depony
Cars
A to nejsem automobilový nadšenec
Už dlouho mne nic tak nepřekvapilo. Nic jsem od toho nečekal a pak se objevil Blesk, Doktor a Sally a zajímavý příběh o zkrocení divoké a egoistické povahy na úkor přátel a fair play hry. Ani jsem neměl pocit, že by tenhle film byl vlastně pro děti. Nebo zda ho pochopí správně. Každopádně si to za skvělou animaci a působivý příběh zaslouží plný počet:)
Le Diner de cons
Otázkou je, kdo je ten blbec?
Francouzské pochopení stavu věci je mi celkem sympatické. Jejich komedie využívají hodně mezilidských vlastností, zkažeností, které parodují, zvětšují a dokáží si s nimi pohrát. Blbec k večeři je velmi zajímavým, pomalu plynoucím filmem nebo se takovým alespoň zdá být. Jenže pak se najednou začne divákovi otevírat monstrózní absurdita některých lidí, kteří zvou ony "blbce" a blbec sám si na určitou dobu získá status "miláček". Vysvětlovat pointu "blbec k večeři" není potřeba, stačí film vidět a každý okamžitě pochopí. A konec? Konec je závěrečným shlukem hloupých náhod nebo spíš nehod, neporozumění a situací ala "to máš za to, potvoro!" :)
Jackie Brown
Další drsná ženská hrdinka
Konečně jsem měl možnost vidět Jackie Brown a mám z toho dobrý pocit. Quentin T. udělal kus dobré práce. Po 4 pokojích je to druhý film z jeho tvorby, který vidím a zatím jsem nebyl ani jednou zklamaný.. jen tak dál:)
Skvělý herecký team ve filmu plném padouchů, neřádů, falešných přátelství a podobných sociálních neduhů. A pak hromada peněz, po kterých jde víc lidí než by bylo milé a přijatelné.
Cruel Intentions
Intriky, podrazy, láska a smrt
Cruel intention jsou plné emocí a zvratů. Když jsem je viděl poprvé, díky skvělému hudebnímu doprovodu jsem měl možnost i já propadnout emočnímu vzplanutí. Sympatie střídaly znechucení, postupně se vybudoval jakýsi vztah k ústřední dvojici, která původně až tak ústřední nebyla a pak následoval drsný návrat do reality, doprovázený i slzami. Ačkoliv se jedná o americký snímek s americkými mladistvými herci, jejichž fyzická krása za normálních okolností je určující víc než herecké nadání, tak zde se před kamerou objevili samí talentovaní jedinci. Bylo se nač dívat a dalo se tomu i věřit pro důvěryhodnost jejich hereckých výkonů.
V podstatě je tenhle film o poněkud jiné drsné realitě života mladých lidí kdesi v Americe ... i když s trochou přetransformování by se takový vztahy daly aplikovat asi na jakýkoliv kontinent a stát. Někdy jsou naše známosti prostě příliš nebezpečné.
The Librarian: Quest for the Spear
Jedna blbost za druhou
Hrot [nebo chcete-li Kopí] osudu mělo pro mne ze studijních důvodů celkem velký význam. Proto jsem se těšil na film, který by si pohrál tak trochu s tímhle posvátným artefaktem, něco si trochu "přikoření" fantazií a mohlo z toho vzniknout něco zajímavého. Bohužel "kuchař" to s oním "kořením" přehnal, navíc zcela nelogicky pospojoval dohromady, díky velmi chabým speciálním efektům a dialogům tak film ztratil na poutavosti, občas se snažil přejít do rádoby komedie a po skončení nezůstalo téměř nic, jen zklamání, ale o to větší.
Mám rád svět fantazie, nejsem striktně pro držení se historických faktů, když by to mohlo obohatit příběh, ale pokud to dopadne stejně jako Flynn Carsen, akorát to naštve.
Les Douze travaux d'Astérix
U Osirise a Ápise!
