a uchvacující, Jude Law o něco míň, přesto nijak nezaostával. Jejich dvojce mně chtě nechtě připomínala House a Wilsona...ty jejich kouzelné dialogy:D Kdo čekal seriozní film, tak ten bude jistě zklamán. Ale já se bavila... Párkrát mi to přišlo fakt přehnané, prostě až moc (pila...). Musím pochválit Londýn - moc se mi líbil rozestavěný Tower Bridge:) Když jsem viděla trailer, bála jsem se, že to bude nějaký trapný akčňák. Naštěstí je to opravdu vtipné pojetí Sherlocka, který je tak cool, jak jsem nikdy nedoufala:))

Přišla jsem, viděla jsem...

Mé bezprostřední pocity po zhlédnutí The War of the Roses byly - krize, krize, prostě krize. U paštiky jsem chtěla skončit, pak jsem skončila cca 20 minut před koncem..nakonec jsem si těch dvacet minut pustila. A přišlo mi to příšerné...sem radši šla spat:) Asi mě něco přes noc osvítilo, neb teď tam opravdu zpětně vidím tu absurditu, ten těžce černý humor. Protože kdyby to nebylo točeno tímto způsobem, byl by to film pro nenormální lidi. Naštěstí není...i tak, byl to nářez. Bylo to kruté, nelítostné, nemilosrdné. Smutné. Moc smutné. Asi to budu posílat jako svatební dar:D

Přišla jsem, viděla jsem...

Meryl Streep je prostě dokonalá jakkoli, kdekoli a s kýmkoli. To jen tak na úvod:) It's Complicated je skvělý název, naprosto hodící se pro film...vyloženě vystihuje všechno:) Baldwina jsem si díky serilu 30 Rock v poslední době opravdu oblíbila, a i když mě jeho polonahá postava nijak neuchvacovala, s Meryl tvořil úžasné duo. Celé to bylo prostě příjemné, se skvělým hereckým obsazením, s příjemnou zábavou na úrovni. Ani mi nevadilo, že to bylo o nějakou tu generaci výš, než je člověk zvyklý...a ten čokoládový dort bude pronásledovat mé sny ještě pěkně dlouho:))

Přišla jsem, viděla jsem...

O The Princess And The Frog jsem četla už několikrát velkolepé články ve stylu "první černošská princezna", což mi přišlo tak nějak vtipné. Samotná pohádka je taková...hodí se mi ten výraz "klasická". Klasicky pojatá. Oceňuji zejména jazzovou stránku, která mě leckdy vyloženě bavila, také New Orleans bylo kouzelné. Líbilo se mi, že hlavní hrdinka, černošská princezna, měla úžasné "černošské" gesta:))) Co se mi nelíbilo, byl příliš záporný záporák v rasputinovském stylu...těch je už na můj vkus trochu moc:) Ale pěkné to bylo... :)

Přišla jsem, viděla jsem...

Away We Go je jiný film. Další z filmů na které by člověk měl být naladěn, jinak hrozí velké zklamání. Potěšila mě pro mě naprosto neznámá ústřední dvojce, kteří byli opravdu úplně naprosto normální lidi. Ale ten zbytek, co na svých cestách potkávali teda moc normální nebyl:) Na můj vkus potkali těch zvláštních lidí trochu moc...ale byla tam spousta úžasných momontů, které mě opravdu donutili přemýšlet. Filosofovat... :) Není tam nic objevného, přesto objevný je:) Sem celou dobu čekala, jak se to vyvine, kde ti dva skončí...a když jsem se dočkala, stačilo. Nic lepšího jsem čekat nemohla:)

Přišla jsem, viděla jsem...

The Proposal nezachránil ani sympatický Ryan Reynolds. Začátek mi přišel v pohodě, nadchl mě. Po příjezdu na Alašku jsem se trochu cukala. Na konci filmu mi v hlavě zaznívala jediná otázka - Proč. Už jsem se tu někdy zmiňovala, že nesnáším ty absolutně nereálné "vtipné" scény, kterých bohužel v druhé polovině bylo požehnaně. To, že je námět otřepaný, že člověk tuší, co bude, mě až tak nebere. Ale třeba věci jako tanec s babičkou v lese...to už jo. Občas mi ta snaha o aspoň nějakou dávku humoru přišla příliš kýčovitá. Možná chci moc, já nevím. Ale kdyby druhá půlka pokračovala ve stejném duchu jako první, bylo by to lepší. Bohužel.

