mike sullivan
Death Proof
death proof
Takže... první půlku Grindhousu mám úspěšně za sebou. Na Death Proof jsem se hodně těšil, se zármutkem v srdci ale musím říct, že jsem kapku zklamán. Proč? Může za to jedna jediná chyba, kterou jsem v Death Proof našel. A to občasné příliš dlouhé dialogy, při kterých jsem se celkem nudil... Ale jak říkám, bylo to jenom občas, takže se to dalo překousnout... A teď budu chválit. Budu hodně chválit. Nejdříve pochválím vizuální stránku, která je prostě a jednoduše úchvatná. Hlavně tedy kamera. Když vezmu v potaz, že si to Quentin natáčel sám a že si roli kameramana vyzkoušel poprvé v životě, tak musím říct, že je to prostě machr! Další hodně povedenou věcí zde byla hudba. U Quentina je známo, že má talent na výběr kvalitní filmové hudby... no a v Death Proof to potvrzuje... Na celém filmu je rozhodně nejlepší herecké obsazení. Nechci to moc rozebírat, takže vyzdvihnu jen Quentina Tarantina v roli barmana, která mu sedla jako ulitá, a Kurta Russella coby kaskadéra Mika. V této roli předvádí Russell vskutku parádní výkon. Se svou postavou se úplně vžil, charisma z něj sálá na míle daleko, má parádní hlášky... Je prostě tahounem celého filmu... Kdyby se v Death Proof tolik nemluvilo, tak bych neváhal a těch 100 % bych mu dal. Takhle musím dát „jen“ 80... Už se těším na Planet Terror!
Planet Terror
planet terror
Už před časem jsem zkouknul první část projektu Grindhouse – Death Proof. Po skončení závěrečných titulků jsem s klidným srdcem mohl říct – no jo, to je prostě Tarantino. Před zhlédnutím Planet Terror jsem doufal, že to samé budu moci prohlásit o Rodriguezovi… A ano, to vskutku můžu. Film je vtipný, svižný, nechutný, zábavný… prostě rodriguezovský. Celkem dost mi to celé připomínalo Od soumraku do úsvitu, což vidím jako velké plus… Planet Terror skládá poctu béčkovým filmům od začátku do konce – nechybí zde „překvapivé“ zvraty, „inteligentní“ dialogy ani opravdová „romantika“ – prostě všechno, co žádné opravdové béčko nesmí postrádat. V souvislosti s tím musím pochválit skvělou vizuální stránku, která ještě více navodí takový ten správný feeling neáčkových filmů. Herci zde předvádí obstojné výkony – především Freddy Rodriguez, který je skutečně tahounem celého filmu (jo a nesmím zapomenout na Quentina Tarantina – ten umí bravurně odehrát snad kteroukoliv sebeodpornější roli)... Když porovnám obě složky Grindhousu, vítězněji u mě vychází Planet Terror, a to hlavně díky její zábavnosti (na rozdíl od Death Proof se tu více jedná, než mluví). Nakonec jí tedy dám 80 %.
Quantum of Solace
James Bond, part 22
Quantum of Solace se mohlo stát skutečně prvotřídním akčním snímkem, nebýt totálně nepřehledného střihu. Páni střihači si svoji práci vzali asi až moc k srdci… a střihali a střihali… Tímhle se u akčních scén ztratila většina jejich potenciálu, zbytek závisí na divákově představivosti a schopnosti si domýšlet… Tohle je v podstatě jediná větší výtka, kterou bych k tomuto filmu měl. Někteří sice mohou namítnout, že děj byl až příliš jednoduchý, co jiného se ale dá od bondovky očekávat? Herecké výkony jsou obstojné – chválím hlavně Daniela Craiga, který mě opět utvrdil v názoru, že je nejlepším Bondem z celé série, a Mathieua Amalrica, který mi do role záporáka sedl jako ulitý. Jsem rád, že si film udržel jakous takous reálnost nastavenou předchozím dílem (s Bournem se v tomto ohledu nemůže měřit, to je jasné, ale např. oproti těm supermanským zvěrstvům, co Bond prováděl v Dnes neumírej, je to jako hudba z jiného světa). Když už jsem zmínil hudbu… celkem vzato nebyla špatná, mohla být ale mnohem výraznější a nápaditější. A co se týče titulního songu, k tomu se raději nebudu ani vyjadřovat… Quantum of Solace je horší než Casino Royale, pořád ale o něco lepší než zbylé bondovky.
