sajgon

Názorný případ toho, když se producenti snaží podojit krávu za hranice jejich možností :) Přibylo více akce, jsou tu opět hlášky a humor, ale všechno je to pouze nastavovaná kaše předešlých „48 hodin“. Na Eddie Murphym je poznat, že se z něj za těch 8 let od předchozího filmu stala pěkně nafoukaná hvězda a některé jeho „humorné“ scénky a hlášky jsou otřepané a trapné. Ovšem oproti některým filmům, které natočil posléze je toto ještě v pohodě.

Film, který odstartoval hvězdnou kariéru Eddie Murphyho a povedl se. Spojení nesourodé dvojce hlavních hrdinů - drsného, málomluvného a věčně nasr… poldy s komickým, hazardním a věčně ukecaným vězněm - se ukázalo více než dobrým tahem. Scénáristé se sice moc nevyznamenali, ale vše zachraňují komické situace a hlášky dvou protipólů, Nicka Nolteho a Eddie Murphyho.

Tento film jsem poprvé viděl jako malý kluk na rakouské televizní stanici ORF a nerozuměl jsem ani slovo. Ovšem to mi vůbec nevadilo, protože to co mě na něm zaujalo byla jeho vizuálnost, výprava a opičí masky. Prostě jsem ani nedutal a hltal záběr po záběru. O pár let později jsem ho shlédl i v češtině a dokonale vychutnal. Dalším plusem filmu je hudba Jerryho Goldsmitha, zvláště jeho ústřední hudební motiv složený z různých pazvuků, které až překvapivě tvoří rozumný celek a je mrazivý stejně jako děj filmu. Je to těžce depresivní sci-fi, které je dokonáno, řekl bych jedním z nejoriginálnějších konců. Samozřejmě nemohu opomenout Charltona Hestona, který je s tímto filmem spojován asi stejně jako Sean Connery se svou „nula nula sedmičkou“.

Druhé pokračování Planety opic, které hodně pokulhává za předešlým dílem, ale v porovnání s dalšími třemi následnými odvary je ještě relativně v normě. Ničeho originálního se nedočkáme. Přibude nám nový kosmonaut, který jen tak náhodou při hledání Charltona Hestona spadne na planetu opic :) a opět lehce náhodou potká dívku, která jej znala a zavede ho k němu :). Pak tu máme zbytky původních lidí s telepatickými schopnostmi v podzemí. Podle mě to jsou spíš psychopati, kteří uctívají jako své božstvo atomovou bombu. Celkem dobrý úlet :). Dobré jsou podzemní kulisy zničeného New Yorku. Škoda jen, že se Charlton Heston objeví až v samotném závěru a trochu osvěží nudný děj fimu. Režisér Ted Post se pokusil po vzoru předchozího dílu vymyslet originální závěr, ale těžce přestřelil (vhodnější přirovnání je, že vybouchl).

Třetí pokračování Planety opic, které se snažilo navázat na předchozí, ale marně. Těží hlavně z toho, že používá postavy (opice Cornelius a Zira), které se objevily v Planetě opic a jejím pokračování. Těžký nesmysl se dozvíme hned na začátku, kdy přistanou tři opice ve 20 století v kosmické lodi, se kterou kdysi v budoucnosti dopadl, v prvním díle, Charlton Heston a totálně ji rozbil. Vzhledem k tomu, že byla nepoužitelná a „opičky“ neměly náhradní díly je tedy zázrak, že se jim to podařilo. Scénárista asi „hulil“, když vymýšlel důvod vzniku tohoto pokračování. Opice jsou tentokrát v pozici utlačovaných a pokusných králíků. 98 minut nudy.

Čtvrté pokračování Planety opic. To čemu autoři filmu říkají děj bych shrnul do jedné věty: Hlavní hrdina, mluvící opičák Caesar (potomek Cornelia a Ziry z předchozího dílu) se nemůže dívat na brutalitu s jakou zachází lidé s opicemi a zorganizuje povstání, osvobodí všechny nemluvící opičky a za šíleného vřískotu srazí lidstvo na kolena :). A pozor, film začíná „v daleké budoucnosti“ - roku 1991. Trapná opičárna…

Páté a poslední pokračování Planety opic. Tajně jsem doufal, že nemůže být horší než předešlé „Dobytí Planety opic“. Ano spletl jsem se, toto je generál opičí pěchoty :). Akční slátanina, se kterou je trestuhodné ztrácet čas.