Přišla jsem, viděla jsem

Geniální. Ano, geniální. Postava "V" v podání Huga Weavinga byla netradiční - je úžasné, že díky Weavingovi měl "V" charisma, emoce i skrz masku. Námět byl silný, jako většinou podobné, "orwellovské" náměty jsou. Film měl spád, postavy měly charakter. Teď zjišťuju, že nemám dost slov, abych popsala svoje pocity. Jednoduše...bavilo mě to. Hodně. Film má hloubku, obsahuje filosofická moudra, která jsou opravdu moudrá, Natalii Portman jsem celou dobu všechno věřila. Byla jsem zvědavá na konec, jelikož ten dokáže hodně zkazit. Naštěstí se stal pravý opak. Mám zážitek.

Přišla jsem, viděla jsem...

Management mi přišel na romantickou komedii poněkud depresivní. Už jenom toto znamená, že to není taková ta typická americká komedie. To je sice pozitivní, ale jinak nic moc. Steve Zahn je příliš toporný, příliš prostý, příliš milý. Aniston se až moc snaží... Kdyby ve filmu bylo pár kompromisů, byl by o moc příjemnější. Námět mě docela zasáhl, ale s odstupem času si myslím, že to bylo jen z důvodu momentálního rozpoložení...a taky zpracování nebylo nic moc. Slušný průměr, řekla bych...

Přišla jsem, viděla jsem...

Další film Karla Janáka. Tentokrát nemáme žádné nadržené teenagery, ale dobrodružnou komedii pro celou rodinu, která ovšem není dobrodružná, ani komediální, ani pro celou rodinu. Už dřív jsem si o Janákovi myslela svoje, po zhlédnutí tohoto...pokusu o...já ani nevím, jak to nazvat...si myslím, že by to měl zabalit. Jediná věc, kterou můžu pochválit, je hudba, která byla opravdu působivá. Jinak nic. Postavy mluví občas moderně, občas dobově, tak se i chovají. Prostě marná snaha. Celé mi to přišlo jako nějaká zoufalá recese. Už víc ne, prosím.

Přišla jsem, viděla jsem...

Na režijní počin Drew Barrymore jsem byla hodně zvědavá. Film má poměrně vysoké hodnocení, respektive vyšší, než bych očekávala - to jsem si myslela před zhlédnutím a tento postoj se nijak nezměnil ani po zhlédnutí. Prostě a jednoduše mě to nebavilo. První půlka vůbec, druhá půlka už daleko lepší. Film je hodně nevyvážený, herecký výkon Drew Barrymore je asi ze všech nejhorší, jelikož šíleně přehrává. Ellen Page je ale fakt dobrá:) Občas mi to přišlo vyloženě nelogické... Určitě to není film, na který se ještě někdy podívám, ale jsou tam některé momenty, které mi v hlavě utkvěly. Proto 50%.

Přišla jsem, viděla jsem...

...a nic. Ne, úplně nic, přesto... Trailer filmu The Lovely Bones jsem poprvé viděla v prosinci a hned jsem si naplánovala, že na to půjdu do kina. Nakonec jsem ráda, že kino padlo, jelikož tohle opravdu nepatří mezi filmy potřebující velké plátno. Herecké obsazení je dobré, Stanley Tucci opravdu děsivý, Susan Sarandon naprosto skvělá. Hlavní myšlenka je luxusní, ale co z toho Jackson udělal už luxusní není vůbec. První půlka v pohodě, pak se to začíná zvrhávat a upadat do ztracena. Konec úplně podělal, závěrečné "kiss me" mě téměř odrovnalo... Mohl to být skvělý film...a to je tak všechno.

Přišla jsem, viděla jsem...

Takže na začátku musím říct, že Bolt byl nejúžasnější animovaný pes, jakého jsem kdy viděla. Brala bych ho i doma:) Spolu s křečkem a kočkou tvořili krásné trio:) Bolt je hodně povedený animák...děj originální, "postavy" taky. Dokonce i vyjmečně nevadilo moralizování, nevyznívá nijak nuceně. Hudba od Powella seděla úžasně. Film o superpsovi se povedl a potvrdil mi, že z animáků jen tak brzo nevyrostu:) A začala jsem toužit po mluvícím psovi... :)

