xxmartinxx
Případ pro začínajícího kata
Tak to vidím já...
Zajímavý film, ve kterém je zajímavé hledat významy. I když si myslím, že se to Juráčkovi maličko vymklo z rukou, i v tom je jisté kouzlo a svým způsobem to nejspíš odráží to, co má.
Katyn
Tak to vidím já...
Nemám nic proti té extrémní úctě k události, ale tady spíš škodí. Ten film je zkrátka jen zhmotněný odstavec z učebnice dějepisu. Vyloženě mě mrzí, že nebylo mnohem víc prostoru věnováno té samotné lži a událostem následujícím, zobrazování masakru samotného je možná působivé, ale v podstatě o té události nic neříká...
The Impossible
Tak to vidím já...
Kam se probůh všichni poděli? To jsem si říkal hned ze začátku, když se bezprostředně po tsunami z vody vynořila výhradně Naomi Watts, její syn a další (příhodně anglicky mluvící) dítě, jinak je hrobové ticho a nikde nikdo. Naštěstí se po čase lidi objeví a mohou rozehrát stereotypní film o přežití. Hezky natočený, ale naprosto nezajímavý.
Where Eagles Dare
Tak to vidím já...
Dokud se špionážuje, je to hodně příjemné. Jak to začne vybuchovat a lidi po sobě střílet, změní se to k obyčejnému akčňáku. Pokud chtěl Hutton explozivní finále, mohl ho mít. Ale ne v poměru půl napůl vzhledem k stopáži, to dělá z vynikajícího filmu jen film dobrý. 65 %
Mulan
Tak to vidím já...
Dokud se tu neobjeví Eddie Murphy se svými humory, má to ještě šanci. Pak to jde k průměru. Co tu vlastně vůbec dělá?
Vojna i mir I: Andrei Bolkonsky
Tak to vidím já...
Dechberoucí ve všech ohledech. Především proto, že Bondarčuk jen staticky nezabírá desítky tisíc komparsistů a bohaté interiéry, ale nabízí filmařsky neuvěřitelně živou hru s možnostmi, jaké nedostal žádný jiný filmař. Čtyři hvězdy s očekáváním vyššího hodnocení u následujících dílů.
Vojna i mir II: Natasha Rostova
Tak to vidím já...
Opět filmařsky úchvatné. Není mnoho případů, kdy se tak nadaný filmař dostal k tak neomezeným prostředkům. Druhý díl Vojny a míru se obešel zcela bez bitev a exteriérů, možná tím spíš se ale Bondarčuk potvrdil jako velkolepý režisér. Plný počet opět uniká jen proto, že tuším, že jde zajít ještě dál...
Vojna i mir III: 1812 god
Tak to vidím já...
Tenhle díl je ze série nejkratší, je v něm méně děje, ale rozhodně je jedním z neopakovatelných vrcholů filmařského řemesla. Úchvatné scény, úchvatné nejen velikostí, ale především Bondarčukovým umem. Není zde jediný záběr, který by "jen" zabíral sto tisíc komparzistů a nechal je pochodovat - vše je dynamické, promyšlené, nápadité a hlavně vygradované. U každého záběru jsem si říkal, že "víc už to nejde", ale ten další ho zase o něco překonal. Je to skutečně úchvatně monstrózní. V Hollywoodu se tomuhle nikdy ani nepřiblížili. Vyčítat tomu, že se zde jen bojuje, je asi tak smysluplné, jako vyčítat minulému dílu, že se v něm nebojuje vůbec - je to zkrátka koncept. Krom toho to není tak úplně pravda.
Vojna i mir IV: Pierre Bezukhov
Tak to vidím já...
Mně k těm megalomanským bitvám a destrukci to melodrama sedí. Závěrečný díl Vojny a míru nešetří ani jedním. Přesto platí, že Bondarčuk ukočíroval jak formu, tak i obsah. Poprvé tu dochází k jistému přesycení - ale není divu, po megalomanském roce 1812 už skutečně není kam pokračovat ve spektáklu, kterým je tahle produkce především. Ačkoliv jsou skvěle zvládnuté i osobnější scény - třeba působivá poprava. Za pochvalu stojí, jak málo je to nasáklé propagandou (i když tu samozřejmě je, ale vyčítat by to bylo mimo realistické uvažování).
