Michal

Jdou dva typy animáků, jedny, které pobaví více dospělou část publika a druhé, které jsou spíše pro ty prcky. Život brouka spadá spíš do kategorie číslo dva, ale i tak sjem se u něj pobavil a rozhodně jsem si přišel na své. Jsou horší animáci.

Upřímně znám hromady horších českých filmů. Třetí Fontána nebyla zas až tak zlá, i když s původním příběhem měla pramálo společného. Na filmu jsem tedy byl kdysi dávno se školou, ale vím, že mě to bavilo už jen tou prosluněností (ano, netradiční prostředí pro český film) a laskavostí hlavních postav, hlavně Maiga byl takový mile nešikovný. Body k plusu určitě za hudbu.

Smutnější, depresivnější, vleklejší a méně napadité než jednička. Nemůžu si pomoct, ale pro mě nejslabší díl, i tak celkem slabé trilogie. Celkově zapadá a nijak nevyniká.

Můžu prakticky souhlasit s názorem pode mnou. Na jedničku to nemá, ale naopak jako jediné z dalších pokračování se jí blíží. Má celkem solidní příběh, jinak je to slabší. Ale stejně jde nejvíc o ty "cool chlápky" s meči. Film dost shazují efekty, tuším, že hlavně ty závěrečné se mi vážně nelíbily.

Film, který by dokázal královsky pobavit diváky před padesáti lety, ale ne už dnes. Dokonce i jako groteska by byl jistě úspěšný. Ale myslím si, že filmům tohoto ražená v dnešní době už dávno odzvonilo, pokud nebudou chytřejší, vtipnější a svižnější. Prakticky stále stejná akce brzy unaví.

Když přijde na řadu Honza málem králem, rozhodně bych neřekl, že je to pohádka. Nebo alespoň ne ta klasická, čistokrevná pohádka. Je to spíš takový lehce pohádkový muzikál, který by se možná docela dobře hodil na nějaké dětské divadlo. Postavy jsou sice vcelku přirozené a milé, ale ten příběh je dost nevyvážený a nepůsobí moc pohádkově. S čímž už se asi opakuju :o)

Dá se říct, že ve svém jistém specifickém žánru by patřil Horizont události k těm lepším. Takhle temných hororových sci-fi až tolik není. Nejblíž by mi k němu asi padli Vetřelci a Predátor, jenže ti jsou zase moc akční. Horizont je více o atmosféře a neznámém, než o bezduché akci. I tak se mi ale bůh ví jak moc nezamlouval a podobně jako gventa se uchýlím k 65%, ale já to dorovnám tou šedesátkou.

Až moc studiové, až moc české (tak nějak přehnaně vlastenecké), pro mě až moc nudné. O nějaké výpravě nebo příběhu bych tu vážně nechtěl raději ani psát a tak spíš vyzvednu herecké výkony, ty jsou to, co film tlačí na vyšší příčky. Ale můj šálek kávy to není.

Další film z českého zlatého fondu, který bude snad vždy kladně přivítán. Nepatří mezi mé nejoblíbenější, jako například Cesta do hlubin študákovy duše, ale i tak ho mám rád, především naprosto kouzelné herce a příjemnou, nevtíravou atmosféru předválečných filmů.

Asi nejlepší adaptace Monte Crista, žádná poameričtěná legenda, ale krásně po evropsku střižený kvalitní historický film. Navíc Chamberlain je v roli hraběte mužem na svém místě. Skvělá výprava a zpracování.

Nazvat Jacka komedií by bylo asi hodně nadsazené, komedie to je tak možná pro lidi bez citu a porozumění, pro mě to bylo drama a to s jakým jiným, než tragickým koncem. Williamsův výkon byl na velmi slušné úrovni, ač jsem byl u něj do té doby zvyklý spíše právě na ty komediální role. Takové filmy člověka nutí k zamyšlení, i když je u nich pár věcí možno ještě zlepšit.

Celkem nepřipraven jsem po hlavě spadl přímo děje filmu, o kterém jsem dřív ani moc neslýchal. Netušil jsem, co mě čeká a co půjde. Bylo to ale celkem drastické a brutální a snad se mi ani nechce věřit, že to takhle někde vážně fungovalo a taky dost dobře možná ještě funguje, jsem asi docela snílek. Při některých záběrech a scénách jsem si nepřipadal, jako bych právě sledoval film, ale jako člověk, který se přímo účastní, bylo to opravdové a surové, místy trochu moc. Konec se dal docela očekávat, ale i tak mě zaskočila jeho ráznost a rychlost s jakou se vše sehrálo. Představitelku Lany jsem před filmem ani neznal, ale udělala docela slušný dojem. Byla však daleko za Hilary Swank, na kterou se už nikdy nebudu koukat tak, jako dřív.