Maminka do mě už dva týdny hučí, že se na tohle musím podívat, že je to úžasné...jakožto hodná dceruška jsem poslechla...a tady mě máte:P Musím přiznat, že už dlouho jsem se takto nebavila. Není to ten typ komedie, kdy se člověk "řeže" celou dobu, přesto to stojí za to. Za celý film jsem nezkontrolovala čas, což je u mě opravdu výjimečné. Od začátku až do konce jsem sledovala celý neuvěřitelný příběh a stala se zapřísahlým abstinentem:D Věci jako tygr v koupelně, nahý Asiat, Black Jack...prostě dobré:D Líbila se mi ta absolutní nepředvídatelnost - vždyť to netušili ani hlavní hrdinové, kteří mimochodem byli úžasní:)) The Hangover rulezzzzzz:D

Tak tomuhle se, moji milí a drazí, říká odpad. Nečekala jsem od filmu téměř nic, přesto zklamal. A nezachránila to ani Anne Hathaway, kterou mám jinak docela ráda. Prostě od komedií čekám něco jiného. Třeba vtip, že. Uznávám, párkrát jsem ze sebe vydala zvuky, které by se teoreticky smíchu mohly podobat, ale to ovšem byly zvuky čirého zoufalství. Film je předvídatelný, nereálný, divný. Přesto existují horší - tudíž 20%.

George Clooney je pořád stejně úžasný a charismatický, jen ty jeho filmy to nějak kazí...konečně přišla výjimka. Up In The Air je film, ve kterém se nejen mísí satira s vtipem, ale ve kterém se skrývá i hodně tak trochu hořkého poselství. I když ze začátku jsem se moc nechytala, zhruba po polovině se vše změnilo a já jsem napjatě čekala, co bude dál. Když přišel naprosto klišoidní moment - člověk naráz na něco příjde a nehledě na to, kde je a co dělá, si jde za tím - naštvalo mě to. Což vzápětí ale úplně přešlo, jelikož nenásledoval žádný "happy end", ale něco mnohem hlubšího, svým způsobem i děsivějšího. U některých filmů mi filosofické kecy vyloženě vadí, jenže v tomhle byly tak dobře a chytře vymyšleny a vysloveny, že jsem je jen přivítala. Přesto všechno...neřekla bych, že toto je zovna oskarový snímek. Dobrý film, ale ne tak. Uvidí se.

James Cameron vykradl příběh o Pocahontas a vydělal na tom miliardy...přesto i já na něj budu pět chválu. Má očekávání od Avataru nebyly nejmenší...a mé nadšení nejmenší není také. Nad Pandorou jsem prostě žasla...dokonale vymyšlená planeta, propracovaná do sebemenších detailů - obyvatelé, flóra i fauna, všechno bez sebemenší chybičky. Dokonalé triky, dokonalý efekt. Pandora v noci...neměla jsem slov. Samotný příběh až tak originální není (viz výše:P), přesto jsem během filmu byla naprosto strhnuta tím, jak byl podaný. Jediné, co se mi na tom tak trochu nelíbilo, byl závěr. Zbytečně patetický, zbytečné klišé. Ale prostě...Avatar si právem vysloužil postavení jednoho z nejlepších filmů, jaké kdy byly natočeny, protože něco takového tu ještě nebylo a myslím, že ani dlouho nebude.

Už po několikáté jsem zneužila existence mého mladšího bratra, abych se koukla na nějaký pěkný animák. To jsem tomu dala... Celé to začíná moc pěkně, na počátku je neúspěšný malý vědátor, kterému věří jen maminka...začátek opravdu pěkný. Pak to ale začne upadat. Ještě u toho jídla všude jsem si občas říkala, že tam bych se i podívala. Jenže samotný animák postrádá vtip a takové ty prvky, které já osobně čekala. Vyjma Flintova otce a kouzelného kameramana. A to nejhorší přišlo na závěr. Myslím, že z něčeho takového jsem schopna mít noční můry i já, natož děti! Chodící pečená kuřata požírající lidi, bojující gumoví medvídci...o co komu proboha šlo?! A můj celkový dojem? Asi se jdu opít...