The Witches of Eastwick
Tak to vidím já...
Precizně (i)racionální alegorie. V jádru troufalá, na povrchu atraktivní. Lepší už by to bylo jen, kdyby se režie ujal David Lynch, i takhle je to ale vynikající.
The Longest Day
Tak to vidím já...
Americká propaganda možná není tak in your face jako sovětská, ale otravná je stejně, ne-li víc. Tenhle film navíc postrádá spektákl, který by mít chtěl. Ale tak co chci, když se na to dívám den poté, co jsem viděl Vojnu a mír, která je co do filmařských kvalit někde naprosto jinde. Každopádně je tohle nuda na obstojné úrovni. Být fanoušek válečných filmů starého střihu, asi jsem shovívavějěí.
Pelle erobreren
Tak to vidím já...
Tvrdé, ale ne samoúčelně depresivní. Zkrátka obraz své doby, nebo alespoň se alespoň daří navodit takový pocit. Nevím, jestli to muselo mí skoro tři hodiny, ale skoro to nevadilo.
Permanent Vacation
Tak to vidím já...
Jako začátek určený k zásadnímu rozpracování pěkné... Většina kladů pramení z toho, že vím, že jde o Jarmusche a kam až své zde naznačené nápady dovede.
The Limits of Control
Tak to vidím já...
Krásný film. Možná budu znít divně vzhledem k zmínkách o pomalosti, ale mě skutečně velmi bavil. Jarmusch spojuje posedlost obrazem Van Santa se surrealistickou nevýpovědností Lynche, přidává vlastní fascinaci globalizovaným světem a mě to opravdu chytlo a nepustilo, ačkoliv nejsem schopný s jistotou vysvětlit, o čem přesně to bylo... i když teorii mám. 85 %
Jersey Girl
Tak to vidím já...
To bylo ale hezký, jak kvůli úsměvu dcerky a radám Willa Smitha obětoval Ben Afleck lukrativní místo! Doufám, že to holčičce bude stačit jako vysvětlení, až nebude moct jít na vysokou, protože její tatínek je popelář a idiot... 50 % a doufám, že otravné děti a průhledné agitky už Kevin v životě nebude potřebovat.
Captains Courageous
Tak to vidím já...
Stateční kapitáni byla v dětství moje oblíbená knížka, proto první, co mě (nepříjemně) překvapilo je, že věk hrdiny se zde posunul o pět let níž. Z toho důvodu je naopak pozitivní rozdíl oproti předloze, že se Harvey motá spíš okolo starších členů posádky a ne svého vrstevníka Dana jako u Kiplinga. V podstatě se ten příběh dost posunul, kniha byla o přátelství dvou kluků z různých sociálních vrstev, tohle se spíš zaměřuje na narušený vztah otec/syn a postava Spencera Tracyho je tu zásadně zvýrazněná. To nemyslím jako výtku, jen to podotýkám. Navíc vzhledem k dobovým konvencím by to, co v knize fungovalo, zřejmě ve filmu působilo dost měkce. Škoda že jsem ten film neznal před nějakýma deseti lety, protože je to ve svém žánru skutečně skvělá práce. Nečekal jsem to.
Interstate 60
Tak to vidím já...
Příjemná komedie, kde je celé to hledání sebe sama především zábavné. Možná by to chtělo zručnějšího režiséra, který by podtrhl akci i emoce - nabízí se Zemeckis, který Galeovi tak dobře oživil Návrat do Budoucnosti, ale ono to u takovéhohle filmu není zase tak důležité.
Death at a Funeral
Tak to vidím já...
Poněkud mustrová britská komedie, která má nepochybně několik silných momentů, kdy se člověk zasměje, ale jinak je to vše takové očekávatelné a "adekvátní".
Repulsion
Tak to vidím já...
