Bella

U Black Swan jsem se celkem rozmýšlela, jestli dát 70 či 80 %. Nakonec jsem byla hodná a dala 80 – ale to hlavně kvůli Natalie Portman. Žádný herec mě v tomhle filmu tak nepřesvědčil jako ona. Vincent Cassel, Winona Ryder, Mila Kunis ti všichni byli fajn, ale Natalie Portman byla prostě mnohem víc. Některé děsivé scény byly dobré, na mě tam však bylo až moc krvavých a taky přímých sexuálních scén. Tohle bylo podle mě dost zbytečné, akorát mi to kazilo zážitek. Závěr se mi celkem líbil; přesto něco chybělo. Nějaká hlavní myšlenka či pointa. Než jsem Black Swan viděla, myslela jsem si, že má velkou šanci získat Oscara. S jistotou nemůžu říct, který snímek cenu akademie získá, pro mě však Black Swan oscarový film není.

Ani se nedivím, že Colin byl za tuhle roli nominován. Jeho výkon byl tak přesvědčivý, že jsem mu všechno baštila. Už tak jsem ale nežrala, že byl pro ostatní tak přitažlivý, protože vypadal opravdu hrozně. Taky scéna, kde dostane infarkt mi přijde zbytečně zdlouhavá. Julianne Moore se mi tu líbila, jen nechápu, proč vybrali Američanku – i když přízvuk věrně napodobila -, když by bylo přeci jen jednodušší obsadit nějakou dobrou britskou herečku. Stejně tak Nicholas Hoult, který měl roli obrácenou. Ale musím ho pochválit, už dávno to není ten kluk, co zabil kachnu pecnem chleba. Jinak příběh i hlavní myšlenka se mi líbily, stejně jako hudba. Možná by se mi více líbilo, kdyby se příběh víc zaměřil na minulost a setkání George s jeho láskou. Na druhou stranu mě scénáristé potěšili, že nekomplikovali děj znovuoživením vztahu Charley a George.

Ewan

ILYPM je pěkná romantická komedie, ale kdyby hlavní hrdinové nebyli gayové, dala bych asi procenta dolů, protože by to byla obyčejná love story. Takhle je alespoň něčím odlišná, což je pozitivum. Ústřední dvojice mě překvapila; pár Carrey – McGregor bych opravdu netipovala. I když jsou oba dva dobří herci, jako pár se k sobě moc nehodili. Kdybych měla někoho škrtnout, byl by to určitě Jim Carrey, protože Ewan McGregor tu byl famózní. Jeho herecký výkon mě z celého filmu nadchnul asi nejvíce. Celkem dobrý příběh, ale hodně neuvěřitelný, fakt se mi moc nechce věřit, že je to podle skutečných událostí.

Ze začátku Casanova vypadal jako klasický film o proutníkovi, který se však zamiluje a snaží se svou vyvolenou získat... Tenhle příběh bych i brala, i když je to ohrané téma. Ale z tohoto filmu se stalo něco děsivého. Horší než banální a předvídatelný příběh jsou pokusy o vtip, které se tu objevují v hojné míře. Spousta scén, které měly být vtipné, mi tak vůbec nepřišly. Je to škoda, ze začátku jsem film bodovala více, ale čím déle jsem se dívala, tím to bylo horší.

Klasického Mr. Beana mám ráda a myslela jsem si, že tenhle film bude v podobném duchu. Čekalo mě však jen obrovské zklamání. Samotný Bean by ještě šel, ale příběh okolo něj byl hrozný. Zápletka s Rodenem a jeho synem byla asi nejhorší. Samé trapné náhody a vtipy skoro žádné. Jediné, co se mi líbilo, byla scéna, kdy začíná premiéra filmu a Beanovi se povede místo něj ukázat diváků svůj film. Jinak je to ale ztráta času a už bych se znovu nepodívala.