Wanted
prostě paráda
Troufám si tvrdit, že Wanted aspiruje na titul nejakčnějšího filmu letošního roku – akce je tu jednoduše od začátku do konce. Je sice (ostatně jako celý film) dost nadsazená, přesto ale extrémně působivá, svým způsobem i návyková a… prostě cool. Docela mě překvapila celková vtipnost filmu, a to především povedené skloubení humoru s akcí – na mnoha místech je tu akce totiž doopravdy vtipná (nemyslím to hanlivě). Samozřejmě, hodně té vtipnosti má na svědomí již zmíněná nadsazenost, to ale nic nemění na faktu, že takovéto odlehčení nepůsobí v těchto scénách vůbec rušivě. Právě naopak… Velkou pochvalu si zaslouží i vizuální stránka – všechny ty nájezdy kamery doplněné špičkovými triky jednoduše utkví v paměti na hodně dlouho. K hereckému obsazení nemám výhrady – James McAvoy hraje na pohodu, Angelina taky, navíc mě hodně mile překvapilo, že si zde menší roli střihnul i Konstantin Khabensky, podle mého nejcharismatičtější ruský herec současnosti… Wanted si zaslouží pozornost i díku tomu, že se (pokud vláda nezmění svůj přístup k zahraničním filmařům) jedná o jeden z posledních hollywoodských filmů, které se (buď zčásti, nebo celé) natáčely v ČR… U Wanted jsem se prostě po celou dobu královsky bavil, což se mi u moc filmů nestává… Nejdříve jsem chtěl dát tomuto snímku 100 %, nakonec ale dám 90. Hodně silných 90.
The Dark Knight
why so serious?
Rozhodně nebudu tvrdit, že Temný rytíř je nejlepším filmem roku 2008 (na takovéhle závěry si počkám až na konec prosince)… Jedním z nejlepších ale bezpochyby je. Přiznávám, že původní batmanovská série (a všechno ostatní točící se kolem Netopýřího muže) mě moc nevzala. Změna přišla až s restartem série v roce 2005 (neznamená to, že by se mi ty staré díly začaly nějak víc líbit, to fakt ne, spíš jsem si zamiloval postavu „nového“ Batmana a začal se docela dost zajímat o jeho staronové osudy, které, jak doufám, budou všechny natočeny pod taktovkou Christophera Nolana, protože tenhle chlápek to s Batmanem prostě umí)… No a teď k samotnému filmu - Temný rytíř je hodně hodně moc kvalitní dílo. Má pěknou vizuální stránku – chválím především kameru, i když přiznávám, že v akčních scénách byla místy docela chaotická, ale, ruku na srdce, akce není hlavním pilířem filmu, takže to neberu jako zas až tak vážný nedostatek. Film se spíše opírá o herecké výkony, které jsou prostě a jednoduše excelentní – ať už se jedná o role menší (Michael Caine, Morgan Freeman), nebo větší. Z těch větších na sebe nejvíce pozornosti upírají Christian Bale a Heath Ledger. První jmenovaný předvádí v podstatě to samé, co v díle předchozím (tedy vysoký nadprůměr), jenom teda musím zmínit, že mi ze začátku moc nesedl Batmanův chraplák (poté jsem mu ale přišel na chuť a celkem si ho i oblíbil). Balea ale zastiňuje herec, který v tomto filmu podal vskutku famózní, životní výkon. Všechny ty chvalozpěvy na Heatha Ledgera jsou prostě více než oprávněné. To, co na plátně předvádí, si zaslouží potlesk (a politování nad faktem, že tento svůj herecký koncert nebude moct zopakovat v dalším dílu)… Christopher Nolan překonal sám sebe a natočil snímek, na který jen tak nezapomenete.
Hitman
hitman
Jsem fanda téhle herní série, takže jsem byl rád, když jsem se dozvěděl, že se dočká filmového zpracování v hlavní roli s Vinem Dieselem. O poznání menší radost jsem pak měl z toho, když se ke mně doneslo, že si Agenta 47 zahraje Timothy Olyphant. Přesto jsem si ale říkal, že tu roli musí zvládnout… No a pak jsem začal číst všechny různé názory a recenze na Hitmana, kde byl kritizován nejen představitel hlavního hrdiny, ale také většina ostatních aspektů filmu. Před zhlédnutím Hitmana jsem se tedy rozhodl, že se zbavím všech iluzí ohledně tohoto díla a nebudu do něj vkládat žádné velké naděje… No a nakonec jsem asi udělal dobře, protože se mi film docela líbil. Ano, občas se Timothy Olyphant tvářil docela komicky a občas některé akce neměly využitý celý jejich potenciál, ale jak říkám – bylo to jenom občas. Jinak po většinu filmu jsem si nemohl na nic stěžovat. Bavil jsem se, měl jsem upřímnou radost z toho, když se ve filmu sem tam objevily záběry, které působily dojmem, jako by byly převzaty přímo ze hry, celkem se mi líbila i hudba… Když od Hitmana nic moc neočekáváte a jste ochotni občas přimhouřit oko, náramně si tento film užijete.
Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull
i-n-d-i-a-n-a---j-o-n-e-s
Názor na čtvrtého Indyho jsem chtěl napsat hned v den jeho premiéry, řekl jsem si ale, že by bylo lepší, abych s tím chvilku počkal – chtěl jsem si to všechno nechat v hlavě proležet a pořádně roztřídit – to čekání se mi ale docela vymklo z rukou, takže názor píši až teď… No a jaký Indy 4 tedy je? Stejný, ale přesto jiný. Hodně věcí zde zůstalo při starém – je tu charismatický hlavní hrdina, je tu napínavé hledání artefaktu, jsou tu naštvaní zloduši… Na první pohled tedy všechno v normálu. Ale na ten druhý… Hlavní, čeho si člověk všimne, je fakt, že je zde - v porovnání s předchozími díly - málo akčních scén (někomu možná přijde, že je jich tu víc, ale pravda je taková, že těch skutečně akčních zde moc není - výjimku tvoří pouze akce ve skladišti a honička v pralese) – místo toho film sází spíše na nostalgii (jo, vím, takovouhle frázi už někde napsali, naplno se s ní ale ztotožňuji). Druhým rozdílem jsou ještě šílenější a nereálnější scény než v dílech předchozích – viz například (excelentní) scéna přežití atomového výbuchu. Docela rozporuplné pocity jsem měl u závěrečné scény (s mimozemšťany), nakonec jsem si ale uvědomil, že je úplně stejně indianovská jako ta u prvního dílu, takže už jsem nad ní víc nepřemýšlel… Musím říct, že i přes všechny tyhle odlišnosti to prostě funguje! Trio Steven-Harrison-George odvedlo společně s Januszem a Johnem (kamera a hudba) a ostatními členy štábu skvělou práci, za což si zaslouží velkou pochvalu a ještě větší finanční ohodnocení…
Laberinto del Fauno, El
el laberinto del fauno
Guillermo del Toro je vskutku talentovaný režisér. Z jeho filmů, které jsem doposud viděl, mě ani jeden nezklamal - Blade 2 se mi hodně líbil, Hellboy mě nadchl... no a Faunův labyrint mě přímo okouzlil! Před tímto dílem, které si Guillermo natočil čistě sobě pro radost, prostě a jednoduše smekám! Faunův labyrint přináší ve všech ohledech kvalitní filmový zážitek. V první řadě musím pochválit děj. Neříkám, že by obě dějové linie byly nějak extra originální a složité. To fakt ne. O to tady ale taky nejde. Důležitější je to, jak jsou obě linie působivé a dechberoucí (ať už samy o sobě nebo jako celek). „Válečná“ část působí opravdu hodně realisticky, v některých částech (např. mučení zajatců) až naturalisticky. Lví podíl na tom mají skvělé masky a vizuální efekty (viz třeba Kapitánův úsměv „od ucha k nosu“) a bezchybné herectví hlavní mužské postavy. Sergi López ztvárnil svého fašistu tak dokonale, že jsem měl chuť ho po deseti vteřinách jeho působení na plátně nakopat do zadku... „Pohádková“ část je o dost působivější a zajímavější, o to víc zamrzí, že se ve filmu neobjevuje častěji - podle mě by si totiž rozhodně více prostoru zasloužili jak charismatický Faun, tak i hrůzu nahánějící Požírač dětí (jinak musím říct, že scéna s tímto stvořením byla vrcholem celého filmu). U těchto dvou bytostí opět chválím efekty a masky... No a teď se dostáváme k největší hvězdě filmu, která je zároveň jednotícím prvkem pro oba již zmíněné světy. Ivana Baquero ukázala, že má v sobě velký herecký talent - a jsem si jist, že to rozhodně ještě někam dotáhne... Faunův labyrint je opravdový majstrštyk, který si všechna ta ocenění a uznání, která získal, právem zaslouží.
Kvaska
kvaska
To jsem zase jednou prohloupil, když jsem se rozhodl zhlédnout český film... Kdybych měl shrnout do jedné věty můj pocit z tohoto „majstrštyku“, řekl bych jen, že je to klišovitá nudná bezdějová pitomost s otřesnými hereckými výkony. Tak – a teď tu větu kapku rozeberu... Je asi zřejmé, že mě nejméně oslnily herecké výkony a děj. S tím dějem se to má tak, že jsem si ho během celého trvání filmu tak nějak ani nevšiml. To, co nám zde za něj bylo předkládáno, bylo nehorázně klišovité, trapné, nudné – prostě klasická výbava českých filmů posledních let. Herecké výkony. No tak ty byly z 99 procent vskutku příšerné – potlesk si v tomto ohledu zaslouží především ústřední dvojice – Filip Tomsa a Lucie Vondráčková. Ti dva hrají tak bezvadně, že jsem jim věřil vše, co během filmu pronesli (ne, nebojte, dělám si legraci :-))... Ale jak jsem již napsal, bylo zde jedno procento hereckých výkonů, které zas až tak špatné nebyly a při kterých jsem nemusel zlostí svírat ruku v pěst – tím mám na mysli Daniela Landu a Jiřího Korna (ne že by ty jejich výkony byly nějak světoborné, spíše ty dva uznávám jako dobré hudebníky – takže i kdyby hráli sebehůř, jsem schopen jim to prominout)... Když už jsem u toho chválení, musím vyzdvihnout hudbu již zmíněného Daniela Landy, která se docela dobře poslouchala a rozhodně patřila k tomu lepšímu, co mohl film nabídnout... Kvaska mě prostě a jednoduše utvrdila v tom, že pojem „kvalitní český film“ se v posledních letech stává čím dál tím větší vzácností.
