xxmartinxx
The A-Team
Tak to vidím já...
Nápaditá a hlavně pohodová akční jízda, která kdyby ke konci neztratila tempo, tak by nejspíš šlo o perfektní akčňák. Takhle to zůstává na 70% a poděkování za dobrou zábavu. Je to vtipné, nebere se to vážně a dává to divákovi všechno, co chce. Čtyři borce v nesmyslné akci, co hláškují o sto šest a já jim to žeru.
Born on the Fourth of July
Tak to vidím já...
Přišlo mi to moc, ehm, stoneovské na to, abych tomu dal pátou hvězdu. Je to sice silné, ale mírně zahleděné do sebe a přitom neobjevné. Nic ale nemůžu vytknout Cruisovi, který se skutečně předvedl a navození přesně takové atmosféry, kterou Stone chce. Bohužel to jaksi prošumí a neřekne mi to nic, co bych už nevěděl. Jako dvouhodinové morální poučování to ale funguje překvapivě dobře.
The Nightmare Before Christmas
Tak to vidím já...
Docela pěkná pohádka, která jen dokazuje, že abyste natočili nejslavnější film Tima Burtona ani nemusíte být Tim Burton... Trochu zdlouhavé a trochu jednolité (neustále stejné melodie), ale má to pěknou atmosféru a sympatické postavy. Na jedno zkouknutí pěkné, dokonce lepší než Burtonova Mrtvá nevěsta (kterou tentokrát skutečně režíroval on).
Doors, The
Tak to vidím já...
Halucinogenní šílenost, která nasazuje už od začárku takové obrátky, že se jí to bohužel nedaří uhrát až do konce.Stone je ve svém živlu a opět zbulvarizovanou formou přednáší morální poučení, tentokrát ne politické, ale lidské. A opět to stojí to za to... Možná, že to sice samotného Morrisona maličko démonizuje, ale když neřeším přesnost vůči realitě, ale kvality filmu, je to víc než velmi slušné.
Agony and the Ecstasy, The
Tak to vidím já...
Začátek mě málem odradil - dokumentární vyjmenování Michelangelových děl se k filmu silně nehodí. Dokonce natolik, že jsem plánoval dát výrazně nižší hodnocení. Nakonec si mě ale "souboj" Papeže a vzpurného Michelangela získal. Hodnocení zůstává na hranici 80% a 90%, ale za povedené zakončení půjdu nahoru. Možná škoda, že film je až moc opěvný, ale to mu pouze nepřidává, rozhodně mu to neubírá.
A Single Man
Tak to vidím já...
Stupidní námět zachraňuje v očích veřejnosti homosexualita. Já tam tu Pilcherovou ale vidím. Odmyslete si gaye a zůstane vám jen chlápek, co neví co s životem a balí ho mladý člověk... To mi má jako stačit? Firth hraje skvěle, ale co z toho? Bohužel jeden z dalších případů, když už námět sám je tak otřepaný, ž ho nezachrání sebelepší provedení.
Once
Tak to vidím já...
Milé překvapení. Jednoduchý, ale působivý film. Jediná výtka je k hudbě, která mi krom pěkné titulní písně přišla dost jednolitá... Jinak ale podobné cívilní filmy mají sílu a Once toho umí využít. Působí lidsky a my věříme, že by se to snad někde mohlo stát (i když teda to seznámení hrdinů působilo maličko křečovitě). Jako celek to ale funguje.
Dog Day Afternoon
Tak to vidím já...
Geniální Pacino, stupňující se atmosféra, uvěřitelné a reálné (což ani u filmů podle skutečné události není samozřejmostí). Na hraně 80% a 90%, ale zatím mě to táhne výš. Hrdiny jsem si oblíbil, fandil jim, přestože to jsou zločinci. Ovšem ne takovým tím způsobem, kdy záporákovi přejeme, aby zničil svět... získali si mě skutečně jako lidské bytosti. Napínavá a moc dobrá kriminálka.
Mr. Nobody
Tak to vidím já...
Strašně rychle to v člověku klesá. Na co jsem v recenzi upozoroval, ale promíjel, je opři opáčku palčivější a nové plusy nejsou na dohled. Kleslo to dokonce o 20% a je to prostě proto, že to moc kopíruje, moc vykrádá a přitom moc filozofuje. Stále to považuji za příjemný a koukatelný film, ale prvotní nadšení bylo rychle pryč.