Fred Claus

Myslím, že dobrých filmů o Santa Clausovi není moc a Fred Claus patří určitě k těm horším. Možná ještě na začátku, kdy sledujeme bratry Clausovi jako děti, jsem dávala filmu šanci. Ale Čim Čim odletěl a s ním i mé naděje. Nijak mě nezaujal vztah mezi Fredem a jeho holkou ani vztah Freda a jeho bratra. Sem tam se možná objevil nějaký vtip mezi skřítky, ale to je tak všechno. Dost mě překvapilo, že se zrovna v takovémto filmu objevil Kevin Spacey a Rachel Weisz. Řekla bych, že je to krapet pod jejich úroveň.

Film Ženy nakonec nebyl taková blbost, jak jsem si myslela. Ale přišlo mi, že děj je podobný jako v každém druhém filmu a nic nového nám skutečně nepřinese. Víc mi ale vadilo, že postavy byly tak o deset let mladší než jejich představitelky a šlo to opravdu hodně vidět – mám na mysli hlavně Meg Ryan a Annette Bening. To, že se ve filmu objevují jen ženy, mi přišlo naopak zajímavé. Ale žádná vtipná či dojemná scéna mi v hlavě neutkvěla.

Nemyslím, že BC & SK je špatný film, ale mně na něm hodně vadily ty dlouhé scény, kdy se nemluvilo a jen hrála hudba. Taky se mi nelíbilo, že ti dva nemohli ani chvíli žít počestně a že se dokonce dělili o holku, nebo co to mělo být. A celkově znám westerny, které se mi líbily mnohem víc. Ale zas na druhou stranu myslím, že Redford a Newman jsou dobrá dvojka.

Film mě zaujal hlavně svým námětem a ten mě i nakonec zklamal. Čekala jsem, že scénárista bude o lucidním snění vědět trochu víc. Takhle to vypadalo, že si jen přečetl definici a dál si vymyslel, co chtěl. Byla bych mnohem radši, kdyby se víc držel pravdy. A i kdybych pominula tohle, příběh je takový mdlý a vcelku nudný. Nezachrání to ani zajímavé obsazení. Právě od filmu, kde hraje Martin Freeman a Simon Pegg bych očekávala více.

Life of Brian se mi těžko hodnotí, protože jsem velká fanynka Flying Circus, a tak nejsem objektivní, jak bych chtěla. Musím přiznat, že mě film trošičku zklamal; nebylo moc scéna, kde bych se válela smíchy tak jako u Létajícího cirkusu. Přesto je tam spousta skvělých okamžiků, které si ráda zopakuju při dalším zhlédnutí. Nejvíce se mi tu líbil asi Terry Jones jako matka Briana nebo Michael Palin jako Pilát. Dobrý byl i výběr Grahama Chapmana na roli Briana. Z Pythonů se na něj podle mě hodil nejvíc.

Když jsem viděla to obsazení, říkala jsem si, že to vůbec není dobrý nápad. Ale díky skvělé Julie Walters jsem neviděla paní Weasley ale herečku Evie. S Rupertem už je to trochu horší. Nevím, jestli ten nepřítomný výraz tak dobře zahrál, nebo se prostě jinak tvářit neumí. Ale i kdyby to bylo jeho hereckým neuměním, jeho póza se do příběhu dobře hodila. Líbilo se mi, že se tvůrci vyhnuli tragickému konci, který se tu podle mě nabízel, ale vyzněl by jako ubohé klišé. Nesmím ještě zapomenout na Lauru Linney, která si tu zahrála opravdu příšernou matku a zahrála si ji výborně.

I když je Malá mořská víla spíše novější tvorba (než třeba Popelka či Sněhurka), myslím, že je to od Walta Disneyho jedna z nejpovedenějších pohádek. Hlavně je tu něco, co u některých Disneyovek (a pohádek celkově) postrádám. Jsem vděčná alespoň za nějaký náznak průběhu vztahu mezi princem Erikem a Ariel. Ne jako u Popelky, kdy se princ zamiluje na první pohled a to Popelka ani nemusí otevřít pusu. U Ariel je to jiné, i když je pravda, že první setkání těch dvou tomu moc nenasvědčuje. Kromě toho se mi samozřejmě líbily písničky, které u Walta Disneyho nesmějí chybět a taky komické postavy zvlášť legendární Sebastian, kterého jsem měla vždycky nejradši.

