biscuit
Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště
...
Hrubeš a Mareš jsou velmi zajímavým přínosem české kinematografii, a přestože mám k filmu mnohé výhrady, zaujal mě. Exceluje tu především Richard Krajčo, přesvědčivý a dojímavý; i ostatní herecké výkony jsou velmi dobré. Za hlavní nedostatky snímku považuji překombinovanost - je tu tolik narážek a odkazů, že člověk přestává mít přehled, přestože hlavní kritizovaný motiv, reality show, se mi celkem líbí - a fakt, že film brzy ztrácí na tempu. Vystřihnout pár zbytečných scén by mu jistě neuškodilo. Film je vtipný a některé momenty jsou naprostým klenotem (úvodní scéna, supermarket, "peru bílý" ad.), o to víc mrzí a zarážejí scény, které nemají žádný podstatnější smysl a vyznívají do prázdna. Poněkud záhadně se chovají i některé postavy, ale kdo ví - možná je to úmysl. Pobavit mě dokázaly dialogy Hrubeše a Mareše, ocenit bych chtěla také náladu a atmosféru, kterou film přenáší, a práci kameramana Marka Diviše. Snímek má mnohé nedostatky a zdaleka nedosahuje kvalit Nudy v Brně, přesto na mě čímsi velmi zapůsobil.
Štěstí
Dokonalé
Štěstí je jedna velká pohlcující deprese. Z toho filmu je člověku na nic. Smekám před panem režisérem a celým filmařským týmem včetně skvělých herců, odvedli vynikající práci. Tenhle film se mi líbil úplně nepopsatelně, ještě teď z něj mám mrazení a jen tak se ho nezbavím. Velké psycho a obrovský filmový zážitek.
Pupendo
výborné
Jeden ze skvělých počinů dvojice Hřebejk - Jarchovský; velké ovace patří taky Petru Šabachovi (jeho knížky, jimiž byl film inspirován, jsem četla, a nutno podotknout, že velká část vtipů je právě odsud). Režisér opět vsadil na výborné české herce jako jsou Polívka, Holubová nebo Dušek, a ani tentokrát nepřestřelil, všichni byli skvělí. Šikovně vybral i herce více či méně dětských rolí. Film přímo srší ironií komunistických časů, tvůrci dokázali tohle téma jako už tradičně hezkým způsobem uchopit. Pupendo obsahuje několik nezapomenutelných scén, jako "jarní motivy", "pomoc bližnímu", "lokální mrak" a další. Potěší také zakončení filmu ve formě dovolené u Balatonu. Všechno je doplněno krásnou hudbou.
Alexander
Amadeus
Nemám slov
Film patří naprosto jednoznačně k mým nejoblíbenějším. Viděla jsem ho už snad stokrát a nikdy mě nenudil, vždycky v něm najdu něco, co se mě úžasným způsobem dotkne. Mozarta obdivuju a miluju jeho hudbu, mj. proto je mi film tak blízký. Za ocenění stojí především herecké výkony (úžasný byl F. Murray Abraham v roli Salieriho, perfektně zvládnutá role). Hudba je do filmu geniálně zasazena, např. Měsíční královna jako hysterická matka Mozartovy ženy, scéna, kdy Mozart diktuje Salierimu Requiem je dechberoucí... Žádné unylé záběry na orchestr, ale skvěle vymyšlené a působivé skloubení děje s Mozartovou nepřekonatelnou hudbou. Další z mnoha světlých (nutno podotknout, že tmavá není ani jedna) stránek filmu jsou kostýmy a výprava. A konečně: pointa filmu, kdy Salieri odpouští všem průměrným. Forman je prostě geniální režisér, o Amadeovi se dá mluvit jedině v superlativech, je to jeden z nejlepších filmů, jaké byly kdy natočeny. A že už jich bylo.
Le Fabuleux destin d'Amélie Poulain
Dokonalé!
Film Amélie z Montmartru je jedním z nejlepších filmařských počinů, které znám. Jeho originální příběh, v němž zlo zpodobňuje majitel obchodu s ovocem, o zvláštních lidech, jejich zvláštních činech a hrách, myšlenkách a vztazích strašně moc pohladí na duši. Film je velmi originálně zpracován; prostředí, v němž se odehrává, kostýmy, příjemné nasvětlení a nálada... vůbec celá výprava je skvělá. V hlavní roli září Audrey Tautou, je neskutečně roztomilá a myslím si, že nelze se do ní a do její postavy nezamilovat. Podle mého názoru film nemá mnoho konkurence ve svém žánru, je úžasně osobitý a budu se jen divit, když se někomu podaří natočit něco podobného. Kdyby byly Oscary v mých rukou, měla by jich Amélie z Montmartru celou hromadu :)
Český sen
Úsměvné
Mám bytostnou nechuť k záležitostem jako jsou davová šílenství, nákupní horečky etc. a pohrdám lidma, co strávěj polovinu svýho života nakupováním a hodiny prohlížením letáků, jestli náhodou nestojí uherák o korunu padesát míň. Proto mě tento film velmi upoutal, jistým způsobem vypovídá o stavu naší společnosti, tedy alespoň její části - té materialistické a nákupnické. Úsměv na tváři, ale taky trochu zděšení ve mně vyvolaly scény, kdy jakési děvče v mém věku mluvilo o tom, jak ji neskutečně uklidňuje být v hypermarketu a trávit tam dlouhé hodiny. Vůbec nejlepší byly záběry s rodinami, které s nadšením vypovídají o své lásce k nakupování. Pozoruhodné. Zajímavé bylo i sledovat přípravu projektu, vymýšlení sloganů, letáku apod. Pánové Remunda a Klusák jsou mi velmi sympatičtí, za tento odvážný nápad a jeho realizaci je obdivuju, dost bych se bála těch tisíců lidí po strašlivém zjištění, že hypermarket je fiktivní. Myslím, že je velmi přínosné a zajímavé tento film zhlédnout.