Toto le héros
Tak to vidím já...
Pěkně se na to kouká, ale nemůžu se zbavit pocitu, že je to mírně přeplácané a zbytečně komplikované. Konec byl už tak strašně na kupě, že film kvůli tomu moc nevyzní. Ale jako debut to funguje skvěle - to bezesporu. Ne každý by se hned napoprvé z tak (zbytečně) spletité podívané vymotal s takovou elegancí.
They Shoot Horses, Don't They?
Tak to vidím já...
Asi nejpesimističtější film, co jsem viděl. Dokonale a maximálně hutná deprese se každou minutou prohlubuje a prohlubuje až k tregickému a neodvratnému finále. Sugestivná film, který vyděsí a varuje. Perektní herecké výkony tíživost toho všeho jen prohlubují. Z tohohle filmu se budu asi chvíli vzpamatovávat. To se musí vidět. Možná, že to není nějak převratný film, on takový být ale nemusí. Pollack neexperimentuje s žánry nebo vyprávěním, předává jen kus pořádně poctivé filmařiny, který má mnohem větší hloubku, než se na první pohled zdá. Taneční soutěž jako metafora života se možná zdá jako sranda... ale není. 90%
Event Horizon
Tak to vidím já...
Neškodné béčko se slušnou atmosférou, které možná mohlo přinést něco víc, ale rozhodně se nemusí extra stydět. Svůj cíl splňuje obstojně a pokud narazí na správného člověka, může udělat i radost. Od podobných béček nelze čekat cokoli jiného, takže díky i za to.
A Bronx Tale
Tak to vidím já...
Musím se přiznat, že k tomuhle filmu jsem měl silnou nedůvěru. Nakonec to ale bylo silně neopodstatněné. Není to klasická gangsterka, pokud to můbec gangsterka je. Je to příběh jednoho kluka z Bronxu - nic víc, nic míň. Možná se maličko hraje na emoce a De Niro mohl svůj příběh víc vypointovat, ale svoje bohaté zkušenosti využil, aniž by nutně kopíroval některého z velikánů, pod nimiž pracoval. Nostalgie Tenkrát v Americe a vyprávění jako v Scorseseho gangsterce se příjemně a nenuceně prolínají. Velmi silných 80%, které by někdy mohly atakovat i těch 90%. Dokonce je to pravděpodobné. 80%/90%
Green Zone
Tak to vidím já...
Velmi dobře natočené, ale dějově naprosto o ničem. O Zbraních hromadného ničení si každý už dávno myslíme své a tenhle film nic jiného nenabízí. Chvílemi to vážně silně nudí. Navíc přepínání mezi krimi a válkou nefunguje na 100%. Doufal jsem, že tomu budu moct dát zásadně lepší hodnocení než Hurt Lockeru. Nakonec to zůstane na stejných 60%.
Robin Hood
Tak to vidím já...
I když pominu, že to nemá nic společného s Robinem Hoodem (což by samo o sobě vůbec nemuselo být automaticky špatně), zůstane tu jen poučování, politikaření a nesympatické postavy. Děj je překombinovaný, ale nakonec stejně stojí na náhodách. Velké zklamání. Mrzí mě to. Od Scotta jsem čekal přeci jenom víc než tenhle nemastný neslaný popcorn pro nenáročné. 30%/40%
The Losers
Tak to vidím já...
Průměrný film, který se až moc snaží zaujmout, aby se mu to podařilo. Doufám, že Expendables se vydají lepší cestou. Tohle brzy zapadne... právem. Chce to být oldie, chce to být cool, ovšem nic neotáhne do konce. Ani jinak dost možná sympatická sestava to nedokáže utáhnout. Zachraňuje to délka, takže pod průměr se to nedostane. Ale sláva teda žádná.
A Nightmare on Elm Street
Tak to vidím já...
Freddy je moje nejoblíbenější hororová postava... tohle není Freddy, ale trapná kopie. Scény, které přesně kopírují originál nevyzní, Haley je ztracený v zástupu idiotů a všechno se to utápí v moři hlubokého podprůměru. Buď se to mělo vydat vlastní cestou a udělat z Freddyho něco jiného, nebo to mělo ctít předlohu. Tohle má být něco mezi tím a zoufale to ztroskotává. A kam se poděl typický humor? Ani o tom nechci přemýšlet...
The Mission
Tak to vidím já...
