Zdeňka Boledovič

Nemám ráda červenou řepu a k narozkám chci už konečně leštěnou katanu...
Jsem šílenej extrovert, pokud jde o filmy, jsem šílenej introvert. Pokud jde o diskuze o filmech, jsem extrovert. Ráda si povídám sama se sebou, koukám se do stropu, čtu si knížky, hraju na cello, pobíhám venku s kamarádama, vysedávám v hospodách nad jedinečnou Plzní. Ale zkrátka ze všecho nejradši sleduju kvalitní filmy. Začala jsem Krtečkem, pokračovala jsem Královstvím, ulítávala jsem na Burtonovi a jeho Vincentovi hned, jak jsem pochopila, že existuje jinej jazyk, než čeština, abych si plně mohla vychutnat zážitek originálu mluveného jedinečným Vincentem Pricem. Nechala jsem kolem sebe bez povšimnutí plynout filmy s J Lo a podobný braky. Teď jsem docela spokojená.
Jestli by se našlo něco, o čemž bych musela přiznat, že to z duše nesnášim, byla by to nebetyčná lidská blbost a lidi, který ve větě použijou slovo "vole" víc než jednou. Potom jsou to taky neurvalý důchodci, zejména pražský (no jistě, že ne všichni!), který mě ovšem tak moc nemrzí, jelikož to k nim mám necelejch 100 kilometrů ne-vzdušnou čarou, jde to. Těšim se na svůj pohřeb, kde naposled zahrajou moji milovanou písničku Perfect Day a já už nikdy nebudu šílet, když budu mít chuť a nebudu si ji moct poslechnout. Jinak jsem samozřejmě veskrze naprosto normální člověk. Vážně. Fakt. Nekecám. To by bylo zhruba vše. Přeju veškerýmu lidstvu čistej vzduch, hustý vlasy, spousty kvalitních zážitků a pořád kvalitní filmy a stejně tak kvalitní hudby Johna Williamse...