sajgon

Další nostalgická vzpomínka na totalitní pirátské kopie amatérsky dabované jedním hlasem.
Je to důvod proč jsem miloval akční filmy osmdesátých let. Američan pevný jako skála proti zlému ocelovému ruskému bastardovi a čistý duch přírody proti síle nejmodernější tréninkové techniky a nečistých steroidních praktik. Ovšem klobouk dolů na to, že Stallone točil tento film po svých Abrahámovinách, tak vypadal neskutečně hodně nabušeně. Hlavním tématem je pomsta za smrt kamaráda a hlavně největší boxerská bitka studené války. Pro mě je to prostě nejlepší film série.

David Cronenberg nám opět předvádí něco ze své úchylné filmografie. Tentokrát to nejsou žádné nadpřirozené halucinogenní šílenosti, ale vcelku reálná sexuální úchylka o sebedestrukci lidské schránky při autonehodách. Film je šokující otevřeností sexuálních scén. Působil na mě depresivním dojmem, ale zároveň byl přitažlivý.

Pohodová akční sci-fi komedie. Je to o partě čtyř zestárlých testovacích pilotů, kteří si místo užívání si stáří plnými doušky po boku svých manželek či milenek musí sáhnout na dno svých sil, vypotit tuny potu, popřípadě prosit srdce, aby nepřestalo tlouct :). V první svižně komediální půlce se seznamujeme se všemi čtyřmi adepty na kosmický let a s jejich úsměvnými peripetiemi při výcviku. V druhé půlce nastupuje samotný akt opravy ve vesmíru a svižnost první půlky je pryč, tak trochu klišovitě a kostrbatě za zvuků burácejících motorů doletíme do povinného finále. Avšak bavil jsem se výborně, protože komando vesmírných staříku je prostě neodolatelné.

Devátý díl dobrodružné vesmírné filmové série. Oproti předchozímu „Prvnímu kontaktu“ je méně akční. Nedočkáme se žádných megalomanských vesmírných bitev či velkého množství přestřelek z phazerů. Režisér Jonathan Frakes alias kpt. William T. Riker posunul dějovou rovinu do oblasti více dramatické a dokonce romantické (kpt. Picard se nám zamiluje). Působil na mě jako prodloužený celovečerní díl z televizního seriálu. Každopádně je tu opět jedno z klasických povedených pokračování.

Strhující herecký výkon Salmy Hayekové, která jako by z oka vypadla své životopisné předloze rozdivočelé, ale velmi pozoruhodné malířky a zároveň jedné z vrcholných představitelek surrealismu. Film byl pro ní velice osobní záležitostí. Podporovala ho nejen finančně, ale podílela se i na tanečních kreacích a na produkci. Dokonce se kvůli roli v tomto filmu holila pod nosem a nechala si narůst hustší obočí. Dokud jsem film neviděl, neměl jsem ani ponětí, že někdo takový existoval. Při představě toho, co si Frida v životě protrpěla a v jakých bolestech umírala je až s podivem, že vytvořila tak nádherné a sugestivní obrazy. Film získal dva Oscary za hudbu a masky. Opravdu, je se na co dívat.

Režijní prvotina Mela Gibsona. Je vidět, že není jen skvělý herec, ale též zdatný režisér, což potvrdil následně o dva roky později Statečným srdcem a o jedenáct let později Umučením Krista. Je to skvěle vystavěný komorní příběh a zároveň smutné drama o zrození pevného přátelství problémového pubertálního kluka a znetvořeného zatrpklého člověka. Melu Gibsonovi coby zrůdě zdatně sekunduje tehdy čtrnáctiletý Nick Stahl (ten, který je později zachraňován Terminátorem ve Vzpouře strojů).

Velmi vydařená rodinná komedie s prvky sci-fi. V hlavní roli je tu parta důchodců, kteří se nechtějí smířit s nudným stářím a podnikají řadu vylomenin. Při jedné takové se dostanou do kontaktu s mimozemšťany, kteří museli na Zemi přečkat tisíce let v kokonech - zámotcích a teprve od tohoto okamžiku začne pořádná mela. Skoro osmdesátiletí stařečci a stařenky totiž pochytí nějaký druh energie a omládnou, ovšem pouze duševně. Fyzicky se to projeví tak, že dělají věci, které zvládali ve svém mládí (včetně sexu). Na svou dobu zde byly použity skvělé triky, oceněné po právu Oscarem. Druhý Oscar získal sveřepý stařík Don Ameche. Je to dojemný film o užívání si stáří plnými doušky a opravdovém přátelství.

