Lothíriel

Jedná se o zdařilou adaptaci výborné knížky od Daphne du Maurier. Film se poměrně věrně drží jak jednotlivých scén (některé ovšem bylo pochopitelně nutné vypustit, zkrátit, či jinak upravit), tak dialogů. Sice kvůli své černobílosti nedokáže napodobit "barevnost" předlohy, přesto však skvěle zachycuje napjatou atmosféru a vztah mezi hlavními hrdiny příběhu, manželi de Winterovými, k čemuž značnou měrou přispívají dobré herecké výkony.

Nejhorší divácký zážitek od Amores perros. Jak už tu někdo psal, jestli to takhle ve Spojených státech skutečně chodí, tak bych tam ani za nic nechtěla žít jako běloch, černoch, whatever. S AP má tenhle film společnou nejen výstavbu příběhu (propojení několika dílčích příběhů se spojovacími momenty), ale taky naprosto absurdní chování jednotlivých postav a ujeté zápletky. Už v okamžiku, kdy Matt Dillon zachraňoval "míšenku" z hořícího auta po té, co jí nedlouho předtím nevybíravě ošahával, jsem si říkala, že je tu něco špatně, to jsem ovšem ještě netušila, že budu muset přetrpět nezastřelení dcery dveřníka a naopak zastřelení černocha tím roztomilým a verskrze slušňáckým blonďatým policistou. Jediné, na co se dalo koukat, tak byl Brendan Fraser, kterému to aspoň seklo, když už nic jiného.

Ad Michal

Napsala bych sem takřka totéž co Michal o pár řádků níže, takže se nemá cenu moc rozepisovat. Snímek se tváří na víc, než v něm ve skutečnosti je, a zdá se, že se mu podařilo většinu (včetně profesionální kritiky) obalamutit. Náboženská stránka mě naprosto zklamala, stejně tak jsem od hereckých představitelů dvou hlavních rolí čekala více. Nadprůměrné hodnocení je za hudbu, kameru a hlavně vizuální stránku.

Ačkoliv film trvá skoro dvě hodiny, přišel mi jakoby nedodělaný. Vyřešila bych to vystřihnutím Dunkerque a hlubším rozpracováním charakterů postav a vztahů mezi nimi, ale já samozřejmě nejsem režisér. :) Kamerově je to moc pěkný, herecky vyčnívá malá Briona. Její osmnáctiletá i osmdesátiletá (?) varianta postrádá jedinečný nádech Osobnosti. Že James McAvoy "neuvěřitelně roste" je blbost - podívejte se na Děti Duny, které byly natočeny před drahnými lety a už tenkrát jasně vyčníval. A Pokání dojemné je, jen je to spíš o dlouhotrvajícím pocitu, než že byste potřebovali kapesník.

ABBÉ

Jeden z mých úplně nejoblíbenějších filmů. Scénář je naprosto luxusní a herecké obsazení je fantastické: ujetý Geoffrey Rush, působivá Kate Winslet a neodolatelný Joaquin Phoenix. Od začátku až do konce báječná, vtipná a neotřelá podívaná.

Super

Super. Raději jsem toho moc dopředu neočekávala, ale Béowulf mě úplně nadchnul. Animace mi vůbec nevadila a to, že se to mohlo/mělo natočit normálně, jsem si myslela asi prvních deset minut. Právě animace té nahotě a násilí dodávala tu potřebnou lehkost a nadsázku. Pěkná hudba, skvělá režie, bezchybný scénář (Gaiman se zase předvedl:o)) a naprosto bombastická kamera. Ta zlatá barva na Angelině se mi tedy moc nepozdávala a nelíbilo se mi ani ztvárnění Grendela, i když nevím, jak je popisován v samotném eposu, ale jinak prostě nádhera. Béowulf!!

Objektivně vzato by si asi tenhle film ode mě zasloužil nižší hodnocení, nicméně si nemůžu pomoct. Jako fanouškovi F1 se mi prostě líbí, i když příběh a SS jsou nic moc. Zato Tilu Schweigerovi to tam svědčí výborně.