Morozko
pohádka
Mrazík, pohádka, která v našich končinách zlidověla především díky každoročnímu vysílání v televizi. Postavy typu Ivánek, Nastěnka, Marfuša zná skoro každý, mnohé hlášky ve filmu obsažené používáme i v běžné mluvě... Dá se říct, že se Mrazík u nás stal kultovní záležitostí. Samotné filmové zpracování (hlavně kamera) nevykazuje zas až tak velkou kvalitu, jediná zásadní věc, která drží tuhle pohádku nad vodou, je famózně povedený český dabing. Všichni dabéři podávají vskutku impozantní výkony, které v některých případech zachraňují scenáristicky sem tam ne zrovna povedené scény... Rozhodně nejlepší dabérský výkon zde předvádí František Filipovský coby Baba Jaga, tím pádem všechny scény s touto čarodějnicí řadím k nejlepším částem filmu... Mrazík je docela hezká, pohodová pohádka, kterou mi ale bohatě stačí zhlédnout jednou do roka.
Die xue shuang xiong
mistrovské dílo
Killera řadím k mým nejoblíbenějším filmům. A mám k tomu hned několik důvodů. Tím prvním je hlavně fakt, že se jedná o film hongkongský, a ne americký – a to především z hlediska děje. Kdyby si totiž tento příběh o „zabijákovi se svědomím“ vzal do parády Hollywood, vznikla by z toho klišovitá, trapná blbost. V hongkongském podání je tomu přesně naopak. Během sledování filmu jsem se ani jednou nepozastavil nad tím, že by ta či ona scéna mohla být nelogická. No jo, holt kdo umí, ten umí... Druhým důvodem je pro mě na režisérské židli sedící John Woo. Tenhle člověk je prostě mistr v natáčení akčních scén. Ty se v jeho filmech (včetně Killera) z „hongkongského období“ vyznačují především originální choreografií, nápaditou kamerou a (především) desítkami (ne-li stovkami) mrtvých – všechny tyto tři věci dovedl do dokonalosti ve svém pozdějším filmu Hard Boiled. Poté ale nastává jeho „hollywoodské období“, ve kterém je nucen se některých svých charakteristických prvků vzdát – především musí snížit na minimum průměrný počet zabitých v jednom filmu, což patří – společně se scénáři, které mají na svědomí Američané – k hlavním příčinám kvalitativního úpadku jeho filmů v tomto období... Dalším důvodem, proč tento film tak zbožňuji, je Chow Yun-Fat, herec, který má charismatu na rozdávání. V tomto filmu předvádí další ze svých nadprůměrně kvalitních výkonů. Nejvíc září samozřejmě v akčních scénách – a to hlavně díky tomu, že mu je John Woo napsal přímo „na tělo“ (nevím, jestli je to pravda, ale rozhodně to tak vypadá)... Killer je prostě a jednoduše legendární hongkongský film, jehož zhlédnutí je povinnost pro každého filmového fanouška.
Transformers
t-r-a-n-s-f-o-r-m-e-r-s
Pryč už jsou časy, kdy jsem během celého filmu žasl nad úžasnými efekty. V poslední době žasnu jen prvních několik minut, neboť mi po chvíli všechny ty věci vzniklé v počítači připadají díky neuvěřitelně kvalitním trikům jako úplná samozřejmost, na kterou lze při troše štěstí natrefit např. při cestě do školy, při nakupování... Přesně tohle se mi stalo u Transformers. V tomto filmu mistři z ILM předvádějí to nejlepší, co lze dnes s pomocí počítačů „vyčarovat“. Bumblebee nebo Optimus Prime jsou tak neuvěřitelně uvěřitelní, že když jsem po zhlédnutí tohoto filmu šel z kina domů kolem zaparkovaného kamionu, celou dobu jsem doufal, že se přemění v nějakého obřího robota... Speciální efekty jsou prostě a jednoduše nejsilnější stránkou filmu (což pro mě není zas až tak překvapující). Mě spíše překvapily dvě jiné věci... Tou první je Shia LaBeouf, který předvádí vskutku skvostný výkon, ze kterého je poznat, že si celé natáčení užíval. Druhá věc, která mě překvapila (dokonce víc než Shia), je celková vtipnost filmu. Očekával jsem, že tohle bude vtipný film, ale že až tak moc, to fakt ne... Někteří mohou namítnout, že tenhle film je jednoduchý, přímočarý, místy klišovitý a nelogický. Mně je to ale jedno. Hlavní je, že je zde všechno efektní a dech beroucí, což u mě dokáže vykompenzovat i celkem slabý děj... Musím vyzdvihnout ještě perfektní hudbu, která společně s vizuální stránkou představuje to nejlepší, co mohou Transformers nabídnout.