Dívej se mi do očí! Jedna z těch nejvtipnějších filmových provedení Asterixových dobrodružství. Dvanáct jedinečných úkolů "hodných samotných bohů", které Asterix v doprovodu věrného přítele Obelixe zvládají levou zadní a navíc s vtipem, který nejednoho diváka pobaví. Asi nejvtipnější byl úkol porazit byrokratického šimla pomocí dotazníků, vyhlášek a nařízení. Tak nějak to asi vypadá na našich úřadech :)
Gran aventura de Mortadelo y Filemón, La
Ale pořádní dementi
Škoda písmenek na tuhle hloupost stupidního rázu, kde hlavní postavy jsou dokresleny i svým vzhledem k totální demenci, kdy dialogy nepřesahují úroveň IQ 10 a kde cokoliv je jen zbytečností, která měla nejspíš za úkol pobavit. Bohužel spíš uráží divákův vkus a bojuje velmi úspěšně o titul "Nevkus filmového plátna" s takovými "jedničkami", jako jsou např. Klub sráčů. Někdy i evropská filmová tvorba sejde z cesty, škoda!
Wimbledon
Život nejen na kurtech
Kirsten s tenisovou raketou, Paul se svým Já, když si promlouval do duše, šílený agent, hrající na dvě strany, tenisový kurt, rozhádaní rodiče, vypočítavý bratr a britský smysl pro humor. Miluju britské komedie a tato byla vyvedená. Odkazy na společné autory Nothing Hillu či Lásky nebeské jsou zavádějící - a dle mého zbytečné. Tenhle film si umí udělat dobré jméno sám i bez "odkazování". Líbilo se mi to ... moc! A má to skvělou hudbu:))
Alien: Resurrection
Vetřelec Mesiášem?
První vetřelec, u kterého jsem se víc zasmál než bál. Tak nějak ten konec mi přišel naprosto příšerný, bláznivý, vetřelcův mutant byl přes svou obludnost roztomilý a celkově jsem měl dojem, jestli se kvůli tomu Ridley Scott neobrací v hrobě, kdyby v něm už ležel. Ztratilo to svou temnou atmosféru ... Riplyovou měli nechat mrtvou a nekřísit, co už moc křísit nešlo. Škoda.
Memoirs of a Geisha
Japonská kurtizána po americku
Věřím, že kdyby tento film byl vyroben těmi, kteří tomu naprosto jasně rozumí [chápej Japonci], věřím, že by to mohlo dosáhnout úspěchu jako třeba Klan létajících dýk nebo Tygr a drak. Přiznám se, že ačkoliv obsazení bylo skvělé, tak americké růžové brýle absolutně zdeformovali krásu tohoto jinak jistě velmi dobře zpracovatelného tématu. Navíc mne neskutečně rozčilovala angličtina z úst rodilých Japonců, která ubírala filmu na věrohodnosti. A tak se můžu kochat jen barvami ... a to je trochu málo.
Čert ví proč
Po čertech vtipná pohádka
Pro mě asi nejlepší novodobá pohádka. Boris Hybner jako cynický a sarkastický šašek je úžasný, Štěpán Kubišta coby princ je okouzlující, Lucifer vychytralý a Iva Janžurová jako kořenářka Apolena je báječná. Její story s houbičkami bylo hrozně vtipný. Konečně hrál Liška něco, co mu sedí - opět idiota, ale v čertovské kůži. A "husopaska" Eva Holubová s Jirkou Lábusem byli úžasně prohnaní a falešní. Prostě 9 z 10 [a to se na pohádky už moc nedívám].
Monster-in-Law
Nejen tchýně byla příšerná
Zbytečné, trapné a smutné. Jennifer sází na svou krásu, což ji neberu. Ale jinak? Takové "zkrocení zlé ženy" v kombinaci s dokola opakovaným tématem nesouhlasu rodičů se sňatkem jejich milovaného potomka s někým, kdo jejich srdci nepřirostl. Škoda. Jennifer kontra Jane = sázel jsem na Jane, ale ono vlastně během "příběhu" nebylo nač sázet.
Shaun Of The Dead
Shaun versus Zombie
Britské pojetí věčného amerického "bububu" ohledně vzpoury mrtvých dopadlo ... vcelku dobře. Přiznám se, že jsem od něj očekával trochu víc. Některé momenty byly vážně moc dobré [výběr LP, které mohou sloužit jako útočné zbraně na zombíky či "snaha" zapadnout mezi nemrtvými tím, že budou chodit stejně jako oni a vydávat podobné zvuky], některé lekavé momenty dobře trefené. Ale co mě mrzelo, bylo několik hluchých míst, která zůstala nevyplněna a zaryla se tak do mé paměti.
