Mitia

Skutečně se musím přiznat, že nejlepší věc na celém filmu byl pouze trailer, který nás měl nabudit a navnadit nás do kina. Dále se musím přiznat, že když jsem si přečetla předchozí názory a velice nepěknou recenzi, moje radost z návštěvy biografu značně opadla. Udělat remake něčeho tak klasického se dal vidět při více filmech a už jsme se toho dočkali i u Souboje. Bohužel, žádný povedený návrat se nekonal. Pokud se budu opakovat s předešnou kritikou, tak se předem omlouvám. Již původní verze měla značné nedostatky pokud se jednalo o logičnost a pohrávání si s řeckou mytologií, jak to Američanům přišlo pod ruku, tak tak to udělali, ovšem tohle? Nevěřila jsem vlastním očím! Přestože děj trvá touhou hodinu a půl, většinu času se spíše divíte tomu, co je vám naservírováno. Naleštění a nablýskaní bohové ve zbroji, kterou nejspíš ukradli ze středověku. Překrucování jak řeckých bájí, tak samotného původního příběhu. Čekala jsem alespoň nějakou podobnost, ovšem setkala jsem se s naprostou nelogičností. Herci za to nemůžou, hrají, co jim řekne scénář a ten byl výslovně strašný. Opakující se fráze a věty, které sice měly znít vznešeně, ale spíše jsem nad nimi koulila oči. A vůbec, Perseus nezachraňuje Andromedu kvůli lásce, ale kvůli pomstě? A ještě ke všemu se jí na konci vzdá kvůli nějaké jiné? Copak tohle je nějaký happyend? Copak tohle je prototyp řeckého hrdiny? Ne! Tohle mě naštvalo snad nejvíc. Nemluvně o mizerné stránce triků, nebo scéně, ve které byl zesměšněn Bubo! Chudáček sova. Opravdu, je vhodně držet se skvělé původní verze, která má sice neuvěřitelně legrační triky, ale je to klasika, která se mi bude líbit pořád, na rozdíl od tohoto braku.
PS: je zde vidět jistá podobnost ještě s jiným filmem, je kreslený, o řeckém bohu a vytvořila ho společnost Disney, už víte?

Nesmírně pěkný a romantický film. Dlouho jsem neviděla něco tak příjemného a uvolňujícího a zároveň smutného. Hlavní hrdina má velikou nevýhodu, že svůj dar/prokletí nemůže ovládat, to je určitě něco s čím se v moc filmech nesetkáme, navíc se vždy objevuje nahý. Byly zde vtipné i dojemné momentky, které z filmu udělali velice milý, láskyplný příběh, který se mi rozhodně líbil. Zároveň člověk pociťuje i smutek, neboť ví, že děj neskončí dobře. Přesto bylo osvěžující se na něj podívat.

Myslím, že málko kdy se vidí, tak komerčně přehnaný kousek! Myslela jsem, že víc se řecké báje a mýty nedají předělat, ovšem tento smínek ukazuje pravý opka. Trošku mi připadalo jako jedno přísloví, pokud jej upravím: Když nechou Američani do Řecka, příjde za nimi Řecko, bohové s Olympem a celou mytologií. Prosím, ale skutečně to vypadalo, jako by se najednou všechno mělo odehrávat pouze v Americe! Nepřipadá to tvůrcům jenom trošku divné? Nemluvně o velice zjednodušených a často překrocených faktech o řecké mytologii tak, aby se přiblížila jednoduchosti amerciké logiki. Základní neznalosti tak bijou do očí. Nemluvně o například vzhledu Medusy, rokerském Hadesovi či sexbombě Persefoně. Všechny tyhle věci mi přišly k smíchu a zároveň k pláči. Myslím, že jedno vzhlédnutí tohoto snímku úplně stačilo.

Čerstvý pocit z filmu je velice pozitivní. Bohužel jsem neviděla původní verzi ze čtyřicátých let, ale dá se předpokládat, že tato verze je více napínavější, akčnější, vražednější a snad i lepší. Film vás dostane svou ponurou, sychravou a šedou atmosférou, protože většina scén se samozřejmě odehrává v noci. Velice se mi líbila pasáž, zaměřující se na pobyt hlavními hrdiny v sanatoriu. Také se musím přiznat, že i když se jedná o horor s "lekacími scénami", které jsou ve většině současných filmů u kterých se nevyděsíte, zde se mi to stalo. Ve většině těchto okamžiků jsem se skutečně lekla. Film je udělaný velice dobře a možná si nechal trošku i zadní vrátka na další dil...

