xxmartinxx
Misérables, Les
Tak to vidím já...
Velmi klasická adaptace velmi klasického románu. S velmi charismatickým Gabinem v čele. Bídnící jsou vděčný námět k adaptování, ten příběh snad ani nemůže být nepůsobivý. A snese jakoukoliv délku.
The Loved Ones
Tak to vidím já...
Hodně slušný kousek. Možná že to chtělo ještě maličko přitlačit na množství zobrazeného násilí, ale i tak hodně povedený horor, který těží ze staré dobré rodinné úchylnosti.
Descent, the
Tak to vidím já...
Místy je ten film dost nepřehledný, to mi vadilo. A postavy mě nezačaly zajímat. To mi vadilo ještě víc. Přesto docela slušné, to nepopírám.
Mildred Pierce
Tak to vidím já...
K dokonalosti tomu chybí strašně málo. Ale bohužel rozhodně chybí. V závěru jsem čekal zúčtování, místo toho byla sdělena pointa a příběh se jaksi rozplynul... Přestože ale Mildred není dokonalá, je rozhodně velmi, velmi dobrá a patří k nejlepším noirům... Překáží ten poodkrytý potenciál, který vlastně jiné filmy ani nemají, být víc než jen noirem. Je to vlastně nefér. Strhávám body za to, že má tenhle film víc než jiné, ale nedokáže to plně zužitkovat.
Ag-o
Tak to vidím já...
Pro Ki-duk Kima jistě skvělý debut, ale nejsem dost velký poeta, abych to plně docenil. Třetí čtvrtina filmu mě dokonce až nebavila. Přesto silný zážitek, který stojí za pozornost hlavně za tu svojí příjemnou jinakost.
Paran daemun
Tak to vidím já...
Bezvýhradně šťastný konec u Ki-duk Kima? No to tu ještě nebylo... Každopádně další silný film, který i přes happy end krásně zapadá do režisérovy filmografie.
Shilje sanghwang
Tak to vidím já...
Jako experiment asi povedené, ale jako film ne tak moc. Nejsem každopádně dost velký dobrodruh, abych ocenil rozhodnutí natočit ten film za 200 minut - rozhodně mu to uškodilo. Tahle drsnější verze Falling Down měla rozhodně na víc.
Seom
Tak to vidím já...
Silný kim-dukovský zážitek. Je vidět, že se režisér víc a víc přesouvá do snových světů a metaforických výjevů... Osobně nejsem naladěný na stejnou vlnu, takže zážitek není pro mě pohlcující, přesto je ale silný nepopiratelně kvalitní.
Suchwiin bulmyeong
Tak to vidím já...
Další skvělý Ki-duk Kim. Že mu až na jedinou výjimku nedávám pětky, neznamená, že bych ho neměl za skvělého režiséra. Jen zkrátka cítím, že i když mě zajímá a "baví", není to "můj" umělec, který by mi promlouval do duše. Rozhodně mě ale jeho promlouvání do jiných duší nenudí a je zajímavé, že si dokázal vypěstovat tak jasný rukopis, kdy využívá podobné postavy a motivy, aniž by se vyloženě opakoval. Zatím.
Nappeun namja
Tak to vidím já...
Ki-duk Kim a jeho neutěšený svět, kde ženy dobrovolně i nedobrovolně zastávají roli loutek a muži slabochů... Možná jeho pointy směřují právě k vymanění hrdinů z těchto stereotypů... Bohužel pro mě se málokdy cítím dost vtažen jeho filmem, abych chtěl tu poetickou bezútěšnost rozlousknout... Chyba je spíš na mojí straně, zkrátka se tomuhle typu filmů neumím tak úplně otevřít... Přesto mě ale zajímají, i to někdy stačí.
Chinjeolhan Geum-ja ssi
Tak to vidím já...
Čistá práce. Krásná pomsta. Možná i lepší než provařený Old Boy. Pořád platí, že tenhle styl není tak úplně "můj", ale rozhodně jsem si tuhle krvavou lázeň užil.
Savages
Tak to vidím já...
Kdyby od Scottovy smrti uplynulo dost času, myslel bych si, že jeho duch stihnul vstoupit do Stonea a natočit další průměrný film. Doufal jsem v návrat k U-Turn, ale tohle je spíš přežvýkané nic, co se hodně snaží být cool, až je to otravné. Musí se nechat, že přetažená stopáž se nakonec obhájila, to drží Divochy nad vodou.
Boksuneun naui geot
Tak to vidím já...
První díl trilogie o pomstě jsem si náhodou nechal nakonec, takže je můj zážitek zřejmě trochu posunutý. Jinak ale skvělý a silný pocit z režisérovy dobře odvedené práce. Tak kruté filmy se nevidí často. Parka bych si měl asi všímat víc, jeho čtyři filmy, co jsem viděl, mě rozhodně zaujaly.