(Varuji, že svůj názor na hlavní postavu jsem si utvořil na zákaldě filmu a ne historických faktů). Na Edu Woodovi nebylo zvláštní to, že měl rád angorskou vlnu, ve světě lítá plno úchylů. To, co ho dělalo jedinečným mezi ostatními, byla jeho píle a snaha něčeho dosáhnout a talent se vším se vyrovnat. Byl to (tedy mám li se řídit lehce idealizovaným pohledem na věc páně Burtona) člověk, který při cestě za svým cílem dokáže udělat cokoliv a který vidí krásu v mnoha běžných věcech. Johnny Depp se zhostil své role na výtečnou a předvedl nám snílka par excellence. S věčným lehce křečovitým úsměvem na rtech a pochopením pro všechny. Eddie totiž netočil filmy ani tak pro lidi, jako spíš pro sebe a své blízké. Ty pravé efekty, výkony a scény se odehrávaly v jeho mysli a to, co natočil, byly jen jakési odrazové můstky jeho fantazie. Film určitě stojí za to podívání už jen proto, že poznáte anti-legendu filmového světa.

Upřímně jsem neviděl žádný jiný film od Moorea, ale jeho styl "vyprávění", jeho vystupování, podmanivý hlas i nové pohledy na věc mi řekly, že to není jen obyčejný chlap. Je to vynikající řečník a dokáže si hodně spojit. Břitký satirik a člověk, který se jen tak něčeho nelekne - náborování dětí členů Kongresu bylo velmi drzé a také odpovídajícím způsobem působivé. Bohužel díky své schopnosti ovlivnit lidi Vám dokáže vsugerovat i nemožné. Neříkám, že by byl Fahrenheit nesmyslem, právě naopak, je to brilantně zformulované svědectví o jednom muži - G.W.Bushovi. Mnohé z věcí nástíněných panem Moorem bude dozajista pravda, ale u některých smyšlenek bych přeci jen přibrzdil v brzkých soudech. Kdybychom odsuzovali lidi bez důkazů, budeme na tom hůř než nějaký ten Bush (kterého mimochodem také nechovám v lásce). Každopádně tleskám za odvahu, za odhodlání, za nebojácnost a za celý film, který mi určitě hodně dal. Uvidíme, co se dozvíme v pokračování - Fahrenheit 9/11½

Famózně propracovaný scénář, skvělá atmosféra, dobří herci. Film má tyto všechny tři věci a také má všechny tři P. Christian Bale už není tím chladným Prestonem z Equilibria a stal se lidským a vřelým. Jeho výkon byl takřka bezchybný. To se nadé říc o Hughu Jackmanovi, který byl místy nepříjemný a křečovitý. Scarlett Johanson byla lehce kýčovitá ozdůbka a vůbec by nevadilo, kdyby si prohodila postavu s Jackmanovou první ženou, která mi přišla daleko více charismatická a živelná. Plusem je i zakomponování Nikoly Tesly, který by si jistojistě zasloužil vlastní film (s jiným hercem ale pokud možno). Tento geniální fyzik byl prezentován zhruba tak, jak je o něm známo, ale přesto... představuji si ho trochu jinak. Ději není co vytknout. Je sice vykonstruovaný, spletitý a trošku mystický, ale naprosto vás pohltí a dostane.

Předlohu jsem nečetl, Hrabalovo dílo moc neznám, Menzela také zbožně neobdivuji, jednoduše jsem se koukal na film jako na každý jiný. Možná taky proto, že jsem čekal spíše tragédii, mě to, co se na plátně odehrávalo příjemně překvapilo. Mistrně vybraní herci, až tedy na tu protivnou němku, která mě opravdu nenadchla, dobře napsaný scénář a milá atmosféra. Je pravda, jak už podotknul 2mig1, že by tam mohlo být trošku méně té nahoty, ale s tím mnoho nenaděláme. Každopádně to byly příjemně strávené dvě hodiny a nechápu občasná nízká hodnocení.

