xxmartinxx
Domino
Tak to vidím já...
K uzoufání nudný film. Čekal jsem nějaké hraní s pravdou a lží, jak se říkalo. Překvapilo mě, jak nevyužité to je. Zůstává jen nezajímavá klipovost a nesnesitelná prázdnota.
Don't Drink the Water
Tak to vidím já...
Nesnesitelně uječený film, po jehož deseti minutách začíná bolet hlava. Allen jen naházel svůj humor na hromadu, bez jakéhokoliv smyslu, a odstranil z něj náznaky chytrosti a nadhledu. Vzniklo nevzhledné nic.
The Cabin in the Woods
Tak to vidím já...
Po druhém zhlédnutí dávám 90 %. Tohle prostě je nejlepší možný způsob, jakým můžou Američané přispěk k hororu. Zábavné, uvědomělé a nacpané popkulturou. Největší pop-hororová pecka od prvního Vřískotu.
Murder by Death
Tak to vidím já...
Něco jako Vražda v salónním coupé. Každopádně se ten film nesmí přeceňovat - není to inteligentní parodie, je to prostě sympatická kusovka s vynikajícími herci, která má pouze pobavit, což se jí docela daří.
Ladykillers, The
Tak to vidím já...
Dost jsem se těchhle Coenů bál, protože takové Bratříčku, kde jsi mě vůbec nezaujalo a čekal jsem, že tohle bude ještě o stupeň níž. Místo toho ale musím uznat, že si na své poměry překvapivě uvolněnou komedii střihli na výbornou. Teda ne na výbornou oproti jejich nejlepším kouskům, ale rozhodně oproti jiným uvolněným komediím. A oslizlý Hanks je rozhodně obsazen velmi dobře.
Murder on the Orient Express
Tak to vidím já...
Moc mi to nesedlo. Šíleně karikaturní ztvárnění a extrémně klasické vzezření zároveň k sobě pasovaly jen velmi částečně, nějak jsem se s tím úplně nevyrovnal. Jistě poctivý kousek, ale raději jít o dům dál.
Bonnie and Clyde
Tak to vidím já...
Romantika bez zbytečného zlehčování. Film, který působí i dnes velmi svěže, uvolněně, ale přitom se nepokouší své hrdiny-zločince obhajovat, jak to dělávají jiní.
Everything You Always Wanted to Know About Sex * But Were Afraid to Ask
Tak to vidím já...
Šašek 40 %, nudné a nezajímavé. Ovce 80 %, převážně za jako vždy kouzelného Widera. Itálie 40 %, nic jakkoli objevného, jen je vidět, že Allen rád Felliniho - ale co z toho? Transka 50 %, úplně prázdné, ale docela sympatické. TV show 70 %, nápadité, možná nejvíc ve filmu. Horor 60 % - jakmile člověk pochopí, že jde prostě o parodii/poctu hororu, nemá to čím dalším překvapit. 70 % Velmi očividně nejtrademarkovější část, ale tak proč ne.
Bananas
Tak to vidím já...
Některé vtipy jsou dobré, ale i tak je to jen prvoplánový sled skečů. Čtyři hvězdy bych mohl dát jen s dovětkem "na svou dobu", což dělám jen velmi nerad. Přesto ale pěkný film a příjemná komedie na jedno použití.
The Purple Rose of Cairo
Tak to vidím já...
Velmi sympatický film, vlastně jeden z nejlepších Woodyho Allena. Zatím nejlepší bez něj před kamerou, co jsem viděl. Velmi nápadité, přitom jednoduché. Chytré, ale ne namyšlené. Víc takových, Woody!
Midsummer Night's Sex Comedy
Tak to vidím já...
Klasický příklad "šedesát málo, sedmdesát moc". Docela sympatické postavy a příjemná atmosféra to ale přece jen táhnou nahoru. Typická allenovka se všemi klady a zápory, to na každý pád. 65 %
What's New, Pussycat
Tak to vidím já...
Sellers i O'Toole jsou (samozřejmě) vynikající, ale na vyblbnutí si vybrali špatný film. Pussycat se naprosto rozpadá a nakonec neodvypráví ani tu banální historku srozumitelně a pochopitelně. Allenův scénář se drolí do exhibice dvou hereckých es, co v tuto chvíli nesprávně určila míru.
Take the Money and Run
Tak to vidím já...
