xxmartinxx
Eskalofrío
Tak to vidím já...
Takové nedotažené. Hlavně proto, že se nedaří přiblížit hrdiny, o které tak nemáme strach. To je pak atmosféra a zajímavý vývoj děje dost k ničemu.
Dellamorte Dellamore
Tak to vidím já...
Velmi osobité. Svým způsobem je na podobných filmech, které ve jménu svého stylu zahazují vše ostatní od logiky pro plynulost, cosi imponujícího. A Dellamorte Dellamore takový film rozhodně je. Krom toho si nepamatuju jiný poetický filosofující zombie horor.
Jisatsu sâkuru
Tak to vidím já...
První polovina je vynikající, atmosférická, silná. Druhá hlavně zmatená a ne tak filosofická, jak by asi ráda... Ale tenhle film by asi potřeboval druhé zhlídnutí.
Hoax, The
Tak to vidím já...
Podle tak zajímavých událostí nejde udělat úplně nezajímavý film, ale Hallström je extrémně rutinní režisér a jeho filmy čpí sterilitou na sto honů (s výjimkou dokonale potvrzující pravidlo - Gilbertem). Ale jinak platí, že zajímavý příběh dělá tenhle film do značné míry také zajímavým.
U-Turn
Tak to vidím já...
Jiné Stoneovy filmy se tváří, že mají přesah, což je při jejich povrchnosti táhne dolů. U-Turn se tak netváří a prostě odvypráví svou brakovou historku o jednom zapadákově a pár buranech v něm. A je to ryzí zábava. 85 %
Youth Without Youth
Tak to vidím já...
Tak tenhle film jsem velmi nezvládl. Hodně jsem se snažil udržet tu niť, neztratit pozornost. Dokonce jsem se dvakrát nekorektně vrátil o kus zpět. Ale pak jsem to vzdal. A opravdu nevím, o čem byla poslední čtvrthodina, co se tím autor pokusil říct. Coppolovy malé filmy mají všechny své kouzlo, jsou divácky naprosto nepříznivé a já to na nich do jisté míry oceňuju. Ale nejsem si tak úplně jistý, jestli se jen nesnažím omluvit něco, co se Fordovi dost nepovedlo.
Bottle Rocket
Tak to vidím já...
Velmi sympatický film, který mnohé naštve tím, že nic jiného neř "být sympatický" ani nechce. Pro andersona dobrý debut, pro Wilsonovi bratry šance ukázat, že umějí i hrát.
Stake Land
Tak to vidím já...
Docela pěkný film, jen mě mrzí, že ve všem zachází na půl cesty. Ve vykreslení vztahu hrdinů, v záporácích, zápletce. Hrozná škoda, protože nakročeno ke všem těm věcem rozhodně bylo.
Gaslight
Tak to vidím já...
Postavy si tu hrozně cucají z prstu (nevysvětlitelný Cottonův zájem, policista "asitamněcokopal"), ale atmosféra je vynikající a herci špičkoví. Takový ech-klasický Hollywood, moc pěkné.
Zelig
Tak to vidím já...
Jsem trochu na rozpacích. Jako naplnění Allenova záměru je to takřka bezchybné, ale tak na to se nehraje. Dokumentární formát přestane být zajímavý po čtvrt hodině a mě by mnohem víc bavilo sledovat klasický film o tomhle hrdinovi. Na druhou stranu mě samotný Zelig coby postava zaujal a bavil. Navíc skvěle pasuje do Allenova snadno pochopitelné, ale pořád chytré životní filosofie, která je sama o sobě zajímavější než kterýkoliv jeho film samotně.
Huo Yuan Jia
Tak to vidím já...
Vynikající souboje. Ale čekat na ně skrze ten nudný a klišoidní příběh sotva stojí za to. Takový horší Ip Man. (Asi jsem neměl koukat na režisérskou verzi.)
Interiors
Tak to vidím já...