Krysař
24 hodin
Tenhle film se chlubí tím, že byl natočen během čtyřiadvaceti hodin. No a jeho kvalita tomu přesně odpovídá... Začnu tím, co je na filmu skutečně nejhorší - kamerou. Jsem toho názoru, že když si pan F. A. Brabec balil svá režisérská a kameramanská fidlátka na to jednodenní natáčení, tak asi zapomněl na stativ. Jiné racionální vysvětlení se pro takhle strašnou vizuální stránku najít nedá. Od první do poslední minuty mi celý film připadal spíše jako záběry nějakého turisty (který se s kamerou setkal poprvé v životě), takže fakt nevím, jestli je označení „film“ pro toto dílo to pravé... Další věcí, která mě moc nenadchla, jsou herecké výkony. To slovo „herecké“ je ale sporné. Petra Jákla beru totiž především jako kaskadéra a Richarda Krajča zase jako zpěváka. Ve svých oborech jsou fakt skvělí, ale musím říct, že herectví jim moc nejde... No a taky nevím, proč se film jmenuje Krysař, když s původním Krysařem (myslím toho od Viktora Dyka) nemá v podstatě nic společného... Nakonec jedinou kvalitní složkou filmu je hudba od Daniela Landy, která je opravdu zdařilá a hodně dobře se poslouchá... Krysař je vskutku nepovedený film, kterému je lepší se vyhnout.
One Flew Over The Cuckoo's Nest
one flew over the cuckoo´s nest
Hned na začátek musím říct, že jsem knižní předlohu nečetl, takže nemohu srovnávat, co je lepší. S čím ale mohu Přelet nad kukaččím hnízdem srovnávat, tak to jsou ostatní Formanovy filmy. No a s klidným srdcem říkám, že Přelet je to nejlepší, co doposud natočil. Ano, líbí se mi dokonce více než Amadeus. Proč? Protože v Amadeovi nehraje Jack Nicholson. Tenhle dokonalý herec má největší zásluhu na dokonalosti Přeletu. Podává zde vskutku famózní výkon (i když uznávám, že v Osvícení toho ze sebe vymáčkl ještě víc), Oscara si rozhodně zasloužil. Úžasné herectví ve filmu předvádí i Louise Fletcher v roli vrchní sestry Ratchedové. Svoji postavu zahrála opravdu skvěle, takže Oscar je zde opět na svém místě. Ono ostatně všechny Oscary, které film získal, jsou zasloužené (podle mého jich ale mohl dostat ještě o něco víc). Z herců, kteří na mě udělali dojem, ještě vyzdvihnu Danny DeVita a Brada Dourifa, kteří se do rolí psychicky chorých tak dokonale vžili, že jsem chvílemi uvažoval o tom, jestli skutečně nemají o nějaké to kolečko méně... Další silnou stránkou filmu je děj, který je fakt hodně zajímavý, poutavý, vtipný, napínavý a na konci i smutný... Přelet nad kukaččím hnízdem se právem řadí mezi nejlepší filmy, jaké kdy byly natočeny.
King Kong
king kong
Peter Jackson tímto filmem potvrdil, že je jedním z nejlepších režisérů současnosti. King Kong v jeho podání je vskutku mistrovským dílem. Film mě vtáhnul už během úvodních titulků, ani na chvíli mě nenudil, 187 minut uteklo jako voda. To už samo o sobě svědčí o tom, že se jedná o mimořádně kvalitní počin... Nejsilnějším atributem filmu je rozhodně vizuální stránka. New York roku 1933 působí vskutku věrohodně, Ostrov Lebek spolu s jeho faunou vypadá doslova bombasticky. A to tedy hlavně dinosauři a osmimetrový hlavní hrdina, kterého jsem po deseti vteřinách jeho působení na plátně přestal brát jako počítačový výtvor. Na filmu se mi ještě strašně hodně moc líbila hudba od Jamese Newtona Howarda, která dokonale podkreslovala dění na plátně... Další povedenou věcí je herecké obsazení. Musím říct, že mě hodně překvapil kvalitní výkon Jacka Blacka. To, co mě ale nepřekvapilo, byl Adrien Brody, který se své role zhostil opravdu skvěle. Ještě vyzdvihnu výkon Thomase Kretschmanna, který byl ideální volbou do role lodního kapitána... Film obsahuje hodně působivých scén, které uvíznou na dlouhou dobu v paměti. Největší dojem na mě udělala scéna souboje Konga s partou tyranosaurů, kterou bych označil za nejlepší část filmu... Po skvělém Pánovi prstenů natočil Peter Jackson skvělého King Konga!
The Shining
perfektní
Nemám rád horory, ale Osvícení přímo zbožňuji... A proč zrovna Osvícení? Protože je to vskutku dokonalý film, na kterém nelze najít nějakou chybu. Všechno je zde perfektní... Perfektní atmosféra. Film naštěstí vsází na atmosféru, a ne na tuny a tuny mrtvol a uřezaných (ustřelených) končetin, jako tomu je u většiny současných hororů. A to se mi líbí! Osvícení mě vtáhlo hned v úvodních záběrech a čím víc děj postupoval, tím víc jsem byl vtáhlejší a vtáhlejší... Nakonec mi to dalo pořádnou práci, abych se od té úžasné hororové atmosféry oprostil... Perfektní kamera a hudba. Tak tyhle dvě věci dotváří atmosféru přímo k dokonalosti. A to tedy především hudba, která je dost děsivá sama o sobě, natož s vizuálním doprovodem... Perfektní herecké výkony. Filmu vévodí samozřejmě Jack Nicholson, který nepotřebuje žádnou masku, aby vypadal děsivě. Vystačí si prostě se svým obličejem. Dokonalé. Shelley Duvall a Danny Lloyd hrají též bezchybně, s postavami se naprosto sžívají... Perfektní scény. A tím myslím hlavně „scénu na schodech“ a slavnou „koupelnovou scénu“. Tohle byly rozhodně nejsilnější momenty filmu... Perfektní záběr na zmrzlého Jacka Nicholsona... Osvícení je perfektní filmařský počin. Stanley Kubrick si zaslouží potlesk a nesmrtelnost!