Po přečtení recenze jsem si tento film ihned zařadila do kategorie "must have". A teď musím říct, že nevím, jestli jsem někdy něco tak zvláštního viděla. Začali jsme se koukat tři, zůstala jsem sama...ale nestěžuju si. Sice typy hochů jako je Max fakt nemusím, přesto...celý film má určité kouzlo, samotná monstra jsou velmi dobře udělaná, působí mile, realisticky. Úžasná hudba...ale jsem prostě tak trochu zmatená. Tento film je prostě jiný, nedokážu to přesně popsat. Mám pocit, že za každou scénou se skrývalo něco mnohem hlubšího, než to, co se jevilo. Jediné, co mě opravdu zklamalo, byl konec, který mohl být jiný, pro mnohé si myslím přijatelnější, při kterém by se třeba i něco vysvětlilo...ale chápu, že takto to mělo nějaké určité kouzlo. Prostě zvláštní film:)

V létě toho bylo všude plno, já uchvácená z oficiálního, zcela efektního názvu "Up" jsem hned věděla, že to bude geniální...a ještě více mě potěšilo, že to opravdu geniální je. Příběh je těžce originální, postavy také. Člověk se zasměje, dojme...ach:) Když hned po úvodu přišel ten 10 minutový příběh, který by vystačil na celovečerák, téměř jsem slzela dojetím, což během filmu ještě několikrát. Dětem se líbí, protože je prostě pěkný, nám dospělým (hahahaha:)) z téhož dúvodů, a také proto, že tam najdeme něco víc...film obsahuje spoustu filozofie, spoustu myšlenek ze života, více či méně trpkých. Krásné to bylo...

Člověk, který se nikdy u ničeho nebojí, mi tot doporučil, jakožto opravdu "horor". Abych řekla pravdu, bála jsem se v podstatě jenom kvůli očekávání. Jakože pár šoků bylo, ale nic až tak zásadního. Líbílo se mi, že všechno bylo nakonec jinak, než jsem si myslela...když se na to dívám ze zpětného pohledu, ta snaha navést diváka určitým směrem mi příjde až příliš křečovitá, ale během jsem si ničeho nevšimla:) Je to vcelku krátký, ničím nevybočující ani nepobuřující....průměr.

Můj první 3D zážitek...nevím, jestli si všichni okolo mě měli také tendence "šahat" na sněhové vločky:) Na Vánoční koledu sem se moc těšila a rozhodně jsem měla na co. Začátek mě krásně naladil, dojal. Jak hudba, tak to, že se v postavách dali opravdu poznat ti herci, co je hráli. Prostřední část bych ale mladší dětem nepouštěla, jelikož mi příjde možná až zbytečně moc děsivá. Konec zase krásný, byla jsem dokonale Vánočně naladěná, což ale bohužel rychle přešlo...a taky musím říct, že 3D opravdu stojí za to:)

Na tento film jsem se chystala už opravdu dlouho, nejen kvůli mému oblíbenci Smithovi a dnes konečně nadešel den D, hodina H a minuta M...a jsem nadevše spokojená. Samozřejmě, film dokonalý nebyl. Občas to bylo "až moc", moc patosu, melancholie, deprese...od čeho jsou dramata, že. Nicméně celkový dojem z filmu je takový, že já na tyhle věci dlabu. Během filmu mě mrazilo, byla jsem dojatá...na začátku je trochu předestřenu, o co vlastně jde, ale to, že člověk všechno zjistí až během, má své určité kouzlo. I to, že tuší, co nastane. Také bych pochválila hudbu, jelikož úžasně podkreslovala situaci. Příběh samotný je opravdu silný a ty věci, jakože by se takhle nikdo nezachoval atp. mě vcelku štvou, jelikož když se v nějaké filmu objeví člověk, jež je absolutní zlo, nikdo ani nepípne. Tady je člověk, který trpí tím co udělal, i když to nebylo úmyslně, a dělá něco nepředstavitelného...neskutečně dobrého a naráz je to nereálné. Netvrdím, že znám někoho, kdo by byl tohoto schopen, ale připouštím, že by někdo takový mohl být...

Tohle opravdu mohl být témě dokonalý film, kdyby se příběh odvíjel stejně úžasně jak triky...ale na to se u filmů tohoto typu moc nedbá, což je chyba. Efekty byly dechberoucí, dokonalé. Mizející svět a to všechno okolo...nemám slov. Zato ale ten zbytek. Občas spíše úsměvný, než cokoli jiného. Tu předvídatelnost bych odpustila, ale ty kýče už ne. Nevím, proč vždycky všichni hrdinové, kterým zbývá asi ještě deset sekund na záchranu lidstva, musí ještě během těch deseti sekund prožít dojemné okamžiky se svými blízkými. A taky, jak je možné, že vždy prchají a těsně za nimi se vše hroutí, zůstává jen zkáza...trochu autentičnosti, prosím. Kdyby tento film měl v popisku "komedie", dala bych víc...takhle si myslím, že 70 % je tak akorát:)