Tak tenhle film se moc nepovedl. Mnohokrát na ČT běží lepší (koprodukční) historické fresky než tohle. Vezmu to zkrátka: herecké obsazení trestuhodně nevyužito, nehodící se hudba, dost hrozná režie, střih, hudba a v neposlední řadě příšerný scénář. Nevěděla jsem, jestli se u "duchaplných" promluv jednotlivých postav smát, nebo brečet. Nemá cenu naň chodit do kina. Btw. nedoporučuji znalosti nabyté z tohohle filmu uplatňovat v dějepise, byť středoškolském. ;o)

Kunsten aa tenke negativt

Pro mě v sobě každý norský film obsahuje jazykové kouzlo, ale u tohohle filmu se bavilo celé kino. Aniž by se jednalo o bezduché vtípky, film boří jakékoliv zažité stereotypy, které jste si kdy spojovali s mezilidskými vztahy a vozíčkáři či podobně postiženými lidmi. Film je zdařile herecky obsazen, skvělou práci odvedl scénárista a vévodí mu báječná melodická rocková hudba, která skvěle dokresluje atmosféru. Jediné, co by se dalo vytknout, je délka (sotva hodinka a půl). I přesto však snímek zvládá jít do hloubky a mocně zapůsobit. Výborné titulky dodala renomovaná překladatelka Jarka Vrbová.

Na tenhle film se opravdu příjemně kouká. Dominuje mu celá plejáda hvězd, z nichž je každá na svém místě a nepřehrává. Je těžké někoho z nich vyzdvihnout nad ostatní, ale neodpustím si zmínit alespoň Edwarda Nortona a Orlanda Blooma, i když i takový Marton Csokas (Guy de Lusignan) jim zdárně šlape na paty. Pro mě překvapivě na mě silně zapůsobil Nortnův nemocný král, který to dokázal i bez vlastní tváře, která je skryta za maskou. Jeho i postavu Baliana (Bloom) spojuje určité zidealizování a naivita a je otázkou, do jaké míry je jejich jednání reálné, nicméně historické vykreslení vč. atmosféry považuji za velmi zdařilé. Největší slabinou filmu tak zůstává jednodušší zápletka, které se jen tak tak daří utáhnout přes dvě hodiny dlouhou stopáž.

Patrně nejlepší adaptace, co jsem kdy měla možnost vidět. Za převedení Frazierovy knihy zaslouží scénárista a režisér absolutorium. Když jsem to četla, tak jsem si to přesně takhle představovala - postavy, prostředí, city, prostě všechno. Herecké obsazení je výborné, Reneé Zellweger na mě udělala obrovský dojem a všichni tři hlavní hrdinové se skvěle vžili do svých rolí. Jako nejvýraznější ale vidím silný emoční náboj filmu, který se zdárně vyhýbá hollywoodským klišé. Jedním slovem nádhera.

Tento film vrchovatě naplňuje pojem výpravný. Hlavně nádherné prostředí malebné samurajské vesničky mi učarovalo natolik, že mi ani nevadil Tom Cruise v hlavní roli. Nejlepší herecké výkony bych ovšem přisoudila kápovi samurajů a jeho malému synovci. Procenta ubírám pro nenápaditou a zbytečně protahovanou závěřečnou bitvu.

Já vážně pořád nechápu, jak může Burton točit takhle po všech stránkách dokonalé filmy, jejichž jedinou chybičkou bývá, že jsou příliš krátké. Pro Střihorukého Edwarda jsou všechny superlativy nedostatečné, všechno do sebe skvěle zapadá a je to promyšleno do nejmenších detailů. Obzvlášť mě pobavily šablonovité americké domečky v pastelových barvách a jejich afektovaní obyvatelé. Největší síla ale jako vždycky tkví v režisérově imaginaci, která nikdy nenudí.

Ačkoliv krátké epizody Mr. Beana jsem nikdy nesledovala, tak tenhle film už jsem viděla asi pětkrát, což je na mě opravdu hodně, a vždy jsem se znovu skvěle bavila. Velmi doporučuji, pokud toužíte po proklatě vtipné oddechové komedii.