Devil's Advocate
Nenadchne
Celkově nemám příliš vřelý vztah k satanistickým filmům. Samotné sledování filmu nebylo nijak zvlášť děsivé, ale spát už jsem po něm nemohla.) Myslím, že filmu scházela myšlenka, která by z něj dokázala udělat dobrý film. Ďáblův advokát má sice svoje kvality, některé efekty jsou působivé a hororové prvky se taky povedly (např. zhyzděné tváře, dítě s vaječníky apod.). Nicméně v mnoha místech byl film utahaný, obzvlášť ke konci, kdy jsem se nudila a jen bezduše zírala do salvy všudypřítomně šlehajících plamenů; navíc scény s ďáblem spojené s incestním chováním a mozkem vystřeleným z hlavy mi nic moc neříkaly. Z hereckých výkonů mě zaujala Charliuze Theronová, jejíž podání duševně trpící lidské trosky, později psychopatky, která těžce nese doslova pekelné okolnosti manželova života, bylo skvělé.
Frida
Hezký zážitek
Upřímně jsem čekala od filmu maličko víc, ale nemůžu říct, že by mě zklamal. Nejvíc na mě zapůsobil Fridin milostný život a problémy, které měla s muži, obzvlášť se svým manželem, který byl všechno, jen ne věrný. Právě Fridin muž v podání Alfreda Moliny, na mě působil jako velmi charismatický člověk, kterému i přes všechny jeho nedostatky prostě nelze odolat. Vůbec zajímavě popsané byly všechny Fridiny vztahy, nejen s muži. Oceňuji, že jsem malířku díky filmu lépe poznala, její povahu, myšlenky a zásluhy, o jejichž výborné ztvárnění se postarala Salma Hayek. Další světlou stránkou filmu je nádherné výtvarné zpracování. Frida patří rozhodně k nadprůměrným filmům: snímek byl zajímavý, pozoruhodný a propracovaný - ale přece jen ne úchvatný (pro mě).
Harry Potter and the Sorcerer's Stone
Peníze. Kvalita nevysoká.
Na můj vkus příliš infantilní. Mám averzi k dětským hercům, kteří neumí hrát, a k režisérům, kteří je nejdřív vyberou a posléze nepřinutí k dobrému výkonu. Možná jsem moc náročná, ale většina těch dětí hrála křečovitě a nepřirozeně. Tento fakt mi značně zkazil dojem z filmu. Jistá kompenzace však přišla v podobě pěkné hudby, dobrých výkonů dospělých herců a místy i zajímavému výtvarnému zpracování, i když si myslím, že se dalo například z takových Bradavic vytřískat daleko víc, než jen obrázek kýčovitého hradu z kreslených filmů. Film byl místy až moc dojemný, některé hlášky by prostě desetileté dítě v normálním životě z pusy nevypustilo, ani kdybyste mu dali ránu do zad. Mimo jiné právě takto vznikaly slabší momenty dětských herců, kterým jisté hlody nešly do mozku, potažmo ani do tváře; nemají dostatek zkušeností na to, aby věrohodně zahrály věci, které jim nesedí. Film by měl trochu pamatovat na starší publikum, působil až příliš prvoplánově pro děti (ale chápu: komerčně dobrý tah).
Finding Nemo
Paráda
Že bych se nějak vyžívala v kreslených filmech, to vůbec, ale Hledá se Nemo mě prostě dostalo. Předně bych chtěla pochválit nejzákladnější stránku vůbec vzniku toho filmu, a tou je grafika. Studio Pixar se ukázalo v tom nejlepším světle, někdy mi až zatrnulo, jak úžasná může být v dnešní době počítačová animace. Obecně vzato mám raději tu ruční, ale technika zpracování konkrétně tohoto filmu měla svoji mořskou dušičku, která mě pohladila na té mojí. Příběh byl působivý a chytlavý, ne že by sršel originalitou, ale jistá kouzelnost se mu určitě upřít nedá. Ve filmu se občas objevovaly skvělé vtipy, až na pár výjimek, kixů, které byly spíš mírně trapné, ale to se dá snadno překousnout. Film je podle mého názoru přístupný takřka všem, každý si na něm najde něco svého, a to i dospělí, přestože má spíše dětský nádech. Výjimečně, ale přece, se ve filmu objevovaly scény, v nichž to tvůrci trochu přehnali s infantilitou - např. typicky americké "Tati, mám tě rád". Celkový dojem je však úžasný.
