Sallinka.

Po dlouhé době film, který mi opravdu padl do oka a bylo mi líto, že končí. Možná i jak končí, ale to už musíte posoudit samy :) 500 Days of Summer působí velice mile a upřímně a myslím, že velkou zásluhu má na tom především ústřední dvojice, jelikož oba předvádí bravurně přirozené a uvěřitelné herecké výkony. J.G-Levitt mě zde skutečně okouzlil a dodal filmu svěží nádech. Oceňuji i formu, jakou je příběh vyprávěn - časová posloupnost, černobílé vsuvky atd. I přes ne příliš originální námět tak film působí velice originálně. Moc se mi líbila například scéna s očekáváním/realitou. A musím také podotknout, že jsem se bavila od začátku do konce a osobně jsem nepostřehla žádné hluché místo. Pro mě jeden z nejpříjemnějších filmových zážitků za dlouhou dobu...

Stephen Daldry zpracoval velice silný námět, povyprávěl ho poměrně poklidným tempem a obsadil vynikající herce a vznikla pozoruhodná podívaná. První půlka filmu představuje budování milostného vztahu mladíka a o několik let starší ženy. V této části jsem si vychutnávala především herecké umění ústřední dvojice, David Kross dostal s touto rolí obrovskou příležitost zapsat se do podvědomí diváků, mě zaujal velice a jsem zvědavá na jeho další role. Poklidné tempo první poloviny mi prakticky vyhovovalo a nenudila jsem se. V druhé půlce příběh, ač stále v pomalejší tempu, ještě zesílil. To, co tu Kate předvádí, nevyžaduje komentář. Scény u soudu jsou obzvlášť působivé a film zde dosahuje svého vrcholu. Bohužel pak už jeho kvalita postupně klesá. Jakmile Se film posune o několik let napřed, Hanna zestárne a Michael je dospělý muž, je film stále rozvleklejší a vůbec nevyužívá potenciálu určitých scén, například setkání Hanny a Michaela po letech, která mohla být mnohem emotivnější a silnější. Ralph Fiennes mě příliš nepřesvědčil, jeho Michael mi přišel jakoby uplně jiný člověk, než Michael ztvárněný D. Krossem, tudíž i trošku nevěrohodný. Takový příliš klidný a vyrovnaný na to, s čím se potýkal. A poslední scény mě už lehce iritovaly. Především mi přišli vpodstatě zbytečné, či zbytečně rozvleklé. Zkrátka jak pěkně a poutavě film začal, tak špatně a nezáživně skončil. A je to velká škoda... U mě je to tak na 75%

Další velice milé překvapení světa filmů :) Velmi originální pojetí pohádky, v podstatě parodie, a já se při ní nesmírně bavila. Nevím co bych dodala, na pohádky mám holt jiné měřítko a "rozpiplávat" je jako jiné filmy se mi nikdy příliš nechce. Zkrátka příjemná podívaná pro celou rodinu.

Miluji filmy založené spíše na dialozích, než na akci. Nečekejte nějakou velkou výpravu či barvité scenérie, může se stát, že pro milovníky akce bude Closer velice nudná záležitost. I námět je prakticky běžný, ale jeho zpracování je opravdu vyjímečné. Vychutnávala jsem si každé gesto herců, kteří se v obrovské míře podílejí na vysoké kvalitě filmu. Nedokáži říct, kdo z nich si počínal nejlépe, celá hvězdná čtverka předvedla zkrátka hvězdné výkony a již dlouho jsem neviděla tolik charizmatických herců v jednom filmu. Closer se skvěle hodí do Londýnského prostředí a skvělá hudba ve vásdokáže vyvolat emoce. Jedinou chybou pro mě je snad jen to, že se mi film nedostal hloubějš do srdíčka. A závěrečné shrnutí :Closer je počin s excelentním scénářem, dialogy a nádhernými herci, kteří předvádí velice upřímné a vyjímečné výkony.

