xxmartinxx
Argent, L'
Tak to vidím já...
Umělé matení diváka vypouštěním očekávatelných dějových pasáží mi k tomu nesedí. Zavádí to z nouze ctností. Bresson je opět precizní, jak jen režisér být precizní může, ale z výsledku jsem neměl zdaleka tak silný pocit jako z o dvacet let staršího Kapsáře...
Conformista, Il
Tak to vidím já...
Sebejisté v každém záběru. Dějově možná trochu roztříštěné, ale vzhledem k tak extrémně odosobněnému filmu, který je záměrně ve všem chladný a nelidský, to neberu jako jasnou výtku. Bertolucci si mě opět získává, i když ne tak bezvýhradně jako v případě Posledního císaře.
L'Atalante
Tak to vidím já...
Chápu. Umřel mladej, uměl docela točit... co takhle si trochu zahypovat! Vigo filmu jistě rozuměl a byl by z něj nejspíš velký filmař. Ale "byl by". Jako že "až někdy později". Je tu pár velmi zajímavých nápadů, které zaujmou. Spíš filmařsky než dějově. Jako celek mě to ale nechalo chladným.
Shoah
Tak to vidím já...
"Je to těžké k poznání, ale tady je to místo. Tady pálili lidi. Hodně lidí." Aneb devítihodinové svědectví o holocaustu z první ruky jak obětí, tak strůjců (kteří samozřejmě o ničem nevěděli, nic netušili a vadilo jim to úplně nejvíc ze všech). Přístup filmařů je netypický v tom, že výpovědi nejsou doprovázeny dobovými záběry ani fotografiemi - na rozdíl od všech ostatních dokumentů se tu obětem devět hodin díváme do očí (pokud jsou ukazovány nějaké záběry, tak na dnešní stav míst, o kterých se mluví). To je jistě velmi neobvyklé a vševýpovědní. Obraz holocaustu si v hlavě musíme sami sestavit, není nám ukázán. To je velmi zajímavý přístup. A výsledek je vážně mrazivý. Nejen popisování samotného procesu, ale například i polští vesničani vykřikující jeden přes druhého, že Židi si to za ukřižování Ježíše stejně zasloužili... Lanzmanem shromážděné záběry tak rozhodně nejsou jen srdceryvným vzpomínáním, ale komplexním svědectvím.
Au hasard Balthazar
Tak to vidím já...
Není nic méně působivého než umělá a nekonečně nastavovaná deprese, která nepramení z "takhle to v životě chodí", ale "takhle to působí vážně umělecky". Celý problém nastolený filmem by se dal vyřešil tak, že by holka dostala pár facek a zaracha (to mám vážně věřit tomu, že nechají rodiče svojí dceru tahat se s největším grázlem vesnice "protože je to její volba"?). Takhle je to krásně natočený, ale zcela vykonstruovaný film, kterému nedokážu uvěřit, protože všichni se v něm chovají tak vznešeně útrpně, až je to směšné.
Pohádka o Honzíkovi a Mařence
Tak to vidím já...
Adorace Karla Zemana chápu, natočil spoustu skvělých filmů, jenže cpát plné počty úplně všemu, co udělal, už hraničí s nekritičností. Honzík a Mařenka je místy nudná trademarková exhibice s neschopným protagonistou, který nic neumí a nic nedělá (a když dělá, tak věci kazí) a nakonec ujíždí s princeznou a div ne půl královstvím. Kýčovitá Svobodova hudba tomu zrovna nepomáhá - jindy se u Zemana se svými manýrami krotil úspěšněji. Jistě to má nějakou základní atmosféru, ale dávat tomu výrazně nadprůměrné hodnocení bych ze své strany chápal jako neúctu k Zemanovi.
Dredd
Tak to vidím já...
Je až bizarně vtipné, jak strašně moc je tomuhle filmu jedno všechno, co tak upachtěně řeší jiné podobné kousky. Dredd je prostě badass polda, co zabije všechny, co mu chtějí bránit vykonávat povinnost. Nemá pozadí, nemá vývoj, nemá osobnost. Celou dobu vedle něj cupitá sexy blondýna, takže si říkáme "jo, jasně, románek na obzoru", ale kdepak - jemu to ukradené - on si jde za svým cílem. Kašle se tu na klišé i originalitu, prostě se jen jde kupředu. Svým způsobem je ale ten film svou absolutní a místy až absurdní vyprázdněností všeříkající.
Beasts of the Southern Wild
Tak to vidím já...
Skutečně krásný snímek. V mnoha ohledech jednoduchý, v jiných ale velmi promyšlený. V podstatě muselo být těžké udržet atmosféru u námětu vybízejícímu k pořádnému rozmachu tak komorní a osobní - to je na tom filmu nejzajímavější.
Občan K.
Tak to vidím já...
Tenhle dokument je skutečně sondou, ale sondou někam jinam, než autoři pravděpodobně zamýšleli. Dokument o zamrzlých puberťácích, co jsou přesvědčení, že jsou drsní badass na hraně ilegality, když se jim podaří za falešnou občanku koupit láhev vodky. Protože nic jiného se Ztohoven nepovedlo. Plně uznávám, že se chlapi potřebují nějak vyblbnout. Vůbec mi nevadí, že mají pocit, že tím dělají něco důležitého (u takových sportovců to není jiné). Sledovat o tom dokument, to už není moc zajímavé. Bylo by to jiné, kdyby páni natočený materiál pojali sebereflektivně. Jako "český jouda se snaží dělat protesty". Ale to se bohužel neděje. Pokud mě Občan K. v něčem mile překvapil, tak že jsem nabyl dojmu, že Ztohoven nejsou pozéři, jak jsem myslel, ale skuteční nadšenci, takže jejich konání zčásti uznávám. I když je zoufale dětinské a pro kohokoliv mimo skupinu nicneříkající. Jako kritika Systému to není o nic hodnotnější než jezdit s falešnou průkazkou ve vlaku za půl jízdnýho.
Incendies
Tak to vidím já...
Převážnělé do sebe zahleděné drama s twistem jak ze Žhavých výstřelů. Jinak slušná, ale dost strojená a hlavně zaměnitelná depka.
Twin Peaks: Fire Walk with Me
Tak to vidím já...
Seriál se mi zamlouval o řád víc, protože jeho síla pro mě plynula z kombinace bizarního humoru a lynchování. Tohle humor zcela postrádá a vlastně se ani nedozvíme víc, co jsme odtušili už z televize. Proto je celovečerní prequel jen zbytečný apendix, Lynch by udělal lépe, kdyby se věnoval něčemu novému.
Django Unchained
Tak to vidím já...
No dobře, tohle nepochybně vyšlo. Nebýt toho rozplizlého konce, byl by to nejspíš nejlepší a rozhodně nejzábavnější Tarantino. Osobně mistra hypu nemusím, ale nebudu se stavět proti něčemu, co mě první polovinu bavilo královsky, druhou obstojně.
The Master
Tak to vidím já...
Ten film je v podstatě bezchybný. Nekonečně precizní, vyzývavě sebejistý a bůhví, co ještě. Jak to tak ale (zvlášť u mých střetnutí s Andersonem) bývá, nedostává se mi až na krev, ale jen příjemně pod kůži. 85 %
Lincoln
Tak to vidím já...
Platí to co o každém Spielbergovi posledních let. Technicky velkolepé a obdivuhodné, ale neskonale nudné. A to za hranicí "nebaví, ale přesto oceňuju formální a obsahové prvky" - to už by mi přišlo neupřímné. Na rozdíl od Amistadu na podobné téma naštěstí ne tak dějem primitivní a zkratkovité.
Pieta
Tak to vidím já...
Prý po letech opět "ten pravý Ki-duk". Já od něj viděl vše po 3-Iron a potom až toto, takže na to mám maličko jiný pohled - jde prostě jen o ždímáni trademarků ve stylu Tima Burtona, kdy z toho plyne jistá základní působivost, vzhledem k minulé tvorbě už je to ale moc předvídatelné. Navíc už zůstala jen festivalová poetika, syrovost Krokodýla se ale kamsi vypařila. Jestli jsou tedy ostatní nadšení, že jde o návrat ke kořenům, já jsem zklamaný, že je to zase to samé, jen s obroušenými hranami.
Zero Dark Thirty
Tak to vidím já...
Bigelow je pro mě neskonale nudná a banální režisérka. Všichni říkají, jak je její práce nekonečně precizní. To neberu. Zero Dark Thirty je naprosto standardní film, který může natočit kde kdo, jen to málokdo dělá, protože málokdo cítí potřebu. Není zde nic výjimečného, nápaditého, neopakovatelného - jde "jen" o poctivý kus, co se trefil do dobového vkusu.
