Michal
Batman Begins
Známe to všichni. Něco nám nesedí, ať už názvem, obsazením nebo předchozím dílem. To byl můj případ u Batmana. Nikdy jsem tohoto komixového hrdinu bůh ví jak nemusel a ve filmech mě taky nikdy nepřesvědčil, že by si mou přízeň zasloužil. Tak čím to, že po shlédnutí Batman Begins jsem zatoužil kouknout na všechny Batmany znovu, abych pořádně věděl o čem, že to vlastně bylo? Asi to byl přeci jen docela dobrý film. A překonáme li "výkon" Katie Holmes a vtipný knírek Liama Neesona, objevují se tu docela četné plusy. Ať již je to na tělo střižená role Michaela Cainea v roli Brucova sluhy nebo skvělé Batmanovské vychytávky. Konečně se nám ukázalo odkud co přišlo, jak co vzniklo, a že to má nějaký logický podtext, který mi u komiksových hrdinů občas absentuje. Jen škoda, že je Christian Bale tak profláknutý z Equilibria a jiných hitů a občas mu tu jeho batmanovskost nebo brucewaynovost moc nevěříte.
Stranger Than Fiction
Po prvních dvaceti minutách se ve mně vzedmula touha film vypnout a odhodit ho v dál, protože kromě vpravě parádních všudypřítomných trikových čísel, se mi na něm nic nelíbilo. U hlavního představitele mě má zášť neopustila až do konce snímku, ale jakýmsi prazvláštním způsobem jsem byl rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Ale co mi vadilo, byla neskutečně rychlá a jaksi nelogická změna povahové polohy postavy Maggie Gyllenhaal. Nechápu, proč Ana Pascalová jednala s Haroldem, tak, jak jednala a hlavně proč tak unáhleně, bez rozmyslu a prakticky beze smyslu (a ano, je to velmi ovlivněno mým dříve zmíněným odporem k panu Ferrellovi :o) ). Na tu kladnou misku vah však převážila můj názor Emma Thompson, která byla originálně neodolatelná. Celkově ale film působí docela neuspořádaně a nějak jsem se nedokázal ubránit poťouchlému smíchu, ve chvílích, kdy Harold chtěl změnit svůj osud, ale díky knize nemohl. Že seriózně uvažoval o tom, že pro úspěch knihy je třeba, aby jednal tak, jak je v ní psáno. Tato nelogika pro mě nelogikou zůstane a stále mi bude kazit dojem ze sledování. Pro lidi, kteří neradi experimentují s filmy - ani si to nepouštějte, lidičkové.
Wimbledon
Ze strartu pro mě bylo těžké uvěřit Kirsten, že je tenistka, ale časem jsem se s tím sžil a musím říct, že do té role opravdu zapadla. Dovedete si na jejím místě představit kohokoliv jiného? Cameron Diaz, Julia Roberts, Kate Winslet, Natalie Portman? Asi sotva. Tudíž správná volba. Navíc, když vedle ní postavíte parádního Paula Bettanyho (pro mě vážně sympaťák, i když v tenisovém úboru se mi nabízelo srovnání s neméně dobrým Jonathanem Rhys-Meyersem), máte romatickou sportovní komedii jako řemen. Klišé je tu smaozřejmě na každém kroku a už půl hodiny před koncem očekáváte, kam nakonec míček dopadne, což film lehce sráží. Ale i tak to má styl a švih, občas se mi líbily parádní záběry v detailu na míček nebo podání - skvěle to evokovalo tenisovou atmosféru. Navíc celkem živé postavy kolem a Paulovo luxusní Porsche 356. Užil jsem si to a užiju si to někdy zase rád.
Tenacious D: The Pick of Destiny
Nechutná blbost. Přijde mi to jako Klub sráčů křížený s.. no, jednoduše s něčím o začínající kapele. "Triky" mi ani nevím proč připomínaly Dogma, jakékoliv herecké výkony žádné, jen ta hudba se občas dala poslouchat, když jste nevnímali text, jehož nedílnou součástí bylo slovo "fuck".