Asijské filmy skoro neznám. Už dlouho jsem měla chuť se na nějaký podívat, takže jsem byla ráda za Bílého draka, i když to asi nebude úplně klasika. Taky jsem byla ráda, že to není jen akční film ale hlavně parodie a romantika. A to všechno bylo perfektně svázané dohromady. Bylo to určitě jiné než americké parodie, kdy film jede v kuse v tomto žánru. Tady se vtip, romantika, drama a taky akce tak hezky prolínají. Nejlepší bylo asi znázornění vztahu dvou hlavních hrdinů, které mě opravdu zaujalo a přišlo mi dost přesvědčivé. A všechny scény s ptáčátkem jsou samozřejmě super.

Vdaná snoubenka má obsazení, které mě moc nezaujalo (ani na Colina F. v tomto typu filmů nejsem moc zvědavá) a hlavní zápletka už vůbec ne. Přesto jsem byla vcelku mile překvapená. Uma T. mě celkem bavila, její partner už moc ne. Jako film na jedno zhlédnutí, když je nuda, je tento snímek dobrý. Škoda jen že se příběh více nesnažil vyhnout dějovým klišé.

Na třetí díl Shreka jsem neslyšela moc pozitivní ohlasy, a tak jsem byla připravená, že kvalita půjde dolů. A taky šla, a to hodně. Škoda že místo na kvalitní scénář vsadili tvůrci radši na laciné vtípky. Samotná hlavní zápletka by nebyla špatná, bohužel ale nestačila na to, aby celý film utáhla. Jediné, co se mi snad líbilo, byla postava Merlina. Škoda že trojka vůbec vznikla, troufám si tvrdit, že by stačil první díl.

FOTR

Z Fiddlera jsem znala jen pár písniček, co jsem viděla na youtube. Ty mě ale nalákaly, abych se podívala na celý film. Trochu mě zklamalo, že se hodně zpívalo spíš na začátku, ale ke konci už písniček ubývalo. Taky jsem si myslela, že konec bude o dost veselejší. Celou zápletku s vyháněním židů jsem tak nějak nečekala. Ale tím nechci říct, že by se mi kvůli tomu film nelíbil. Naopak, bylo to akorát o moc dojemnější než jsem čekala. Nejlepší je hlavní postava Tevye, který nás provází příběhem. Taky se mi líbilo, jak si všechny tři dcery našly manžela a vždycky to bylo o něco horší. Fiddler On The Roof je krásný muzikál, u kterého mi ani nevadila ta délka.

Na Předčítači se mi líbil hlavně originální příběh a kontroverzní hlavní hrdinka. Hanna byla dost šílená, ale velmi zajímavá postava. Moc jsem nebyla spokojená s Ralphem Fiennesem, nevěřila jsem, že je starší já mladého Michaela. Konec byl velmi předvídatelný, což je škoda, ale jak jinak by to mělo dopadnout? Dávám 70 %, kdysi jsem tolik procent dávala filmům, které se mi moc nelíbily. Předčítač je kvalitní snímek, přesto mu chybělo něco, abych dala víc.

Tajemný let se od začátku tváří jako dobrý film, ale je to jen bublina, která nakonec praskne. Podle mě by Tajemný let měl mnohem déle zůstat tajemný a jak to vlastně všechno je, mělo být prozrazeno později. Hra na kočku a na myš v uzavřeném letadle mě nijak nenadchla a závěrečná scéna, kdy Jodie nese v náručí svou dceru mě svou kýčovitostí až znechutila.

Až na výjimky nemám české filmy ráda, přesto se mi Ženy v pokušení, dá se říct, líbily. Asi hlavně proto, že se nepodobají typickým českým filmům a jejich humoru. První půlka mi však připadala slabší, druhá mě už bavila mnohem víc. Konečně děj nabral spád a dokonce i vtip. Závěr mě už zase nebavil, protože byl takový, jak jsem čekala a já bych byla mnohem radši, kdyby mě něčím překvapil. Ale i tak musím uznat, že na český film má snímek zdařilý a vcelku originální scénář a hlavně moc pěkný soundtrack.