Woow, já ještě nepřidala komentář ke Twilight? :-O Tak to musím hned napravit... Inu, kde začít?
Po ostré kritice tohoto filmu, jsem měla představu, že mě čeká dvouhodinnový slaďáček s pěknými tvářičkami a velkým happyandem, takže jsem po jeho shlédnutí byla v podstatě mile překvapená. Ta kritika zkrátka způsobila, že jsem počítala s tím, že to bude mnohem mnohem horší a možná i to zvedá mé hodnocení. V prvé řadě se mi velice líbila hudba, která sem seděla jak pr**l na hrnec a umocňovala tu deštivou atmosféru. Právě i to deštivé prostředí zmírnilo ten přeslazený dojem, což je taktéž velké plus. Herecké výkony nebyly bůhví jaké, ale rozhodně ucházející, K. Stewart je velice charizmatická a pro roli Belly se hodí skvěle, stejně tak i Robert Pattinson je vizuálně dokonalý Edward. No jo, scénář je dost jednoduchý, ale pokud je kniha Stmívání napsána podobně jak Nový měsíc, který jsem četla, tak i předloha je napsána dost jednodušše, což je škoda. Myslím si, že mladý holky by na to s chutí chodili, i kdyby byl scénář trochu propracovanější a chytřejší. Ale co si budem nalhávat, tento film vznikl právě pro tu mladou generaci dívek, tak se s tím dalo počítat, ale teda tento přístup k točení filmů mi nemálo vadí. Každopádně dojem z filmu mám určitě nadprůměrný a jak říkám, překvapil.

Bylo na čase položit si otázku : Čím to je, že ať už je Stmívání svěřeno do rukou toho či onoho režiséra, nikdy nedosahuje bůhví jaké kvality? Ha! Já už to vím! Přesněji, zjistila jsem to včera po "sblížení se" s tímto dílem nejprve v knižní podobě. Ono totiž z této knižní předlohy nejde vykouzlit bůhvíco... Je napsána velice jednoduše, bez nějakých zajímavých slovních obratů, děj knihy by se dal shrnout do pár stran (je to snad první případ, kdy si nemyslím, že 500-stránková kniha se nedá nacpat do filmu - ač je to neuvěřitelné, ve filmu nevynechali snad jedinou část knihy - tam jsou jednotlivé části akorát mnohem více rozvleklé) a samotná kniha prakticky žádnou pointu nemá - takže jak by ji mohl mít film, natočen podle její předlohy... Proto mi skutečně vrtá hlavou, jaktože jsem New Moon přečetla prakticky jedním dechem a poměrně se i při jeho čtení bavila? Nechápu... Myslím, že kdybych na film koukla bez přečtení knížky, po nějaké době bych ho vypla. Ale když už jsem to četla, byla jsem zvědavá, jak to ti filmaři všechno ztvárnili a film je skutečně velmi věrnou kopií knihy - spousta vět z knihy je použita ve scénáři (a pak to tak dopadá)... Pokud jde o herecké výkony, nejsem zdaleka tak kritická, jako autor recenze (nicméně při jejím čtení jsem se velice pobavila - v kladném slova smyslu a téměř se vším musím souhlasit, tudíž doporučuju její přečtení;-), film vystihuje dokonale...) a musím říct, že jsem s nimy byla i poměrně spokojená. Jasně, je možné, že mě podvědomě ovlivňuje krása R. Pattinsona, ale opravdu si nemyslím, že by ve filmu používal stále jeden výraz a jen přihlouple čučel. Až na pár okamžiků jsem mu jeho roli opravdu věřila. O K. Stewart si stále myslím, že je velký talent, a proto oboum přeju do budoucna pořádnou roli, která by je neomezovala pouze na pár hereckých poloh, a ve které budou moct skutečně zazářit. Velkým mínusem pro mě byla hudba - v prvním díle ságy jsem jí byla mile překvapena a dokonale podtrhovala atmosféru Twilight, tady mi ale hudba přišla zvláštní a do některých scén i nevhodná. Scénář je velice jednoduchý, neměli se, pokud jde o něj, tak moc držet knižní předlohy, která toho v tomto ohledu skutečně moc nenabízí. Pokud jde o ztvárnění vlků, bylo nevěrohodné a mohli se na nich trochu víc "vyřádit"... Pár scén mě upřímě pobavilo, například již mnohokrát zmiňovaná scéna, kdy si Jacob poprvé vyslékne tričko. To je mi náhodička, že si u toho musel stoupnout, ačkoliv to situace absolutně nevyžadovala a kamera ho tak mohla dokonale zabrat v celé jeho kráse. Jako žena bych si na takové scény stěžovat neměla, ale skutečně jsem se tomu musela smát. Shrnula bych to tak: Největší slabinou filmu je to, že je natočen podle předlohy, která nemá po dějové stránce co nabídnout a až příliš se jí drží. A pak je to holt nuda. A proč tak vysoké hodnocení? Při existenci některých "výtvorů" filmového plátna tento film pokládám pouze za malinko podprůměrný.