Allenovkám bez Allena se vyhýbám jako čert kříži. Tohle je vlastně moje první. Stejně tak je to můj první film od něj bez jakéhokoliv humoru. A musím říct, že Woodymu tohle hraní na Bergmana žeru jen velmi částečně. Hlavně si myslím (a kamenujte mě), že Allenova filosofie obstojí pouze převedená do formy vtipné pointy, jako taková je skvělá, trefná a působivá, na dramatickou hru o psychologické hloubce je ale moc banální a snadno čitelná. Ten film máte (zvlášť když jste od Allena pět šest filmů viděli) prokouknutý po čtvrt hodině a zbytek už ničím nepřekvapí.
Circus, The
Tak to vidím já...
Standardní Chaplin. Několik povedených gagů, krasotinka, trocha té vaty. Možná zbytečně moc "kecání" na tak jednoduchý námět - ty mezititulky otravují, když jich je moc. A to je čistě můj osobní problém.
Torinói ló, A
Tak to vidím já...
Chápu, že dlouhé záběry na nehybné postavy evokují životní prázdnotu, neschopnost změny a ubíjející depresi a že to dělají bezchybně. Jenže mi nedochází, proč to film považuje za důležité říkat. Abych to vysvětlil, uniká mi smysl existence filmu - uměleckého díla, jehož zhlédnutí pouze potvrzuje něco naprosto samozřejmého a nevylučitelného, plynoucího z jeho podstaty. Asi jako by černobílé filmy byly točeny proto, aby byly černobílé. Úplně nejvíc to nechápu z pohledu samotného Tarra. Kdybych byl já umělec, zřejmě bych chtěl, aby z mých rukou vzešlo něco nového, nečekaného, co třeba překvapí i mě, s čím se musím poprat a čemu se musím postupně během tvorby přizpůsobovat. Nemohl bych prostě namíchat tmavě šedou, celou čtvrtku jí pravidelně potřít, nazval to "La Depresse" a jít stejným způsobem na další - ale tak na mě Tarrovy filmy působí. Vím, co mi říkají, uznávám, že to říkají přesvědčivě, ale nevím, co na tom oceňovat, protože to neříkají na základě svých kvalit, ale na základě neschopnosti říkat něco jiného. Nemúžu to odkopnout jako odpad, protože ten film vypadá na pohled krásně... Ale natočit stereotyp pro stereotyp a depresi pro depresi považuju za ztrátu Tarrova času. A koukat na to za ztrátu mého času.
Big Country, The
Tak to vidím já...
Vynikající antiwestern, který se členění dobro a zlo, honbu za ctí a vůbec všechny macho žánrové prvky snaží rozbořit čistým rozumem. V podstatě vše, co je na westernech "cool", označuje za nesmyslné a nízké. Mohlo to být velmi otravné, místo toho je to chytlavé a působivé.
Scarface
Tak to vidím já...
Jak mám rád klasický Hollywood, oblibu dvou jeho legend nechápu. Caryho Granta, to sem teď ale nepatří, a Howarda Hawkse. Tenhle režisér pro mě postrádá jakýkoliv styl. Postaví kameru, nechá herce přehrát scénu, občas zašvenkuje, protože se to sluší a patří, ale nemám pocit, že by projevoval fantazii nebo nápaditost. U filmu z roku 1932 by se to snad dalo prominout, to bych ale nesměl vědět, že to bude dělat i o deset, dvacet a třicet let později. Prostě mě nebaví jeho filmy sledovat, přestože mnohdy vyprávějí zajímavý příběh. To je i případ Scarface.
El Dorado
Tak to vidím já...
Nejklasičtější možný western od nejklasičtějšího možného režiséra s nejklasičtějším možným hercem v čele... prostě klasa. Vadí mi, jako u Hawkse ne poprvé, že se bojí svým hrdinům ublížit a vůbec celé jeho pojetí westernu je taková rozjuchaná pohádka - Na druhou stranu jsem od Hawkse nic lepšího než westerny neviděl...
