xxmartinxx
Colour Me Kubrick
Tak to vidím já...
Tenhle film měl všechny předpokady, abych si ho oblíbil. Oblíbený herec, oblíbený filmař na paškál... ale dopadlo to špatně. Nudná a trapná podívaná, která krom hudby nijak nevyužívá možnost citací největšího filmaře všech dob. John Malkovich v roli nejteplejší filmové postavy historie nedokáže utáhnout tak unylý nevkus a já mám pocit, že i za těch devadesát minut bych se podruhé unudil k smrti. 30%
Lawrence of Arabia
Tak to vidím já...
Velkolepý a monumentální film s fenomenálním Peterem O'Toolem. Možná maličko pomalejší, ale nic to neubírá velikosti a poselství filmu. Jedna z těch klasik, které si dokáží velmi přesvědčivě vydobít trochu respektu v každém divákovi. Není prakticky co vytknout. Tenhle film o Arábii nevypráví... on vás tam vezme. Velmi silných 80%
Mulholland Drive
Tak to vidím já...
Pokud patříte mezi ty, u nichž složité = promyšlené = chytré = dobrý film, tak vás Lynch dostane maximálně. Já ale ty rovnítka tak ochotně nerozhazuju a zůstanu u zajímavé a nápadité, ale zbytečně komplikované. Je to možná odvážné a ár silných scén tu je, ale je to až moc... no... lynchovské. Nějak ty interpretace a halucinogení scény nejsem schopen považovat za natolik geniální... Každé puzzle budou složité, když ukradnete polovinu dílků. 70%
The Great Dictator
Tak to vidím já...
Některé bezmála geniální scény střídají ty slabší, naštěstí v silném nepoměru. Každopádně se ale Chaplinovi musí nechat odvaha, s uvedením tohoto filmu. Je tu i několik zajímavých filmařských nápadů. Například scéna v letadle, kdy je skvěle využita kamera nebo při projevu, kde je zase vychytaný zvuk. Hlavně je to ale o poselství, které dodnes neztratilo a naopak až později se ukázala Chaplinova předvídavost, kterou mělo mít v jeho době víc lidí. Humor a nadhled, který ale nezlehčuje a nesesměšňuje téma, je velmi vzácný. Objektivně 80% za možná až moc dojemné (ale do svojí doby naprosto vhodné) finále, ale já jich musím dát víc. PS: Už jen za to, jak se Hitler při soukromém promítání musel tvářit, musíme tenhle film milovat... PPS: Některé scény jsou dnes ještě vtipnější než před lety. To se u grotesek nevídá často.
Cirque du Freak: The Vampire's Assistant
Tak to vidím já...
Vůbec to není špatné. V rámci neškodné zábavi dokonce moc povedené. Do režiséra prvních Prcičech bych tohle rozhodně neřekl. Sympatické a docela uvěřitelné charaktery, slušná atmosféra. Nebýt zkratkoidního finále, které to trochu pošlape, bylo by to ještě o chlup lepší. Skoro 70% film, který si jde oblíbit i přes horší triky a okoukaný námět.
Europa Europa
Tak to vidím já...
Dobrý kousek. Sice mohl být dramatičtější a odvážnější, ale i tak se na něj dobře kouká. Na německý film každopádně silně nadprůměrné. Není to žádný objevný zázrak, ale "jen" trochu jiný pohled na holocaust, který určitě neurazí a má co říct. 70% naprosto zasloužených s náhledem na víc. Scéna, kdy Hitler tancuje se Stalinem, má něco do sebe.
Spring Summer Fall Winter And Spring
Tak to vidím já...
Je to pěkné, hlubokomyslné, ale možná maličko moc očividné. Děj to má, to mě mile překvapilo a i když docela odhadnutelný a prvoplánový, celý film obklopuje taková ta aura důležitosti, kterou oplávají jen a jen asijské filmy. Asie to tím, že se nebojí dávat najevo city, které by se v eoroamerických filmech zdáy směšné. Tady ale fungují. Nevím sice proč, ale to se musí uznat.
Kaze no tani no Naushika
Tak to vidím já...
Hayao Miyazaki nebyl začátečník, ani když začátečník doopravdy byl. I tohle možná maličko okatě moralizuje, stejně jako jeho novější filmy, ale stejně tak tu je něco, co vás prostě vtáhne. A Naušika je nakonec i lepší než tematicky velmi podobná Mononoke. PS: Už je mi jasné, na co se Cameron koukal desetkrát denně při psaní scénáře Avatara.
[Rec]
Tak to vidím já...