Holiday, The
V pravou chvíli a se správnou náladou je to nádherný film. Doporučuju lidem, kteří jsou tak trošku rozněžnění, lehce utahaní a chtějí si odpočinout. Nancy Meyersová se pro mě pomalu stává královnou romantických komedií. Po bravurním Lepší pozdě, nežli později jsou tu minimálně stejně tak dobré Prázdniny. Kdyby film ke konci nespadl až do moc nebezpečného slzavého údolí, byla by to možná i stovka, protože ve svém žánru je vážně na špici. Dokonce i můj neoblíbený Jude Law si mě získal a začínám zvažovat to, že v něm nějaké to herecké nadání je. Cameron působila přirozeně a nečekaně svěže, možná proto, že role jí byla ušita prakticky na míru a myslím, že si v ní mohla připadat jako doma. Kate podává svůj standartně vysoký výkon, jen Jack, jak mi přijde, trošku pokulhává a chvílemi až neskutečně připomíná Jacka Nicholsona (scéna v restauraci). Pokud máte romantickou duši a chcete partnerce udělat příjemný večer, mohly by být Prázdniny tou správnou volbou.
50 First Dates
Určitě parádní film pro rané puberťačky, mně ovšem zrovna neokouzlil. Zvláště díky trošku pokulhávajícími scénáři, kde jsou podle mě prostě občas naprosté nelogičnosti. Pominu-li to, že nevěřím, že by dokázala žena ve skutečnosti takhle reagovat, pominu-li naprosto trapné vedlejší postavy (nejlepší kamarád hlavního hrdiny a stupidní kolega/kolegyně z práce), tak mi tu stejně zůstává nesympatický Adam Sandler v hlavní roli. Až moc sladké, až moc růžové (nemyšleno barevně, ale obrazně), až moc neuvěřitelné.
Laberinto del Fauno, El
Přiznávám se, že jsem do kina šel přeci jen s obavami v zádech. Del Tora jako režiséra moc neznám a jeho filmy se mi vyhýbavjí jako čert kříži, a tak jsem vůbec ani trochu nevěděl, na co se připravit. Trailer vypadal velmi děsuplně a celkově jsem si dle něj utvořil trošku jinou představu o filmu, než jaký pak byl. Čekal jsem velkou výpravu po podzemní říši a ono ejhle, nebylo tomu tak. Příběh odsýpal velmi svižně, postavy byly vesměs báječně zahrané a pohádkové stvůry byly také na jedničku. Faun si mě podmanil svým zvláštním stylem řeči a také jistou poťouchlostí, které dal občas průchod. Je jen velmi málo věcí, které bych mohl Labyrintu vytknout. Vedle skvělých výkonů představitelky Ofélie, služky Mercedes a despotického tyrana v podání Sergiho Lopeze, bych možná jen jemně zkritizoval obsazení a hlavně nasazení představitelky Oféliiny matky, která byla statická a nezajímavá. Výprava i kamera si právem zasloužili Oscara. Pochválil bych scénář, hudbu a také originální španělské znění. A vám všem, co váháte a nejste si jistí, jestli to bude stát za to, říkám - BUDE!
Closer
Naprosto dokonalé drama ne nepodobné divadelnímu zpracování. Málokdy člověk ve filmu má šanci zahlédnout tak precizně vyrovnané, sehrané a kvalitní herecké kvarteto, jako zde. I přesto, že Julii Roberts nemám dvakrát v lásce a Jude Lawa prakticky nemůžu vystát, jsem byl s jejich podáním svých postav navýsost spokojen a musím uznat, že více dokonce s Judem. Jeho charakter byl velmi barvitý, často politováníhodný a zavrženíhodný - to znamená spoustu prostoru pro ukázku hereckého umění. Julia byla spíše v ústraní a ať si kdo chce, co chce říká, dostala nejméně prostoru. Jasnou hvězdou číslo jedna (i když jen o chloupek) pro mě byl Clive Owen, kterého jako herce začínám mít stále víc a víc rád, hlavně pro ten jeho drsný a temperamentní projev, který dokáže skvěle skloubit jak s melancholickými chvilkami, tak i s rošťáckými výstřelky. Natalie Portman obsadila charakterově asi nejvýstřednější postavu s velmi okázalým a neobvyklým náhledem na svět. Do role se skvěle vžila a člověk ji věřil pomalu každé slovo. Stejně tak jako zbylým třem hlavním protagonistům. Když si na film vzpomenu, nevidím prostředí, nevidím vedlejší postavy, necítím kameru a nevnímám hudbu - jen ústřední čtveřici skvělých herců.