Původně jsem něchtěl psát názor, ale když vidím tady ty ohnivé názory uživatelů, nemůžu jinak než se včlenit do debaty. Obzvláště některé z názorů jsou velice vtipné. Například uživatelka, která není s to napsat ani jedno i/y správně a její kamarádka, které by film bez předlohy nepochopily a podle nichž by se měl film pravděpodobně na vlas přesně řídit knihou a navíc mít asi stopáž 360 minut, aby tam měl každý herec svých patnáct minut slávy. Ano, souhlasím s tím, že měly mít více prostoru stěžejní postavy jako Ron a Hermiona a že v příběhu mohly být daleko silnější emoce, jako neutuchající vzpurná křivda, která čiší z knihy. Ale film je adaptací knihy, ne její kopií a je zajímavé vidět pohled na Harryho očima někoho jiného. Myslím si, že Yates zatím ze všech režisérů nejlépe podchytil podstatu příběhu s kterým přišla J.K. Rowling, a že mu za to patří ohromný dík. Našel nové charaktery, které se parádně včlenily (Luna Lovegood) a dokázal pokračovat s materiálem, který mu přenechali předchozí režiséři. Chybí tu spousta důležitých knižních pasáží a je to jistojistě škoda, že se tam nevešlo všechno. Jistě by stálo za zvážení, po dopsání Potterovské série, zfilmovat celou (doufám, že autorka nebude pokračovat osmým dílem) heptalogii s jejím celým příběhem... třeba formou volnější série, i seriálové. To ale přenechme chlapcům nahoře. Jednoduše si myslím, že v omezeném prostoru, který tvůrčí tým měl, dokázal udělat prakticky to nejlepší, co šlo. A že pokud se tahle sestava zhostí šestky, mohla by to být paráda. Toť můj skromný příspěvek do věčné žabomyší války o Potterovi.

No nevím, co všichni máte. Jo, bylo to klišoidní a celkem očekávaný, ale bavil jsem se a účel to plnilo na sto deset procent. Nehlídal jsem hodiny, kdy bude konec a byl to fajn film na vypnutí a na malou chvilku sugerace toho, že svět je vlastně fajn místo, kde vše dobře dopadne. I takovýhle filmy jsou občas třeba. A český překlad názvu je dosti zcestný.

První velká role Ewana McGregora, jakýsi pokus o Britské "Memento" (myslím to naše Johnovo a ne film o ztrátě paměti), lehká mravní sonda do nitra nás všech. Výsledný efekt perfektní. Z hlediska ne-feťáka nemůžu soudit perfekcionalitu zobrazení života drogově závislých, ale myslím, že vše bylo, jak zhruba být mělo. Pády a vzestupy, barvité charaktery, živé a svérazné interiéry i exteriéry. Vše do sebe krásně zapadlo a plně mě zaujalo na o něco málo víc než hodinu a půl. Trainspotting mohl být daleko surovější i měkčí, vybral si ale svoji vlastní cestu někde na pomezí a byla to volba určitě správná. Kdo jste neviděli, tak neváhejte a zaveďte si Trainspotting intravenózně.

Je mi líto, ale Fontána mě neoslovila. Prolínání realit těžce dopadlo na oba hlavní představitele, kteří tak na mě snad ani nemohli zapůsobit. Přehnaná filozofičnost snímku skloubené s těžkou vykonstruovaností mi byla na obtíž a chvílemi nudila. Rachel Weisz mě nikterak nepřesvědčila, Jackman na tom byl o něco málo lépe. Je možné, že mám nedostatečně imaginativní myšlení nebo jsem jednoduše hloupý, ale tady nemohu souhlasit s většinou, která film vynáší o nebes a nebudu to dělat jen proto, abych zapadl. Bylo tu pár silných momentů, u kterých jsem i já tajil dech, ale celkově mi vadila nekonzistence příběhu a celkové uchopení. Znám mnohem silnější snímky, i ty nezávislé (kupříkladu mistrný Donnie Darko). Ta atmosféra, která dýchla na většinu z vás jen lehce ofoukla mě. Že by náladou? Kdo ví...

