sajgon

Šílené pokračování, které postrádá vtip a humor, jaký nabídl předchozí díl, ale hlavně celý kreslený komiks. Monica Bellucci je opět nepřekonatelně sexy, ale vše ostatní je spíš k pláči, včetně humoru, který je až dětinský. Scény, kdy ve starověkém Egyptě používají moderní humor ve stylu, že hlas otroka při mluvě vypadává, protože je slabý signál v mobilní síti, je stupidní. Mohla z této komikové klasiky vzniknout celkem dobrá filmová série, ovšem tímto směrem určitě ne.

Vzhledem k tomu, že jsem viděl originál z roku 1976, tak nemohu vysoce cenit tento slabý a do mrtě okopírovaný remake. Nic nového nepřináší a pouze zaujme možná ty, kteří originál neviděli. Jediné co snad možná mile překvapilo, byly reálie točené v Praze a sem tam nějaký ten český herec mihnoucí se ve filmu.

Dnes již klasický film z tvůrčí dílny Stevena Spielberga. Je pravda, že to není horor v pravém slova smyslu, ale dokáže vyvolat nepříjemné pocity. Ve filmu hraje hlavní roli nevinné dítě, které je obětí démonů, stejně jako v Exorcistovi. Heather O'Rourke, která je onou dívenkou je okouzlující a zároveň z ní jde strach. Samotný film i jeho pokračování provázelo mnoho úmrtí mezi členy štábu. Navíc Heather se nedožila uvedení třetího pokračování Poltergeista do kin, protože v roce 1988 v pouhých 12 letech zemřela na rakovinu.

Michael Crichton na podkladě skutečné slavné loupeže, která vstoupila do dějin kriminalistiky sepsal román „Čtyři klíče“, ovšem značně zromantizovaný. Jakmile se kniha stala bestsellerem, tak si svůj román i zfilmoval. A nutno říci, že se mu to povedlo. Značný podíl na úspěchu mají oba hlavní představitelé Sean Connery a Donald Sutherland, a taky způsob natočení. Divák se seznamuje s přípravou a samotnou loupeží krůček po krůčku. Oba lupiči - gentlemani jsou okouzlující a nejde jim prostě nefandit.

Výborně natočené drama. Příběh stárnoucího bodyguarda, který rozhodně nepatří do starého železa. Sice je pravda, že bez Johna Malkoviche alias slizkého padoucha a Clinta Eastwooda alias kladného reka by to nebylo ono. Zvláště John je opravdu všeho schopný záporák. Tento politický thriller není zaměřen akčně, jak by se z názvu mohlo zdát, ale spíše komorně. Pořádné akce se dočkáme až v závěru filmu. Těží hlavně ze vztahu dvou hlavních postav.

Filmy z vězeňského prostředí se mi líbí. Tento je z těch lepších. I když se nedá srovnat s Vykoupením z věznice Shawshank či Zelenou mílí. Na nic si však nehraje. Prostě je tu kladný mukl (Stallone), sadistický ředitel věznice (Sutherland) a jako třešnička na dortu černý bachař (Amos), který je rozhodujícím závažím na misce vah při volbě mezi spravedlností a zločinem. Samozřejmě, že se přikloní na Stalloneho stranu :). Zvlášť dobrá je scéna amerického fotbalu na rozbahněném hřišti věznice.

No, tak to je fakt velká špína. Místo akce, která je typická pro filmy Arnolda Schwarzeneggera tu máme přihlouplý neakční (mimo posledních 10 minut) námět, který není originální. Bývalý policajt, který byl vyhozen od FBI, snažící se o návrat, krize v jeho manželství, mafián, na kterého jsou všichni krátcí, mimo našeho bývalého policajta. To se prostě omílá snad ve většině filmů. Navíc Arnold není charakterní herec a vypadá po celou dobu směšně.

Typická „funesovka“ i přesto, že tu není za četníka. Je sice pravda, že děj je nic moc, ale vše kompenzuje Louis svými eskapádami. Některé jsou ovšem převedené zbytečně až do krajnosti (scéna s traktorem nebo s prodlouženým Jaguarem). Nedivím se, že byl na sklonku svého života náchylný k infarktům, protože vylomeniny v jeho věku jsou opravdu crazy.

Velmi zvláštní a netypický film. Na jednu stranu se tváří jako romantické drama z novinářského prostředí, ale zároveň tu máme prvky nadpřirozenosti v podobě polidštěného archanděla s křídly, který kouří, chlemtá pivo, sprostě mluví a roste mu pivní mozol. V hlavní roli anděla si opravdu nedovedu představit někoho jiného než Johna Travoltu. Jeho výkon zastiňuje ostatní herce. V každém případě je to o sblížení dvou osamělých duší za přispění Michaela s příjemným humorem.

Tento film má dvě poloviny. První mysteriózní je fakt dobrá (hlavní hrdina získá zvláštní dar geniality záhadným způsobem), ovšem druhá dojemně slzopudná je fakt špatná (zvláštní dar hlavního hrdiny se mu stane prokletím a směřujeme do smutného finále). Ovšem skvělý John Travolta drží tuto nesourodou dvojku celkem pohromadě.