Horem Pádem
Skvělé jako vždy
Troufám si tvrdit, že na rozdíl od ostatních Hřebejkových filmů není Horem pádem počinem, který osloví naprosto všechny. Tentokrát nejde prvoplánově o komedii s půvabným humorem; Horem pádem je i drama, které je velmi podnětné a místy působí až depresivně. Mě například hodně emotivně obohatily scény, jimž dominovala úžasná Emília Vášáryová, která si Českého lva za svůj výkon zaslouží opravdu jednoznačně; byla prostě skvělá. Nutno říci, že Hřebejk to s herci mimořádně umí; ve filmu zazářila i velká spousta dalších, jako např. Jan Tříska, Petr Forman, perfektní byl i Miroslav Macháček (prostě k zulíbání). Film byl dobře koncipován jako životní příběhy několika obyčejných lidí, které v sobě nesou jisté specifikum, a nutí diváky, aby o nich přemýšleli a snažili se pochopit jednání postav. Dále musím ocenit práci scénáristy Petra Jarchovského: skvělé originální náměty zpracoval do působivých scén a vyvaroval se plytkých dialogů. Horem pádem jde ve filmovém světě rozhodně horem.
Kolja
Skvěle
Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla, a taky jeden z nejlepších český filmů. Svěrák vytvořil komedii s typem humoru, který je mi neskutečně blízký; na ten film se můžu dívat pořád dokola a nikdy mě nenudí, vždycky se z něj dá vytáhnout něco strašně milého. Režisér vsadil na skvělé herce, výborně obsadil mj. onoho malého Rusa do role Kolji. Film má půvabný příběh s krásnými peripetiemi a vývojem postav. Je neskutečně vtipný a hezkým způsobem přibližuje nebo připomíná doby ruské okupace.
Kytice
Velmi dobré
Nikdy není nad osobitý styl psaní Karla Jaromíra Erbena, ale tohle je nad očekávání dobře zvládnutý film, některé kusy jsou horší, některé lepší. Mezi ty lepší, přesněji řečeno mezi ty, které mi výrazněji utkvěly v paměti, patří Svatební košile, značně děsivá záležitost, díky níž pro mě bude Karel Roden už asi navždy zombie. Polednici mám ráda v básnické podobě a bez Erbenova vypravěčského stylu a jeho barvitých konstatování ve filmové podobě nepůsobila tak silně, i když rozhodně ne špatně. Ze všech balad bez rozdílu mrazí, snad jen Zlatý kolovrat se svým happy endem vyzní vcelku pozitivně, ač se v něm vyřezávají oči a jiné vnitřnosti.
As Good As It Gets
The Lord of the Rings: The Return of the King
Úžasné
Návrat krále je myslím docela ojedinělou ukázkou úspěšného přenesení náročné knižní předlohy na plátno. Troufám si říct, že film se svými kvalitami Tolkienově trilogii takřka vyrovná - přestože velmi nerada stavím film a literaturu k sobě. Podotýkám, že Pán prstenů patří mezi moje nejoblíbenější knihy vůbec. Z filmu je znát obrovská práce, zapálení, s nímž tvůrci pracovali, a perfekcionismus. Návrat krále vychází výborně jako celek; všechny jeho složky jsou dotaženy do nejmenšího detailu. Vypilovaný scénář, dobré obsazení a herecké výkony, nádherná výprava a kostýmy, kamera, digitální triky...; zvlášť bych ocenila také hudbu Howarda Shorea, která příběh skvěle doplňuje a, jak jsem poznala lépe i ze soundtracku, je opravdu krásná. Vést všechny tyto složky tak, aby vytvořily dobrý film, zvládl nad očekávání režisér Peter Jackson. Návrat krále ideálním způsobem kombinuje scény násilí, scény dobrodružné, ale i scény plné emocí, intenzivně působící na diváka. Přestože příliš neinklinuji k žánru fantasy, Pán prstenů pro mě představuje jeden z nejúchvatnějších filmových zážitků vůbec. Nevím přesně čím - snad svou specifickou atmosférou Středozemě - si mě zcela získal a stále se k němu ráda vracím.
War of the Worlds
Dobré, ale...
Jako základní klad uvádím, že mě film bavil. Ale přece jen jsem čekala od Spielberga více. Film obsahuje několik do očí bijících klišé. Typicky americké motivy a dialogy, dějová linie jednoduchá a předvídatelná, žádné hlubší psychologické náznaky,... přesto považuji Válku světů za jeden z těch lepších katastrofických filmů. Kromě téměř dokonalého digitálního zpracování (až na nepříliš nápadité ztvárnění mimozemšťanů) tu byly opravdu silné a působivé momenty, např. scény paniky a naprostého zoufalství nebo první náznaky něčeho podivného a rostoucí neklid. Co mě však hodně zklamalo, byl konec. Jsem tolerantní, ale tohle nejde.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.014 sec. (PHP: 74% SQL: 26%)