Filmová adaptace jedné z brilantních knižních předloh Johna Grishama. Režisér Francis Ford Coppola se po nevydařeném kousku (Jack) vrátil do svých kolejí a natočil kvalitní právnické drama. Není to žádný sladký soudní dortík s třešničkou, prostě se tu servíruje pořádná porce reality bez příkras. Filmu přidávají i skvělé herecké výkony Matta Damona a Dannyho De Vita. Samozřejmě, že se tu najdou nějaké ty chybičky. To by ani nebyli američtí filmaři, kdyby si ve svých filmech, více či méně neupravili anglo-americký soudní systém k obrazu svému. Celkový dojem z filmu, i přes jeho více než dvouhodinovou délku, mám však kladný.

Aspoň pro mě jedna z nejlepších komediálních kultovních sérií minulého století. Je to hodně povedená, veselá a osvěžující komedie s mnoha vtipnými hláškami. Každý student akademie je jiný, originální, takže i humor je různorodý. Počínaje militantním magorem Tackleberrym, přes mohutného a strach nahánějícího černocha, který prodává květiny Hightowera a konče štístkem a nenapravitelným Mahoneym. Právě když píšu tyto řádky, tak mi v uších zní melodie od legendární Modré ústřice :). Samozřejmě s přibývajícími pokračováními stále větší slátaniny (ovšem mimo 3 dílu, ten se jim hodně vyvedl). Tento film odstartoval mánii různých jiných akademií s předponami jako Ski, Ninja, Snowboard, Vice, Witch a jiných napodobenin. Tato byla, ale první a nejlepší.

Akční b-čko, plné bojových scén ve stylu kung-fu. V hlavních rolích se objevují nabušený blonďák Dolph Lundgren a předčasně zesnulý syn předčasně zesnulého otce Brandon Lee. Jako skvěle démonického záporáka pojal svou roli Cary-Hiroyuki Tagawa. Je to taková malá vzpomínka na konec 80. let a začátek 90. let minulého století, kdy byly v kurzu kung-fu filmy. Oba hlavní hrdinové hází z rukávu občas dobré hlášky. Nejdůležitější je vypnout mozek a neřešit scénář. Ovšem na to, aby nakopali japonským „Yakuzákům“ část jejich potetovaných těl, scénář nepotřebují :).

Nějak nechápu co tím chtěl autor říci. Infantilní tragický děj, zmatený střih a všudypřítomný chaos. Škoda, že se v této břečce utopili Sean Connery, Uma Thurman a Ralph Fiennes. Jedním z mála kladů tohoto filmu je vizuální stránka, ovšem na tricích hodně šetřili. Uma Thurman je ve svém koženém oblečku fakt sexy :). Je to opravdu odpad.

Před tímto filmem si S. Seagal zahrál pouze v pěti filmech a všechny byly kasovními trháky, zvláště pak poslední z nich „Přepadení v Pacifiku“ z něj udělal akční megahvězdu. Tak si usmyslel, že zkusí fušovat do práce režisérů. Podle mě dost přestřelil a měl raději zůstat při zemi a vypracovat si postavení mezi hereckými akčními hvězdami, protože po tomto výtvoru byl odepsán a obsazován do čím dál tím větších slátanin. Spojení vážného ekologického téma s akčními prvky prostě v jeho podání nejde dohromady. Od začátku je jasné, kdo jsou ti zlí a kdo jsou ti hodní. Něco jako psychologie postav Seagalovi nic neříká. Každý se naučil svůj part ze scénáře a pak ho jako opička přeříkal. Mdlý Michael Caine je adept na nejnudnějšího záporáka.