Smrtonosná past ve vlaku. Nápad není špatný, herci nejsou neznámí a už vůbec žádní amatéři (Gene Hackman, Anne Archerová), délka filmu není přemrštěná, takže nezbývá čas na příliš dlouhé nudné pasáže, akce přiměřeně a napětí všudy přítomné… Ovšem to by nesměl točit Peter Hyams, v jehož režijní tvorbě je až moc těžkých propadáků (Outland, 2010: Druhá vesmírná odysea, Timecop a Lovci dinosaurů). Jeho problém je v tom, že většinu filmů nejen režíruje, ale též si k nim píše scénáře a zároveň sedí za kamerou. Tím pádem sebelepší film s hvězdným obsazením je odkázán buď do filmového propadliště a nebo jako v tomto případě do průměrného b-čka.

Další z rozporuplných filmů, který čerpá z knižního bestselleru Michaela Crichtona, ale výsledek je špatný. Prvních 45 minut mě doslova přikovalo do sedadla, ale zbytek je nudný, zmatený a pomalu směřující do chaotického finále. Nezachránilo to ani velké množství hereckých hvězd v čele s Dustinem Hoffmanem.

Evropský pokus konkurovat americkým sci-fi snímkům své doby (Hvězdné války, Star Trek, Superman), ovšem děs a hrůza. Je to nedotažená směs sci-fi, fantasy, hororu a komiksu. Nejhorší na celém filmu jsou triky a děj, naopak nejlepší je hudba v podání Queen. Vše ostatní je někde mezi.

Skvělá akční fantasy pohádka pro dospělé. Na svou dobu perfektní triky včetně zvukových efektů (u obou nominace na Oscara), vizuálně dobrá výprava, skvělá hudba a rozumný příběh. Oba hlavní představitelé - Val Kilmer a Joanne Whalley se natolik při natáčení filmu sblížili, že vstoupili do svazku manželského. Dlouho jim ta manželská idylka nevydržela, protože po osmi letech se rozešli.

Drsná fantasy z dávných věků. Arnold Schwarzenegger je správně nabušený, což trochu nahrazuje jeho tupost hereckou. Vizuální stránka filmu je ohromující, souboje jsou brutální, zbraně řinčí, krev lítá všemi směry a Conanovi nepřátelé hynou bolestivou smrtí s jeho mečem v těle. Dnes je to již klasika svého žánru. Velkou zásluhu na kvalitě snímku má skvěle monumentální epická hudba Basila Poledourise.

Měla to být ženská verze Conana, ale je to spíš úsměvná parodie fantasy. Brigitte Nielsen byla ve své době sexbombou, ale herecky byla stejně tupá jako Arnold Schwarzenegger. Ten se tu taky letmo ukáže a v podstatě jenom kolem sebe mlátí mečem a zabíjí protivníky. Po neúspěchu „Conana ničitele“ tento paskvil zasadil těžkou ránu na další případné jiné fantasy filmy. Hlavním problémem jsou trapné triky a herci, kteří podávají směšné výkony.

Absolutní akční klasika osmdesátých let. Arnold Schwarzenneger vystřídal na filmovém Olympu Sylvestra Stalloneho a začal být obsazován více. Na přelomu 80. a 90. let minulého století byl zárukou kasovních trháků, a to i přesto, že jako herec je podprůměrný. Některé scény jsou opravdu nezapomenutelné (závěrečná vyhlazovačka vojáků základny na ostrově). Některé scény jsou zase naopak legendárně směšné (Porsche se zázračným vyrovnávačem karosérie). Nemá smysl řešit děj, prostě a jednoduše se bavit. Vzít si popcorn a zapíjet ho Pepsi. Přes hodně zjevných nesmyslů je to bezkonkurenčně nejlepší akční b-čko.

Výborný akční film s nádechem sci-fi a hororu. Režisér John McTiernan skvěle vykreslil tísnivou atmosféru džungle a napětí by se dalo krájet. Jednotka po zuby ozbrojených a všeho schopných žoldáků pod vedením Arnolda Schwarzeneggera je skvělá a navíc je vidět, že i přes nebojácnost a chrabré odhodlání mají strach. Hlavní záporák - mimozemský šmejd je totiž opravdu hrůzu nahánějící úchyl, který si jako trofeje schovává lebky s páteřemi svých poražených nepřátel. Zaujala mě myšlenka, že na zničení predátora jsou zbraně nanic. Arnold se mu musí přizpůsobit a bojovat jako pračlověk za pomocí jednoduchých, leč praktických nástrojů, které mu poskytne džungle.