Půjčím si s dovolením jednu větu z Martinovy recenze - "nikterak nevybočuje z českého standardu poslední doby". Ano, přesně tak by se dal ROMing charakterizovat. Opět film, který se zdá být ze života, takový trošku sladkobolný se záchvěvy humoru, ale vlastně naprosto neurčitý. Nic moc vám neřekne a sebere dvě hodiny času. Filmu by dozajista slušela o maličko kratší stopáž, protože ke konci už vážně nezbývá, než sledovat hodinky. A přitom se to tak hezky rozběhlo. Příběh o Somálim mě první půl hodinu opravdu bavil, měl hlavu a patu. Ale pak to začalo být zbytečně abstraktní a nejasné a šlo to k šípku. Naopak příběh Romana, Jury a Stana mě vážně zezačátku nezaujal, ale v průběhu filmu si mě pár scénami získal. Ke konci bohužel přišlo jakési velké finále, které pro mě znamenalo zklamání z nedotaženého konce. Neříkám, že bych se u ROMingu nějak moc nudil, ale ani si mě nezískal. Ale nelituju, že jsem se na to koukl, což je při letošní bídné filmové sklizni zázrak. Třeba se nám to přes léto a na podzim zlepší.

Svým způsobem kouzelný film s nezaměnitelnou atmosférou. Myslím si, že tenhle dědeček všech Robinů Hoodů byl ze všech, co jsem viděl, nejlepší. Errol Flynn je pro tyto hrdinské role přímo předurčen, je to typický lamač dívčích srdcí, s upřímným úsměvem na tváři a plamínky v očích. Kam se hrabe Costner.

Úžasná Zeměplocha je série knih se kterými jsem strávil skvělé momenty. Humor a vyprávěcí schopnosti Terryho Pratchetta mi padly do noty snad od první chvíle. Nesčetněkrát jsem přemýšlel o tom, zda by se dalo jakékoliv jeho dílko zfilmovat a ejhle, první vlaštvoka už je tady (První vlaštovka, kterou jsem viděl, jsou už i animované filmy - Těžké melodično a Soudné sestry). Chtělo to asi spoustu kuráže a velkou odvahu, zvláště proto, že Otec prasátek je až osmnáctou knihou v sérii Úžasné Zeměplochy. Bylo tedy jasné, že neznalé diváky bude třeba uvést do děje. Toto uvádění trvalo zhruba první hodinu a půl, kdy už jsem občas začal pociťovat nepříjemnou dlouhou chvíli. Přeci jen, na tempu se mohlo přidat. Zajímavé je, že i když se vysvětlovalo vše tak dopodrobna, stejně jsem si nemohl vzpomenout proč se tam děje to, co se právě děje (přeci jen už je to nějaký pátek, co jsem knížku četl) a byl jsem z toho docela zmatený. Takže i sáhodlouhý výklad neznalému čtenáři možná tak úplně nepomůže. Vše se dovysvětlí, ale dosti časem. Stopáž je celkově docela vražedná. Film jsem si pustil před půlnocí a dokoukával ho až do třetí hodiny ranní. Díky tomu tam vzniklo pár míst, které bych vážně přeskočil, ale jako Pratchettovský fanoušek jsem to celkem bez úhony přetrpěl a kochal se skvělou výpravou, za kterou by se v jistých momentech nemusel stydět ani Harry Potter. Opravdu jsem nečekal, že bude vizuální stránka filmu až na takové úrovni a mile mě to překvapilo. Charaktery byly skvěle zpracované a kupříkladu Zuzanka úplně parádní. Výhradu bych měl asi trochu ke Smrťovi, kterému chyběl ten šibalský úsměv, jak ho znám z kreseb Paula Kidbyho. Noby také nedopadl úplně podle mých představ a Ča-snač-aj - byl odporný a divný, ale to on asi měl být. Naopak skvěle se povedli mágové a naprosto dokonalý krysí Smrť. U Auditorů mě trochu zarazil jejich hlas, ale jinak byli asi takoví, jací by být měli. Je tedy pravda, že se film velmi přísně drží knížky, ale přesně kvůli tomu jsem se na něj přeci koukal. Takže dávám 90% i s těmi svými výhradami, protože zfilmovat Pratchetta, to chce odvahu, a tady se to navíc povedlo. Fanouškům doporučuju, ostatní lehce varuju, že budou asi zmatení.

Náhodou znám tento "film" díky sestře, která ho neustále sledovala na Jetix. Je to jen tak tak vhodné i do televize, prakticky o ničem s pár vtipnými momenty. Ale děj byste mohli klidně říkat dopředu i bez jeho znalosti.

Bažanti - parádní francouzské filmy s nádechem dětské nostalgie. Upřímně nevím jak bych se na ty filmy koukal teď, ale vím, že v mých deseti až dvanácti letech to byla pecka a upřímně jsem se bavil.