Po zklamání z Paranormal Activity jsem tomuhle formátu nevěřil, ale Rec mi dalo novou naději. Tvůrci pochopili, že ruční kamera automaticky neznamená, že není pravda, že se ve filmu krom dvou lekaček nemusí nic dít a místo toho nám dali skutečné stupňování atmosféry a děj. Je sice pravda, že předvídatelný a již použitý například v Blair Witch (prakticky stejně) ale nějak mi to vůbec nevadilo. Dokonce natolik, že dám s chutí 90%. A tolik jsem nedal ani Blair Witch. No... to bude asi tou španělštinou...
[Rec] 2
Tak to vidím já...
Nemůžu si pomoct, ale i na té dvojce něco je. Náboženské "kecy" to ozvláštňují a pro žánr vhodná délka nedovolí se nudit. Sice už mě to nedostalo tak jako jednička, ale pořád je to sliné. Pokud bude série takto pokračovat... proč ne? Sice se trochu nabouralo scháma jedničky, ale ostatně... je dobře, že nám jen nebylo nabídnuto to samé.
Great Escape, The
Tak to vidím já...
Od první do poslední z těcgh 180 minut napínavá a výborná podívaná. Fandíme hrdinům, držíme jim palce a ani chvíli se nenudíme. Zároveň je to chtré a realistické. Lépe už to snad ani nešlo. Jeden z nejlepších, pokud ne ten nejlepší, filmů svého druhu. A to, že filmy o útěcích z vězení vážně nepatří mezi ty, u kterých se obvykle bavím. Toto je výjimka. A hned několik hereckých es tomu jen dodává šmrnc.
Limelight
Tak to vidím já...
Když už ve svých filmech Chaplin mluvil, měl zřejmě vždy o čem. Film je sice možná až moc nostalgický, ale má v sobě jakousi sílu a energii, kterou předá veškeré emoce a myšlenky i šedesát let po svém vzniku. Perfektně sepsaná a pronášená moudra a příběh o jednom klaunovi, ktrého už nikdo nechce, krom balerýny, kterou nechce on, je neuvěřitelně silný. Asi i díky Chaplinově kariéře, která do příběhu skvěle zapadá.
Knockin' on Heaven's Door
Tak to vidím já...
Německá verze Pulp Fiction. A že Pulp Fiction se povedlo minimálně dorovnat. Zábavná akce s tragickým podtextem baví od začátku a dokonce do konce. Přestože německé filmy vážně nemusím, tohle je jedna z výjimek. Vlastně až na němčinu je to překvapivě neněmecký film. Není to samozřejmě náhoda. Svou stylizací a výběrem hudby se snaží co nejvíc podobat americkým kolegům, což ale rozhodně filmu jen prospívá. Radost to udělá hlavně fandům Ritchieho.
Koyaanisqatsi
Tak to vidím já...
Velké Epické dobrodtužství, které vás buď vtáhne a pohltí, nebo u něj usnete. Já jsem ten první případ. Film zcela beze slov, bez očividného děje, ale za to všeříkající rozbor lidstva. Audiovizuální maraton. Dokonalá Glassova hudba. Žádný dokument a málokterý film je tak epický, filosofický a dobře vypadající. Jasných 90%
Powaqqatsi
Tak to vidím já...
Nenapadlo mě, že bych pojem "zbytečné pokračování" použil zrovna o tak epické a bezesporu úchvatné podívané. Není to ale zdaleka tak vizuálně vypiplané jako první díl a staví to na velmi podobných, ne-li stejných, základech. Zůstává jen geniální Glassova hudba. Nevidět první díl, váhal bych nad vyšším hodnocením ale takhle to musí být vděčné i za těch 70%.
Naqoyqatsi
Tak to vidím já...
Koyaanisqatsi si mě získalo maximálně. Powaqqatsi už tak ne, protože nabízelo jen opakování sebe sama. Naqoyqatsi je ale opravdové zklamání. Zmizeli úchvatné scenérie a vizuální nápady a nahradily je hrátky počítačů, které stárnou každou vteřinou a film už dnes povětšinou vpypadá doslova ošklivě. A ani ta Glassova hudba už není, co bávala. Z úcty k předchozím dílům 50%. Ale víc ani omylem.
Chelovek s kinoapparatom
Tak to vidím já...
Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě Muž s kinoaparátem od začátku bavil, ale nadčasovost a vizuální stránka filmu, která za těch celých devadesát let nevyprchala, je naprosto neoddiskutovatelná. Klobouk dolů za tu účasnou filmařinu, kterou dohonili filmaři až o desítky let později. Absence děje už sice z filmu dělá pro dnešního diváka spíš hezký spořič obrazovky, ale já se nemůžu ubránit těm 90%.
Nuovo cinema Paradiso
Tak to vidím já...
Film o milovnících filmu pro milovníky filmu. Ke konci mi to přišlo moc sentimentální a některé umělecké prvky byly očividně jen na oko, ale i tak je to moc pěkný film, který nenechá nikoho chladným. Velmi dobří děčtí herci a dokonalá atmosféra italského městečka tomu jen přidávají.