Hodně slabé pokračování, ale přesto ještě lehce zhlédnutelné. Pokus s přenesením děje do města se tvůrcům vymkl z rukou. Nápad s přenesením děje z jihoamerické džungle do džungle velkoměsta sice není špatný, ale režisér Stephen Hopkins je břídil. Jeho nepovedené filmy - Noční můra v Elm Street 5: Dítě snu, Zděšení a Ztraceni ve vesmíru to jen dokazují. Arnold Schwarzenegger tušil neúspěch a raději odřekl účast, což je škoda. O to víc mě zaráží, co přimělo jinak charakterního herce Dannyho Glovera k účasti na tomto pokračování.

Aféra Watergate v plné kráse, ničím neokrášlena. Je to skoro polodokument, který postupně seznamuje diváka s průběhem objasňování jedné z největších afér v americké historii, která stála křeslo i samotného prezidenta USA. Herecké obsazení bylo vskutku dobré. Robert Redford a Dustin Hoffman jsou vždy zárukou úspěchu. Zdatně je doplňoval ve vedlejší roli Jason Robarts, jako jejich šéfredaktor. Po právu byl oceněn Oscarem za vedlejší mužskou roli. Pro českého diváka, to však může být trochu nezáživné. Proč? Představte si, že by třeba Filip Renč natočil film „Všichni premiérovi muži“, v rolích dvou novinářů pracujících v deníku Dnes, kteří vyšetřují aféru "lehkých topných olejů" by vystupovali Marek Vašut a Michal Dlouhý. Film by získal 8 nominací na Českého lva a z toho ve čtyřech kategoriích by získal kýženou sošku. Celý český národ by šílel po tom shlédnout tento film z důvodu, že o aféře dostatečně hodně ví. Ovšem kdekoliv jinde ve světě by to byl pouze dobrý film, který získal nějaké ocenění a řeší politické téma dané země. Ovšem to nic nemění na situaci, že mě se film líbil. Jako perlička na závěr. V době natočení filmu se nevědělo, kdo byl ten tajemný informátor s přezdívkou Hluboké hrdlo z vládních kruhů, který se s jedním z novinářů setkával v podzemních garážích a dodával mu informace. Nedávno, po 30 letech, byla jeho identita odhalena. Byl to tehdy druhý muž FBI - Mark Felt. Asi vám to jméno nic neříká. To nic, mě také ne :).

Měla to být bláznivá komedie o českém super-agentovi 007 naruby, ale vznikla z toho nehorázná hovadina. Je sice pravda, že Jaroslav Soukup poslední dobou točí hodně bláznivin, ale tato je kardinální volovinou. Je to hodně špatný a ubohý film v hlavní roli se zakrslým nehercem Jaroslavem Sypalem. Po zhlédnutí tohoto odpadu se mi chtělo opravdu zvracet :).

F.F. Coppola se svým muzikálem vrátil do zlaté éry filmových muzikálů vzniknuvších ve 40 letech minulého století. Většina písniček, které zazněly v tomto filmu jsou velmi dobře poslouchatelné. Některé melodie dokonce i zlidověly. Fred Astaire se ve svých skoro 70 letech opět vrátil k žánru, který nejvíce proslavil a rozhodně na svůj věk předvedl úctyhodný výkon. I přes svou délku je to překvapivě podíváníhodné dílko, které nezklame.

Leslie Nielsena mám spojeného s rolemi v bláznivých komediích, počínaje „Připoutejte se prosím“ a konče filmovou sérií „Bláznivá střela“. Což byly opravdu neuvěřitelné šílenosti v dobrém slova smyslu. Tato je však hodně odvařená, nudná a špatná parodie. Poslední natočenou dobrou parodii zvládl v roce 1993 - Bláznivá střela 33 a 1/3, avšak i ta byla tak trochu trapasem, ale nikoliv posledním. Původně jsem chtěl dát 0%, ale těch 20% je za Ophélii Winterovou v roli Cassandry, které to fakt vesmírně sekne :).

Další hodně špatná parodie, bez špetky smíchuhodného humoru. Leslie Nielsen nám stárne a vybírá si čím dál tím větší scénáristické hovadiny. Hodně jsem se přemáhal, abych tento veleodpad shlédl až do konce. Hlavně mě zaráží, jak přesvědčili filmové hvězdy - Kelly Lynch, Jennifer Garner a Malcolma McDowella k účasti v této nechutné taškařici.

Kdysi dávno jsem jeden večer narazil v televizi na tento film, ale vzhledem k tomu, že jsem měl ještě něco na práci, tak jsem si ho pustil jen jako zvukovou kulisu. Ovšem když jsem slyšel jaké množství sprostých slov (dokonce i v českém překladu hodně peprných) padlo během cca prvních 5 minut filmu, tak jsem odložil práci a začal se se zájmem dívat. Film je složen ze tří povídek, avšak ani jedna nenavazuje na druhou, pouze snad tím, že jsou extra sprosté. Tak trochu film navazuje na Trainspotting, ovšem nikoliv dějově, avšak z hlediska vlivu drog na život, jeho kontrolu a promarněnost. Poslední ze tří povídek s názvem Acid House mě uchvátila nejvíce, ovšem ze všech tří byla opravdu nejextrémnější :).