Bend It Like Beckham
Ponekonečněkráté opět stejná zápletka. Ukrytý talent, který je vnějšími okolnostmi nucen si cestu na světlo probojovávat jen velmi těžko a projít si různými peripetiemi. Za překážky si dosaďte náboženské a tradicionální předsudky, za talent fotbalové nadání, za cíl profesionální ženský fotbal a za hlavní hrdinku mladou Indku, která je ze všech stran nucena zříci se svého snu. Námět celkem netradiční, forma stokrát ohraná, obsazení celkem zdařilé - především trenér, Jess a Jules. Pro Keiru tohle byla dle mého mínění role, do které je jako zrozená. Byla v ní přirozená, nepřehrávala a působila i docela sympaticky, což se u (například) pokračování Pirátů opravdu nedalo říct. Jonathan Rhys-Meyers byl touto rolí snad předurčen do svého dalšího účinkování v Match-Pointu. Musím však uznat, že tady působil mnohem lepším dojmem. Celkově jsem byl s filmem spokojen a nudil jsem se jen občas. Docela obstojný výběr hudby je plusem, mínusem klišé na každém rohu.
The Bourne Identity
Matta Damona obzvláště v lásce nemám a ani Franka Potente mě nikdy dvakrát moc neokouzlila, navíc jsem ani nečetl Ludlumův román a tak jsem dal Bourna do DVDčka naprosto nepřipraven. Jen s kamarádovým varováním - "nelekni se, kolik z něj hned na začátku vytáhnou kulek". Po první trošku slabší půl hodině, kdy jsem se usilovně snažil neleknout těch kulek ( :oD ) se mi dostalo dost dobré brutální akční řežby, která měla hlavu, patu, i zbylé tělesné orgány mezi těmito dvěma záchytnými body. Scéna, která mi jako jediná snad přišla jemně přitažená za vlasy byl sešup Jasona z pátého patra na zádech mrtvého chlápka. Agent bez minulosti mě zaujal a nuda neměla šanci. Jsem rád, že i pokračování si udrželo úroveň.
The Bourne Supremacy
Nestává se často, že by filmové pokračování předčilo první díl. A ani u Bournova mýtu není tento nepsaný zákon porušen. Zajímavostí ovšem je, že se dvojka až nebezpečně blíží kvalitě jedničky. První dvacetminutovka byla dost zvykací. Musel jsem si osvojit trošku jinou kameru a navyknout na jiný úhel vyprávění příběhu. Ale jakmile jsem se do všeho vpravil, bylo to opět jako nasednout do parádně rozjetého vlaku, který má konečnou až u závětečných titulků. Líbí se mi, že film, tak jako v jedničce, volil jako svoji hlavní reálii Evropu (konkrétně mně lehce známý Berlín, je příjemné vidět ve filmu prostranství, po kterých jste třeba už šli). V Americkém filmu je to velmi vítané. Hvězdou číslo jedna, vedle stále lepšího Damona, byl jistojistě Karl Urban v roli ušité mu na míru. Upřímně se už těším na trojku!
Medicine Man
Krásný příklad naprosto jednoduchého a nenásilného zasazení celkem složité tématiky ničení deštných pralesů do filmu. Šaman si vás získá nejen charismatem Seana Conneryho a jeho partnerky, ale také krásou neposkvrněné jungle a tím jiným světem, který tam kdesi v pralesích existuje.
The Wedding Planner
Film pro američany o amerických věcech. Přípravy svateb tak kýčovité, že i kýč sám o sobě by jim záviděl, románek jako vystřižený z červené knihovny... a všemu tomu vévodí naprosto neherecká Lopezová, která vážně, ale VÁŽNĚ hrát neumí. Film má i pár kladů, jinak bych ho nedokoukal, ale ty za to v celkovém obrazu ani nestojí.
Vangelo secondo Simone e Matteo, Il
Nemůžu si pomoct, ale Šimon a Matouš pro mě vždy byli a asi i také navždy zůstanou jen slabším klonem filmů s Hillem a Spencerem. I tak ale za to podívání určitě stojí.
