Osobennosti natsionalnoj rybalki
Nečekaný úspěch Svérázného národního lovu z roku 1995 logicky zapříčinil vznik tohoto ještě střelenějšího pokračování. Tentokrát se točí zápletka, jak z názvu vyplývá kolem lovu ryb, ovšem alkohol zde má opět výsadní postavení. Naši „vodkoví“ lovci při cestě opět chlastají jako o život a omylem zanechají 16 kartonů vodky ve Finsku. To je opravdu národní tragédie :) a naši hrdinové jsou ochotni zmobilizovat na jejich záchranu i křižník, který se zrovna nedaleko od nich zúčastnil ruských vojenských manévrů. Nezapomenutelná je scéna ve které přesvědčují nevěřícího kapitána křižníku o nutnosti vojenského zásahu na záchranu takového drahocenného pokladu. Opět se nám tu objeví finský sociolog Raivo, ale pouze okrajově, asi je to vzpomínka na jeho předchozí vodkové eskapády. V něčem je tento film o trochu podařenější než předchozí Svéráz národního lovu. Ovšem chlastat vodku jinak nebo lépe? To nejde. Každopádně opět nedoporučuji abstinentům :).
Runaway Train
Režisér ruského původu Andrej Končalovskij, který emigroval na západ v roce 1979 si hned svým druhým filmem natočeným v Americe vydobyl slušné renomé. Vzhledem k tomu, že je to však jeho jediný lepší film, se na výsluní dlouho neohřál. Každopádně nám předložil skvělý, temný a mrazivý trhriller o dvou uprchlých trestancích - starším Mannym a mladším Buckovi. Ve filmu je bravurně zobrazen přechod od Buckovi počáteční sympatie a respektu k Mannymu, postupně směřující k nenávisti. John Voight v roli Mannyho podává dle mého názoru jeden z nejlepších padoušských výkonů. Eric Roberts jako Buck za ním rozhodně nezaostává. V době natočení filmu měl již za sebou slušné herecké výkony ve filmech Král cikánů, Star 80 či Nebezpečný muž a byl známější než jeho sestra Julia Roberts, která v té době ještě ani nehrála. Dnes je tomu přesně naopak. Zvlášť úchvatné jsou scény z vlaku, který jede zasněženou krajinou bez strojvůdce, nelze ho zastavit, nabírá rychlost a řítí se do tragického finále. V jedné z prvních rolí se mihnul Danny Trejo jako mukl.
Swordfish
Lehce podprůměrný akční film, který z hlediska obsahu nepřináší zásadně nic originálního. Pouze tedy mohou zaujmout herecké výkony Johna Travolty a Hugha Jackmana, ale taky to není žádná sláva. Ovšem Halle Berry, která před tímto filmem vždy prohlašovala, že nebude ve svých rolích vystupovat zcela odhalená, nám tu myslím předvedla pěkně vzrušivou scénu. Jednou to přijít muselo :). Navíc to byla pouze erotická předehra před tím co předvedla následně ve filmu Ples příšer. Hugh Jackman je tu za prvotřídního počítačového hackera, ale způsob jakým film zobrazuje jeho umění je dost humorný. No posuďte sami, dokázali by jste se nabourat do centrály FBI za 60 sekund z notebooku, přičemž by vám mířili pistolí na hlavu, sličná děva by vás přitom orálně uspokojovala a jako třešnička na dortu by se na vás přiblble usmíval John Travolta. Já teda nevím… Ale Hughovi se to povedlo :).
End of Days
Měl to být návrat Arnolda Schwarzeneggera na výsluní po propadáku jménem Batman a Robin. Ovšem ten se nekonal. Film sám o sobě není vyloženě špatný, Gabriel Byrne v roli samotného pána pekel je dobře démonický, ale pokud hlavním kladným hrdinou je akční ikona bez špetky hereckého umění, nelze se divit výsledku. Arnold se snaží zahrát ovdovělého manžela a zároveň otce, kterého mučí ztráta dítěte, utápějícího svůj život ve flašce alkoholu, ovšem jeho výkon mě nepřesvědčil. Každopádně se nemusíte bát, konec světa nenastal, protože to prostě Arnold nedovolil… :).
Aviator, The
Před shlédnutím tohoto filmu jsem nevěděl, že nějaký Howard Hughes existoval a jsem rád, že jsem ho poznal. Byl to opravdu velký excentrista, megaloman, ale hlavně pošuk :). V ženských rolích mě překvapila zpěvačka Gwen Stefani a potěšila Cate Blanchett, která tímto jen dokazuje, že je opravdu charakterní herečkou. Ovšem… Leonardo DiCaprio musí na sobě ještě hodně zapracovat. Pokud jej mám srovnat s jeho excelentními výkony ve filmech Úplné zatmění, Rváčův deník či Marvinův pokoj, tak jednoznačně vítězí jeho starší role.
Marche de l'empereur, La
Dokument, který rozhodně stojí za zhlédnutí. V každém vyvolá záběr na tučňáka srandovní náladu, např. skrz jeho chůzi či barvu kůže, která připomíná frak. Tento film nám však drsně ukazuje těžký život tučňáků císařských v nelidských podmínkách Antarktidy. V žádném případě si nemyslím, že by to byl optimistický film. Kolik utrpení, odhodlání a hlavně hladovění musí vytrpět zvířecí rodiče pro své potomky. Francouzi nám opět předvedli, že jsou mistři dokumentu (viz. Mikrokosmos, Ptačí svět), což potvrdil Oscar za nejlepší dokumentární film.
Madonna: Truth or Dare
Hudební dokument, který je určen víceméně pro zpěvaččiny fanoušky a popřípadě pro madonnofily. Její písně jsou asi to jediné co mě rozhodně nezklamalo, protože jako zpěvačku si ji vážím. Koncertní záběry jsou zajímavé, ovšem zákulisní a nekoncertní části jsou nudné.
Sudden Impact
Čtvrtý film ze série o Drsném Harrym. Režie se ujal samotný Eastwood a je to poznat. Zvolil netradiční, ale vcelku zajímavý postup. Divák od začátku ví kdo je vrah, ale hlavní hrdina to postupně zjišťuje. Clint nám od prvního dílu z roku 1971 hodně zestárl, ale pořád je neochvějně drsný a sem tam prohodí i skvělou hlášku :). Rozhodně tímto filmem neklesla úroveň série.
The Dead Pool
Pátý film ze série o Drsném Harrym. Předešlý Náhlý úder svižně pozdvihl úroveň trochu upadající série, ovšem tento jí zase vrátil do spodních pater. Eastwood jako Harry je už hodně starý a měl by být dávno v důchodu, ovšem stále vyšetřuje. Asi nejzajímavější je záporná role tehdy málo známého Jima Carreyho, který se tu nepitvoří, jako ve většině svých budoucích filmů. Hraje úplně normálně, ale bohužel jen velmi krátce. Je odstraněn Callahanovským způsobem, ovšem trochu moc drsným. Problém tohoto filmu je spíš ve volbě nezkušeného režiséra Buddy Van Horna, který před tím natočil pouze v roce 1980 film Vždycky zvítězit a byl navíc propadákem (mimochodem v něm také hrál Clint Eastwood).
King Kong Lives
V závěrečné scéně filmu King Kong z roku 1976 (mimochodem od toho samého režiséra, který točil toto pokračování) se velký opičák zřítí ze střechy Newyorského mrakodrapu a umírá!… Umírá? Ne. Pozor, prý pouze upadl do komatu :) A máme tu záminku pro natočení dalšího pokračování. Obsah filmu je strašný. King Konga tedy logicky oživí a uzdraví. Následně uteče, na útěku se zamiluje do King Kongky :) a ve finále tu máme opičí porod a malé King Kongátko. Abych nezapomněl, King Konga pronásleduje po zuby ozbrojená armáda… Má smysl pokračovat? Ztráta času.
Top Secret!