Vizuálně vynikající, dějově zajímavé. Takže záleží jen na tom, jak člověk přijme to tempo, které je... ne... zrovna... rychlé... Já to vzal jako "součást hry", i když ideální to určitě není.
The Ghost Writer
Tak to vidím já...
Polanski opět odmítá dopřát divákovi jakékoliv tempo, místo toho opět nabízí film, který stojí a padá na jedné myšlence, jedné emoci. Pokud jde o mě, celou dobu jsem chtěl dát tři hvězdy, ale když o tom teď přemýšlím, přišlo mi to vlastně až moc dobré na průměrné hodnocení. (Že hlavní McGregor tu hraje idiota, co se neustále vystavuje nebezpeční, podle mě není chyba.)
Ve stínu
Tak to vidím já...
Nepamatuju si, kdy naposledy jsem viděl tak schematickou kriminálku, v níž vyšetřování probíhá tak primitivně klišovitým způsobem, že i trafikové paperbacky nabízejí oproti tomu brilantní rozbor situace. To není přehánění, je to opravdu extrémně hloupé - na úrovni pověstné ztracené kytky z klopy, která zavařovala gentlemanům ve dvacátých letech. Samotná pointa je svou tupostí skutečně smrtící. Scénář je naprosté zoufalství a fušeřina, Epsteina by už konečně měl někdo odpojit, protože zatímco takový Signál byl zoufalý projekt ze své podstaty, tady scénář zabijí slušný potenciál. A nechoďte na mě s tím, že "je to kriminálka jen zčásti, takže její nesmyslnost není na škodu"... I kdyby osobní rovina fungovala (což nefunguje), stále nejde ignorovat tu ignoranci vůči žánru i divákům. SPOILER: Ten film nefunguje ze své podstaty. Zaobírá se (podobně jako třeba v tomto ohledu o nejeden řád lepší Hořící keř) dilematem hrdiny, který nezíská mnoho, ale stojí si za svým, nebo zbabělce, který může přežít a neublíží svým blízkým. Jenže Trojan nakonec objeví způsob jak "vyhrát", aniž by se přímo ohrozil, když kulku svěří hodnému nacistovi. Proč se pak jde dát zabít od STB, je naprosto nesmyslné a dělá to z něj idiota, co zničil sebe i svou rodinu jen kvůli samotnému gestu, ačkoliv vlastně už dávno dosáhl svého. Pokud teda film měl být poctou hrdinům, kteří bojovali proti komunismu stůj co stůj, tak teda fakt díky - protože ve skutečnosti z nich dělá v gestech se utápějící debily.
Pee-wee's Big Adventure
Tak to vidím já...
Nevím, nakolik je to Burtonova zásluha a nakolik Reubensovy trademarky, ale je to příjemný film. Jen mě mrzí, že narušenost té postavy nebyla využita o trošku víc.
Idioterne
Tak to vidím já...
Nemít to přemrštěné dvě hodiny, neváhal bych s pěti hvězdami, protože koncept i jeho provedení je oboje špičkové. Ale ne každý film se hodí pro takové natažení a Idiotům opravdu škodí. Ke konci už to maličko ztrácelo mojí pozornost, což je věčná škoda. Jinak ale typicky netypický Trier s vizí, kterou je velmi zábavné a na konci mrazivé sledovat.
Last Wave, The
Tak to vidím já...
Typický film z Weirovy rané éry. Soumrak civilizace, návrat k čistému životu, zde dokonce "ke ztraceným snům". Upřímně mi celý koncept zde nepřipadá úplně dotažený, hlavně ten rozklad civilizace není moc patrný, jak asi být měl. Přesto 3 a 1/2 zaokrouhleno nahoru.
Hoří, má panenko!
Tak to vidím já...
Očividně bych si měl nějaké filmy, které myslím, že znám dobře, připomínat častěji. Hoří, má panenko na mě teď fungovalo o několik řádů lépe, než když jsem to viděl naposledy před lety. Vynikající, vtipná, zdrcující a dodnes platná ukázka toho, jací my Češi jsme.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.018 sec. (PHP: 51% SQL: 49%)