Tak tohle skutečně není film na jedno shlédnutí... Filmy tohoto typu miluju ze všeho nejvíc, musíte si nad nimy lámat hlavu ještě dlouho po skončení titulků, přehráváte si jednotlivé scény a snažíte se přijít na to, jak to do sebe vlastně zapadalo, jestli to vůbec zapadalo a dávalo smysl, a při druhém shlédnutí vidíte ty souvyslosti a režijní vychytávky. Já jsem zatím u prvního shlédnutí, takže věřím, že při tom druhém tomu tak skutečně bude. Je pravda, že film je poměrně nejednoznačný, závěr si každý může vyložit po svém a plno lidí to filmu vyčítá. U Dokonalého triku byl zase vyčítán polopatě vysvětlený závěr, takže já nevím, co vlastně lidi chcou. Z herců vynikal nejvíc Ryan Gosling, jeho role mu taky umožňila vyniknout. Ewana Mcgregora miluju, ale tu mě nijak neohromil, standartní výkon. Ale ne špatný. Úžasné střihy a vizuální stránka dodávají filmu na originalitě. Na závěr mohu říct jen to, že si stále nejsem uplně jistá, jakou verzi vysvětlení filmu jsem si osvojila, musím si počkat na další shlédnutí. Ale film mě nesmírně bavil, už dlouho jsem nebyla tak dlouho upoutaná k obrazovce a mrzelo mě, že už končí. Prozatím 80 %

Nějak nevím kde začít. A abych pravdu řekla ani nevím jak pokračovat... Mám v hlavě trochu mišmaš a nenapadá mě, jak se k filmu vyjádřit. Vím 100%tně, že to chce druhé shlédnutí... Pak už snad budu schopna komentovat... Teď už jen hodnocení mého pocitu z filmu...

V prvé řadě musím podotknout, že pokud by existoval dvouhodinnový film se záběrem jen na Adriena Brodyho jak o něčem vypráví, s chutí bych se na něj podívala :) Jak už napsal někdo v komentáři podebnout, vychutnávám si každý záchvěv v Adrienově tváři, jeho úsměv, výraz, pohled,... a on bude to první co mě napadne když se řekne "The Brothers Bloom"... (někde jsem četla komentář, že A. Brody a M. Ruffalo nejsou moc komediální typy, ale to, co mi stačilo k upřímnému smíchu byl třeba jen Adrienův výraz...) Ale teď už k samotnému filmu. Podstatné je, že jsem od něj moc nečekala, jelikož názory na něj jsou velice smíšené. Ale stále mi vrtalo hlavou jak film s tak skvělým obsazením, z traileru evidentní úžasnou atmosférou a Prahou může sklidit takový "neúspěch"... Tak jsem se do něj pustila a musím říct, že jediný jeho problém je opravdu délka. Pár scen by šlo zredukovat, ale jinak... Strašně se mi zalíbil ten lehký, nenucený a originální styl jakým je film natočen. Pár scén mě vyloženě uchvátilo svým kouzelným lehce komickým podtónem. Několikrát jsem se u filmu upřímně zasmála, chvíli jsem si i poplakala, párkrát jsem žasla, ale nesmírně jsem si tu jízdu užívala. Není to žádný přelomový film typu Vykoupení z věznice Shawshank, ale mě okouzlil...

A basta!

Tak, po shlédnutí tohoto filmu jsem se rozhodla nehodnotit filmy jen podle jejich kvality, inteligence, originality a podobných věcí, ale budu dávat z 99% na to, jaký dojem jsem z filmu měla, jaké emoce ve mně vyvolával a co ve mně zanechal. A basta... Jelikož kdybych měla koukat jenom na ty mrazivé thrillery a tajemná dramata, musela bych se (i přes jejich nespornou kvalitu) nejspíš zbláznit. Právě proto si nesmírně cením filmů typu Návrh. Jasně, film je plný klišé. Baba s chlapem si nejprve nepadnou do oka, ona je nafintěná a upjatá, on za ní běhá jak pejsek jen aby byl povýšen, ale pak odletí do jiného prostředí, kde se začnou poznávat, stane se z nich někdo jiný, zamilují se, atd atd... Ale však co. Pokud vás takový film zahřeje u srdíčka, pobaví (několikrát jsem se opravdu upřímně od srdce zasmála, což je u romantických komedií pro mě zcela výjimečné), rozbuší vám srdíčko a vyčaruje úsměv na tváři, nemá cenu kritizovat jeho nedostatky. Obzvlášť když je v hlavní roli velmi charizmatická dvojice. Zkrátka, chlapi mají rychlá auta, my ženy máme romantické komedie typu Návrh a nemůžeme bez nich být.