Opravdu silnej film, kterého se jen tak nezbavíte. John Constantine patří k těm nejvýraznějším hrdinům, co znám. Osobně mě nejvíc potěšilo herecké obsazení dvou hlavních postav, hutná atmosféra a vykreslení pekla. Trochu se mi nepozdávalo, že Boha ztvárnili jakýmsi bílým světlem, kdežto ďáblu přisoudili "běžnou" lidskou podobu. Podle křesťanského výkladu jsou lidské pocity nebeským bytostem (tj. i andělům) neznámé, tudíž je poněkud alogické, že Gabriela k jeho činu přivedla žárlivost vůči lidem, ale motiv to je pěkný. Konec byl poměrně lehce předvídatelný, nicméně jinak to asi být nemohlo. Celkově se jedná o nadprůměrný snímek, i když mě napoprvé chytnul víc než na podruhé.

Bezesporu můj neoblíbenější skandinávský film. Žánrově bývá řazen do kategorie komedie, což bych osobně brala pouze jako nezbytné přiblížení. Více než o legračních příhodách, vtipech a bonmotech je to místy úsměvný (což někteří poněkud zcestně považují za naivitu), ale častěji pořádně mrazivý příběh lidí, s nimiž se život moc nemazlí. Přesto jsou schopni hledat to dobré a nepodléhat krizím - podobně jako většina z nás. Jejich postavy jsou možná bizarní, ale díky jejich hereckým představitelům jsou také dokonale uvěřitelné. Rozhodně to není jen film o pěti legračních podivínech, kteří se v "našem" světě nevyskytují. Film řeší komplikované vztahy mezi rodiči a jejich dospělými dětmi, navazování nových kamarádství a partnerství i jejich "udržování". Je také o odpovědnosti, poslušnosti, vstřícnosti, bolesti i smrti. Pokládá důležité otázky např. za jak dlouho se může člověk po ztrátě milované osoby znovu zamilovat, je v tom rozdíl, když se jedná o kněze? Vedle hereckých výkonů bych dále vyzdvihla skvělou režii a promyšlený scénář.

Tenhle film je pro mě naprosto nechutný a trapný režisérský počin, jehož autor nemůže být normální. Možná je to příliš tvrdé hodnocení, i vzhledem k tomu, jak to většina lidí hltá (laici i kritici), ale pro mě to tak je. Nejen že samotná kamera i střih jsou naprosto příšerné, prolínání tří dějových linií se neděje plynule, poměr mezi minulostí a budoucností je velmi nevyvážený, kouskování postrádá účel, ale také všechny tři příběhy jsou ubohé a nelogické. Nebo vy si snad někdo myslíte, že by ten pes mohl pod tou podlahou přežít takovou dobu? Nebo si snad dovedete představit, že by vám váš mazlíček zalezl pod podlahu, noc co noc by tam kňučel a vy byste se zmohli akorát na obavy typu "sežraly ho krysy"??? Zbylé dvě linie jsou o malinko méně uhozené, nicméně i tak se zajímavé náměty daly zpracovat lépe. G. Bernal mě taky nijak nenadchl, navíc je film moc dlouhý. Pořád mi nějak nejde do hlavy, že to natočil stejný režisér jako 21 gramů.

Dle mého soudu hned po "shrekovské" sérii nejvydařenější animák (pokud odhlédnu od loutkových animáků Tima Burtona). Předvídatelný děj nevadí, spíš mi přišel trošku nudnější začátek, ale od příjezdu Bleska do Kardanové Lhoty se to rozjelo. Nejvíc jsem si asi paradoxně oblíbila Buráka, přestože nemám ráda "otravné" postavičky, které jsou v současnosti jakousi povinnou složkou každého animáku (viz příšerná Dori z Hledá se Nemo). Grafika se velmi vydařila, hodně jsem si užívala projížďku Bleska se Sally krajinou, traktory jsou bezkonkurenční a už jen jako bonus na konec (ten nejlepší, co bych si mohla přát) beru setkání Luigiho se Schumim, v tomhle případě škoda dabingu, který se výjimečně povedl.

Na českou provenienci vydařený film, docela jsem se i zasmála, určitě mě příjemně překvapil. Dřív jsem si nebyla jistá Macháčkem, jestli je vůbec herec, nebo jen parodie sebe sama, ale tímhle hereckým počinem mě přesvědčil, z celého filmu bezpochyby vyčníval v dobrém slova smyslu. Vtipné dialogy, závažné problémy, otázky k zamyšlení, jen poněkud "vyšumělý" konec.