Hitchcock
Tak to vidím já...
Zoufale prázdný film, kde měl maskér větší slovo než režisér. Je to tak neskonale nudné a zbytečné, že se tu skutečně není o čem bavit.
The Last Stand
Tak to vidím já...
Místy (úmyslně, což je chvályhodné) velmi vtipné, režijně a dějově ale bohužel slabé. Pár hlášek stojí za to, ale celkově to nechytne ani nevtáhne. Asi jako reklamy na Vodafone s Chuckem Norrisem.
Rebelle
Tak to vidím já...
Nevím za co přidávat. Nevím za co ubírat. Slušná depka, která není měkká, ale vlastně ani nečekaně tvrdá. Poměry v Africe neznám tak dobře, abych soudil věrohodnost, ale působilo to na mě maličko přetaženě i nedotaženě zároveň.
Kon-Tiki
Tak to vidím já...
Od režisérů Sexy Pistols je povrchní standard vlastně milé překvapení, tak nač si stěžovat. Je to sice lepší než Pí, ale to ještě neznamená, že je to dobré.
Gangster Squad
Tak to vidím já...
To samé co u Lawless, jen Gosling je přece jenom víc než Shia... Jinak stejně sterilní a stereotypní provedení s komickým Pennem v čele
Amour
Tak to vidím já...
Zatímco ostatní docházejí k tomu, že Láska není dojemný film o umírání, jak by se čekalo, ale chladná Hanekeho analýza, já myslím naopak, že nejde o chladnou Hanekeho analýzu, jak bych čekal, ale právě ten dojemný film o umírání. Když se podívám na kvantum dalších filmů na stejné téma, Haneke se neposunul nikam dál a nenabídl dostatečně víc, abych tuhle jeho práci nepovažoval za zbytečnou. Opravdu mě překvapuje, jak velmi obyčejně pojatý ten film je. Se vším, co v podobných kusech bývá, ve stejném množství a jen mírně zakryto o něco šedivějším vizuálem. Zklamání. Na každý pád se vysvětluje, proč Akademie najednou Henekemu tak rozumí - tady není, čemu nerozumět. Ona umírá, a to je prostě pech!
Flight
Tak to vidím já...
Asi je hezké, že Robert Zemeckis pochopil, že nejvíce fotorealistické jsou stále ještě hrané filmy, teď by se měl ještě zbavit toho kýčaření, kvůli kterému je jeho kariéra po Návratech do budoucnosti pro mě naprosto nudná a nezajímavá.
Bridge to Terabithia
Tak to vidím já...
Čtrnáctiletý kluk (co maluje jako retardovaný osmiletý kluk a všichni s rozplývají nad tím, že je to umělec) trpí útlaky své buranské rodiny, ale pochopení najde u zásadně bohatší (tedy krásnější, chytřejší a hodnější) rodiny a jejich dcery. Je hezké, že se ten film pokouší komentovat nějaké existující sociální rozdíly, ale násilně vražené fantasy nutí tvůrce k zoufalým zkratkám. A nefunguje to. A ten konec je jen z nouze ctnost. Nevím, jak to funguje v knize, ale ve filmu je to jen nepřirozená změna zavánějící zoufalstvím. Zlatý Del Toro.
Mauvais sang
Tak to vidím já...
I když to vizuálně hodně imituje Godarda, neměl jsem u JLG nikdy takový pocit zahleděnosti do sebe sama, samoúčelné filmové hříčky, která jen zkoumá možnosti filmového stylu tak moc, že jednotlivé záběry jsou sice skvělé, ale celek je otravný až iritující. Všechny ty kejkle a vyprázdněná zasněnost mě začaly v polovině nudit. V první řadě proto, že film působí vyumělkovaně, uměle a nepřirozeně. Ta důrazná stylizace tu není proto, že by nějak prohlubovala děj a zážitek, ale protože tu být může. Pro mě definice samoúčelnosti. Jako dvacetiminutová práce studenta FAMU na téma "jak mě ovlivnil JLG" by to bylo skvělé, jako film naprosto k ničemu. Někdo si do těchhle vyprázdněných filmů dokáže promítat z hlavy celé filosofické soustavy, pro ty pak asi Zlá krev asi bude mít smysl. Pro mě to ale není.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.019 sec. (PHP: 48% SQL: 52%)