Jedna z mých oblíbených Alenčiných adaptací. Ač je zde hlavní problém a to spojení Aleny v říši divů a Alenky v zemi za zrcdlem, což mimochodem už velice brzy předvede Tim Burton se svým hnusným počítačových 3D monstrem, tady to působí uceleně a hlavně Alenkovsky. Všechny postavy, které se zde vyskytují Vám přirostou k srdci, jako by vyšli z knihy, nemluvě o dialozích, které se rovněž velice dobře drží originálu. A hlavně, ve většině případů se zde jedná o loutky či živé postavy nebo animaci, takže všechno je mnohem roztomilejší a hezčí. Je to příjemnější dívat se na roztomilou loutku, než na počítačovou postavu, protože víme, že tam ve skutečnosti vůbec není. Já mám tuhle verzi ráda.

Nejhorší, co může být, je očekávat, že film bude dobrý, protože je i trailer dobrý. Bohužel zde se potvrdil ten známý trik, že do traileru se nacpou ty nejlepší scény a vy očekáváte takový i film. Rozhodně zde byl velký potenciál, se kterým se dalo pracovat. Bohužel dlouhé a nudné dialogy, scény, které málo kdy dávaly smysl, nedostatečné množství nadpřirozena. Spíše to vypadalo jako Úsvit mrtvých, pouze jste nestříleli ze střechy obchodního domu, ale ze střechy motorestu. Rozhodně jsem očekávala od filmu víc, například větší prosazení andělů a něčeho víc, než je jednoho boje, který se dal také natočit jinak. Bylo to pro mě rozhodně zklamání.

Nemůžu si pomoct, ale mě se to líbilo. Jistě, vyvstává tu otázka srovnávání se Záhadou Blair Witch, ale tohle bylo zase toršku jiné. Ta těhle "filmech" je dobré, že jim chcete uvěřit, že jsou pravdivé, až se začnete opravdu bát. Mluvím teď za sebe, ale ve mě pokaždé krko, při každém pohybu, ráně i stínu. Na to, že je film tak levný jsem opravdu měla zatajený dech. Je to určitě mnohem lepší, než tzv. horory, kde se soustředí jen na počítačovou grafiku monster a tím se zkazí celkový efekt. Tady to bylo tak levné, až to bylo dobré.

Město Ember mělo velký potenciál, aby se stalo dobrým fantasy filmem pro děti i mládež. Většina věcí je tam udělaná vělice dobře a ikdyž za mák nevěřím tomu, že zrovna takhle by se zrekustrovalo město pro budoucí přežití lidstva, vypadá to jako spíš městečko ze začátku minulého století, ale dali si zabrat s kulisami, kostými, rozpadlostí a zchátralostí. Bohužel, stouspu věcí bylo naprosto nedotažených a neobjasněných. Nevíme, kde jsme: Proč jsou podzemní zvířata tak velká? Jestli se dostanou ven i ostatní obyvatelé? A proč byla cesta ven vytvořená tak nebezpečně? Je to sice pro děti, ale myslím, že i ty by si časem pokládali takového otázky, prootže ve filmu jim je nikdo nevysvětlil.

Je vidět, že tento film natočil Tarantino. Je styl se pozná na první pohled. Míchání různých příběhů, které do sebe přesto zapadají. Dlouhé, únavné a velmi nudné dialogy, které v sobě mají skryté poselství. Spoustu krve a výstřelů a výbuchů a v tomto případě i skalpelů. Jelikož jsem fanynka Brada Pitta, byla jsem ráda, že přežil. Vím, dívčí záležilost. Film je ale dobrý. Rozhodně se mi líbila představa, že vůdce Třetí říše a veškeří jeho věrní psi umřou o rok dříve než ve skutečnosti. Taky je vidět, že i konec se povedl, dobře useknutý. Nemluvně o břitkém humoru a sprostých výrazech.

The box jsem zkouknula z čisté zvědavosti. Je to ten pocit, že trailer vás nabudí k dívání na film, bohužel samotný film vás velice zklame. Budu upřímná, protože film se mi vůbec nelíbil. Jedním z problémů je Cameron Diaz, která není mou oblíbenou herečkou, možná se vyjímá v komediích, ale dát ji na starost hlavní roli v dramatu-scifi? To nebyl asi dobrý nápad. Samotné míchání dvou naprosto odlišných žánrů mi vadilo. Smyslupnost spojení s mimozemsťany nebyla dotáhnutá do konce a ikdyž byl námět dobrý a původní záměr určitě také, film je jedním velkým zklamáním.