Další variace nejslavnější evropské legendy. Tentokrát sladce romantická :). Typický případ komerčního myšlení: Děj ustupuje do pozadí, není důležitý. V hlavní roli tři megahvězdy charismatický Sean Connery, mužný Richard Gere, půvabně křehká Julia Ormond. Kulisy Camelotu jsou jako z cukrkandlu, velké množství triků, bombastické akční bitvy, monumentální hudba a režisérem je Jerry Zucker, specialista na bláznivé komedie (Připoutejte se prosím! a Přísně tajné!). Tak toto všechno ve stylu „Made in USA“ se smíchalo dohromady a vznikla medově nasládlá historická fraška. Jako na pohádku, se na to dívat dá. Jinak nuda.

Oficiální text distributora zní: Romantický dobrodružný příběh se odehrává ve 14. století a vypráví o touze člověka změnit vlastní osud. Tak velkou nabubřelost jsem dlouho neviděl, protože děj ničím nepřekvapí, je lehce odfláknutý a středověk tu působí spíše jako kolonie z Disney Landu. Způsob jak se z chudáka stane rytíř je směšný. Sem tam se mihne nějaký český herec, hlavně však čeští kaskadéři, kteří měli opravdu hodně práce. To hlavní co mě opravdu vytočilo je moderní hudba od Queen, která dělá z původně historického filmu histerickou parodii.

James Cameron si odskočil od krvelačných vetřelců a potopil se do mořských hlubin za mírumilovnými vetřelci. I přesto, že byl film kritikou velmi strhán a tak trochu se stal propadákem, je to dle mého názoru skvěle natočené sci-fi s fascinující triky a parádní hudbou. Trochu mi nesedí militantní scény s atomovou hlavicí, které odkloňují děj od tématu kontaktu lidí s mimozemšťany. Úplný závěr sice trochu vyšumí a vlastně se nelogicky nedovíme proč tu jsou a co chtějí, ale prý existuje novější režisérská verze delší o skoro 30 minut, a to hlavně v závěru, která něco z toho osvětluje. Ještě jsem jí neviděl, ale to brzy napravím. Každopádně perfekcionalista James Cameron, prostě neumí natočit špatný film (sice výjimky jsou, ale potvrzují pravidlo).

Adaptace komiksové předlohy, kterých se poslední dobou vyrojily desítky. Tuto bych řadil k lepšímu průměru. V hlavní roli se objevuje rudý rohatý zplozenec pekla, který hulí doutníky a cedí přes zuby jednu cool hlášku za druhou. A hlavně je na straně dobra a skoro s úchylnou radostí kosí všechny obludné potvory. V roli záporáka tu máme Karla Rodena a toho fakt můžu :). Je to taková vizuálně poutavá oddychovka.

V pořadí devátá bondovka. Pro mě vedle filmu V tajné službě Jejího veličenstva a Moonraker další slabý díl série „007“. Sice tu máme skvělého padoucha Scaramangu v podání Christophera Lee a pro 70. a 80. léta typické kaskadérské kousky, kterými se producenti snažili oslnit (především kaskadérský kousek, kdy Bondovo auto přeletí řeku, otočí se o 360 stupňů a bezpečně dopadne na druhý břeh), ale chybí mi tu atraktivnost předchozích dílů. James Bond si to tu prostě rozdá v rytmu oddychového valčíku s jedním nájemným zabijákem a připíše si další povinnou splněnou misi.

Ano, též souhlasím, je to dnes již legenda. Horor je fakt krvavý, skutečně děsivý, stal se obrovským hitem a stvořil kult. Na světlo světa stanul nový záporák „cenobitek“ Pinhead. Film se vyráběl s dosti značně nízkým rozpočtem a je to hlavně poznat na tricích. Škoda. Zvlášť brutální jsou scény porcování lidských těl řetězy. Pro hororového fandu - povinnost shlédnout :).

Hodně rychle vzniknuvší pokračování po předchozí prvotině. Vlastně sotva rok po celosvětovém úspěchu jedničky se film vřítil do kin. Těsně navazuje na předchozí díl (tak trochu po vzoru Halloween II). Pokud si někdo po zhlédnutí předchozího dílu myslel, že už nemůže být něco krvavějšího a brutálnějšího, tak se plete. Producenti pustili peněžní žilou a všude tam, kde byla jednička nechutná, přitlačili na pilu. Vylepšili masky, zapracovali na tricích, přidali galony krve, přivedli více cenobitů a roztrhali více těl. Ano, dobrý masakr :).