V případě této absurdní komedie :) jsem musel hodnotit tak, jak jsem hodnotil, protože styl humoru, který prezentuje trio Z-A-Z (Zucker-Abrahams-Zucker) v této parodii je mou krevní skupinou, a to i přesto, že je to průměrný film. Je to tzv. stylem kameňáků a v tomto případě dovedených až do krajnosti. Nemá smysl řešit obsah filmu, jsou to v podstatě na sebe navazující parodie na různé filmy, ale společným tématem je období druhé světové války, ovšem i to je nejisté :). Je tu plno vtipů, narážek a skrytých humorných drobností, které vychytáte až při několikerém shlédnutí.
French Lieutenant's Woman, The
Výpravné romantické drama natočené podle nejslavnějšího románu britského spisovatele Johna Fowlese, které se odlišuje od ostatních způsobem provedení. Linie dvou příběhů - na jedné straně herci v současnosti řešící mj. své osobní citové problémy, kteří hrají reálné postavy z historie a na druhé straně jsou tu tytéž reálné postavy v historii s obdobnými problémy. Oba příběhy se prolínají. Jsou dobře sestříhané a tím nápadně podobné. V žádném případě se nejedná o cestování časem nebo něco podobně šíleného. V hlavních rolích excelují Meryl Streepová a Jeremy Irons.
The Transporter
Film, který by byl adeptem na odpad roku, pokud by neměl dvě věci, které ho ze smetiště posouvají do průměrných výšek. Jednak skvěle natočené akční scény a Jason Statham coby kurýr. Je to klasický případ Bessonovské produkce. Ne jedné straně chabý scénář je nahrazen svižnou akcí, kung-fu nářezem a svištícími automobilovými honičkami. Nejvíc musím pochválit choreografa bojových scén, protože ač nepřináší nic nového, jsou prostě v jeho provedení originální.
Transporter 2
Mám takový pocit, že si z nás producent L. Besson dělá hodně velkou legraci. Jak jinak si mám např. vysvětlit scénu, ve které kurýr vyjede v Audi na střechu parkovacího domu, v šílené rychlosti prorazí betonové zábradlí a prosviští vzduchem přes fakt hodně širokou ulici do protějšího rozestavěného domu, kde před sebou před dobržděním poseká dobrých dvacet kovových tyčí. Zastavené Audi je jako nové, naleštěné a není na něm vidět známka předchozí šílené akce?!? Navíc v tom autě sedí malý spratek, kterého má chránit. Obdobných hovadin je ve filmu ještě víc. Občas mi Jason Statham připadl jako nezničitelný klon Supermana a Nea z Matrixu (uhýbá vystřeleným nábojům). Bojové scény jsou stejně dobré jako v předchozím dílu (takže nic nového) a ze záporných postav mě zaujala sexy vražedkyně Lola v podání modelky Kate Nauta. Slušně řečeno: je to delší reklama na nezničitelné a létající Audi :).
Alien
Ridley Scott byl před natočením tohoto sci-fi hororu velmi málo známý režisér, který vstoupil do povědomí snad pouze filmem „Souboj“ a víceméně to byla pouze lehká zkouška před dnes již neochvějnou klasikou svého žánru. Jednak zde přišel z něčím úplně novým. Po celou dobu děje není hlavní zlo vidět, až pouze v závěru. Film vystavěl na atmosféře strachu z neznámého, která se neustále stupňuje. Skoro celý děj se odehrává na palubě kosmické lodi, neboli v uzavřeném prostoru, navíc před smrtícími účinky nepřátelského vesmíru, aby ovšem jiné smrtící nebezpečí zároveň číhalo uvnitř lodi. H.R. Giger - důchodní otec monstra, musí být snad úchyl, protože vymyslet podobu takové potvory je úmění :). Scott tímto příspěvkem k hrůze inspiroval několik desítek, ne-li stovek filmů. Je jen má škoda, že jsem tento kult viděl až v 90. letech minulého století a navíc jsem zhlédl před tím nejdřív druhý díl a tím dostatečně nevychutnal jeho tísnivou a klaustrofobickou atmosféru.