Jeden z těch filmů, co působí strašně nenápadně a během sledování nemáte žádný zvláštní pocit, nicméně čím víc se blíží konec, tím víc ve vás zůstane. A ani po shlédnutí pocity nevymizí. Kvalita k nezaplacení. Myšlenkově plný film, který ale nekřičí poselství. Nechá ho vyplynout. Ať poukazuje na sílu víry jednotlivce, zkaženost církve jako organizace nebo jen boj za lidská práva... nikdy to nedělá nuceně. Někdo si toho třeba ani nevšimne. Navíc úchvatné scenérie a hudba tomu ještě pomáhají.
Casualties of War
Tak to vidím já...
Palma se na první pohled zdá jako multižánrový režisér. Tenhle film mě ale přesvědčil o tom, že jím rozhodně není. Vybírá si prostě různé doby, hrdiny, prostředí a myšlenky, ale nikdy je nerealizuje zcela podle žánrových pravidel. Jeho filmy tak na mě působí maličko bulvárně a nedotaženě. Ale na druhou stranu vždy výživně a tak nějak i nápaditě. Ani v Obětech války se nenechává svázat žánrem a válce se prakticky nevěnuje. Nebo alespoň ne na prvním místě. Naprosto jsem totiž neměl pocit válečného filmu. Spíš normálního thrilleru. Nicméně to automaticky není mínus filmu. I tady to stačí na 70%. A přitom fakt z hlouby duše nesnáším Penna, takže to chtělo nějaký výkon!
Kabinett des Doktor Caligari, Das
Tak to vidím já...
Jedna z těch úctu budících klasik, které formovaly žánry. Je to tajemné a napínavé i dnes, což je obdivuhodné. Není to sice film, na který bych se měl touhu podívat znova, ale rozhodně jsem rád že jsem ho viděl. Tak trochu z úcty musím dát vysoké hodnocení. 80%
Lola Rennt
Tak to vidím já...
Chytrý nápad, který na poli rozumné stopáže jedině baví. Mohlo to být možná ještě o něco promyšlenější a nápaditější, ale to na 80% nic nemění. Příjemná přestylizovanost, při které jsem si okamžitě všimnul na nejmětší Ritchieho hity, mě mile překvapila. Němčina mi nevadila, přestože jí nemám rád. Trefilo se mi to do vkusu a někdy si to určitě zopáknu.
Pandorum
Tak to vidím já...
Snaží se to být cool sci-fi a přitom je to jen maskovaná teen vyvražďovačka bez teenagerů. Postavy nejdřív hodinu nesmyslně běhají po vesmírné lodi a nakonec se před nás hodí pár "šokujících" zvratů, které byly ale jasné mnohem dřív, než by si tvůrci přáli. Pandorum je bď nedotažené sci-fi, nebo přetažený horor. Působilo to na mě, jako nechtěný crossover Saw a Vetřelce. Místy přeplácané, místy prázdné Pěkná podívaná to sice je, pár lekaček funguje, ale brzo na to zapomenu.
The Ugly Truth
Tak to vidím já...
Zoufale se to snaží být drze a nad věci, ale nakonec jde jen o další sterilní a tupou komedii. I těch 50% si to muselo tvrdě vybojovat. Podařilo se hlavně díky sympatickým hercům, kteří se s prázdnotou toho všeho očividně umí poprat. Bohužel, ošklivá pravda o tomhle filmu je, že se druhý den ani přesně nepamatuju, o co v něm vlastně šlo.
The Notebook
Tak to vidím já...
Předem jasná pointa a finále, to v mých očích docela degraduje a extrémně romantické vyznění jakbysmet. Jako plus ale beru příjemné herce a jistou uveřitelnost, kterou ten příběh má. Že hrdinům jejich zamilovanost věříme, je pro tenhle žánr ostatně životně důležité. NAkonecto tedy tak špatné není, ale že ych to snad někdy chtěl vidět znova... to určitě ne.
The Boat That Rocked
Tak to vidím já...
Mohlo to využit větší pecky a mohlo to navodit větší pocit doby, ale jinak slušný film, který baví a rozhodně neurazí. Pár těch klišé, nějaké to poselství... ale pohromadě to drží. Nevadily mi ani černobílé karikatury postav, jednostrannost a chvílemi podbízivost. Má to docela elán a na takovém filmu na jedno zkouknutí vlastně není nic špatného.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.082 sec. (PHP: 77% SQL: 23%)