The Shawshank Redemption
nádhera
Filmový skvost. Tak takhle nějak bych charakterizoval tento film, který je dokonalý ve všech směrech. Krásná kamera, nádherná hudba, skvělé herecké výkony a dojemný příběh. Vykoupení z věznice Shawshank tohle všechno má... Jak už jsem řekl, herci zde podávají skvělé výkony. A to hlavně Tim Robbins a Morgan Freeman. Dovoluji si tvrdit, že v tomhle filmu hrají své životní role. Ve Vykoupení hrají bezchybně též vedlejší postavy, což nebývá u většiny filmů zvykem. Hlavně tedy Bob Gunton, který roli ředitele Nortona zvládl opravdu na výbornou... Na filmu je rozhodně nejlepší děj. Je fakt hodně poutavý, zajímavý, plný zvratů a silných momentů... To všechno způsobilo, že jsem se ani na chvíli během těch 142 minut, co film trvá, nenudil. To mi přijde až neuvěřitelné... Ano, je to ohromná škoda, že film nedostal žádného Oscara. Zasloužil by si všech sedm, na které byl nominován... To mě přivedlo k nápadu zavést tzv. „dodatečné Oscary“, které by byly udělovány hodně kvalitním filmům, které buď žádného Oscara nezískaly, nebo by si jich zasloužily mnohem více, než jich dostaly... Jako první na řadu by přišlo samozřejmě Vykoupení, dále pak třeba Apokalypsa... Vykoupení z věznice Shawshank se řadí k nejlepším filmům, jaké jsem kdy viděl.
Live Free or Die Hard
live free or die hard
První tři Smrtonosné pasti se mi hodně líbily, takže když jsem zaslechl, že se bude točit čtyřka, začal jsem se na ni hodně těšit. Pak jsem se dozvěděl, že ji bude režírovat Len Wiseman, o kterém (po zhlédnutí obou Underworldů) vím, že režírovat akční scény umí opravdu skvěle, ale také vím, že slabinou jeho filmů je příliš chaotický děj... No a v obou těchto věcech mě u nové Pasti překvapil. Akční scény jsou zde vskutku akční, velmi působivé, kvalitně zpracované – prostě bezchybné! Děj. Po chaosu v něm nebylo ani stopy, byl zajímavě zpracován, vůbec nenudil... Hlavní hvězdou byl samozřejmě Bruce Willis, který je v roli Johna McClanea i v 52 letech stále nepřekonatelný. Hodně mě překvapil Justin Long, od kterého jsem očekával o dost horší výkon. Musím ale říct, že hrál dobře. Nebyl trapný, místy byl dokonce i vtipný... Prostě mě překvapil. Timothy Olyphant byl ideální volbou do role hlavního záporáka, neboť takový zlý pohled, jaký umí udělat on, mnoho lidí nedokáže. Kamera, hudba a střih byly na hodně vysoké úrovni, stejně tak jako všechno v tomto filmu... Smrtonosná past 4.0 ostudu předchozím dílům rozhodně nedělá.
Shrek the Third
shrek the third
Jsem zklamán. Jsem hodně zklamán. První dva díly byly vskutku výborné, ten třetí je vskutku nepovedený. Děj Shreka Třetího je vesměs stejný jako v jedničce, zásadní rozdíl ale vidím v tom, že na rozdíl od prvního dílu mě trojka nudila. Může za to hlavně to, že z filmu zmizely věci, které byly pro Shreka charakteristické. V první řadě je to vtipnost, kterou postrádá hlavně sám hlavní hrdina, což mě hodně mrzí. Ve filmu jsem též marně hledal nové zajímavé postavy... Nenašel jsem. Nové postavy se zde sice objeví, ale zajímavé (a natož sympatické) rozhodně nejsou. To platí hlavně o Artušovi, což je otravná, trapná a zbytečná postava, která mi zážitek z filmu zkazila asi úplně nejvíc. Hodně nemile mě překvapilo, že se ve filmu málo jedná. Místo toho se zde jen mluví a mluví... A ještě více nemile mě překvapilo, že devadesát procent času, kdy se mluví, slyšíme jen samá morální ponaučení... která pronáší sám Shrek! To scenáristům asi přeskočilo... Hudba. Od té jsem očekával podobnou kvalitu jako v předchozích dílech, které byly doslova napěchovány chytlavými songy. V tomhle filmu po nich nebylo ani vidu, ani slechu... Celý film zachraňují pouze Kocour, který je stejně vtipný jako v minulých dílech, a Perníček. Scéna, ve které mu před očima proběhne celý život, je nejlepší částí filmu... Na závěr mohu říct jen jediné: tohle už není Shrek!