Hombre
Tak to vidím já...
Newman je natolik předurčen k rolím klaďasů, že vždy, když jen trochu vybočí, to vypadá minimálně pozoruhodně. Tenhle western mu sluší, přestože by byl rád mnohem chytřejší, než ve skutečnosti je. To ale nevadí, v jednoduchosti je někdy síla.
Orphan
Tak to vidím já...
To mohlo Farmigu taky napadnout hned, že dokud nezavolá Rodenovi, tak to prostě nevyřeší... Jinak jako film je to takové spatlané. Ne moc děsivé,a le spíš zajímavé. Pointa bizarní, stejně jako chování postav. celkem slušné tři hvězdy.
Tesis / Thesis
Tak to vidím já...
Každý student si tajně přeje, aby psaní diplomky bylo právě takové vzrůšo. Jinak ale pěkný, hravý film, kterému tak nějak láme vaz, že furt čekáme nějaký zvrat, ale ten prostě nepřijde. I tak slušné.
Konfident
Tak to vidím já...
Jsem rád, že někdo natočil film z dob komunismu, který ho neidealizuje. Vadí mi ale danost a jednoduchost - každá postava tu má jednu jedinou vlastnost a jeden směr, kterým se musí ubírat. Chybí jim lidský rozměr a mnohoznačnost (každý tu jen proto, aby se nějak postavil vůči režimu). Nejvíc tomu láme vaz právě neexistence váhání a názorů, protože jiné možnosti konání se stejně nenabízejí. Pokud bylo cílem zlehčit nějakou "kolektivní vinu" za komunismus, je to asi v pořádku, protože film ze všeho nejvíc propaguje právě to, že se lidé nemohli chovat jinak, i kdyby chtěli. Obviňuje pouze ty, co rozkazy vydávali, ne ty, co je vykonávali. Vždyť samotného hrdinu nerozhodí několik vražd včetně malé holčičky, k finální akci ho dovede, že byl povýšen a musí vystoupit ze stínu anonymity. Já se s touhle myšlenkou nějak nemůžu ztotožnit... Ale vždycky můžete říct, že je o tím, že jsem tenkrát nežil. (Z životů těch druhých jsem neskákal nadšením, ale lepší zážitek než tohle poskytly určitě. A se stihomamem Ucha nelze ani srovnávat.)
Dracula
Tak to vidím já...
Z dnešního hlediska zcela směšné a nezvládnuté, s ohledem na dobu leda průměrné. Pominu, že Lugosi prostě není děsivý - samotná stavba filmu, nulová gradace, trapný střih a naprosto nuzný závěr z toho dělají nekoukatelný mišmaš.Když je v obraze Dracula, stojí kvalita za diskusi - když ne, je to zoufalství. I ty tři hvězdy dávám jen s velkou úctou. Frankenstein nebo i starší Nosferatu jsou zcela jiná liga.
Conversation, The
Tak to vidím já...
Neodvažuju se pochybovat o formální dokonalosti tohohle snímku, nemůžu ale říct, že by mě nějak zaujal. Možná že ve mně Rozhovor postupně poroste - ostatně zatím žádný Coppolův film se mi napoprvé nelíbil a časem to některé z nich dotáhly k maximálnímu zážitku. Teď to tak žhavé nebude, ale nějaký vývoj nevylučuju.
Balada triste de trompeta
Tak to vidím já...
Maximálně stylové. Škoda toho nevychytaného tempa, které prostě vázne. Jinak šílená jízda, která se vymyká snad všem možným měřítkům.
Piranha 3DD
Tak to vidím já...
První Piranha 3D, která se těší relativní oblibě, mě nijak víc neoslovila. Její pokračování je na tom ale o něco líp. Oblíbil jsem si dokonce i pár postav... O tolik vlažnější přijetí nechápu. A jestli je tupé na místech, na kterých nemělo? To není můj problém...