Neoficiální bondovka natočená ve stejném roce jako třináctá bondovka Octopussy. Sean Connery, který zarytě tvrdil, že už se k postavě Jamese Bonda nikdy nevrátí, změnil názor a vybral si film s opravdu příznačným názvem. A proč je tato bondovka neoficiální? Ian Fleming - důchovní otec Jamese Bonda na konci 50. let spolupracoval na scénáři pro televizní seriál s Kevinem McClorym. Z projektu sešlo, ale Fleming použil společné nápady v roce 1961 do románu Thunderball, který byl o čtyři roky později zfilmován. Kevin McClory ho obvinil z plagiátorství a soudil se s ním. Tento spor vyhrál a jeho smlouva mu zaručovala natočit jakýkoli jiný film s Jamesem Bondem, pokud bude založen na Thunderballu. Proto vznikla tato předělávka předchozí v pořadí čtvrté bondovky. Na Seanu Connerym je poznat, že nám moc zestárl (v době natáčení mu bylo 53 let), avšak pořád je z něj pořádný kus chlapa. Role Bond Girl se zhostila Kim Basinger, která ji katapultovala do hvězdné elity. Co se týče technických vychytávek, tak ničím nevybočují z průměru 80 let 20. století. Rovina je zde více komediální, což jen potvrzuje role spojky pro „007“, v níž se objevuje Rowan Atkinson (jinak přiblblý mistr Bean).

Francouzská ztřeštěná bláznivá špionážní komedie. Chvílemi je ztřeštěnost dovedená až do krajnosti. Herecký tandem Christian Clavier, Jean Reno je trefa do černého a drží tuto scénaristicky hodně odfláklou komedii nad vodou. Při některých hereckých eskapádách J. Rena jsem se fakt smíchy málem … :). Doporučuji vypnout mozek, nepřemýšlet o obsahu a nechat se unášet francouzským humorem.

V podstatě poslední film S. Seagala, který byl akčním trhákem a udělal z něj filmovou hvězdu. Všechny ostatní filmy (vyjma „Boeing 747 v ohrožení“, kde se sice moc neohřál a po 20 minutách „hrdinsky“ umřel) jsou opravdové odpady z nichž některé šly rovnou na video. Film si na nic nehraje, prostě naservíruje pořádnou porci akce, chvatů, střelby, výbuchů a skvělého psychopatického záporáka v podání T.L. Jonese. Dějově připomíná Smrtonosnou past, ale na moři. Ovšem nesmím zapomenout na třešničku na dortu - Eriku Eleniak jako správnou sexy dívku pro hlavního hrdinu.

Tento film nic originálního nepřináší. Dějově vykrádá mnoho jiných dříve natočených filmů (mj. Smrtonosné pasti, Přepadení v Pacifiku, Náhlá smrt). Vzhledem ke své krátké délce 84 minut nemá žádné hluché nudné místo a udržuje diváka v naprostém napětí až do konce. Průměrné akční b-čko, které nezklame. Český překlad originálního názvu filmu (Passenger 57) se moc nepodařil, protože scény v letadle zaberou pouze cca polovinu filmu, ve zbytku se odehrává na zemi.

Velmi zajímavý film plný zvratů a napětí. Na jedné straně dobré herecké výkony, filmové technické vychytávky jako dlouhé pasáže bez střihu či dělení obrazu a dobrá hudba. Na druhé straně slabý scénář a hlavně po skvěle rozjetém začátku postupně zvolňující se tempo, které upadne do klišovitého finále. Děj se sice celý odehrává v uzavřené sportovní hale, ale rozhodně jsem se nenudil.

Mám takový pocit, že je úplně zbytečné vychvalovat tento film, vzhledem k tomu, že je to westernová klasika ze všech westernových klasik nejwesternovatější :). Yul Brynner mě svým stylem chůze fakt dostal. Mám pocit, že jsem kdysi někde četl, že to bylo speciální povinné praktické učivo na některých uměleckých školách v Americe. Další parádou je též hudba Elmera Bernsteina. Je sice pravda, že jsem dodnes neviděl japonský originál Akiro Kurosawiho, ale myslím, že tento remake je minimálně stejně dobrý jako originál, ne-li lepší. Jen je škoda, že se z tehdejších sedmi zatím drží naživu pouze jediný statečný - Robert Vaughn. Ovšem co naplat, klasika nestárne, ale my ano.