Účastníci zájezdu
český film
Tak tenhle film mě moc nenadchnul. Jen mě ještě více utvrdil v tom, že termín „kvalitní český film“ se stává čím dál tím větší vzácností... Největší problém Účastníků vidím v ději. Během celého filmu jsem se neskutečně nudil... A nevím, proč se film vydává za komedii. Říkám to opravdu nerad, ale zasmál jsem se asi jenom třikrát. A to vždy jen tehdy, když se na scéně objevili řidiči, které dokonale ztvárnili Pavel Liška a Miroslav Krobot. Tihle dva jsou tím nejlepším, co mohou Účastníci zájezdu nabídnout... Ostatní herecké výkony jsou různé. Některé jsou celkem kvalitní (Bohumil Klepl), jiné jsou katastrofální (Jitka Kocurová). Z technických parametrů se zmíním jen o kameře a hudbě – kamera byla nevýrazná, hudby jsem si ani nevšiml... Účastníci zájezdu jsou hodně nepovedení. Nebýt řidičů, nedostali by ani těch 30 %.
Last King of Scotland, The
the last king of scotland
Chvíli předtím, než jsem tenhle film zhlédnul, jsem viděl Krvavý diamant, který se stejně jako Poslední skotský král odehrává v Africe a který na mě dost zapůsobil, takže jsem od Krále očekával podobně nadprůměrný filmový zážitek... No a zklamán jsem nebyl. Děj se mi moc líbil, vůbec nenudil, byl zajímavý... Prostě mě pohltil. Hlavní hvězdou zde byl bezpochyby Forest Whitaker, který roli diktátora Idiho Amina sehrál naprosto úžasně! Charisma z něj sálalo stovky mil daleko, byl vtipný, vážný, šel z něj strach – Whitaker prostě dokázal vystihnout všechna diktátorova psychická rozpoložení. Za tento svůj herecký koncert si Oscara rozhodně zasloužil. James McAvoy hrál taky hodně kvalitně, byl sympatický, s jeho postavou jsem se bez problémů sžil... Když se nějaký film odehrává v Africe, tak má většinou bombastickou vizuální stránku – no a Poslední skotský král není výjimkou. Na filmu se mi ještě hodně líbila hudba, která se fakt dobře poslouchala a umocňovala celkový požitek z filmu... Poslední skotský král je jeden z nejlepších filmů odehrávajících se v Africe – a to hlavně díky Forestu Whitakerovi.
Pirates of the Caribbean: At Worlds End
velké zklamání
Konečně jsem měl možnost tenhle film zhlédnout. A jak dopadl? Přesně podle mých očekávání. Už druhý díl totiž naznačil, jakým směrem se bude pirátská série ubírat, takže jsem od trojky raději moc neočekával. Bylo to prozíravé rozhodnutí. Ve filmu je několik špatných (ne-li strašných) věcí. V první řadě je to „děj“. Ano, ty uvozovky píši schválně, neboť se zde o ději ani tak mluvit nedá. Během celého filmu se v něm střídají dva extrémy – buď se vůbec nic neděje, nebo se toho děje tak moc, že normální člověk nemá šanci se v tom všem orientovat. Ve filmu je totiž strašně moc postav (z nichž je většina zbytečná), každá z nich má svůj cíl, kterého chce dosáhnout (získání Černé perly, získání Jacka, zničení pirátů, smrt Davyho Jonese atd.), v důsledku čehož každý podráží každého. A jako na potvoru se to všechno seběhne najednou (ne průběžně během celého filmu, jak by to asi udělal každý jiný scenárista), takže to má za následek již zmíněnou nepřehlednost. Mohl bych zde psát ještě o nelogickém jednání některých postav, o zbytečných a nepovedených scénách (např. o scénách s několika Jacky), o extrémně dlouhé stopáži, ale nebudu. Zabralo by to totiž moc místa. Přejdu raději k hercům. Orlando Bloom – už v předešlých dílech se nás snažil přesvědčit o tom, že moc hrát neumí. V tomto filmu v tom nadále pokračuje. Keira Knightley – hodně jí to sluší, hraje celkem slušně, nohy jí ale podráží scénář – její postava občas jedná vskutku velmi zvláštně (respektive nelogicky). Johnny Depp – hraje samozřejmě kvalitně. Výtky mám spíše k postavě Jacka Sparrowa. Úplně se z něj vytratila vtipnost – žádné dobré hlášky nemá, žádné vtipné scény nevyvolává... Prostě velká škoda a zklamání. Bill Nighy – jeden z několika málo herců, kteří film zachraňují. Goeffrey Rush – též patří k tomu lepšímu, co film nabízí. Chow Yun-Fat – z hereckého obsazení se mi líbí úplně nejvíc. Hraje hodně kvalitně, má charismatu na rozdávání... A co tedy drží třetí Piráty nad vodou? Kromě Chow Yun-Fata, Goeffreyho Rushe a Billa Nighyho je to hlavně úchvatná vizuální stránka celého filmu (včetně nákladných a povedených efektů), kvalitní hudba od Hanse Zimmera a místy dobrá kamera... Přidávám se k ostatním, kteří se modlí za to, aby už další díly nevznikly.