Každý má asi v hlavě danou představu Holmese jako pána s dýmkou, čapkou a kostrkovaným pláštíkem. Tady se jedná o modernější pojetí a i když se mi například takové pojetí nelíbilo u Vana Helsinga, taky se mi to více než zamlouvalo. Grimasy, dialogy a brilatnost jeho uvažování šli jaksi ruku v ruce s drsností, šíleností a zuřivostí. Logická vysvětlení magického se poslouchají velice hezky, nemluvě o věrném příteli Watsonovi. Celkvoě je film velice podařeným dílem a svou zásluhu má na tom jistě i výborná hudba, která se mi obzvláště líbila.

Na film jsem se chystala delší dobu a musím se přiznat, že prvotní pocity jsou hodně rozpoluplné. Námět je dobrý a aktuálních pro příštích několik desetiletí. Dokonalé geneticky upravené bytosti versus "invalidé" lidé počatí od Boha by se klidně mohla stát problémem. Film je velice strojený, holý, šedý a nemastný. Lidé jako by ztratili emoce, ovšem když je projeví, je to úplný výbuch. Na snímku je dobře ukázaná touha člověka dokázat nemožné, postavit se problémům a při troše štěstí a pomoci ukázat světu, že dokážete, co si vysníte. Ve filmech jsme to viděli již mnohokrát, ale zde je to podané velice dobře. Strohost proti emocím.

Kultovní film Pupl fiction jsem zkoukla až teď. Mezi tím, jsem už viděla několik Tarantinových filmů, takže jsem trošku věděla do čeho jdu, i když se jednalo spíše o retrospekci. Ve filmu se prolíná několik příběhů, z nichž každý je svým způsobem skvělý, originální, brutální a na nic si nehraje. Spoustu dlouhých dialogů, které mi film trošku kazili, protože když nějaký monolog skončil, už jsem nevěděla o čem byl na začátku. Již tehdy byl reřisér závislý na spoustě krve a samurajském meči. Přiznám se, že scény s homosexuálním znásilněním byla hodně realistická a brutální. Film určitě patří mezi klasiku a i když to není můj šálek kávy, udělal revoluci v natáčení.

Dlouho jsem se přemáhala, než jsem se na film podívala. Je natočen velice zvláštním způsobem. Střídají se zde dvě dějové linie, kamera se pohybuje v rychlém sledu jako by se zakřiveným objektivem. Je nám předváděná ponurá atmosféra počátku 19. století v Paříži společně s mystickou tématou uchovat si mládí a nesmrtelnost. Pokud jde o námět a atmosféru udělalo to na mě dojem a samotný závěr byl pro mě velkým překvapením, takže tohle můžu hodnotit jenom kladně. Na druhou stranu, film mi něčím strašně vadil. takový neurčitý pocit, který mi kazil celkový dojem.

Labakan nikdy nepatřil mezi mé oblíbené pohádky, i když, když běží v televizi, podívám se na něj. Jedná se o to, že po většinu doby vyhrává zlo nad dobrem, Labakan je hodně vychytralý a jistě, byl to pouhý krejčí a toužil po bohatství a přepychu, nakonec se mu to přece jen vymstilo. Hezké jsou scény především z paláci a smaotné kostýmy se mi velmi líbily. Přesto budu vždycky dávat přednost pohádkám s čerty a princeznami.