Další z pokusů o ztvárnění nejslavnější evropské legendy a zároveň další, který je adeptem na odpadkový koš. Pokud by to byl film o jiném králi, tak je to opravdu slušná akční vypalovačka (zvláště bojová scéna na zamrzlém jezeře). Kamenem úrazu je však způsob jakým bylo naloženo s mýtem. Legenda byla pohřbena, ať žije skutečný hrdina. Některé z postav doznaly velkých změn oproti předloze: Z Guinevery je akční polonahá potetovaná bojovnice, Merlin moc prostoru nedostal a vypadal spíš jak bezdomovec a chudák Lancelot, nedostal ani šanci svést Guineveru. Toto spojení mi prostě v tomto filmu vůbec nesedí.

Vůbec to není špatný film, ale od Rona Howarda bych čekal víc. Je tu smícháno mnoho žánru v jednom (počínaje westernem, přes thriller, horor, akční styl a konče lekcí psychologie) a ani jeden není dotažen do konce. Prostě se přelívají jeden do druhého a výsledkem je příliš dlouhý a trochu nudný film. Částečně to zachraňují Tommy Lee Jones s Cate Blanchett, coby znovu k sobě cestičku najdoucí otec a dcera a úžasně záporní krutí indiáni.

Režisér John Boorman nasadil laťku hodně vysoko a v podstatě se zatím nenašel nikdo, kdo by se svým filmovým ztvárněním jedné z nejznámějších legend aspoň přiblížil této fantasy klasice. Filmu hodně pomohlo, že v něm hráli povětšinou neznámí herci a divák se více zaměří na děj, než na své oblíbené hvězdy. Dle mého názoru to však není fantasy jako třeba série o Pánu prstenů i když nadpřirozeno a fantastično jsou tu v hojné míře. V tomto filmu mi to připadne jako přirozená součást reálného pohledu na legendu. Prostě skvělá podívaná.

Zaujal mě hlavně herecký výkon M. Douglase, který je výtečný. Chvílemi jsem mu věřil, že ho to opravdu všechno štve a na nic si nehraje. Je to jeden z těch filmů, při kterých sice po počátečním dobře rozjetém tempu se druhá půlka zvolní a dokulhá do přehnaného konce, ale celkový dojem je kladný. Škoda jen, že režisér po počátečním ztvárnění hrdiny jako vzbouřence s povolenými nervy a vlastně někoho komu fandíte, z něj postupně udělá zavrženíhodného psychopata. Shodí tím vlastně původní záměr poukázat ironickým pohledem na problémy moderní konzumní společnosti.

Legendární horor, který v době svého uvedení šokoval naturalisticky ztvárněnými scénami děvčete postiženého ďáblem a jeho následným vymítáním. Scény, kdy prostřednictvím mladé Regan ďábel „ožívá“ jsou opravdu nervydrásající. K dokonalosti filmu přispěla démonická hudba a zvuk, posledně jmenovaný spolu se scénářem si vysloužily ocenění nejvyšší - Oscary. Jestli se chcete opravdu hodně bát, tak doporučuju.

Stupidní teenagerská komedie o dvou mladících z nichž jednoho hraje skoro 40-letá ženská. Není to trochu ujetý? Ano, je. Stejně jako celý film. Humor je zde občas nechutný až fekální, ale zhruba dvě scénky mě dostaly :). Jinak sem se nudil a nevěřil vlastním očím a uším.

Další z Redfordových režisérských lahůdek. Natočil 6 filmů a všechny se mu povedly. Krásné záběry na panenskou přírodu Montany, dobré herecké výkony, chytlavá hudba. Možná mohl být film o něco kratší. Rolí Grace mě překvapila vycházející hvězda Scarlett Johansson (tehdy čtrnáctiletá) a musim říct, že se jí zhostila opravdu výborně.

Adama Sandlera nesnáším + Drew Barrymore se více proslavila svými alkoholovými a drogovými eskapádami v dětství než filmovými rolemi + zápletka filmu = ztráta času. Toto pravidlo jsem však porušil a udělal jsem dobře. Je to především skvělá komedie a smál jsem se opravdu od srdce skoro celý film. Sice námět není originální, něco obdobného probíhalo už ve filmu „Na hromnice o den více“ a občas se vyskytly hluchá místa, v čele s trapným koncem, ale aspoň pro mě rozhodně jeden z nejlepších filmů se Sandlerem. Seana Astina (Sam Křepelka v trilogii Pán prstenů) coby filmového bratra Drew Barrymore a steroidního kulturistu jsem málem nepoznal :)

Toto je odpad, ale opravdu hodně velký odpad. Takový Mortal Kombat bych v porovnání s touto slátaninou mohl klidně nechat doporučit na Oscara. To byl vtip :) Chci tím jen říct, že u druhého jmenovaného filmu jsem se s chutí dodíval do konce, ale v tomto případě jsem fakt trpěl. Nejvíc mě mrzí Jeremy Irons, který asi musel být zhulený když souhlasil se svou účastí. Filmu se vyhněte velkým obloukem.