Harry Potter and the Chamber of Secrets
Druhý smolný rok v Bradavicích
Druhý a poslední filmové zpracování Harryho Pottera Chrisem Columbem bylo napínavější, temnější a udrželo si přesto pohádkovější ráz. Nové postavy, vyhrocené situace, hromada kouzelnických nehod a úrazů. Názor mám podobný jako u Harryho Pottera a Kamene mudrců. Určitě má film své mouchy, ale rozhodně jsem se ve filmu setkal s větším logickým spádem srovnatelným s literární předlohou než tomu bylo u následujících dílů. Je to pro děti a přesto to má nádech něčeho, co vnímají jinak dospělí.
Harry a jeho přátelé mají první rok za sebou, druhý prožívají zase o něco intenzivněji. Zlo na sebe beru podobu bytosti, která je ukrytá v Tajemné komnatě, objevuje se Zmijozelův dědic a taky hromada zkamenělých. A do toho všeho ten pošuk, co vyučuje tenhle rok Obranu proti černé magii, Zlatoslav Lockhart, který svou sebestředností rozčiluje nejen Harryho a Rona, ale nejspíš i diváka. V podstatě je to taková pohádková detektivka s mnoha podezřelými a jediným viníkem. Hádejte, kdo je vinen?
Spaceballs
Parodie plná vtipných gagů
S vděčností a úsměvem na rtech vzpomínám na mé první setkání se Spaceballs. Myslím, že dokonce jsem tehdy viděl jen jeden díl Star Wars, tudíž jsem se bavil, i když detaily téhle parodie mi byly v podstatě cizí.
Nenásilný humor, žádné vulgarity, vtipné dialogy [např. prozrazení hesla k deaktivaci ochranného štítu planety Druidia - heslo 12345]. Prostě se mi to líbilo.
Nutty Professor, The
Začátek Eddieho dráhy úpadku
Eddie Murphy se v posledních několika komediích, které spojuje nanejvýš černý, velmi černý trapný humor, tváří stále stejně. Jeho zubící se klišovitý úsměv ve mě spíše navozuje atmosféru velkého vykřičníku: "Na tenhle film ne!" Nejspíš to začalo právě Zamilovaným profesorem, pokračovalo přes dr. Dolittla, Pluto Nashe, Strašidelný dům, Bláznivou školku až k filmové katastrofě jménem Norbit. Filmy, kde Eddie ukazuje svůj "herecký" talent pomocí vícerolí, jsou obvykle na nižších příčkách hodnocených snímků, co se kvality a úrovně týká. V těchto situacích lze proklínat americký smysl pro humor a toužebně koukat po nějakém evropském filmu, který by zachránil divákův vkus a vnímání dojmů z projekce. Zamilovaný profesor je tedy ještě Murphyho lepší film, ty další, výše jmenované, už nedosahují ani padesáti procent. Škoda"
Norbit
Zoufalé výkřiky vtipnosti
Norbit! Co k tomuhle "filmu" napsat? Že je to ztráta času, lidské důstojnosti či prostě, že jde jen o snímek, který se bude líbit velmi nenáročnému divákovi, jenž od filmu očekává humor [jakýkoliv] servírovaný na velkém podnose přímo pod nos.
Jediné, co se dá ocenit je Eddieho odvaha zahrát si big fat postavu Rasputie, což ale v podstatě má nejspíš být kontrastem k hubenému Norbitovi. Takže z toho vyplývá, že tlustí lidé jsou zlí, hubení hodní. Jiné ponaučení z toho nezískáte, dojmy budou pokřivené, estetické vnímání znechucené a možná trvale poškozené.
Kromě ztráty času je to i škoda filmového materiálu.
Hercules
Nazdar Herku!