Alien³
David Fincher je vskutku zvláštní, skoro depresivní režisér, což dokázal filmy Sedm a Klub rváčů. Myslím, že dvě podstatné věci, které provedl, zapříčinily vlažné přijetí u kritiky a hlavně u diváků. Na začátku nechal zemřít dvě kladné přeživší postavy z předchozích Vetřelců Jamese Camerona, ale hlavně nám naservíroval šokující finále. Jaké, sice nemohu říct, ale mě nemile překvapilo. Jeho třetí vetřelec není vyloženě špatným filmem, jako každý z režisérů předchozích dílu mu vtiskl své know-how. Originálně jsou přidané záběry z pohledu vetřelce, které předtím nebyly. Ovšem nemohu si pomoci, když řeknu, že je tento film až zbytečně depresivní a beznadějný.
Alien: Resurrection
Mohlo by se zdát, že po depresivním konci třetího dílu se nemůže hlavní postava Ellen Riplyové vrátit na filmové plátno. Ovšem ve jménu vědy, zvláště klonování, ale hlavně v Hollywoodu je možné vše. Jean-Pierre Jeunet vtiskl svému vetřelci zase kus něčeho nového. Především v tom, že naklonované Riplyové koluje v žilách vetřelčí krev - kyselina. Je v myšlenkovém spojení s vetřelci a není tudíž jasné na čí stranu se přidá. Udržet závěrečný díl, doposud tetralogie ve vrchních vrstvách průměru se mu však nepodařilo. Zvláště závěrečné scény s vetřelčím mutantem jsou špatné. Jen doufám, že vzhledem k otevřenému konci už nikoho nenapadne točit pátého vetřelce :).
AVP: Alien vs. Predator
Mnoho lidí považuje tento film za jakéhosi pátého vetřelce, respektive třetího predátora. V žádném případě si však nemyslím, že by to byl důstojný nástupce obou. Vznikl z námětu počítačové hry. Režisérského postu se ujal amatér a fanda počítačových her Paul W.S. Anderson (mj. Resident Evil a Mortal Kombat). Je tedy jasné, že velkého umění se nedočkáme a nakonec všechno dobře dopadne. Lidská rasa přežije, ale jde pouze o to, jakým způsobem budou hynout lidé uvěznění v bludišti pyramidy kdesi hluboko pod sněhem Antarktidy, jenž se přimotali k predátorskému rituálu dospělosti, který vyžaduje souboj na život a na smrt proti Vetřelcům. Hlavně se kterou potvorou se spojí v boji proti druhé, čímž staví vše na hlavu, vzhledem k tomu, že lidé byli pro obě krvelačné rasy od počátku pouhou trofejí či výživou pro potomky. Je to velmi slabý horor, který mě občas donutil se zasmát nad tím co se na plátně děje :(.
Tadpole
Podprůměrný film o patnáctiletém hodně nesympatickém a trapně vševědoucím puberťákovi, zamilovaném do své nevlastní matky, který prožije krátký milostný románek s nejlepší kamarádkou své nevlastní matky. Omlouvám se všem krásných a smyslným čtyřicátnicím, ale tady mi to zavání pedofilií. Navíc vzhledem k nesympatičnosti hlavního hrdiny nechápu kde jeho zralá milenka nechala oči :). Naštěstí vzhledem ke své délce pouhých 78 minut, vás film nezačne nudit a po zhlédnutí na něj rychle zapomenete.
Gorillas in the Mist: The Story of Dian Fossey
Je to velmi dojemný a smutný životopisný film. A je jen škoda, že v našich zeměpisných šířkách je málo známý, natož pak strhující život tragicky zesnulé předlohy tohoto filmu - zooložky Dian Foessey. Klobouk dolů před Sigourney Weaver, která musela točit se skutečnými gorilami. Je to opravdu úchvatná podívaná, která vzhledem k reálné podobě není nijak romanticky okrášlena či naopak ploše odvyprávěna. Atmosféra džungle je okouzlující a poutavá. Sigourney dokazuje, že není jen pouhou lovkyní vetřelců.