Jak už jsem psala včera v názoru na film The Proposal (díky němuž jsem mimochodem zvolila další film právě s Ryanem Reynoldsem), rozhodla jsem se hodnotit dle toho, jaké emoce ve mě film vyvolá, co ve mě zanechá, jak na mě působí atd. Od Definitely, Maybe jsem čekala opravdu mnoho. Ať už kvůli hereckému obsazení (Reynolds, Rachel Weisz, Abigail, ...), srovnání s How i met your mother (tento seriál miluju), či kvůli maličkostem, jako například jménu Willovi dcery - Maya (jméno, které jsem vybrala našemu pejskovi). Námět vypadal opravdu slibně a film je natočen příjemným inteligentním způsobem, ale po citové stránce mě naprosto minul. Možná je to kvůli tomu, že jsou ve filmu 3 ženy a proto není dost prostoru na to, aby si s tou jednou vyvolenou vybudoval postupně ten vztah. Mezi hlavními hrdiny jsem nepocítila téměř žádnou chemii, proto když Will řekl své vyvolené "miluji tě", nevěřila jsem mu to. Na romantické filmy se dívám pro to, že miluju, jak se mi rozbuší srdce ve chvíli, kdy se hlavní hrdinové políbí, chytnou za ruce či vroucně obejmou, jak mi to vykouzlí úsměv na tváři a já mám hned po skončení filmu silné nutkání se s někým tulit. Tady se bohužel ani jedno nestalo. Definitely, Maybe je úplně opáčný případ než The Proposal, u nějž jsem se rozplývala díky dříve zmíněným pocitům a kašlala jsem na to, že je občas trochu hloupoučký a plný klišé. Tady těch klišé bylo velmi málo, film byl originální, pěkně natočený, ale pro mě těžce uvěřitelný a prázdnější než The proposal... Škoda... Tak se opět vrátím ke své lásce How i met your mother a budu se rozplývat :)

Emotional...

Po těch všech dramatech a thrillerech, po nichž pomalu ani nemůžete sladce spát, jsem měla potřebu kouknout na nějakou pořádnou romantiku s obrovským happyendem. Neplánovala jsem film, kde hned na začátku zemře hlavní postava, ale myslím, že jsem udělala dobře. Nedovedu si představit, jak bych se chovala, kdyby se něco takového stalo mě a kdykoliv jsem se nad tím v průběhu filmu zamyslela, brečela jsem jak malá holka :) Ve filmech o lásce je pro mě velmi důležité, aby ta láska mezi hlavními hrdiny byla skutečně vidět a tady to skutečně fungovalo. a "na vině" tomu jsou nejspíše výkony H. Swank a G. Butlera. U hodnocení takovýchto filmů jsem ovlivněna svou povahou někoho, pro něhož je láska tak nějak podstatou všeho. Plný počet dát nemůžu, našlo se pár věcí, co mi vadilo (např. ty 2 kamarádky Holly) , ale byl to pro mě velice příjemný zážitek. A i toho happyendu jsem se v podstatě dočkala... A těd spěchám pustit si něco typu How i met your mother, jelikož s tak napuchlýma a uplakanýma očima se mi do postele vážně nechce... :)

Vítězství formy nad obsahem

Jakmile Avatar vtrhl do kin, znal ho snad celý svět a minimálně týden nebylo slyšet o ničem jiném. Snad nejdiskutovanější film, co znám. Ale všechno toto způsobí, že jdete do kina s tím, že zažijete ohromující podívanou, o které se vám bude ještě týden zdát. Aaaale... Vizuálně je Avatar skutečně dokonalý, ale stále se nemohu ubránit tomu, že pro mě je mnohem důležitější obsah než forma. A bohužel, příběh Avataru je tak nehorázně tuctový. Proboha, to si ty hlavní záporáky skutečně nemohli odpustit? Velký drsňák se zhnuseným pohledem a jizvami na hlavě, jemuž ničit to krásné a živé přináší orgasmus a nějaký tajtrlík s kravatou, který pro prachy udělá absolutně cokoliv... Děláte si srandu? A takových tuctových postav je bohužel mnohem více. Sam Wortinghton je pro mě při vší úctě absolutně nezajímavý herec a jeho charisma mě bohužel jěště nezasáhlo. Všechny postavy jsou takové typické, předvídatelné, jako z nějaké pohádky. A když píšu tento názor uvědomuji si, že to je ten hlavní důvod, proč byl pro mě Avatar spíše velké zklamání. Příběh sice je lehce tuctový, ale v kombinaci s tou vizuální stránkou a pár překvapivě dobrými momenty by okouzlil, kdyby si Cameron dal trochu více záležet na postavách a scénáři... Takhle pro mě však Avatar zůstává vizuálně výjimečnou tuctovou pohádkou. 75% /// Po druhém shlédnutí v původním znění jsem o něco málo spokojenější, sice stále trvám na tom, že bez té překrásné vizuální stránky by byl film jen jedno velké megaklišé, ale ta překrásná vizuální stránka tam je a tím pádem je Avatar zážitek.

