Bisma

Crazy komedie umírněná dobou. Tak by se dal nazvat tento řekl bych výborně zpracovaný snímek, se vstupy z věznice jako ze samého života. A že ten vtip to má.

Výborný film, který dnes již tolik nemusím, ale zná ho snad každý a dříve jsem ho přímo zbožňoval. Především Filipovský je perfektní, ale i ostatní, samí výborní herci. A navíc scenáristický nápad je také vynikající.

Pana Růžka jsem nikdy jako herce nemusel, i když rozhodně hrát umí, to ano. Částečně to dokazuje i zde, ve filmu, který by mohl být silně deprimující, ale přesto z něj cítíte nějakou uvolněnost bez prožitku socialistické reality.

Film jakoby z reality, i když to ještě u nás není tak hrozné, na druhou stranu jako upozornění a nebo k zamyšlení ten film určitě vhodný je a další přínosnou věcí, tentokrát filmařskou, je to, že zpočátku hlavní postavě fandíte, až jí čím dál více ke konci filmu všechno to zžité přejete.

Ne moc povedený film. Co do reality si myslím že má blízko, ale není zde postaven jasný děj, který by mohl více zaujmout. Všichni herci jsou příliš nevýrazní.

Výborně zkomponovaný film s dokumentem dohromady. Nebýt těchto skutečných vstupů pana Horyny, asi by film za moc nestál a stal by se opět traumatizujícím studentským filmem, jako již hodně takto natočených. Tímto má ale snímek takřka perfektní kvality.

Ten film je vyloženě syrový s vyloženě tradičně syrovým Miroslavem Krobotem, který, ač divadelní režisér, už zapadl mezi herce jedněch rolí. Námět rozhodně nen originální, v osmdesátých letech jsme měli Půl domu bez ženicha, který jako by námětem byl stejný jako Dům, zpracováním však už rozhodně ne. Ale celá situace je dost reálná na to, aby měl film uznání, i když trocha radosti by tu neuškodila.

Naštěstí, i přes vnucené komunistické myšlenky a zdravý rozum se na film dá dívat takřka jako na dokument. Myslím, že zde přes příkaz zůstali hlavy chladné a natočil se kvalitní takřka dokumentární film o jedné tragédii.

Z toho filmu na jednu stranu člověk cítí dobu padesátých let, ikdyž děj se odehrává v 17. století. Na druhou stranu nemáme asi žádné další lepší zpracování Psohlavců, a i kdyby toho nebylo, minimálně historické reálie jsou, myslím, plně zachovány.

Film má v sobě opravdu podtrhující atmosféru doby, která jako zázrakem zde není cítit, a přesto o ní víte. Jak vedlejší soukromý děj, který mimochodem převažuje, tak i profesionální jsou zpracovány skvěle. Snímek je sice ponurý, málo mluvný, ale jakoby to v něm skrývalo tu pravou podívanou.

Na první pohled je to film, který vůbec nepůsobí natočený v českém prostředí. Je zde zbytečně moc melodických situací, a i když tušíte nějaký průšvih mezi nejlepšími kamarádkami, nakonec vás konec přivede tam, kde jste to očekávali. Ani Jitka Schneiderová, Oldřich Vízner či Michaela Kuklová nemohli tento film pozdvihnout.

Otřesný film, a to jen pro několik desítek vteřin záběrů Kremlu a komunistické správnosti. Film i bez těchto sekvencí je slabý, bez nějakého drama. Možná že když v něm hráli méně známí herci, chtěli tvůrci docílit autentičnosti, což se částečně povedlo, ale celkový obraz filmu je k zatracení.

Ničím výjimečný snímek, který chce být vyloženě Vláčilský. Jediné, co je na něm k uznání, je jeho délka, která i tak je ale možná zbytečně dlouhá.

Stará kriminálka, kterou jsem viděl několikrát a ve které mi stále uniká děj. Není tak populární jako jiná, nicméně je precizně zpracovaná, a to nejen kvůli vrahovi, kterého vůbec neodhadnete a je to opět snad ten poslední možný člověk v ději.

Je to velké drama, které se ale ztrácí v celkově ponuré atmosféře filmu a zpočátku jsem se musel hodně orientovat v postavách. Určitě se snímek povedl, ale chybí tomu nějaká lepší akčnost.

Nic moc

Zpočátku nudné drama, ke konci plně nedívatelný film, který snad už postrádá úplný smysl. Není to ani dojemné, ani vážné. Vančurová s Harapesem navíc působili jako by byli den před smrtí.

Člověk by musel říct, jak je takový film směšný, ba trapný, hlavně s metodami vyšetřování. Ale pokud se na to budeme dívat jako na film, nebo detektivku pro děti, tak to zase na naše poměry vůbec není špatný. Takže rozporuplný dojem z toho mám, protože od distributora to tak zřejmé není, komu má být film určen.

Na svou dobu rozhodně moderní pohádka, plná barevnosti. Nápad s groteskou je perfektní, horší už je, takřka trapné, zpracování. Dnes už tento fil není ani pro děti, ano pro dospělé a míří do zapomenutí trochu avantgardnějšího umění.

Na dětský film to má hodně daleko, není to vlastně vůbec dětský film, ale protože ta rovina se zde prolíná, tak se na film dá dívat ne tolik kriticky. Ale působí reálně s vypořádávajícím se koncem války, hlavně s reakcí obyvatel jedné vesničky.

Myslím že laťka filmu se po prvním úspěšném dílu drží stále vysoko, takže nejsme svědky upadajících "dvojek". Myslel jsem, že úsek dovolené v Maroku bude jen epizodní záležitostí, nakonec se z toho stalo hlavní pouto filmu, a ikdyž mám radši české prostředí, a to i ve filmu, tak jsem si zvykl. Jednička pro mě bude v rámci těchto dvou filmů lepší, ale i tak tato podívána stojí za to.

Tento film musím hodnotit kladně. Sice zpočátku se mi vůbec nezamlouvá, na druhou stranu ale zanechává určitý dojem neprobrané látky, tedy alespoň na filmovém plátně a servítek si také moc nebere. Jedinou větší chybu vidím v tom, že v druhé části filmu jsou zbytečné hluché pasáže, nijak zábavné.

Ve filmu je celkem překvapivý postoj oběti, který vůbec nekoresponduje s běžným člověkem. Nakonec se z něj vyklube pravý opak, aby nám děj nabídl úplně jiné řešení. Tvůrci se snažili o vyobrazení psychiky člověka z jednoho pólu k opačnému, což se jim sice povedlo, ale celkově film nezanechá hluboký dojem.

Film má v sobě syrový náboj, který přechází v reálnost. Zpočátku to vypadá na nevinné přepadení, aby se ukázala zrůdnost vyšinutého mládence. Na snímku se mi, hlavně tedy ke konci, líbí dvě roviny vyšetřování - jedna hbitější v podání L. Zedníčkové, druhá klidnější a sofistikovanější v podání O. Vlacha. Konec s Taťjánou Medveckou trochu připomíná americkou krimi, ale na tomto filmu to nijak neubírá na kvalitě a celkově se jedná na televizní výrobu na slušný počin.

Takový umělý film, který se snaží upoutat jen barevnými dekoracemi, ale to rozhodně nestačí. Jediné "povedené" scény jsou ty ze školy.

Perfektní komedie. Sice s prvky nastupující oslavy armády, zato se ale člověk nasměje. Především myslím, že to je originálně a vkusně natočené s výtečným Sašou Rašilovem.