sajgon

Tento díl je přímým pokračováním Star Treku II, natočeným v zásadě na nátlak fanoušků. Aby divák pochopil děj, tak bez znalosti předešlého filmu se nebude orientovat. Třetí film je ovšem tak trochu ve stínu svého staršího bratříčka. Na rozdíl od něj je méně nákladný. Efekty jsou méně četné, příběh o něco slabší, chybí skutečný záporňák. Klingonský komandér Kruge je pouze stínem předchozího Khana. Děj se točí okolo vzkříšení jednoho člena posádky, který umírá na konci předchozího dílu. Nahlédneme do mentality jeho národa což trochu ozvláštňuje děj. Z filmu je místy cítit, že byl natočen hlavně proto, aby obnovil „status quo“ a umožnil natočení dalších dílů.

Kasovní trhák původní „Kirkovské“ filmové série. Je to neuvěřitelné, protože se skoro celý děj odehrává v naší současnosti (resp. v době kdy vznikl tento film). Nejsou zde žádné souboje s mimozemskými rasami, žádné střílení z phaserů. Základem úspěchu byl přesun do komediální roviny. Hlavně v konfrontaci osazenstva Enterprise s lidmi a zvyky 20. století. Zvláště úsměvná je scéna, kdy komandér Pavel Chekov (původem Rus) hledá v roce 1986 v San Franciscu radioaktivní pohon do motorů Klingonské lodi „Dravec“ (vzhledem k tomu, že byla Enterprise ve třetím díle zničena, zmocnila se posádka kpt. Kirka této průzkumné lodi a cestovala s ní do minulosti) a dostane se až na palubu americké jaderné letadlové lodě. Navíc film není pouze zdrojem odpočinku a zábavy, ale apeluje i na divákovo svědomí svým ekologicko-morálním poselstvím.

Pátý celovečerní Star Trek zasadil všem tvůrcům i fanouškům zdrcující ránu. Jestliže byl předchozí snímek kasovním trhákem a získal si příznivce, "Nejzazší hranice" byla pravým opakem. S tím opravdu souhlasím. Hlavním problémem je samotný William Shatner alias kpt. Kirk, který se pustil nejen do režie, ale podílel se i na spraseném scénáři (mimochodem držitel ceny "Zlatá malina" za nejhoršího herce, nejhorší režii a nejhorší scénář - víc snad nemusím dodávat). Vizuálních efektů moc nepřibylo. Co se týče děje, tak to je jedna velká změť chaosu a nudy. U některých scén jsem nevěděl jestli se mám smát nebo brečet - když Kirk s McCoyem učí u táboráku Spocka zpívat trampskou písničku nebo "finálový souboj" posádky Enterprise s mimozemskou entitou, kterou všichni předtím považovali za nejvyšší a nezničitelnou bytost vesmíru. Popravdě řečeno, takových hluchých scén je ve filmu opravdu hodně.

Poslední hvězdná výprava Kirkovi posádky. Po předchozím propadáku - důstojné rozloučení s posádkou kapitána Kirka, která nás provázela celých 25 let. Právě k tomuto výročí film vznikl. Sice co se týče děje, tak je to průměrná sci-fi s kapkou detektivky a notnou dávkou politiky. Více nahlédneme do mentality, chování a života Klingonů. Velkým plusem filmu jsou vizuální efekty. Tvůrci se vrátili k osvědčenému pravidlu, že nejlepší na sci-fi jsou triky a tady se opravdu vyřádili. Novinkou je propracovaný morfing (v té době výstřel moderní techniky). Celkově má celá šestidílná Kirkovská filmová série klasicky sestupnou tendenci.

Koncem 70. let minulého století nastala mánie po uvedení prvních (resp. čtvrtých) Hvězdných válek, což se projevilo v množství natočených filmů se sci-fi tématikou. K nim patří i první Star Trek. Je vlastně jednou velikou efektní televizní epizodou. Producenti však očekávali větší výdělky po vzoru hvězdných válek a i přes úctyhodně vydělaných 80 milionů dolarů to považovali za propadák. Myslím, že to zapříčinily tyto faktory. Jednak se film pohybuje kupředu poněkud pomalejším tempem. Zejména ve scénách plných propracovaných vizuálních efektů, jako například při příletu modulu k Enterprise a nebo průletu V´gerem, které měly původně za cíl diváka prostě ohromit rozlehlostí plavidel. Tyto scény jsou opravdu zbytečné dlouhé. A jednak uvedení do kin bylo špatně načasováno, protože ještě neodezněly pompézní Hvězdné války a už se do kin vřítilo „Impérium vrací úder“ a diváci jim zákonitě dali přednost. Plusem filmu je hudba Jerryho Goldsmitha. Původní seriálová sestava osazenstva Enterprise je kompletní, a to že jsou všichni o několik let starší vůbec nevadí.

Jako originální film bych hodnotil lehce v podprůměru, ovšem jako remake starší verze z roku 1960 je to odpad. Vzhledem k tomu, že jsem starší verzi viděl to beru jako hodně nepovedený remake. Co se týče triků jsou samozřejmě lepší, ale chybí tomu něco čemu se říká zajímavý nápad, slibný scénář, ovšem hlavně rozumný a nepřekotný děj. To vše tu prostě postrádám. V původní verzi z roku 1960 režiséra George Pala byly na svou dobu skvělé triky (i když z dnešního pohledu trochu směšné), které byly oceněny po právu Oscarem (zvláště mě dostaly scény, kdy sedí hrdina ve stroji a kouká oknem naproti na obchod, kde se postupně s ročním odstupem svlíkají a oblíkají figuríny, podle toho jaká byla zrovna móda) a poutavý děj. Jeho snímek byl více přemýšlivý a poměrně věrně se držel knižní předlohy. V nové verzi právě chybí špetka něčeho takového. Režisér Simon Wells se snažil vzkřísit v hollywoodském popcornovém stylu knižní předlohu svého pradědečka H.G. Wellse tím, že se lehce držel jeho předlohy a o to více experimentoval (posun do akčního žánru) nad rámec knihy. Výsledkem je zmatená a nudná jízda časem, ze které se H.G. Wells obrací hrůzou v hrobě.

Příklad toho, jak lze natočit superlevně zajímavý, ale hlavně originální horor bez hereckých hvězd. Je to až k nevíře, ale po celou dobu filmu jsem se díval pouze na to, jak se skupinka několika uvězněných lidí pohybuje z jedné krychle do druhé, ale ani trochu jsem se nenudil. O to víc jsem čekal zda-li autoři trochu poodhalí důvod existence krychle (kdo ji postavil a proč), ovšem žádného rozuzlení jsem se nedočkal. Klasicky tedy z toho vzešla past, která postupně své oběti usmrcuje, aby se na konci zachránil jen ten, o němž bych to vůbec nečekal. Spíš jde o to, jak se postupně přes indicie, logiku, matematiku, psychologii dostanou skrz labyrint až k východu.

Tak na tento film jsem opravdu čekal s velkým napětím, protože předchozí Kostka byla opravdu zajímavá. Bylo jasné, že originálnost předchozího dílu, rozhodně nemůže překonat, ale autoři se mohli pokusit jít dál a třeba i za hranice krychle. Takhle se tu opět probudí několik uvězněných obětí, které se protloukají labyrintem a postupně umírají. Z důmyslně „reálných“ vraždících nástrojů předchozí Kostky tu máme trikově lepší důmyslné vraždící nástroje, které však odporují fyzikálním zákonům. Už to není ten klasický horor, více tu směřujeme do sci-fi. Navíc pointu, nebo to co se tak na konci tvářilo jsem vůbec nepochopil. On se divák možná dozví více v dalším pokračování s názvem „Kostka 0“, ale po tomto odpadu na to nemám chuť :).

No, jak tak vidím všechna hodnocení a názory, tak budu asi odpadlík, ale to se nedá nic dělat. Je to film určený pro úzký okruh diváků, zejména mladých, pro které by tento film mohl být naivním návodem, jak zatočit se svou budoucností. Námět není moc originální, protože takových mladých nezkušených holčiček z malého města, jako hlavní hrdinka, se protloukalo ve velkém světě ve spoustě filmů. U tohoto druhu filmu je od začátku jasné, že to prostě nedopadne špatně. Záleží však na tom, jak se scénáristi poperou se způsobem cesty do romanticky sladkého „Happy Endu“. A to je v tomto případě taky kámen úrazu. Jediné co opravdu potěšilo moje oko, byly samotné divoké „micinky“ a jejich barové vodní orgie, ale to je na film trochu málo.

V pořadí druhá bondovka. Úspěch „Dr. No“ předznamenal raketový nástup dalších dílů včetně o rok později tohoto. Tento druhý film s agentem 007 má dvě originality. Poprvé se tu setkáváme s ikonou celé série - panem „Q“ v podání Desmonda Llewelyna, který zažil všech pět herců, kteří propůjčili tvář Jamesi Bondovi. A také se tu poprvé setkáváme s tajemným šéfem organizace SPECTRE - Blofeldem, se kterým se s různými přestávkami setká Bond častěji. Naposledy v bondovce „Jen pro tvé oči“. Tento film patří do takzvané zlaté pětky počínaje „Dr. No“ a konče „Žiješ jenom dvakrát“, v rozmezí let 1962-1967. Proč zlatá pětka? Protože všech pět filmů bylo originálních co se týče námětu, technických vychytávek a filmových postav. V každém z filmů bylo něco nové a neokoukané. Všechny následující už víceméně kopírovaly něco z těchto prvních a snažily se je překonat maximálně množstvím akce, záludností záporáků či exotičností míst, kde Bond operuje. Vzhledem k tomu, že jsem tuto zlatou pětku viděl až po mnoha ostatních později natočených bondovkách, tak už mi to nepřipadlo tak perfektní, ale Sean Connery je prostě nejlepší.

V pořadí šestá bondovka. Změnila tvář a na místo hlavního hrdiny Conneryho přišel George Lazenby. Diváci tuto změnu nepřijali. A nejenom tuto, např. nezkousli, že se Bond zamiluje a dokonce ožení. Ale divák se nemusí bát, že by byl Bond v dalších dílech ženáčem a zvláště drahé polovičky budou potřebovat kapesníčky skrz drsný konec jeho manželství. Lazenby je opravdu velkou chybou tohoto jinak vcelku dobrého filmu, kde roli záporáka hraje skvělý Telly Savalas. George Lazenby už si v žádném jiném Bondovi nezahrál. V některých chvílích je poznat nešetrná práce střihačů, kteří už tak dlouhý (140 minut) film, zkrátili z původních 180 minut a někde to zavání nelogičnostmi.

Nejslavnější detektiv z pera Agathy Christie. Je sice pravda, že pokud se řekne „Hercule Poirot“, tak se mi vybaví jediný slavný - David Suchet, kterého tato role proslavila, ale zároveň se pro něj stala prokletím. V tomto filmu vystupuje jako Poirot, Albert Finney, ovšem v jeho podání rozhodně nevidím chybu. Ba naopak mu vtiskl něco svého i když odlišného od Davida Sucheta. Za svou roli byl dokonce nominován na Oscara. Film je tajemný, má skvělé herecké obsazení (dokonce i ve vedlejších rolích) a řadu klasických zvratů. Režisér Sydney Lumet dokázal skvěle adaptovat knižní předlohu.

Podle distributora to je prý horor, ale mám pocit, že je to spíš tajuplný film pro mladší diváky. Je to klasická ukázka filmové nudy z pár slaboduchými efekty, bez rozumného scénáře, se špatnými dialogy. Celý film postrádá jakýkoliv náboj dynamičnosti. Vše se neuvěřitelně „táhne“. Jediným plusem je fakt, že se jako první film v dějinách kompletně natáčel v Louvru.

Originální nápad, jak vykrást banku v masce klauna. Pokud se v té masce pitvoří Jean Paul Belmondo, tak to je rozhodně záruka úspěchu. Jeden z mála filmu, kde se dá hovořit i o slušném scénáři. První půlka odehrávající se v bance nemá chybu, včetně vtipné pointy s těhotnou maminkou. Druhá nebankovní polovina je už průměr, ale nijak neshazuje tu předešlou. Výtečná inteligentní zábava i po vícerém shlédnutí.

Amazonský prales v hlavní roli. Je se opravdu na co dívat. Jasný příklad, jak lze natočit akční, dobrodružný film aniž by každých pět minut vybouchla nějaká nálož nebo bez výstřelu. Bral jsem to jako oddychový film s nádechem romantiky, menším tajemnem a především skvělou hudbou Jerryho Goldsmitha. Největší pozitivou je ovšem charismatický Sean Connery. Na to, že mu bylo v době natáčení 62 let, bych do něj neřekl.

Willisův první akční film a hned takový trhák. To se poštěstí málokomu. Na jedné straně tento film udělal z Bruce Willise akční hvězdu, ale bez jeho přispění a účasti v něm by byl podprůměrný. Zasloužil se o to svým suchým humorem a stylem hraní, protože to není žádný neprůstřelný, nezranitelný superhrdina, nýbrž obyčejný polda, který krvácí a občas si neví rady, jak dál. Pro diváky je přijatelnější, když je přirozený. Dokážou se s ním totiž více ztotožnit. Alan Rickman jako hlavní záporák je chladný, nemilosrdný a hlavně naprosto přesvědčivý.

Po nečekaném, ale zaslouženém úspěchu předchozího dílu bylo jen otázkou času, kdy přijde pokračování. Režie se ujal finský mág Renny Harlin a hned od prvního záběru nenechal nikoho na pochybách, že se tu rozjíždí přímo strhující akční jízda a nikdo se rozhodně nebude nudit. Většinu akčních scén zvládá na výtečnou, a ačkoliv nemůže díky změně prostředí (tentokrát s přesunul z mrakodrapu na letiště) tolik těžit z atmosféry, má jeho snímek stále co nabídnout. I přesto, že už tu není ten obyčejný Willis z předchozí pasti a trochu se nám z něj stává nezničitelný stroj na zabíjení teroristů, tak má moje sympatie. Ač nedosahuje kvalit předchozího filmu, tak tržbami ho mnohonásobně překonal.

Do režisérského křesla se sice opět vrátil John McTiernan, ale John McClane druhé půlky 90. let minulého století je už stínem toho Johna z konce 80. let. Mrakodrapovou zápletku první „Pasti“ si dovedu představit v reálu. Co se týče letištní zápletky druhé „Pasti“, tam už musím přivřít obě oči, ale i přesto se může bez některých vyložených nesmyslů udát. Ovšem do třetí „Pasti“ spadl rovnou celý New York, a to je opravdu unreal :). Hlavním padouchem je Simon Gruber, bratr Hanse Grubera, jehož John sprovodil ze světa v jedničce, což je známkou bezradnosti scénáristů vymyslet nějakého originálnějšího záporáka. Hlavní problém vidím v opravdu přehnaném konci, kdy se Bruce Willis mění v Batmana a Spider-Mana dohromady (scéna při spouštění se po laně z mostu na loď). John McTiernan si vydupal solidní rozpočet, který se odrazil ve výbuších, explozích, detonacích, šílené jízdě taxíku skrz Central Park a spoustě přestřelek. To vše, ale nezakryje jednoduchý děj. V jistém ohledu tak série devalvuje podobným směrem jako Smrtonosná zbraň. Jsem moc zvědav s čím se Willis vytasí v „Die Hard 4.0“ ?!?

Arnold Schwarzenegger měl v minulosti v komediích překvapivě velký úspěch (Dvojčata, Policajt ze školky) na rozdíl třeba od Sylvestra Stalloneho (Stůj nebo maminka vystřelí, Oscar), ale jeho vánoční estráda je opravdu buď pro velmi nenáročné, resp. tupé dospělé osazenstvo, nebo rovnou pro naše nejmenší diváky. Připadlo mi to celé spíš jako vánoční parodie, ale se suchým humorem. Arnold opět nevybočuje ze svého hereckého podprůměru.