Asi jeden z mála disneyho animáků, který mne dokáže bavit jako nic jiného. Skvělé vtípky, úžasná záporná postava Hádes s účesem, který jednou bude in. Jasně, je tady i romantika mezi Herkem a Meg, trocha toho ponaučení a hromada zmatků, gagů, soudobých narážek přenesených do dob mýtického Řecka. A dabing tomuhle kousku vážně přidal. Nelze jinak než doporučit :)
Tristram Shandy: A Cock and Bull Story
Zpackaný život Trismegista Shandyho
Velmi specifický film, který se díky svému charakteru těžko hodnotí. Bylo to plné anglického humoru, bylo to úsměvné, bylo to zajímavé. Je to takový film o filmu. Jak se natáčel film podle literárního námětu, který je jednak v Británii pokládán za skvost, za druhé pak za nenatočitelný filmařský kousek. A kupodivu se jaksi taksi zadařilo. Hlavní představitel Steve Coogan, který hraje kromě sebe samotného i Tristrama Shandyho a jeho otce [v retrospektivech, kdy si nasadí paruku], si získává pochopení i zatracení během natáčení, kde se snaží vyniknout třeba i tím, že chce vyšší boty, protože přece jeho postava je tou hlavní a musí převyšovat ostatní. V podstatě se propojuje svět literárního hrdiny se světem filmového herce, který onu postavu hraje. Jen je škoda několika delších hluchých míst, jinak to byla zajímavá podívaná. Hlavně na Gillian Anderson [to není ta z Pobřežní hlídky:) ale z Akt X :)].
Harry Potter and the Sorcerer's Stone
Harry Potter nastupuje
Ohlasy ohledně prvního dílu, který nabudil velký zájem v diváckém obecenstvu, byly zpočátku přemírou superlativů. Postupně s přibývajícími filmovými adaptacemi dalších dílů první dva díly od režiséra Chrise Columba ztrácely na opěvování. Důvod? Jsou prý moc dětské, drží se příliš literární předlohy. Osobně se domnívám, že přesně takovou představu o prvních dvou dílech mám. Právě proto si mne získaly. Drží se předlohy, nijak extra nezabíhají do nepodstatných a vymyšlených akčních scén.
Beru HP a Kámen mudrců podobně jako HP a Tajemná komnata za velmi dobrou, kvalitní, průpravnou podívanou do světa čar a kouzel, do Bradavic, kde všichni význační vypadají honosně [především charismatický Albus Brumbál] a děti mají všechny atributy, které jim do kouzelnická škola nabízí [např. školní úbor]. Myslím, že to byl kvalitní nástup.
Hable con ella
Hlavně se nebát mluvit
Zjišťuji, že Almodóvar má úžasný smysl pro vnímání lidských životů, které představuje na filmovém plátně. Jeho příběhy jsou jiné, přesto pokaždé lidské, zoufalé, úsměvné, krásné a temperamentní. Mluv s ní má hloubku, které sice nepředčí mé favority Vše o mé matce a Volver, přesto zapadá velmi dobře do "škatulky" kvalitního filmového žánru.
Postavy a jejich osudy, které se náhodou setkávají, prolínají a získávají na vážnosti, jsou mimo jiné přesvědčivé díky skvělému hereckému výkonu hlavních i vedlejších postav. Pro tenhle film jsou podstatné flashbacky, kde se "dovysvětluje" pozornému i nepozornému diváku, co, proč a jak?
Omlouvám se, že nebudu konkrétní, ale u některých filmů pocity neumožní ono popsání, které by nebylo zatíženo tvrdou a strohou realitou slov a významů.
Jediné, co se dá říct, že na konci prostě všem postavám odpustíte i to, co za jiných okolností by odpuštěno být nemělo. A věřte tomu, že hudba, která celým filmem prostupuje, spojuje jej a ve vážných situacích graduje, ve vás zanechá někdy trochu a jindy více rytmu a nostalgie.
Hlavně!!! Je to film o radosti a potěšení z vyprávění příběhů, které jsou tou nejlepší zbraní v boji proti samotě a šílenství. [citace z úvodu k tomuto filmu]
Legally Blonde 2: Red, White & Blonde
Není všechno blond, co se třpití
Další slabší pokračování tentokrát nepříliš kladně hodnoceného, možná někdy prvoplánového, rádoby komediálního filmečku o tom, jak "blbá" blondýnka nejen, že ke štěstí přišla, ale i všem těm brunetám a zrzkám vytřela zrak. PB 2 nenabízí nic nového, zásadního, komičtějšího. Obsahuje notnou dávku trapností, narážek na barevnou rozdílnost [proč se do toho neustále tahají rasové odlišnosti?], nějakou, hodně dobře schovanou myšlenku a pak herecké obsazení, kde to Reese W. vážně nezachrání, i když je sladká, blonďatá a má roztomilého teplého psa, jehož matku hodlají utratit a ona se rozhodne, že bude hájit práva ... psů. A ačkoliv jednička mi připadla místy i podařená a trefná, tak u dvojky nemám pocit téměř žádný. Vypínám mozek, protože by to jinak mohl zničit mé buňky. Prostě Elle Woodsová ve Washingtonu znamená pro film stejný přínos jako Bean v Hollywoodu - katastrofa
Kevin & Perry Go Large
Klub, co se*e na úroveň
Doposud nejhorší film v žánru komedie, který jsem měl možnost vidět. Dodnes lituji toho, že jsem tomu filmu věnoval víc než 10 úvodních minut, které mne měly varovat, stopnout, donutit k útěku k nějaké jímavější, smysluplnější činnosti, třeba ke škrábání brambor.