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Člověk by skoro ani nepoznal, že se jedná o evropskou koprodukci s omezeným rozpočtem, která se ani nedostala do kin (škoda). Vedle výborných triků (hl. Arakeen), mě nepřestává překvapovat dokonalý scénář - je až neuvěřitelné, jak se podařilo převést knihu do filmových dialogů, a přitom i tak skvěle vystihnout jejího ducha a myšlenky. Bezkonkurenční je také herecké obsazení, všichni jsou úžasní a skvěle vybraní (jen Wencisia tj. Susan Sarandon by měla vypadat mladší než Irulán tj. Julie Cox, aniž bych chtěla snižovat její herecký výkon), chtěla bych vyzdvihnout Danielu Amaviu (Alia), Edwarda Attertona (Duncan Idaho), Jessicu Brooks (Ghanima) a právě Julii Cox. I čeští herci podle mě nezklamali, i když působí trochu rušivě. Děti Duny jsou nádherný film asi hlavně pro znalce předlohy, délka odpovídá potřebě (přecijen je to zpracování dvou Herbertových knih ve třech dílech) a je to jeden z mála filmů, kde pro fanoušky není problém se absolutně vžít do filmu. Když se tím necháte pohltit, je to jako skutečnost.

Snažím se posuzovat filmy bez ohledu na knihy, neboť jen málo filmových zpracování je stejně dobrých (neřkuli lepších) než jejich knižní předloha. V souhrnu jsem nebyla ani nijak zklamaná, ale také ne nijak nadšená. I přes nepříznivé kritiky jsem od toho očekávalo o maličko více. Herecké výkony mě nijak neurazily, ovšem ani nijak dvakrát nenadchly. Docela se mi líbil Jeremy Irons v roli Broma, naopak hlavní hrdina bude asi muset ještě povyrůst a dospět:-) Celkově byl příběh chaotický, spousta takových polovičatých zvratů a triky nic moc (samozřejmě s výjimkou Safiry - nejkouzelnější byla jako malá). Protože mám ale fantasy filmy ráda, tak dávám nadprůměrné hodnocení, aspoň jsem se u toho nenudila a občas se tam mihla i hezká krajinka.

Potomci jsou zručně natočený film, kterému nechybí spád, zajímavá zápletka a výborní herci. Zvláště Julliane Moore mi v posledních 3/4 filmu hodně chyběla. Film je výborně ozvučen, proto stojí za to na něj zajít do multikina. Naopak mě vůbec nenadchla "epileptická" kamera. Vím, že to mělo napomoct realističnosti, ale kapky krve mi přišly spíš jako výsměch a na roztřesené plátno taky není moc super pohled. Film vás sice strhne a po celou dobu nepustí, ale po jeho skončení vám dojde, že to bylo spíš o ničem. Ale to nemění nic na tom, že je to pro mě čtyřhvězdičkový film.

Když jsem tento film kdysi dávno v kině viděla poprvé, zdál se mi neúsnosně dlouhý a měla jsem chuť v půlce odejít. Původní zápletka, kdy robot nahradí rodičům dítě, přičemž jejich nemocný syn se znenadání uzdraví a vypukne tak zřejmý konflikt, by se dala skvěle přetavit v napínavé psychologické drama. To si myslím i dnes, nicméně i robotovo putování za dobrou vílou má svůj půvab a časem jsem i začala vyhledávat a zpětně doceňovat dlouhé filmy. Co je ovšem na filmu tristní, je ten příšerný závěr s mimozemšťany, to jsem si říkala, jestli to má být nějaký hloupý vtip. Osobně bych to ukončila v okamžiku, kdy hlavní hrdina svou vílu pod vodou nalezne a šťasten tam pod ledem zamrzne.

Tak tenhle film dává slovu "působivý" nový rozměr. Po Amorres perros si u mě režisér vylepšil svou reputaci, film je velice dobře sestříhaný a už vůbec se neutápí v trapnosti (jako AP). Především bych vyzdvihla scénář a výkony herců, hlavně Seana Penna a Benicia del Tora. Nemám syrové filmy moc ráda, ale tohle je fakt nářez.

Tedy opravdu nechápu, co na tomhle filmu všechny lidi tolik nadchlo, já jsem se u toho celou dobu spíš nudila a hlavní hrdinka mi přišla jako z jiné planety, i když ji Audrey zahrála dobře. Lehce nadprůměrné hodnocení dávám za originalitu námětu.