Na Avatara jsem se těšila delší dobu. Přitom jsem na něj asi před čtvrt rokem narazila úplně náhodou, když jsem brouzdala po netu, viděla jsem trailer a řekla jsem si, to musím vidět. Včera se mi to konečně poštěstilo. Bylo tady silné dilema, jestli se na to podívat ve 2D-anglicky, nebo 3D-česky. Ač preferuju spíše originální jazyk, udělala jsem vyjímku a šla na to česky. Přiznám se, že moc scén tam ve 3D technologii nebylo, nebo jsem si na ty brýle zvykla moc rychle a pak už mi to tak nepřipadalo. Do děje jsme skočili rovnýma nohama. Žádný úvod, prostě se jde hned na věc. Trošku mě to zaskočilo, ale zvykla jsem si. Po dějové stránce se dal okečákat klasický film s romantickou zápletkou a vykořišťováním humanoidní rasy lidmi. Celkově byl děj hodně předvídatelný, ale komu to vadí??? Mě tedy rozhodně ne. Všude se psalo, že na konci bude nějaká ohromná bitva. Musím se přiznat, že od toho jsem čekala víc. Nebyla to ta nějvětší bitva v dějinách filmografie, ale přesto se neměla za co stydět. Velice působivé bylo prostředí Pandory. Vyobrazení přírody se svou rozmanitou faunou a flórou, všechny ty nádherné fosforeskující barvy, prostě nádhera, lahoda pro oči. Nemohla jsem se vynadívat. Musím se přiznat, že se ve filmu objevila i řada vtipných scén, u kterých se začalo smát celé kino, včetně mě. Na Druhou stranu, člověku je líto všech strát, i když je to jen strom, i když je to jen počítač, ale suprově provedený počítač. Je zvláštní, že v tomhle filmu nechcete fandit lidem, ale fandíte Na´vi a nebo Avatarům. Přejete jim, aby nad lidmi vyhráli. Film byl prostě bezvadný. Věřím, že se tady názory budou hodně podobat.

Anime filmy vytvořené zemí vycházejícího slunce mají něco do sebe. Jsou odlišné od naší západní animace. Rozhodně se v tomto filmu promítal jejich specifický náboj a hlavně kultura a fantazie. Jednalo se o sice dlouhý, ale za to velmi poutavý příběh, kterým by určitě nepohrdlo žádné dítě, ale je to vhodně i pro staršího diváka. Velice pěkné byly jemné detaily, které se daly v božských lázních najít. Například lidé proměnění v prach, ale různá božstva, jemný vztah mezi hlavní divčí hrdinkou a maldým čarodějem, proměňujícím se v draka. Trošku mě mrzelo, že konec byl useknutý moc narychlo a taky, že to hlavním hrdinům neklaplo. Ale myslím si, že u japonského anime je to celkem běžná záležitost.

Gerard Butler a pohledná blondýnka. Ona husička a naivka, on sprosťák a rádce. Jedná se o tvipnou lehkou komedii pro dospělé, kteří se nemají zájem dívat na rozdováděné puberťáky, kteří v takových filmemch dělají sice podobné věci, ale jsou moc mladí. Proto se čas od času antočí takový film, aby si dospělí nepřípadali, že o něco přicházejí. Jedná se o sled různých momentů a často sice směšných, ale velmi nerealných situací. Člověk se nad tím pousměje. Bohužel, i když si děj chce hrát na něco nového, opět se setkává se známým kliše, vše se dá předpovědět dopředu. Asi se na to nedá dívat pořád, já osobně jsem to viděla jednou a asi mi to na dlouhou dobu stačilo, ale třeba jednou za rok, proč ne?

Bohužel jsem film neviděla ve 3D, ale věřím, že v tomhle provedení je to určitě větší legrace. Jelikož se jedná už o čtvrté pokračování bez jajékoliv návaznosti na předchozí díly (pokud nepočítáme jednu fotografii naznačující souvislosti s minulými léty), jedná se prakticky o kopie předchozích filmů. No a co? Na tohle se člověk nedívá kvůli ději, ale kvůli novým, vtipnějším, rafinovanějším a hlavně absurdnějším smrtím. Zní to zvráceně? Ale proto se člověk dívá na takové filmy. Děj se samozřejmě na stejné brdo, jako jeho předchůdci. Dokonce bych řekla, že i dialogy byly úplně stejné. I když, co chcete vymýšlet nového. Teď se člověk kromě letadel, horských dráh a solárií musí ještě ke všemu bát kin, jezdících schodů, bazénů a čističek aut.

Knižní tetralogie je sérií pro dívky, které mají rády romantiku s trochou tajemna. Asi to nebude bavit někoho, kdo dosáhl už staršího věku, ale tyhle věci mu připadají nudné, stupidní a hlavně jako projev nedospělosti. Osobně mám knižní sérii ráda, i když nepatří mezi vrchol. New moon jako film se s přehledem drží takové té hlavní linie. Jistě, některé věci musíte vystřihnout, vyškrnout a vyhodit nebo alespoň trošku přepracovat. Prakticky proti filmu nic nemám, nevím, proč na něj bylo tolik negativních recenzí a názorů, zřejmě proto, že kritici, kteří film hodnotili, jsou již zmíněného staršího věku a nedokážou se vcítit do myšlené náctiletých dívek, které v hloubi duše touží něco podobného prožít. Je pravda, že nad některými momenty se musíte lehce usmát, možná i zasmát, především se jedná o projevy první náklonosti mezi párem. Líbilo se mi useknutí na konci. Je to takové nabuzení pro další díl. I když ti, co to četli, moc dobře vědí, jak to bude pokračovat a jak to zkončí.