Možná jsem už stará vojna, která nerozumí legraci, ale rozhodně vím, že když se podívám na Love actually, Amélii z Montmartru či Saturnina, tak mám komedii, která potěší na duši a nemusí užívat vulgarit a nechutností. Prostě lituji každého centimetru filmového materiálu, který musí v sobě nést tuhle záležitost.
Je to odpudivé, zoufalé, oba hlavní představitelé na odstřel bazukou a v podstatě je to jen ztráta času.
Tohle si zaslouží to nejnižší, co zde je, tedy 0%.
Mars Attacks!
Pozor! Letí k vám Marťánci!
Tim Burton je pro mě režisér, který si umí udělat legraci z hromady věcí a hromada lidí to nepobere. Jeho filmy mají grády, úroveň, humor, temno i hororové prvky. Mars útočí! je sci-fi, které obsahuje všechno a možná i něco víc.
Zde znázornění malí zelení mužíčkové s mozkovnou, kterou by jim záviděl možná i Einstein, se rozhodnout zlikvidovat celou planetu Zemi. Jejich útoky po celém světě s hláškou "přicházíme v míru" nebo "neutíkejte, neublížíme vám" proto zní naprosto absurdně a zároveň legračně. Objeví se zde hromada známých filmových celebrit jako Jack Nicholson, Pierce Brosnan, Natalie Portman, Sarah Jesicca Parker, Danny DeVito a další. To už prostě slibuje zážitek. Burton si s tím pohrál, postavám jejich herci dodali na absurdnosti, komičnosti a tak se můžete dívat na to, jak to dopadne, když lidstvo před invazí z rudé planety zachrání babička z penzionátu.
Je to sice Burtonův slabší kousek, ale rozhodně nijak extra nezaostává za jeho skvosty jako jsou Sleepy Hollow, Beetlejuice, Batman, Velká ryba nebo Mrtvá nevěsta či Karlík a továrna na čokoládu.
Sunshine
Sviť sluníčko, sviť!
Bylo to oslňující, oslepující, mrazivé i spalující. Bylo to temné jako vesmír sám, klaustrofobické jako cela, z níž není úniku. Prostě Sunshine chytlo a do konce promítání nepustilo. Jedná se o britské sci-fi, které má myšlenku, propracované charaktery postav, pořádnou výpravu a dobrou hudbu. Před kamerou se ukáže všehovšudy 13 lidí, což je tedy enormně malý herecký ansámbl a přesto to divák, aspoň si to myslím, nepocítí.
Posádka vesmírné lodi Icarus 2 letí ke Slunci s jediným cílem ... zanechat tam "zásilku", kterou "tahá" před sebou, aby se trochu vzpružila "umírající" hvězda naší soustavy. Samozřejmě, že původní plány dopadnou jinak a nakonec půjde všem o život. Někdo tady tomu vytýkal málo mimozemskosti - obávám se, že mimozemšťané by se na naši hvězdičku mohli zhluboka ...! Tento snímek je spíše výpovědí o psychickém rozkladu perfektně vyškolené posádky díky drobné chybě a následnému "návalu" jednoho průšvihu za druhým. Postupně divák sám dochází k jedinému správnému cíli - ví, že lidstvo bude zachráněno, ale s posádkou se může rozloučit.
Přiznám se, že jsem onu "hororovou" část se zmrtvýchvstalým kapitánem Ikaru 1, považoval za mírně přehnanou, ale důvodem je spíš fakt, že já se extrémně bojím! Jinak, proč ne? Někdy člověk a jeho vůle přežijí víc než by se odhadovalo.
Celkově to byl zážitek, který stojí za vidění.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.015 sec. (PHP: 66% SQL: 34%)