Stranger Than Fiction
Tak to vidím já...
Little did I know. Tenhle originální a zábavný film mě dlouho odrazoval, protože z Ferrela mívám vyrážku. Byla to ale chyba. Hra s vyprávěním, která ale nepůsobí samoúčelně. Humor, který nepůsobí nuceně. A drama, které skutečně chytne. A konec je dokonale vypointovaný a odvážný. Záměrně vybírá nejhorší variantu, ale bezproblémově ji obhajuje. Fosterův nejlepší film...
Rok ďábla
Tak to vidím já...
Těsně pod vrcholem. Možná že časem tomu tu pátou i dám. Rozhodně jedna z nejzajímavějších věcí, co u nás v tomhle tisíciletí vzniklo. Problém tohohle filmu je ten samý, jako podle Nohavici s písněmi - dává jenom naději, ne rozhřešení a odpověď. Jenže film by nějakou tu odpověď zkusit mohl.
Wallace & Gromit The Curse of the Were-Rabbit
Tak to vidím já...
Zábavný animák plný skvělých hlášek, dvojsmyslů a nevtíravého humoru. 85 % a příslib, že tuhle dvojku nevidím naposledy. Až moc dlouho jsem ji odkládal.
Baraka
Tak to vidím já...
Pouze vykrádání Koyaanisqatsi (bez Glasse, samozřejmě) a Lekce temnoty. Hezké obrázky, co si hrají na podívanou pro náročného diváka. Ve skutečnosti jde o luxusní spořič obrazovky, co do žánru nepřináší nic nového a jen ledabyle opakuje dávno vyřčené myšlenky někoho jiného.
Hill, The
Tak to vidím já...
Velmi intenzivní film. Přitom působí dost přesvědčivě. Lumetova vynikající režie a bez výjimky strhující herci to táhnou ještě o stupínek výš, než samotný silný námět.
Akahige
Tak to vidím já...
Nechci přehánět, ale vizuálně je tenhle Kurosawa možná vůbec nejlepší (přechod k barvě pak byla jeho největší filmařská chyba). Sice tu nebojují samuraji ani nesledujeme velké bitvy armád, přesto mě ale tenhle film svými nádhernými obrazy naprosto dostal. S příběhem je to horší. Jako často u Akiry mám pocit, že je tu jednoduchá a jasná myšlenka sdělována se zbytečným pocitem vlastní důležitosti... což není nikdy k dobru věci.
Payback
Tak to vidím já...
Velmi schematická a nezáživná jízda. Je zajímavé že nezáživná, ale ne vyloženě nudná. Gibson má jisté charisma, to nepochybně, ale jinak přechválenost tohohle stereotypu nechápu.
Guess Who´s Coming To Dinner
Tak to vidím já...
Dost zjednodušené a tezovité, ale hodně to táhnou nahoru herci. Nakonec slušná konverzačka, kde děj je jen proto, aby mohl všechny postavičky nechat navzájem si promluvit o samotě. Ale funguje to.
Mississippi Burning
Tak to vidím já...
Vynikající herci v filmu rozjetém vynikajícím způsobem. Vaz tomu láme konec, který prostě... no prostě skončí. Čekal jsem větší katarzi.
How to Steal a Million
Tak to vidím já...
Zase jednou táhnou herci nahoru film, který by jinak nebyl prakticky nijak zajímavý a hlavně jeho konec v sobě nese dost neproměněného potenciálu. Když ale před kameru postavíte Audrey, Petera a Eliho, tak zkrátka nemůžete prohrát.
Hairspray
Tak to vidím já...
Čekal jsem něco jako Rocky Horror Picture Show, ale místo toho je Hairspray nesmyslná agitka s postavami tak nesympatickými, že bych je do jedné umlátil kladivem. Naprosto zrůdné, hloupé a velmi neoriginální a upachtěné.
The Boy in the Striped Pyjamas
Tak to vidím já...
Jasně, je to nepravděpodobné a poměrně povrchní, ale s tím jsem překvapivě neměl problém. (Jen je teda nutné si uvědomit, že ten film povrchní a historicky ne úplně realistický rozhodně je, a vnímat ho spíš jako "modelovou situaci".) Mile mě překvapilo, že to skoro vůbec nebylo tak patetické a roztomilé, jak jsem se bál. Nekompromisní konec pak dost vyniknul. Jediné, co mě mrzí, je, že nebyl přísněji dodržen dětský pohled a to "firstperson" provedení není důslednější. Pokud bych měl ten film vnímat jako realistický počin o tom, co se opravdu mohlo stát, bude hodnocení zásadně nižší než mých 70 %.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.020 sec. (PHP: 45% SQL: 55%)
