Gabra

Na film jsem sice slyšela tak přemrštěnou chválu, že jsem byla nakonec trošičku zklamaná, přesto musím uznat, že to, co Lee a jeho herci předvedli, bylo vynikající. Dvěma hlavním aktérům jsem to všechno tak uvěřila, až mi některé jejich milostné scény byly nepříjemné. Vadily mi dvě věci. Za 1. (co už zmínila Verča): Heathův přílišně hluboký horský hraný hlas. Za 2.: Ačkoliv se film táhl mnoha lety, vlastně skoro dobou jedné generace, maskérům se příliš nepovedlo postavy změnit. Chápu, že někdo může vypadat dobře v padesáti, ale obarvení vlasů Anne na blond jsem nepokládala za změnu ke staršímu, a o tom, že Heath vypadal spíš jako o rok starší bratr, ne otec své devatenáctileté dcery, nemluvě. Jinak: krásná hudba, nádherné obrazy přírody, dobrý scénář, skvělá režie.

Martin Scorsese - z jiného úhlu

Mrzí mě, že Král komedie se u nás příliš neproslavil, spíše naopak, hýřil zápornou kritikou. Podle mě je to skoro nejlepší film Martina Scorseseho. Robert de Niro, ale nejen ten, předvedl opět své herecké umění, tentokrát v komičtější roli, než je obvyklé. Jeho filmová postava outsidera Pupkina je úžasná a i přes její mouchy jsem se do ní zamilovala. Je to nadsázka o snu amerických bláznů prorazit. Ale nadsázka inteligentní, vtipná a hezká. Film je pojmut trochu složitěji, ovšem jen zpočátku, kdy se těžko rozlišují Pupkinovi představy se skutečností. Když ale vydržíte do konce, garantuji Vám úsměv na rtech. Dokonale smyšlený scénář mě prostě uchvátil a moc ráda jsem viděla de Nira i z téhle stránky. Úchvatná byla i Sandra Bernhard - šílenec, jak má být... :)

Cronenberg

Davidu Cronenbergovi, tedy režiséru filmu, se říká "zvrhlík" nebo "král sexuálního hororu". Pokud pod těmito slovy nenacházíte nic hmatatelného, představitelného, pak mám jedinou radu. Pusťte si jeho Crash z roku 1996 a přesně budete vědět, o co kráčí. Snímek je natolik kontroverzní, úchylný a zvrhlý, že se mi velmi těžko hodnotí... Film vzbudil na filmových festivalech ohromnou pozornost a dělalo mu velké potíže projít cenzurou. Viděla jsem verze obě - cenzurovanou i necenzurovanou (nezkrácená má pár dost erotických póz navíc...). Crash je propletencem zvrhlosti, erotiky a bláznů, jakési sekty, která ukájí své touhy při pohledu na zmrzačená auta nebo lidi při autonehodách. Musím se ale klanět před plejádou skvělých herců, kteří svou roli pojali rozhodně vážně a jejich úchylku jim uvěříte na plné čáře. Především James Spader, Holly Hunter nebo Deborah Unger ukázali, jaký talent (nebo úchylka?!?) v nich dřímá. Hudba Howarda Shora je stejně depresivní, ale čímsi poutavá, jako sámotné filmové dílo. Cenu poroty v Cannes a Zlatou Palmu přisuzuji hlavně hereckým výkonům a režisérově pohledu na dnešní zvrhlou společnost. A co si myslím já? A víte, že vůbec nevím? Vím jen jediné - film mi stačil vidět jednou, ale v mé hlavě zůstane navždy.

Je to o štěstí

Zpočátku to vypadá na nevinný romantický snímek, ovšem postupem času tak graduje, až vás to přiváže ke křeslům a nepustí... Herecké obsazení se vyvedlo, role seděly všem představitelům na míru, je až neuvěřitelné, jak jsou zpočátku všechny postavy sympatické, vlastně nevíte, komu "fandit". Každý má své postavení, svou pravdu. A ke konci jste neuvěřetelně zvědaví, kdo "vyhraje". Vítezem nebyla jistojistě Scarlett Johansson, která uvedla společně s Meyersem herecké výkony do filmových výšin. Ale kdo vlastně "vyhrál"? Krásná Allenova myšlenka, že život je z velké části o štěstí, se vyvedla... Film donutí zamyslet se nad dramatickou hrou osudu. A Match Point je hrou skvěle smyšlenou i sehranou! Tentokrát spadl Woodyho míček na opačnou stranu sítě a zajistil mu tak další bod.

Louis

Debut Louise Malla mě mile překvapil. Velmi mě zaujal námět i scénář. Noc ve výtahu, následovný výslech u policie, kteří "té blbosti" jen těžko uvěřili... A všechny ty propletené osudy. Byl to opravdu hezký příběh se sympatickým obsazením. Lino Ventura, v jedné ze svých strších rolí, jako by byl opravdovým kriminalistou. A hlavnímu hrdinovi Tavernierovi jsem držela palce, jak jen to šlo! Dávám minimálně 80%, protože příběh mě držel v napětí a protože francouzským filmům fandím.

Adjani, Palmineri, Stone

Filmu dávám pouhých 60%, rozhodně ale ne, kvůli hercům, kteří dle mého, právě naopak, byli vynikající. Isabell Adjani mám ráda a líbílo se mi, jak přesvědčivě odehrála naivní a dětskou dušičku. I Stoneové a Palminerimu není vlastně co vyčítat. Jenže mě neuchvátil příběh, myšlenka to byla jistě dobrá. Bylo to napínavé a snad i trochu hororové. Na film se dá však dívat pouze jednou, protože když už pak víte pointu, těžko vás to může bavit... jenže já prostě nesnáším ožívající mrtvoly... A i když to první Palmineroho ožívání v příběhu být muselo, to následovné, kdy mu Sharon zasekávala hrábě do hlavy apod. mě už akorát tak vytočilo.

Scorsese

Martin Scorsese byl podle mého tím pravým, kdo se pustil do režírování Barev peněz. A pokud mám kritizovat herce, pak zůstanu u chvály, ovšem Oscarová soška v rukou Newmana o tom vypovídá za mě. Newmanovi role opravdu "slušela". Ne, že by Cruisovi ne, v téhle době ale nebyl ještě tou třešničkou na dortu a za ostatními, se mi zdá, trochu pokulhává. Pool se dobře sleduje, tedy alespoň mně. A stejně tak dobře se mi sledoval i celý film. Závěr mě dobře naladil, ačkoliv nešlo o žádný happy end nebo pochmurný konec, ukončit to prostě bylo na čase!

:(

Nejen, že mě maximálně zklamal závěr, kdy jsem očekávala přece jen něco mystičtějšího, než jakési tři příšery řvoucí: hajzle, je naše! apod..., sklamalo mě téměř všechno. trailer na mě působil skvěle a podle něj jsem také byla natěšená. Mám tyhle duchoviny, kdy se spojí mrtví s živými ráda... A i když mi Hlas smrti zpočátku přišel dobrý - Keaton, zvláštní metoda dorozumívání atd... Postupem času moje nadšení čím dál víc opádávalo. Asi v polovině jsem se chvílemi ztrácela v příliš rychlých střizích a v záplavě jmen, pak, když jsem všechno pochopila, ze mě spadlo takové to napětí, ktré se mě mělo držet až do konce... No a když hlavní hrdina hledal pohřešovanou Marry, už jsem byla tak naštvaná, že jsem byla rozhodnutá, že více jak 65% ode mě film nedostane. Jenže to jsem ještě nevěděla, že úplný závěr způsobí ještě větší pokles... A tak se omlouvám Keatnovi, kterého mám ráda, ale film mi připadal doslova trapný! 45%!

Přečtěte si pravidla

Film si vyslouží jak skalní fanoušky, tak zatvrzelé odpůrce... stejně jako pan režisér Trier sám... Možná, že stojí za to, dříve než film zhlédnete, něco si o něm přečíst, a nejenom o něm, ale o režiséru Trierovi, o manifestu Dogma 95 a o pravidlech, které tvůrci tohoto manifestu vymysleli. Pak se na snímek budete dívat úplně jinýma očima. Zprvu mě film příliš neuchvátil, spíše šokoval, jako ostatně všechna Larsova díla. Čím častěji ale Dogville vidím, tím více ho prožívám, tím víc pociťuji tu příšernou úzkost, kterou děj přináší a tím spíše obdivuji skvělé výkony hlavních hrdinů. Bettany a Kidmanová u mě vzrostli na plné čáře.

Kopecký - Matuška

Klasickému českému muzikálu jsem přicházela na chuť až postupně s přibývajícícm věkem. Jako malé se mi líbily některé písničky, ale samozřejmě jsem tolik nechápala všechny ty vtipy, které jsou na tomto snímku tolik kouzelné. Dvojice Matuška - Kopecký... Dřív to pro mne byli dva nesympatičtí zlí pánové, dnes to jsou umělci s velkým U. Dávají filmu podstatu. Karel IV. jako Brodský je dokonalý a zbylé obsazení taktéž. Film ráda zkouknu pokaždé, když běží v TV a když není čas, pustím si ho alespoň jako příjemnou kulisu... 85%...

Stíny...

Film jsem viděla už dávno v kině... Možná, že kdybch se na něj podívala znovu někdy v nynější době, dala bych mu méně... Ale chci hodnotit první pocity a ty byly tenkrát výborné. Poprvé jsem se při akčním filmu opravdu cítila akčně... (to bude asi tím, že na akčňáky téměř vůbec nechodím :) Navíc mám prostě ráda evropské filmy a možná jsem k nim trochu méně kritická, než bych měla. Mám jednu vrytou vzpomínku, když už naši partičku obkličovali "záporňáci", objevovali se na scéně jejich stíny, což mi přišlo příšerně děsivé, navíc ta hudba k tomu... Film mi navodil stísněný pocit a ten nabíhá stále, když si na něj vzpomenu...

:)

Stále se opakující téma středních lásek a maturitního plesu, tentokrát však s pár hlubšími myšlenkami.... Film mě příjemně překvapil, můžeme zde najít vcelku rozumné a chytré dialogy, pár myšlenek, které jsou ve filmech podobného typu nezvyklé. Hlavní představitelka, známá jako čarodějnice Sabrina, mi sice v roli nebyla příliš sympatická, přesto dávám 75%. Když už teenagerovské filmy, měly by vypadat podobně. Vtip, ráz, překvapení, no a alespoň špetka myšlenek, které nejsou jen o tom, jak přijít o panenství...

Očekávání se naplnilo

Dopředu jsem samozřejmě věděla, že Panic je na nic se Šárkou Vaňkovou v hlavní roli nebude nic pro mě. Kdybych nebyla tolik unavená, že se mi nechtělo zvedat pro ovladač, nejspíš bych u filmu nezůstávala, ovšem jak říkám, únava zvítězila a já neusnula díky tomu, že mě (cituji 2miga) prkennost herců a chabé nudné dialogy natolik šokovaly, že když jsem zavírala oči, vždy mě probudila další šokující věta nebo scéna... Šárku tu ovšem kritizovat nebudu, nic v téhle pavučině nesmyslů předvést nemohla. Až na hlášku kreslených mravenců: "Jdeme ti na pomoc, Jiříku" jsem se nezasmála ani jednou a bohužel přiřazuji českou snahu o americké mládežnické komedie k pár nejhorším filmům, které mé oko kdy zhlédlo...