Superman
Muž s eSkem na hrudi nikdy nebyl mým idolem a vždy mi přišel trošku moc dětským hrdinou. I když jsem byl malý, měl jsem raději hrdiny méně nápadné svými schopnostmi, ovšem o to více lidské. Superman je prostě někdo, kdo dokáže vzít naši planetu a poodletět s ní kousek z oběžné dráhy. To se mi nelíbí, nemůžu si pomoct. A navíc mám asi jako Supermana víc zakořeněného toho z televizního seriálu. Film to není zlý, ale bez valného nadšení z mé strany.
Super Mario Bros.
Jedno z nejprdlejších "sci-fi", se kterými jsme měl kdy čest se setkat. K filmu mě nalákala postava Maria, kterou znám, asi jako většina z nás, z videoher. Mám li se nějak zmínit o logice příběhu, nenapadá mě lepší slovo než "zvrácená". Přesto jsem se docela napříč všem nelogismům a nesmyslům celkem bavil, takže to asi nebylo TAK zlé :o)
My Best Friend´s Wedding
Jako TV film bych to vzal, ale i tak mám problémy s ukňouranou Cameron a s jako vždy nesympatickou Julií.
Mighty Ducks, The
Je to film o dětech a pro děti. O snu stát se hokejovou hvězdou, kterému nesmí chybět poražení velmi nebezpečného soupeře a kádr složený z těch nejroztodivnějších odvážných moulů a bláznů (krásný anglický výraz freaks by to vyřešil). Jako malý jsem tento film miloval, býval jsem velký hokejový nadšenec. Pokračování filmu už nemají ten správný náboj, ale Včko si budu pomatovat vždy.
Šest medvědů s Cibulkou
Koukám, že scéna na školní chodbě, kdy Cibulka skáče ze šprušle na šprušli a bruslí na kartáčích se vštípila do paměti nejen mě. Byla to taky asi nejvybroušenější pasáž filmu, ta ve škole. Jinak je Šest medvědů s Cibulkou mile trhlá komedie s výborným hereckým obsazením.
Vampire in Brooklyn
Kdo by čekal, že se Eddie Murphy dokáže prosadit ve filmu o upírech? A když už, čekali byste, tak jako já, propadák. Nebyl to sice dechberoucí zážitek, ale ani bych to neklasifikoval jako ztrátu času. Překvapení.
The Incredibles
Grafika není tak oslňující, jak se na první pohled zdá a ani ten příběh už z druhého pohledu nevypadá zas až tak dobře. Postava, která má velký bavící potenciál je bezesporu Jack Jack. Bohužel, Úžasňákovi ve mně až na pár momentů moc nezanechali. Jsem už asi přesycen animáky.
Deep Blue Sea
Velmi velmi velmi slabý odvar Čelistí a místy naprosto iracionální děj. To jsou dvě věci, které ve mně film zanechal. A ještě tak možná opět nápaditý český překlad :o) A scénu, kterou nezapomenu? Když kdesi v útrobách té stanice vyskočil žralok z vody a strhl s sebou už nevím jakého chlapíka. Efekt to byl na stejné úrovni jako Svěrákův kotrmelec ve Vratných lahvích. Tady to ale pokud vím nemělo být směšné.
She's All That
Film, který vás nepřekvapí, neosloví. Maximálně vás pobaví a nechá chvíli snít. Podstatou tohoto typu filmů stejně není nic jiného, takže si jednoduše sedněte a bavte se, dokoukejte se a zapomeňte. Ve svém žánru patří k lepším, jinak průměr.
Tarzan
Prakticky to samé, jako Hercules od Disneyho. Lehce kýčovitá animace, občas nepovedeně skloubená s až moc počítačovými texturami. Jediné, co můžu na filmu, jako divák staršího data narození vyzdvihnout, je parádní Philova hudba!
Mrs. Doubtfire
Tam, kde piluje svoji komediální hereckou virtuozitu Robin Williams k dokonalosti, ho podráží naprosto mdlý výkon jeho filmové manželky, převážně ustrnulí a zaražení dětští herci a nevýrazný Pierce Brosnan, který by si měl raději co nejrychleji zastrčit do klopy střílející propisku nebo jinou tajnou zbraň nulanulasedmičky. Bohužel se na víc než 70 nevymáčknu, i když bych kvůli Robinovi moc chtěl.