Ghostbusters
Do té doby byli všichni filmoví duchové, poltergeisti a jiné nadpřirozené úchylárny hrůzou nahánějícími a životu nebezpečnými děsivými obludami a představami. Ivan Reitman ovšem přidal špetku nadhledu, kapku slizu, na svou dobu ohromující triky, ale hlavně moře humoru. V prvé řadě je to výtečná komedie a až někde vzadu máme prvky hororu a fantasy. Ke kultovosti filmu přispěla i dokonalá ústřední píseň, která se stala ihned hitem.
Aliens
Přesně případ toho, že i pokračování může překonat předchozí film i přesto, že je od něj absolutně odlišné. James Cameron moc dobře věděl, že atmosféru strachu, tak jak nám ji naservíroval Ridley Scott nemůže nijak vylepšit. A tak to pojal jako čistě akční válečnou sci-fi podívanou. Vetřelců, jak už z názvu vyplývá je tu opravdu moc, vystřílí se velké množství nábojů, umře dvakrát tolik lidí a ještě víc vetřelců. Divák si prostě nestačí vydechnout a valí se na něj neustále nová a nová akce. Stejně jako předchozí Vetřelec, tak i tento získal Oscara za zvláštní efekty. Nominovaná na Oscara byla též Sigourney Weaver, ovšem spíš by si ocenění zasloužila za roli v předchozím Vetřelci, protože v tomto pokračovaní neměla čas na nějaké zvláštní herecké projevy.
Malèna
Velmi dráždivé erotické drama v hlavní roli s nikoliv zrovna nejmladší, ale zato stále Femme Fatale evropského filmu. Zvláště pak režisérský sestřih jde trochu za hranice erotické únosnosti. Samotná Monica Bellucciová zde ovšem podává i slušný herecký výkon, vedle svých ženských vnadů, kterými totálně fascinuje jednoho nadrženého chlapce. Na jedné straně tu máme snové fantazie nevybouřeného puberťáka a na druhé straně válečné drama z období 2. světové války a jeho negativní dopad na obyvatele jednoho italského městečka, zvláště pak na hlavní hrdinku. Trochu mi spojení těchto dvou odlišných rovin nesedí. Je sice pravda, že režisér tím chtěl ukázat, že i v době největší válečné vřavy je čas na smyslné fantazie a opravdovou lásku i když v hlavě třináctiletého chlapce.
Le Pacte des loups
Pro mě je to rozporuplný film. Na jedné straně autoři použili jako podklad reálně existující štvanici na neznámou bestii z Gévaudanu. Při jejímž řádění ve Francii v 18. století zahynulo přes sto lidí a dodnes její totožnost není odhalena. Dokud se režisér drží reálné linie, tedy toho co mu poskytly dobové zprávy je všechno perfektní, sice až na jednu vymyšlenou a doplněnou postavu, a to indiána Maniho, který umí karate (?!?) to opravdu stojí za to. Ovšem, když se vydají za hranice reality a vymyslí si jednu z variant dopadení bestie a odhalení daleko většího spiknutí sahajícího až do královského dvora, tak je první dobře svižná půlka pohřbena. Film je však natočen stylem, který rozhodně nenudí.
Astérix et Obélix contre César
Francouzi se fakt dobře vyznamenali, protože převést kreslenou komikovou legendu do hrané podoby, na tom by si kdejaký režisérský mág vylámal zuby. Sice triky byly hodně okaté, ale co mě hlavně dostalo byl výběr postav, které jakoby z oka vypadly kresleným předlohám. Možná hlavní představitel Asterixe - Christian Clavier se moc nevyvedl, ale jinak ostatní v čele Gérardem Depardierem coby Obelixem jsou kouzelní :). Úspěch podtrhla i volba režiséra Claude Zidiho, který je zárukou dobré zábavy. Ovšem pozor kreslený originál je nepřekonatelný :).