Tak tento film mě mile překvapil. Zajímavý neakční thriller z právnickou tématikou a pokud je navíc i logický, tak to můžu. Nejdůležitějším tažným prvek tohoto dramatu je vztah R. Gere alias advokát a jeho klient E. Norton, který je, ale možná i není schizofrenní psychopat. Hlavně herecký projev Nortona byl skvělý. Zasloužil by si Oscara, ale vyfoukl mu ho Cuba Gooding Jr. (Jerry Maguire). V závěru překvapí dobrá pointa.

Arnold Schwarzenegger se tímto filmem snažil napravit své dva předešlé filmové přehmaty (Konec světa a 6 den), ale opět plynule přešel z bláta do louže. Sice, nápad není špatný, ale zásadní problém je v tom, že pod vlivem událostí kolem 11. září 2001 bylo dodatečně překopáno celé finále filmu. Původně měl hlavní hrdina přemoci fanatické teroristy s inteligentním bezpěstním rozumem, ovšem Arnold jim všem rozseká papule za estrády výbuchů a akčních vypalovaček. Takže tu máme zase jeden akční průměr s typickým americkým kýčovitým patriotismem.

Klasická dobrodružná akční ptákovina :). Ale „The Rock“, ač se to zdá neuvěřitelné má v sobě herecký a komediální talent. Jak už to tak u těchto akčních b-čkových opusů bývá, tak tu je jednoduchý scénář, plno akce - některé akční scény jsou, ale trochu přehnané a kromě The Rocka nevýrazní herci. Je to prostě a jednoduše nenáročná, oddychová a díky The Rockovi i vtipná akční komedie.

Velmi zajímavý fantasy pohádkový příběh s romantickým nádechem. Není to však kýčovitá romantika, protože děj se pohybuje v nevlídném a chmurném středověku. Oba hlavní hrdinové jsou nemilosrdně prokleti, aby se však dočkali snad i šťastného setkání v lidské podobě. Mladičká Michelle Pfeiffer je velmi křehkou, krásnou a nešťastnou „ptačí“ ženou a Rutger Hauer je tím správným, silným a zlým „zvířecím“ mužem. Temná středověká Love Story. Neseděla mi tam vyloženě jenom hudba, ale jinak jsem se skvěle bavil.

Odpočinková rodinná komedie. Nic nového pod sluncem, respektive pod sněhem :). Originální je však nápad udělat z tažných psů inteligentní stvoření a počítačem upravit jejich grimasy. Díky tomu je první půlka vcelku svižnou komedií, když se městský zhýčkaný zubař setká v drsné divočině se zděděnou smečkou sedmi tažných psů pod vedením vychytralého psího vůdce Démona, který mu dává najevo, že pánem tvorstva rozhodně není. Jen jsem každou chvíli čekal, kdy některý z pejsků promluví. Druhá závodní půlka víceméně pokulhává do povinného šťastného konce. Kdyby se Cuba Gooding Jr. tolik nepitvořil mohlo to být lepší.

Za prvé bych chtěl říct, že tento film nemá vůbec žádnou logiku. Herci, nebo ti, kteří se za ně vydávají jsou strašní, jako hudba tu je styl disco z 80. let minulého století a scénář se asi v průběhu natáčení musel ztratit. Za druhé, jediné o co režiséru Umberto Lenzimu šlo, bylo obrátit divákovi žaludek naruby a „vyblít“ i to co tam nemá :) Některé scény jsou fakt brutální a je zbytečné je tu vůbec zmiňovat, každý se přesvědčí sám. Nedivím se, že film byl svého času zakázán v mnoha zemích a dodnes pochybuji, že bych se s ním setkal v nějakém i nočním čase v televizi. Všimněte si té kudrnaté blonďaté herečky jménem Zora Kerová, která trpí v závěru opravdu nepěkně, zavěšená za prsa na hácích. Je to svého času femme fatale československého filmu (např. Křehké vztahy, Vítr v kapse, Řetěz, Fešák Hubert). Co se týče jejich zahraničních angažmá, především v italských filmech, tak to většinou byli obdobné nechutnosti jako třeba Antropophagus či Rozparovač v New Yorku. Každopádně Umberto Lenzi je diletant a prase, ale ty nechutnosti fakt stojí za zhlédnutí :).