Vzhledem k tomu, že jde o Allenův debut coby herce, scenáristy a režiséra najednou, jsem ty čtyři hvězdy málem dal. Fenomenální příběh idiota, co zvládl být i slavným kriminálníkem (ale nedostal se do top 10 wanted, protože neměl konexe), má jistě své kouzlo. Zároveň se to ale dost opakuje a ztrácí niť. Přesto sympatické.
Stardust Memories
Tak to vidím já...
Imitování Felliniho Woody nedotáhl zdaleka tak jako to Bergmana v Interiérech. Nakonec neodolal a začal být zase sám sebou. Přesto to imitování zůstává jediným zajímavým prvkem filmu a mně to upřímně řečeno nestačí. Mám rád ty starší filmy, ty veselé.
Broadway Danny Rose
Tak to vidím já...
Dost jednoduchá povídačka, která mě ale ani nebavila, ani nezajímala. Allen jako by tu zapadl do stereotypu. Je paradoxní, že když zkusí něco zásadně jiného (Interiéry, Hvězdný prach), tak mu to vytýkám, ale když je naprosto klasický, taky si stěžuju. Co já vlastně chci? No možná zajímavý příběh, zajímavého hrdinu - to tu prostě nevidím. Když si uvědomím, že tomu předcházel Zelig a následovala Purpurová růže z Káhiry, tak se s tímhle prostě nedokážu spokojit.
Radio Days
Tak to vidím já...
Už jsem na Allena dlouho "zlý", tak teda Rádiu tu čtyřku dám. Je to sympatické retro, i když rozhodně ne vytěžené na maximum. Nejvíc mě překvapilo, jak relativně málo vtíravé to je.
September
Tak to vidím já...
Září jsem vyhlížel nedůvěřivě, protože vážný Allen mě dostává minimálně. Přesto jsem nakonec mile překvapen. Víc než Allenem herci, kteří jsou skutečně brilantní a posunují zážitek na úplně jinou úroveň.
Another Woman
Tak to vidím já...
Ze všech Allenových "depkových" filmů mě tenhle bavil nejvíc, přesto nemůžu dát nad 60 %. Allen si tu strašně protiřečí. Na jednu stranu je proti "přílišné klidnosti, racionalitě a pohodlnosti", jak skoro doslovně některá z postav řekne, přesto se zde vše odvíjí právě podlě těchto pravidel, je taková gradace, vývoj charakterů i pointa. Je to až nelidsky intelektuální a v podstatě významově prázdné, protože vše, co film, říká, oklikou vyvrací.
Alice
Tak to vidím já...
Velmi chabé. Banální historka, zcela nesmyslná. Poprvé mi u Allena byla Farrow naprosto protivná, stejně jako její charakter. Nehledě na moralistické poselství na úrovní povídky z Rytmu života. Jeden z nejslabších Allenů.
Shadows and Fog
Tak to vidím já...
Naprosto jsem se nechytal. Pár skvělých dialogů, ale jinak dost zmatené a snad až přeplácané. Žádný načrtnutý žánr nedotažený, spíš takové rozmixované bahno. Na odstřel málo, na užití si moc.
Husbands and Wives
Tak to vidím já...
Přesná allenovská konstrukce, na jaké je Woody expert. Dynamická kamera to dost oživuje. Na jednu stranu v podstatě nepřekvapivá sázka na jistotu, na druhou velmi přesný film, kde se sebejistota a zkušenost zúročují naplno.
Bullets Over Broadway
Tak to vidím já...
Příjemný film, kde Allen rozvádí sobě vlastní škálu motivů, aby se opět dostal o kousek dál. Sympatičtí herci jsou samozřejmostí a tahle netypická gangsterka rozhodně funguje.
Mighty Aphrodite
Tak to vidím já...
Na hranici tří a čtyř hvězd. Celý ten nápad s chórem a stylizováním do řecké tragédie se vším všudy (včetně deus ex machina) mi dlouho neseděl, ale nakonec jsem si na něj zvyknul. Allenovský stereotyp mi vadí méně, než jsem čekal. Přestože jeho devadesádkovou tvorbu hodnotím zatím docela kladně, nějak mi ale nesedí.
Everyone Says I Love You
Tak to vidím já...
Chronologicky první Allenovka, u níž mám pocit, že je jen do počtu, aby Woody ten rok něco natočil. Muzikálové doplňky zcela zbytečné a protahující plytký děj, jediná pěkná scéna je závěrečný tanec na břehu Seiny. Velmi nedostatečné, i když ne vyloženě "špatné".
Deconstructing Harry
Tak to vidím já...
Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme.