AdiegoA

Další z dlouhé řady průměrných teen komedií s průměrným zpracováním, průměrnými herci, průměrným scénářem a podprůměrnými gagy. Nezasmál jsem se ani jednou, ale jako plus beru snahu o co možná nejslušnější druh humoru v rámci žánrových možností. A druhé plus je za smyslnou Carmen Electru.

Boyle je v mých očích značně kontroverzní režisér. Trainspotting sice považuju za kult, ale jak Pláž, tak 28 dní poté jsou na pováženou. Sunshine můj názor nedokáže zvrátit na jakoukoli stranu. Vizuálně nesmírně přitažlivý, ale po citové stránce a obsahu dost chudý film. V první tříčtvrtině je to až nečekaně utahané a ta poslední dvacetiminutovka s bláznivým členem posádky Ikaros 1 mě srazila do kolen (ve špatném smyslu slova). Hodně mě překvapila jména herců, kteří na palubě kosmického korábu dostali zoufale malý prostor něco předvést. Nejcharismatičtější postava byl asi kapitán a toho se Boyle zbavil hodně brzo. Pak to dlouho táhnul Evans a nebyl špatný. Zato nevím, proč Michelle Yeoh a Cylliana Murphyho totálně odtavil na druhou kolej, odkud se mohli tak leda blbě tvářit. Jsem z toho vážně na rozpacích.

Tohlu tu prostě tenhle rok chybělo. Skvělá komedie z přehršelem opravdu zábavných replik a dějem tak, jak to jen vyjádřit nejlépe, realisticky varujícím. Postavy byli sympaticky napsané a víc než slušně zahrané. U tohohle filmu se prostě stotožňuji se svou recencí, protože ten subjektivní i objektivní názor je totožný. Lepší komedii jsem letos neviděl a už se těším, až si to zopakuju.

Hodně netradiční lovestory říznutá dramatickou linií. Jsem rád, že jsem o tenhle filmový zážitek nepřišel. Příběh je doslova citová bomba a celkové vstřebávání je hodně intenzivní a ta nálada odeznívá i dlouho po skončení. Tykwera jsem zaregistroval až Parfémem a teď tohle. Rozhodně budu jeho tvorbu sledovat pozorněji. Konec, který naservíroval byl něco ve stylu Butche a Cassidiho a tím srovnáním myslím, že jeden z nejlepších, co jsem viděl. Cate Blanchette byla ve své roli naprosto bravurní a díky její věrohodnosti chápu i to, že se do ní hlavní hrdina tak rychle zamiloval. Giovani Ribisi se sice své partnerce nevyrovnal, ale i tak byl fajn. Častěji takové filmy.

Tak zaprvé by mě zajímalo, jestli distributor ten film vůbec viděl, protože tentext z krabičky DVD je opravdu úsměvný. Ale jinak jsem byl celkem spokojenej. Solidní old-schoolová kriminálka s několika vyloženě bombastickými bojovými scénami. Donnie Yen neumí hrát a to vůbec, ale frajer je to obrovskej a rozhodně patří k nejužší akční špičce. Souboje s Wu Jingem a Sammo Hungem jsem si pouštěl snad pětkrát za sebou. Když dělá Donnie co umí nejlíp, je to úžasná podívaná.

Stejně jako většina Korejských filmů má i Il Mare tu krásnou a neokopírovatelnou něžnou romantiku. Už se ani nedivím, proč na to šli američani v remaku úplně jinak (a když jsem viděl originál, musím přiznat že ne špatně). Ta časová zauzlovanost je fajn námět a zdálo se mi, že to scénáristi řešili dobře. Vždycky se najdou šťourové, co to budou kritizovat, ale já byl spokojen. Hodně se mi líbila hudba a herci. Mě většinou sympaticky připadá jen hlavní hrdinka, ale tady tomu tak není a oba dva hlavní hrdinové jsou úplně úžasní. Tleskám.

První sledování pro mě možná nebyl tak intenzivní zážitek, jak bych čekal (tak trochu moje vina, když jsem si film pustil s českým dabingem, protože kvůli fyzické únavě převládala naprostá nechuť číst titulky). Podruhé v původním znění už to bylo něco jiného a film ve mě ještě dlouho dozníval. Obzvlášť první polovina je skvělá, má tempo, spád, nápad. Pak se to trochu drhne a kvalita lehce klesá, ale stále je to výtečný zážitek. Postava Bena mi byla opravdu blízká a vnitřně jsem vyloženě chápal jeho rozpoložení a navíc mi bylo jasné, že paní Robinsonová by mě svedla úplně stejně snadno, jako kteréhokoli jiného ušáka. Vztah s její dcerou na mě už působil chladněji, ale uvěřitelně, tedy do chvíle, kdy se dozvěděla o vztahu mezi Benem a matkou (prostě nevěřím, že by mu tak odpustila ... na druhou stranu se tam její vztah s matkou příliš neřešil, ale alespoň podle intuice nebyl nijak idilický). Herecky to bylo na jedničku s hvězdičkou a Hoffman s Bancroftovou byli úžasní. Anne Bancroftová se mi snad i líbila víc, protože jí role vyloženě sedla. Katharine Rossová mě nijak zvlášť nenadchla, ale rozhodně nehrála špatně. Co nepotřebuje komentář je hudba - naprosto skvělá. Snad se jen nemuseli jednotlivé songy opakovat tak často. Absolvent i po nějakých třiceti letech působí svěže a realisticky. Perfektní filmový zážitek.

Možná by opravdu už chtělo Simpsonovi odstavit, alespoň na nějaký čas. Kouzlo, kterým seriál někdy od třetí do desáté série oplýval je neodvratně pryč a na originalitu se už musí opravdu hodně dřít. Neříkám, že jsem se u filmu nebavil, ba dvakrát, nebo třikrát jsem se zasmál hodně nahlas, ale jinak nic převratného. Oproti wseriálu kvatitnější grafické stvárnění, ale jinak to není posun kupředu, nýbrž pouze postávání na místě (už hodně dlouhou dobu). Sorry Homere, dost bičování!

Pořádný kus podstivé filmařiny se skvěle budovanou atmosférou, výborným scénářem, skvělou pointou (nechápu proč každej, kdo ji odhalil v půlce filmu machruje jak na lesy) a brilantním Kevinem Spaceym. Singer se při své teprve druhé filmové zkušenosti ukázal ve skvělém světle a jako dosti vyzrálá osobnost a z herců vymačkal mnohdy i víc, než by mohl kdo čekal. Pro Stephana Baldwina to byla jistě životní role a celkem by mě zajímalo, jak se k ní dostal. Naopak Del Toro se k lepším zítřkům teprve polehoučku dostával. Na víc než 80 % to nevidím, ale jedinečná záležitost to je, minimálně na poli kriminálek.

Jak se mi to tak rozleželo v hlavě, dochází mi, jak je to nedomyšlené a utnuté přesně v moment, kdy má film ještě co říct. Nebýt názvu, nikdy by mě z průběhu tří čtvrtin nenapadlo, kam to celé směřuje. Zpočátku se to celé tváří jako hravá romance s nádechem komedie a lehce do toho zasahuje i drama a to především díky linii matky a syna. Co se odehrává v poslední čtvrtině je však nával citů a převážně dobře mířených sečných ran na divákovo podvědomí. trochu mě mrzí nedovázanost jednotlivých příběhů ale jinak se mi to líbilo a potvrdil jsem si kvalitu jihokorejského filmu, neb kamera, hudba - většina technických atributů je na jedničku s hvězdičkou.

Interesantní výseč ze života dvou bohémů a skvělých básníků. Prokletí básníci mě tak nějak vždycky fascinovali a vykreslení způsobu života se dle mého názoru ve filmu povedlo dobře. Největším kladem je nespíš skvělé propracování charakterů postav a jejich herecké stvárnění DiCapriem a Thewlisem (i když o postavu Verlaina jsem se po úvodní sekvenci celkem strachoval, nakonec to dopadlo víc než dobře). Milostných scén mezi básníky se režisérka klidně mohla vyvarovat, ale co se dá dělat, nakonec jsem i to přežil ve zdraví. Trochu rozpačitě na mě působil konec Rimbaudova života. Když se tím nechtěla režisérka zabývat, mohla to pojmout chytřeji. Ale co, je to zajímavé, celkem solidně natočené a skvěle zahrané.

Jen o píď v mém hodnocení zaostává v My sassy girl od stejného režiséra, což znamená, že se jedná o další kouzelný film. Příběhové linie jsou obě, každá svým stylem působnosti, nádherné a jen těžko se nakonec přikláním k matčině příběhu a to hlavně z důvodu finální pointy, která se mi úplně nezdála. Nevím jak je to možné, ale většina korejských filmů mě rozesmívá a nakonci mě dojme k slzám. Velice se mi líbilo herecké obsazení a hudba a kamera a ... tak nějak vlastně všechno. Nádherný film, nemůžu jinak.

Nezapomenutelný film o síle lásky. První polovina, protkaná romantickou nití je lehká, milá, zábavná. Drůhá půlka je opravdu hodně smutná a i když lehce předvídatelná, stále kouzelná. hlavní hrdina je učebnicový sympaťák, tedy ve skrytu duše, naoko není bez chybičky a snad každá žena by si ho přála. Hlavní hrdinka je krásná, princeznovsky milá a každý muž by si ji přál (včetně mě). Jak bych jim přál šťěsti ... ač je to jen film!

Nikterak originální, přesto kouzelný film. Mám dvě vysvětlení, proč tomu tak je. Za prvé, městečko, ve kterém se děj odehrává je nádherné a má skvělou atmosféru. za druhé, M.J Fox je jeden z nejlepších a nejcharismatičtějších komiků, který dodal filmu lehkost a švih. Pokud se tohle skombinuje, výsledek je komedie na kterýkoli deštivý den, nebo jen za účelem zvednout si náladu.

Opravdu nádherný film. Pro jihokorejské romance mám prostě slabost a to se odráží i v mém hodnocení. Ale je pravda, že tady jsou procenta zasloužená. Film má nádherný příběh a po celou dobu si drží značně melancholický podtón, který vygraduje v slzoproudém konci (ano brečel jsem ... brečel jsem jako protržená hráz). Film navíc doprovází krásná muzika a navíc je to tradičně obrazově bohaté po korejsku. Celá ústřední trojka hrála na jedničku. Náááádhera.

Skvělý film, čekajíc na zakoupení za ubohé kilo v levných knihách. Sám mám jen slova chvály a kritika by se snesla snad jen na délku filmu. Ač trvá dvě hodiny, je to málo a klidně by se to mohlo rozprostřít na mnohem větší plochu a rozvinout přerod De Nirovi postavy. Jinak je to nádhera od pomalé a skvělé režie, přes naprosto úžasnou hudbu mistra Moricconeho až po výkon De Nira, který exceluje a ani na malou chvíli nezaváhá. Dobře mu sekunduje Irons a snesitelný je i Neeson, který má jen malou roli. Konec filmu je pak opravdu drsný a dojemný.

Téměř dokonalý film, který doslova uchvátí brilatním scénářem a stylem, jakým je příběh vystavěn. V ději jsem se příjemně ztrácel a intenzivně jsem uvažoval co přijde, ale bylo to beznadějné. Doslova šokující konec mi téměř vyrazil dech. Přestože moment překvapení po prvním shlédnutí film opustí, rozhodně je na co se dívat. Guy Pearce je v hlavní roli dost přesvědčivý a je škoda, že nedostává tolik šancí, jak potvrdit své herecké kvality. Joe Pantoliano byl také velmi dobrý, jen ta Carrie-Anne Mossová mě stále přesvědčuje, jakým nedostatkem talentu, šarmu a sexappealu oplývá.

Brilantní akční jízda, které v letošní sezoně nikdo ani nemstíhá šlapat na paty. Bournovská série měla po celou dobu stoupající tendenci a jedinou její vadou je, že příběh na těch šest hodin není zas tak obsahově bohatý, jak by se možná zdálo. Přesto není ani minuta, při které by si divák odpočinul. V Ultimátu Greengrass zařadí z neutrálu rovnou na plný výkon a už nezpomalí. Stále se něco děje a akce v tomhle díle nikdy nezmizí, což je fajn. Matt Damon je sympaťák a touhle trilogií dokázal že i pořádný frajer a jako agent s nejlepším výcvikem snadno uvěřitelný. Jeho souboj s dalším agentem byl výtečný a choreografie neměla chybu. Je to sice něco jiného než asijské styly bojového umění, ale rozhodně ne méně účinné. Honičky, ať už na motorce, či v autě, nebo proskakování z jednoho bytu do druhé naprosto bez chyby. V lesku Bournova úspěchu blednou jak Transformeři, tak především Die Hard 4.0 - v porovnání s Bournem mi McClane připadá jako invalidní důchodce. Konec mě prostě dostal.

Doslova tragická záležitost, která do poslední dvacetiminutovky uspává a potom díky choreografii "velkého" finále rozesmívá až má člověk křeče. Herecké obsazení bych přirovnal k andaluzské telenovele. Ani ten Vinnie Jones nestojí za zmínku. Hodina a půl, kterou už mi nikdy nikdo zpět nevrátí, bohužel.

Celkem jsem se těšil, podle kladných ohlasů ze všech možných i nemožných světových stran a čekal jsem opravdu něco zvláštního. Samotné sledování mě pak krutě vyvedlo z omylu, že se jedná o něco extra. Amélie je možná natočena lehce experimentálním a těžce bláznivým, oku lahodícím způsobem, ale myšlenková prázdnota, stejně jako lepení děr ve scénáři to zakrýt nedokázalo. Asi nejvíc mě zaujala postava malíře se sklovitými kostmi a otec Amélie, jehož trápení se světoběžným sádrovým trpaslíkem bylo z celého filmu nejvyzdvihnutelnější.Audrey Tatu a Matheu Kassovitz na mě působili dobře do té doby, dokud je scénář držel daleko od sebe, ale (naštěstí šlo jen o poslední scény filmu) pokud byli spolu, připadalo mi to jako incest a naprosto chladná atmosféra. Troufám si říct, že režisér tohle v úmyslu neměl. Znovu už se s Amélií shledat nehodlám, ale na druhou stranu, nelituji, že jsem jí viděl.

První polovinou by mohl tenhle film klidně konkurovat My sassy girl, druhá je trochu slabší, ale i tak velice vydařený film. Hned první okamžiky naznačí, v jakém duchu se film ponese, pak se rozjasní nebe a Jae-young Kwak lehkou režií podává krásný romantický příběh, pln zábavných momentů, přičemž hlavní hrdinka je téměř jako přes kopírák totožná s postavou z MSG, navíc ztvárněna stejnou herečkou. V půlce filmu začne značně přituhovat a ta lehkost, hravost a zábavný podtón se naprosto vytrácí a film najednou nabírá závratné tempo videoklipu, což je značně umocněno tím, že hudba téměř nepřestane hrát. Konec byl opravdu hodně natahovaný, ale nadpřirozená vložka mi absolutně nevadila. Herecké výkony se mi hodnotí těžko, protože korejci mají zvláštní styl ztvárnění postav, ale hlavní hrdinka na mě působila sympaticky a po čase jsem si zvykl i na hlavního hrdinu, který občas působil až moc komicky. Ale jinak je to krásný film.

Těžce předvídatelná nuda, která nemá snad jediný dvětlejší okamžik. Humor se vytratil už někdy v prvních deseti sekundách a pokud bych chtěl vidět dobrodružný film, po tomhle taky nesáhnu. Herecké obsazení sice nic moc, ale mám rád Ethana Suplee, tak připisuji takové malé plus.

Na Rona Howarda až nečekaně svižné tempo. Příběh sice není kdoví co inteligentního a objevného, ale funguje to a když se postava Gibsona postaví na odpor únoscům, dostává to ještě větší grády. Obsazení se mi celkem líbilo, ale Liva Schriebra bych vyměnil za někoho kvalitnějšího, nebo symatičtějšího a rošádu bych provedl i s Rene Russo.

Stejně jako Vodní svět to nepovažuju za špatnej film, ale za normální průměr. Pošťáka ale hodně do kolen sráží neuvěřitelně přestřelená stopáž. Tenhle příběh se dal odvyprávět minimálně o 70 minut kratší. Chápu, žě Cosťa chtěl zabodovat jako s Tancem s vlky, ale to by nesměl hrát hlavní roli a do role záporáka obsadit někoho pořádného. Will Patton se mi vůbec nelíbil. Navíc se hlavní motiv filmu opakoval aˇž neuvěřitelně často. Jednou stačilo, ale jak říkám, nejhorší to není.

Belmondo mě vždycky dokáže pobavit. A ačkoliv není Velký šéf zdaleka taková bomba jako Zvíře, nebo Muž z Acapulka, je to pořád velká sranda. Příběh je fajn a až na pár okamžiků, kdy se děj trochu vláčel to mělo i dobré tempo. A některé skeče neměly chybu. Například když se Belmodo prokopával z vězení, pomocí svého hrnečkového zařízení, nebo totální likvidace hotelového pokoje. Prostě nefalšovaná francouzská zábava na kterýkoliv podvečer.