Mira Nair

Jarmark marnosti režisérka indického původu Mira Nair obohatila o prvky ze své země. Proč ne, v tehdejší době byla Indie in, takovým módním výstřelkem a to, že zaměnila šedivé nudné kalhoty za barevné samety filmu na kvalitách těžko mohlo ubrat. Mě spíše vadila ta vleklost děje, taky to, že herci se vzhledově neměnili, ačkoliv se jednalo o dlouho letitou dějovou linii. Reese byla dobrou volbou, příliš se ale nedrželi knižní předlohy, protože hlavní hrdinka zde byla až na pár okamžiků zcela kladná. Gabriela Byrna mám ráda a i když se ve filmu příliš neohřál, jeho postava tomu dodala šťávu. Tak trochu bych Jarmark hodnotila jako film pro ženy, neznám jediného muže, kterému by se líbil... Ráda jsem se na snímek podívala a určitě to pro mě nebyla ztráta času, ke konci jsem se ale začínala nudit a všechny ty dějové zvraty na mě byly příliš rychlé. Náhle skok o sedm let dál, pár dialogů, podivný happy end, který měl být určitě více propracován (proč kvůli poslední scéně musel štáb odjíždět do Indie, když jsem ani skoro nezaregistrovala, že iž v Indii jsou?) a konec. Možná to chtělo jinou režisérskou taktovku, nevím, avšak jsem si jistá, že knižní známá předloha mohla být zpracována lépe a snad i trochu jinak. Je ale pravda, že úkol to byl zřejmě těžký, snad film rozdělit na 2 díly by mohlo pomoci...

Revolution

Al Pacino patří k mým oblíbencům, možná ho tedy někdy přehnaně chválím, ač si to nezaslouží... Pokud vím, v Revoluci se příliš dobré kritiky nedočkal, mě ale ve filmu nevadil, naopak... Pro mě je Tom Dobb jedna z jeho nejcharismatičtějších rolí. Výtečně odehrál úlohu otce strachujícího se o syna a tedy i trochu zbabělce, který ovšem, postupem času, musí vytasit své zbraně. Kinski mi také do příběhu zapadá, všechno jí bez problému věřím a prožívám to s ní. A Sutherland? Dokonale obsazená role, která mu padne jako ulitá. Film je dlouhý, přesto tak nějak celou dobu nabírá na obrátkách. Žádný fantastický happyend, ovšem pěkný konec, který potěší. Máme možnost také sledovat dobře vykreslenáou atmosféru (berme v úvahu, že snímek je starší než já, tedy mu bude už nějaký ten rok přes dvacet) a ačkoliv se tvůrci téměř vůbec nezabývali vykreslením či propracováním bitev, filmu to příliš nevadí (i když mužům divákům možná trochu ano...). Některé scény mě doslova uchvátily (hon na "lišku") a film patří mezi ty lepší historické. Záporem je pro mne ale určitě přílišná idealizace jedné válečné strany (v tomto případě Američanů - protivníky byli Britové), která na mě vždy ve filmu působí příliš fantasticky a pohádkově a hůře se mi pak celému příběhu věří...
Na málo historických filmů se dívám vícekrát než jednou, u Revoluce tomu tak ale bylo, je a bude... Možná je to dáno tím, že nemusím zavírat oči u prolívání krve a drastických scén, chápu ale, že někomu právě tohle (a nejen tohle) na filmu chybí... Dávám 90%, a to především za výborně odvedené herecké výkony, které se na kvalitě filmu podepsaly z většinové části...

...

Leona jsem viděla už velmi dávno, proto jsem si ho před pár dny znovu vypůjčila, abych si opět připomněla podle mého nejlepší dílo Luca Bessona... Renův kukuč, jeho kytka, Natalie, její hnědé oči a herecký telent, Oldmanova úžasně odvedená role, která je překrásně zpracovaná... Prostě Leon, uklízeč, který se zapsal do dějin filmu a Mathilda, holčička, která se zaláskovala do toho francouzského borce s granáty kolem pasu a touto svou rolí se na celý život zafixovala do podvědomí diváků. Není se čemu divit, holt musíme uznat, že holka měla talent. Besson je odborník na vraždy, výbuchy a vykreslení zabijácké atmosféry, takže nic z jmenovaného filmu nemohlo chybět. Jeho sledování vždy uteče jako voda a po skončení mám chuť film přetáčet na začátek a pouštět znovu. Pokud sledovat akční film, pak Leona!

Sen?

Knihu jsem nečetla a tak jsem šla do kina s vymetenou hlavou, jen s pár tušeními, o co vlastně kráčí. Dustin Hoffman a Alan Rickman, ti dva mě nalákali. K nadšení přispěl ještě Tykwer, úžasná atmosféra traileru, poutavé plakáty a neznámý, leč pořádně čímsi přitažlivý Ben Whishaw v hlavní roli. Atmosféra pařížských rybích trhů, tehdejší Francie ponurá, špinavá a skoro dokonalá... Dustinovi role seděla jako ulitá, stejně tak jako jemu, uvěřila jsem i všem vedlejším obsazením, včetně Rickmana, jehož role mu ale neumožňovala příliš se předvést... Whishawa jsem si jako herce zamilovala už na začátku filmu, byl to perfektně propočítaný tah obsadit ho jako Grenouilla. I přes jeho podivně kulhavou chůzi a ještě podivnější posedlost, divák mu byl pocelou dobu svým způsobem nakloněn. Nešlo o typického vraha - záporného hrdinu, byl to génius ze všech úhlů pohledu... Příběh mě vtrhl do děje a jak přibývalo vražd, přibývalo i mé očekávání: jak tohle všechno skončí?!? A skončilo to katastrofou. Abych neprozrazovala, vyhnu se jakémukoliv závěru, stačí říct, že posledních několik minut jsem doufala, že se vzbudím a že se mi jen zdály... Nedá se říct, že jsem konec nepochopila, vcelku na něm nebylo nic složitého, jen jsem nepochopila, jak mohl někdo dopustit, aby se tak stalo. Kvůli knize? Možná. Pak ale mělo tvůrcům dojít, že na plátně budou všechny ty "kouzla" a absurdity působit poněkud... převratně... Film je to opravdu dobrý, muselo dát pořádný kus práce uvést ho do konečné podoby, ale těžko se mi hodnotí skvělé dílo, které ve výsledném dojmu ve mně zanechalo zmatek a samé otazníky. Otazníky nad tím: proč to tak přehánět? Jistě to mělo svůj smysl a já bez studu přiznávám: ten smysl mi nedošel. Na druhou stranu musím uznat, že jak jsem po zhlédnutí filmu doma usilovně bádala nad pointou, zdálo se mi o vůních... Film voňavý byl, jen ten parfém na můj vkus moc okořenili a příliš kořeněné vůně dokáží být vlezlé a štiplavé...

Skvělý Menzel

To snad není třeba ani komentovat... Klasika českého filmu tehdejší doby. Menzel jako režisér v popředí, dvojka Svěrák a Smoljak... A navíc vynikající Josef Kemr, jehož děda Komárek je jedna z mých nejoblíbenějších postav. Film je prošpikovaný krásným humorem a veselou atmosférou, která se drží, ať Na samotě u lesa sledujete poprvé či podesáté... A typická komediální herečka Daniela Kolářová samozřejmě zabodovala i tentokrát, bez její postavy by film těžko byl čím je, tedy další nápaditou a skvělou komedíí Jiřího Menzela.

Soudruzi z NDR

Podle mého nejlepší Hřebejkův film a jeden z nejlepších českých filmů vůbec... Výkony bezchybné, obsazení taktéž... Scénář, námět, kamera, nic nelze vytknout... Zajímavý je i film o filmu (bonusy na DVD), kde ukazují jednoduché triky, na kterých film i tak trochu stojí. A hlavně vidíte nezaměnitelné herce, kteří v hloučku stojí u obrazovky a společně sledují již hotovou scénu, kterou společným úsilím odehráli. A sami sobě se smějí, jako by to všechno viděli či slyšeli poprve. A tak je to i se mnou a myslím s mnoha dalšími diváky. Film jsem viděla snad stokrát, vždycky z něj mám ale radost, pocit a prožívám stejnou atmosféru jako prvně. Dle mého nejlepší film na Vánoce. Zasmějete se, navodíte dobrou náladu, uvědomíte si ale taktéž špetku kruté reality, zavzpomínáte si (nebo alespoň Vaši rodiče) a možná nasadíte zástěru, brýle a rukavice a půjdete lít olovo, abyste dali Bolševikovi už jen rok, maximálně dva... :))

Krokodýli vs Velryba

U "krokodýlů" se setkávám s velmi rozporuplnými názory, většinu mých známých avšak film zklamal. Mě ale ne a paní Poledňáková mi i tentokrát udělala radost. Výborné obsazení, skvěle sepsané role... Vtip a spousta dětského humoru. Výborný byl i výběr malých "neherců", kteří mě dojímali (že by mateřské pudy?) Když pan Etzler stál na skále a dělal s dětmi ranní rozcvičku, všichni přátelé kolem mě křičeli: "ježiši, to je hovadina! To je blbost!" a já se spolu s dětmi smála a měla jsem chuť být na škole v přírodě s nimi. Krásná příroda, výborná hudba s Danem Nekonečným včele a zajímavé provedení. Nečekala jsem druhou "velrybu" a možná právě proto se mi jiné, přesto také kouzelné zpracování líbilo.

Předvídatelný...

Komedie Blázni a poloblázni nás už od začátku musí uvést do té přiblblé předvánoční atmosféry, nesmíme v ní hledat nic hlubokého... I když jsem se snad ani jednou nahlas nezasmála, letmý úsměv na rtech mi poskakoval po celou dobu filmu. A nesmála jsem se jen vtípkům a atmosféře, ale také hereckému obsazení, které je neuvěřitelně skvělé, ačkoliv, když se film tvořil, ještě o tom nikdo neměl ani páru. Madeline Kahn, Juliette Lewis, Steve Martin, Adam Sandler, Liev Schreiber, dokonce i malý Haley Joel Osment... a další... Taky bych ale měla uvést zápory filmu, kterými je především předvídatelnost děje. Už po prvních pár minutách jsem věděla, jak to všechno skončí, i tak jsem ale vydržela do konce.

U2

I když mě odrazovala délka a ústřední dvojice (představa, že budu na Lea a Cameron koukat skoro tři hodiny mě nijak nenadchla), ke zhlédnutí jsem se nechala "ukecat" Danielem a Liamem, no a samozřejmě "Úťáky"...
To jsem ale nečekala, že u filmu pokaždé usnu a uvidím ho na několik etap. I tak ale nelituji. Ačkoliv se to táhne jako hlemýžď, přestože jsem nepochopila záměr všechno to tak přehnat a udělat z lidí ulice ošklivá monstra, co rádi zasekávají do lidi sekyrky (včetně žen a dětí samozřejmě), i tak jsem se ráda podívala na skvělého Daniela Day Lewise a na promyšlenou režii Martina Scorseseho...

...

Určitě skvěle vybraná hudba i obsazení... Charizmatičtějšího chlapíka než Johnnyho by tvůrci hledali jen těžko... No a co se týče manželského páru: Brando + Dunawai? Sedli mi k sobě jako párek k rohlíku... :) A navíc bylo fajn je zase po nějaké době vidět hrát.
Film hodnotím jako příjemný, milý, zajímavý a originální... Ale přesto trošku nudný... Hm... tááák... 75%.

Karel a Karel

Od Účastníků jsem jako většina lidí čekala o něco víc, celkový dojem z filmu je takový nijaký, i když pohodový... Herecké obsazení bylo dokonalé, ať už jde o Holubovou, Klepla, Fialovou nebo dva Karly (alias Lišku a Krobota), kterým jsem se opravdu zasmála... Vážně mě ale příjemně překvapila Polívková, hrát opravdu umí, člověk jí celou tu situaci rád uvěřil. Některé hlášky se vážně povedly, některé příhody mi ale do celku jaksi nezapadaly. Třeba dvě kamarádky, které se stále střídaly u jednoho plavčíka, situace s kondomy, kdy se v jednu noc najednou mělo spolu vyspat několik (někdy absurdních) párů... Vím, byla to celé jedna velká ironie, nadsázka a když na to mám koukat takhle, pak jsou účastníci pohodovou českou komedií na letní odpoledne.

J.D.

Mno, nebýt Johnnyho, nevím, jak bych film hodnotila... Je to taková klasická historická americká pohádka... :) Ale pěkně napsaná, pěkně režírovaná s výbornými efekty... Musím se přiznat, že mi příliš nesedí Keira, a tak se stalo i v Pirátech. Nevím proč, něco mi na ní prostě vadí... Ale jinak se obsazení opravdu povedlo. Orlando - typické kladné princátko, Johnny - nejúžasnější filmové ztvárnění piráta všech dob. Depp nemá obdoby a není tomuto snímku třešničkou na dortu, ale dortem samotným!!!