Podle ukázek jsem si myslela, že to bude rozhodně o něčem jiném. Tenhle film si hraje na něco, co není. Nacpat do hodiny a půl tolik akce je skutečně nadlický úkol. Člověk nemá čas si pořádně vydechnout. Samý výbuch střídá výbuch. Je pravda, že nad filmy podobného ražení se nesmíte moc zamýšlet, protože 90% tak nikdy nedává logiku. Ženy musí mít na sobě sexy těsné kožené oblečky, podpatky a rozevláté vlasy. Černoši srší vtipem a hláškami a neztrácejí vtip ani v okamžiku jisté smrti. Zamilované páry nám ukazují pravou lásku. Superpadouši jsou vybaveni směšnými jmény a supersupeorvými zbraněmi, tajnými základnami a neomezenými prostředky. Dobře, když skutečně nechcete vidět nic jiného, než našlapanou akci (ovšem někdy i po trikové stránce to nestálo za moc), tak se na tento film podíváte, ale jinak...

Překonala jsem sama sebe a podívala jsem se na Hannah Montanu. A na 100% to splnilo moje očekávání. Přeslazená, přebarbinovaná a přetrapná "komedie" pro náctiletá děvčata, která ještě nevstoupila ani do puberty. Bohužel, nemám tušení, kdo Hannah Montana je, jediné, co všude vidím, jsou hračky, penály, batohy a složky na sešity s touto velice mladou slečnou, která se snaží nahradit ikony z devadesátých let. Film byl přehlídkou trapných scének s příměsí romantiky pro začínající páry a tlusté "padouchy", kteří se nakonec stanou hodnými.

Málo kdy se vidí, něco tak supidního, že nestojí za to ani přepínat konál, nemáte k tomu sílu a musíte se na ten nesmysl dokoukat. Někdo si zřejmě řekle, že ženských superhrdinek je málo, takže bychom měli vytvořit nějakou i s poprsím. Nemá cenu zamýšlet se nad dějem, protože nestojí za nic. Triky jsou taky velmi umělé. A vím, že Američani mají hodně do inteligentního národa, ale to, jak jen sedí a koukají, jak se na ně řítí atomová bomba...??? Nemluvě o mexické vlně po záchraně. Narážky na sexuální scény nebo samotný konec. Opravdu netuším, proč filmy tohoto druhu vznikají a proč se vůbec herci upisují k takovým brakům? Že by krize přišla i na Hollowod? To si nemyslím.

Jistě, asi neexistuje kulka, která by obletěla celou místnost dokola, ale hezky se na to kouká. Spousta věcí vybočuje z normálu, ale co, hlavně když to vypadá působivě, extra akčně a hlavně neskutečně. No, asi každý Čech se bude divit, kde se v Čechách vzala ta parádní propast, leda že by Pendolino jezdilo přes Macochu nebo že právě zmíněné Pendolino není schopné ujet starému žigulíkovi. Američani si to hold udělají po svém. Na ostatní věci se člověk dívá s úsměvem. Dokonalá a neskutečná akce. Lahoda pro oči, které neřeší, jestli to tak má být nebo ne.

Sněženky a machři jsou dnes již kultovním filmem, který mají poslední tři generace určitě rádi jako já. Ale dělat pokračování? Je to hodně rozpolupné. Nekdy už neseženete tu samou dobrou partu a ani ti lidé nebudou stejní. Film se snažil jet v zajetých kolejích prvního filmu. Proto se zde setkáváme s celou řadou hlášek, které již byly použity. Bohužel nemůže to vyznít nikdy tak dobře jako poprvé. Prakticky se jednalo o opakování s pár přidanými scénami navíc. Někteří nám stoustli, jiní mají plastiku a někteří mají děti. Pokud by se jednalo o sraz, měli být alespoň spolu. Někdy si film hrát až na příliš poetický, filosofický a smutný, jenom to do nás zanáší pochybnosti a melancholii a při závěrečných titulkách nevíme, co si máme myslet.