Little Big Man
Tak to vidím já...
Forrest Gump divokého západu, kterého jsem si ale mnohem víc oblíbil. Celou dobu to bylo přesně na hranici 80% a 90%, ale tečka v podobě náželníkova pokusu o odchod z našeho světa to korunovla, i když trochu nezaslouženě, výš. Je to možná maličko moc epizodní a děj spoléhá na až moc velkou souhru náhor, ale celková atmosféra příběhu o indiánovi, podvodníkovi, pistolníkovi, vojákovi, banditovi a křesťanovi v jedné osobě má něco do sebe a dokáže si člověk omotat kolem prstu i bez nutného slzení, jako to dělá Tanec s vlky. Není to sice čistých 90%, ale nelituji jich.
Harold and Maude
Tak to vidím já...
Neuvěřitelně optimimistický a svým způsobem i depresiivní film zároveň. Charizmatičtí hrdinové v této odvážné výpovědi o lidské výjimečnosti si mě pro sebe bez sebemenšího kýče a sentimentu ukradli pro sebe. Jasných 90%. Velké plus i za pěkný soundtrack, který dokonale doplňuje film. Mohlo by to být i kapánek delší, ale nadruhou stranu, i při této délce to řeklo víc, než leckterý tříhodinový opus.
Das Leben der Anderen
Tak to vidím já...
Další případ, kdy síla námětu táhne celý film. Tady to ale není tak jednoznačný úspěch. Chyběla mi pořádná gradace a skutečné navození atmosféry. Bylo to neustále odtažité a já se s jedinou z postav nedokázal úplně sžít. Až moc velká sázka na jistotu s tíživým tématem blízkým německému (a ostatně i našemu) národu je očividná. Takové Ucho dokázalo ve dvou lidech a přímo v roce 1968 navodit mnohem přesvědšivější atmosféru.
Lord Of War
Tak to vidím já...
Silný námět to tentokrát utáhnul. Cage se do role hodí, i když jako "dobrého herce" ho označit nemůžeme. On měl vůbec ve svojí kariéře štěstí na tvůrce, kteří jeho "talent" zužitkovali. Ostatně jeho příprava na jeho Oscarově nominovanou roli v Adaptaci mluví za vše ("Režisér mě nutil hrát naprosto proti mému hereckému přesvědčení.") Sami Obchodníci jsou podivně amorální film, který nás absencí emocí může naprosto odrovnat. Takové drsnější Děkujeme, že kouříte. Cosi mi sice chybělo k naprosté spokojenosti, ale i tak to stačí na velmi silných 80%
Ip Man
Tak to vidím já...
Ip Mana jsem si musel oblíbit ze stejného důvodu, jako westerny Serigia Leoneho. Dokonale vykteslené heroické charaktery a do jediného souboje muž proti muži vklíněná osudovost je tu vystavěna na stejném principu. Ip Man funguje jako pohádka pro kluky všeho věku o boji dobra proti zlu a i když trochu tomu ubírá někdy až moc důrazná sentimentalita, stále je to velmi slušné. Vidět to, když mi bylo deset, nejstíš by mi to přirostlo k srdci mnohem víc. Tím nechci naznačit, že by šlo o dětinský film, jen tu vyhraněnost a černobílost nejde na 100% ocenit. na 80%/90% ale určitě. Někdy se holt je možné nechat strhnout i tak jednoduchým filmem.
American Gangster
Tak to vidím já...
Poslední dobou jsem viděl tolik povedených gangsterek, že jsem zapomněl, že tenhle žánr vlastně vůbec nemám rád. Americký gangster mi to připomněl. 70% s odřenýma ušima. Je to zdlouhavé a přitom se nám to vlastně ani moc neotevře. Naprosto to ve mě nevzbudilo pocit, že se to odehrává na přelomu šedesátek a sedmdesátek a konec samotný je značně nepořešený a nevysvětlený. Na druhou stranu jsou tu ale výborní herci a Scott to drží pohromadě. Takže pěkné, ale stejně jako většina Scottových filmů mi to přišlo bez větší hloubky.
Bad Lieutenant: Port of Call New Orleans
Tak to vidím já...
Ono to není zas tak žpatné, když si to člověk přebere. Těch 70%, i když s odřenýma ušima, dám i proto, že Nic Cage tu, ačkoli hraje strašně, vůbec nepřekáží a naopak se sem jeho zhulené herectví hodí (asi proto, že jeho postava je zhulená většinu filmu). Jinak ale... co vlastně dělal ten leguán na jeho stolu? Až pochopím tohle, nejspíš se úplně změní můj náhled na film...
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.176 sec. (PHP: 3% SQL: 97%)