The Blood Diamond
leo mě hodně překvapil
Edward Zwick na mě hodně zapůsobil svým Posledním samurajem, takže jsem se logicky těšil na jeho další film. No... a Krvavý diamant mě nezklamal. Je to hodně moc působivý film, o kterém jsem přemýšlel ještě hodinu po jeho zhlédnutí. Děj si bere na mušku občanskou válku v Sierra Leone, kterou ukazuje pěkně natvrdo – se vším tím násilím, chaosem apod. Bojové scény jsou zde vedeny v téměř dokumentárním duchu, což se mi líbí. Když si uvědomíte, že některé ve filmu znázorněné věci se skutečně dějí (např. verbování malých dětí do armády), přeběhne vám z toho mráz po zádech... Přejděme k hercům. Leonardo DiCaprio mě hodně překvapil. Takhle kvalitní výkon jsem u něj ještě neviděl. Byl hlavním tahounem filmu, fandil jsem mu, věřil jsem mu. Djimon Hounsou byl taky dobrý (ale ne tak jako Leo). V tomto filmu potvrzuje, že má hodně velký talent – těším se na další filmy s ním. Jennifer Connelly sice měla z této „velké trojky“ ve filmu nejméně prostoru, plně ho ale využila – hrála kvalitně a uvěřitelně... Krvavý diamant má taky hodně působivou vizuální stránku – krásná kamera, krásné africké prostředí... Prostě se na to hezky kouká. Hudba je zde taky pěkná, do filmu přesně pasuje... Krvavý diamant je působivé dílo, které si 90 % rozhodně zaslouží.
Equilibrium
christian bale
Musím říct, že Equilibrium je hodně kvalitní počin. Nejvíce zde na mě zapůsobil děj, o kterém budete (stejně jako já) přemýšlet ještě hodně dlouho potom, co dokoukáte film. Takže... děj byl velmi temný, byl poutavě zpracován, měl hodně silných momentů (např. scéna se štěnětem), a navíc byl zasazen do budoucnosti, kde je zakázané cítit... Sice děsivé, ale hodně zajímavé. Film měl kapku pomalejší rozjezd, pak se ale najednou všechno uvedlo do pohybu, všechno začalo mít pořádný spád a já nemohl odtrhnout oči od obrazovky... Film má totiž hodně zajímavé a inteligentní dialogy a... hlavně... krásné akční scény (respektive přestřelky). Ty jsou kvalitně zpracovány, mají šmrnc... prostě se na ně dobře kouká (musím pochválit závěrečnou přestřelku – na tu se kouká extrémně dobře). Někteří si stěžují, že v některých akcích byl hlavní hrdina téměř nesmrtelný... To se mi na tom ale právě líbilo! Líbilo se mi i herecké obsazení. Christian Bale byl ideální volbou pro roli Johna Prestona – nejenže umí kvalitně hrát, on má dokonce i hodně dobrý „tvrďácký“ výraz! Taye Diggs v roli jeho černošského kolegy hrál taky hezky. Sean Bean se ve filmu objevil sice jen na krátkou dobu, udělal ale na mě velký dojem... A aby toho nebylo málo, je zde ještě ke všemu krásná hudba a kvalitní kamera... Equilibrium je hodně moc kvalitní film, takže nevidím důvod, proč bych mu neměl dát 100 %.
The Island
the island
Ostrov je další klasická „bayovka“ – se všemi klady i zápory. Nejdříve se budu věnovat kladům. Líbilo se mi herecké obsazení, ve kterém figurovala samá zvučná jména (Ewan McGregor, Djimon Hounsou, Sean Bean, Steve Buscemi atd.). Všechny herecké výkony zde byly kvalitní (což se u většiny filmů nevidí). Z herců mě nejvíce zaujal Djimon Hounsou, který tímto filmem potvrzuje, že hrát doopravdy umí. Další hodně povedenou věcí zde byla hudba. Steve Jablonsky ze sebe vymáčkl, co se dalo, a tím pádem vznikla hudba, která se fakt dobře poslouchá a na kterou nějakou dobu nezapomenete. Ještě vyzdvihnu celkovou vizuální stránku filmu (kamera, lokace apod.), která je na hodně vysoké úrovni. A konečně se dostávám k tomu, co bylo na filmu skutečně nejlepší – k akčním scénám. Asociace typu "režisér Michael Bay = dokonalé akční scény" zde platí na 100 %. Všechny akce jsou zde originální, nápadité, kamerově dobře zvládnuté. Úplně nejlepší mi přišla akce s vlakovými nápravami, při které jsem se bál dokonce i mrknout, aby mi náhodou něco neuniklo... Tohle všechno byly veskrze kladné záležitosti. Trochu slabší už je to s dějem. Je sice celkem originální, nenáročný, má místy spád, ale je v něm i hodně míst, kde prostě nudí... Ostrov je vizuálně působivý film, při jehož sledování můžete klidně nechat svůj mozek vypnutý.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.022 sec. (PHP: 49% SQL: 51%)