Velmi těžko se mi píše názor zrovna na tento snímek. Byl velmi odlišný od jiných romantických filmů, které jsem viděla. Skloubení komedie a dramatu bylo zajímavé, nejzajímavější byli však obě hlavní postavy, které jsou i přes své „zvláštnosti“ sympatické. S citlivou, masochistickou Lee jsem prostě musela soucítit a fandit jí, když se snažila dokázat lásku panu Greyovi. Celý příběh mě nadchl až na scénu u konce, kdy Lee tři dny nehnutě sedí v kanceláři za stolem. Tohle mi přišlo trochu přehnané, i když to splnilo svůj účel a zase na druhou stranu, když si pan Grey pro Lee přišel a vzal ji do náručí, hned jsem pookřála. Podle popisku v programu bych určitě nečekala tak příjemné překvapení.

The Way We Were

Barbra Streisand a Robert Redford – to je vskutku dobrá dvojice. Ale myslím, že Barbra tu měla krapet navrch, už díky zajímavější roli. Přesto je mi líto, že se děj netýkal více jejich prvního setkání. V té fázi mi jejich vztah přišel nejzajímavější. Dál už to bylo to samé pořád dokola. Taky by se mi více líbil, kdyby se příběh víc zaměřil na jejich politické střety nebo na politiku obecně. Právě totiž politika té doby mě zajímala snad víc než jejich milostný vztah.

Pro oba díly Doktora Živaga mám jen dvě slova a to: velmi dojemné. Měla jsem na krajíčku už v závěru prvního dílu a naplno jsem bulela na konci dílu druhého. Kromě toho, že jsem byla dojatá, se mi líbilo hlavně herecké obsazení, ale spíše „vedlejší“ role. Nejlepší byl pro mě Kris Marshall, který mě úplně nadchl. Nikdy jsem ho ve vážné roli neviděla a tady byl naprosto famózní. Uměl zahrát jak prostého, naivního chlapce Pashu, tak obávaného Strelnikova. Líbila se mi i Tonya v podání Alexandry Marie Lary. I když mám Keiru Knightley moc ráda, tentokrát bych neřekla, že to byla role úplně pro ni. Pominu-li to, že nevypadá vůbec jako Slovanka, nehodí se k Hansovi Mathesonovi. Přišlo mi, že mezi nimi není žádná chemie, žádná jiskra, prostě nic. Možná to bylo zaviněné i příběhem, kdy jsme ani pořádně neviděli, jak se Lara do Yuryho zamilovává. Prostě se mě jejich vztah moc nedotkl a to je škoda; příběh mokl být ještě působivější. Jinak se mi moc líbilo Slovensko a další místa, kde se natáčelo a taky hudba byla moc krásná.

Souboj Titánů se mi vcelku líbil a to hlavně proto, že jsem myslela, že to bude jen samá akční scéna, bitka, maso a krev. A kupodivu to bylo i o něčem jiném. Taky jsem byla spokojená se závěrem, kdy Perseus nedostal princeznu a půlku království k tomu, ale odletěl si na Pegasovi někam v dál. Vůbec mě nenadchli herci Liam Neeson a Ralph Fiennes, které mám jindy moc ráda. Možná to bylo tím, že jsem je jen viděla a místo nich mluvili nějací jiní lidi.

Meryl vs. Dustin

Nikdy jsem na tenhle slavný film nebyla zvědavá a taky celou půlku filmu jsem byla skeptická, pak už mi to ale nedalo, že jsem si dokonce brýle vzala a zjistila jsem, že je to vskutku pěkný film. Pak už jsem celou dobu fandila Dustinovi Hoffmanovi a nesnášela Meryl Streep. A konec byl bezvadně vyřešen; prohra se náhle mění ve výhru a happyend.

Ptáci v trní mají zbytečně moc dílů. Polovina by podle mě klidně stačila. Líbily se mi asi jen první dva díly, dál jsem to prostě dokoukala. Příběh zamilovaného kněze je sice zajímavý, ale zabývat se tím šest dílů je prostě příliš. Taky bych vybrala jinou herečku pro hlavní roli. Za prvé, vůbec si nebyla podobná se svým dětským já, a za druhé byla celkem nesympatická. Dál mi vadily kostýmy. Moc jsem nevěřila, že se to odehrává v 20. – 60. letech. Připadalo mi to spíše jako léta, kdy se to natáčelo.