Klasika mezi katastrofickými filmy s přemnoženou plejádou hereckých hvězd. Hodně dnešních nákladných katastrofických ptákovin směle strčí do kapsy. Film je sice dlouhý 3 hodiny, ale rozhodně jsem se nenudil, je plný napětí, které postupně narůstá až do spásného konce. Veškerá povinná pravidla žánru jsou naplněna beze zbytku. Důležitou součástí každého katastrofického filmu je hudba a ta se hudebnímu mágovi Johnu Williamsovi opravdu povedla.

Spolu se "Skleněným peklem" jsou oba bezesporu katastrofickými megapeckami 70. let minulého století. V tomto filmu zaujmou na svou dobu velmi dobré triky. Vystřídala se tu opět velká plejáda filmových hvězd v čele s chrabrým Charltonem Hestonem. Hudební skladatel John Williams mě opět nezklamal. Nezapomenutelným byl pro mě herec Walter Matthau, který si skvěle zahrál miniroli opilce s velkou dávkou štěstí.

Velkolepé válečné drama, které se od jiných odlišuje tím, že dějově nesměřuje k triumfálnímu vítězství spojeneckých vojsk, ale naopak ukazuje utrpení obyčejných vojáků a jejich konečný neúspěch v nepodařené operaci Market Garden. Celkem věrně rekonstruuje tuto velkou černou kaňku na jinak úspěšné válečné strategii generála Montgomeryho. Film mě ohromil svou výpravou. Scény leteckého výsadku a plavba pěchoty přes Rýn jsou skvělé. Jediné co bych vytkl je zbytečně velké množství hereckých hvězd v jednom filmu, které více než na děj strhávají pozornost na sebe.

Spolu se „Star Wars“ legenda sci-fi. Postupně klesající tendence předchozích šesti filmů byla příjemně osvěžena. Původní posádka v čele s akčním kpt. Jamesem T. Kirkem nám poněkud zestárla a důstojně předala žezlo nové, pod vedením diplomatického a umírněného kpt. Pickarda. Byla to trefa do černého, protože posléze byly natočeny ještě tři filmy a uvažuje se o dalším v pořadí 11 dílu této série, pravděpodobně pod režijním vedením nadějného J.J. Abramse (mj. seriál Alias, nebo film Mission Impossible III). Máme se na co těšit. Rozumná dějová zápletka, výrazně dobrý záporný protihráč v podání Malcolma McDowella a velká porce skvělých triků. Kapitánský tandem se skvěle doplňuje, řekl bych dokonce, že William Shatner coby kpt. Kirk chvílemi zastiňuje Patricka Stewarta alias kpt. Pickarda. Negativem je trochu nezáživná hudba, ale vzhledem k tomu, že jsem velkým fanouškem této zatím, filmové „decimalogie“, hodnotím možná neobjektivně, ale nikomu svůj názor nevnucuju :)

Asi nejméně komiksový, o to více však epický a realistický příspěvěk do série o netopýřím muži. V první půlce filmu ho vidíme jako zranitelného člověka, který sem tam dostane nakládačku, aby se přes tvrdý výcvik vyšvihl do druhé akční poloviny filmu a stal se tím obávaným temným rytířem Gotham City. Po propadáku jménem Batman a Robin je to výtečná vzpruha. Jen tak dál.

Mám takový pocit, že se všem účastníkům natáčení této rádoby dobrodružné komedie asi zavařil mozek vedrem. Škoda, protože knižní předloha Cliva Cusslera je bestsellerem a dalo se z ní využít více. Herci nic moc, hudba průměrná, scénář děravý. Mohl to být megahit roku 2005, takhle je to jen průměrné vysokorozpočtové B-čko.

Tak řekl bych, že to je jeden z kultovních hororů minulého století (vedle mj. Pátku 13, Noční můry z Elm Street a Vetřelce). Režisér John Carpenter nám tady předvedl klasickou vyvražďovačku bez jakékoliv dlouhé předehry. K většině svých filmů si skládal sám i hudbu a v tomto případě se mu to povedlo. Film i dnes po skoro 30 letech nahání hrůzu. Pro mě je Michael Meyers praotcem všech psychopatů :)

Začíná přesně tam kde končí první díl. Tohle pokračování je stejně dobré jako předchozí díl. Atributy druhých dílů všech hororových filmových sérií jsou tu splněny do puntíku - nepřináší nic nového, ale o to více přibylo napětí, brutality a mrtvol. Opět mi běhal „příjemně“ mráz po zádech.

Po skvěle rozjetých předchozích dílech je to bohužel totální kravina, která dobře nastartovaný potenciál dokonale zazdila. Nemá vůbec nic společného s předchozími díly. Dokonce se vytratil Michael Meyers. Nechápu co tím producenti sledovali. Odpad.