Tákže...

Za 1. musím podotknout, že knihu jsem četla... minimálně 3x... takže se opravdu nemůžete zlobit, že jí budu nemálo ovlivněna v hodnocení. Za 2. chci podotknout, že je prakticky nemožné nacpat obsah 600-stránkové knihy plné faktů, důležitých událostí, záhad a úžasných myšlenek do dvouhodinového filmu... Tudíž si myslím, že tento film vlastně ani neměl vzniknout, nebo měl vzniknout pro užší skupinu lidí, která by si s chutí vychutnala nejméně 10-hodinovou podívanou... Za 3. podotýkám, že se mou hlavou honí velké převelké množství myšlenek, které vpodstatě nemají hlavu ani patu, přicházejí, odcházejí a určitě se mi nepodaří uspořádat je do příliš srozumitelného textu, kde by na sebe logicky navazovaly... Takže mě omluvte... Inu... Film vás nenechá ani na okamžik vydechnout. Je to taková velká honička za záchranou jednoho z nejskvostnějších států světa, při niž se dozvíte i pár zajímavých informací, ovšem při tom nesmírném tempu si je nestihnete ani pořádně uvědomit... Škoda... První polovina filmu je sice poměrně zbrklá a pro diváka i mírně zmatená, ale po jejím shlédnutí jsem se nestotožňovala s tím velkým množstvím kritiků, kteří tento film neohodnotili příliš lichotivě... Smýšlela jsem tak o vysokém hodnocení. Ale ta druhá půlka, tedy přesněji konec... No... Je zajímavé, že právě konec je to, co si lidé na filmu nejvíce pochvalují. Můj názor je však přesně opačný. Nezazlívám režisérovi, že překopal některá fakta, co se v knize vyskytovala - aby se jich do filmu dostalo co nejvíce to asi ani jinak nešlo... Ale že prakticky vynechal to nejdůležitější, tu hlavní, stěžějní myšlenku knihy, na niž se celá kniha zakládá - čili boj vědy s náboženstvím, to mu odpustit nemohu. Způsobil tím, že divák prakticky pořádně ani nezná záměr toho hlavního strůjce všeho zlého, co bylo ve filmu spácháno (nemyslím toho zabijáka!). V knize mu totiž dokonale porozumíte a nejen to - dokonce máte chuť mu to všechno odpustit, jelikož se dokážete vcítit do jeho kůže a skutečně chápete jeho záměry, je vám ho líto. Když onen hlavní "záporák" v závěru filmu zpečetil svůj osud a já si uvědomila, že nebude následovat žádný proslov obhajující náboženství před vědou a hovořící o jejich souznění (toto bylo ve filmu sice zmíněno, ale opravdu nic víc), při jehož čtení se mi tajil dech, myslela jsem, že naštváním rozbiji počítačovou obrazovku... :) No, těžko se k tomuto vyjadřuje bez většího spoilerování, takže vám musím navrhnout: přečtěte si knihu! Velké pozitivum filmu je, že se odehrává v nádherném Římě a Vatikánu - pro mě v nejkrásnějších místech, které jsem měla možnost navštívit, tudíž jsem si velmi užívala další jejich malou "prohlídku". Další velké pozitivum jsou herecké výkony. Postavy jsou ztvárněný velmi věrohodně, Ewan Mcgregor v jedné z hlavních rolí je výhra, jediný, s kým mám už od Šifry trošku problém je Tom Hanks. Tom je sice pan herec, který má můj velký obdiv, ale do mých představ o profesoru Langdonovi se prostě netrefil... To jsou tak ty nejpodstatnější věci, které jsem sem chtěla zmínit, teď už mi jen zbývá nějakým způsobem to shrnout. Na film se dívají 2 skupiny lidí - 1. skupina lidí, co knihu četli, bude naštvaná za nedostatečné vykreslení nejpodstatnějších věcí a 2. skupina těch, co ji nečetli, bude dle mého názoru lehce zmatená nedostatečným vysvětlením problémů. Tudíž se vracím zpět k názoru, který jsem zmínila na začátku - takové filmy by se v současné době určitých možností asi ani neměli točit a je opravdu velká odvaha se do toho přecejen pustit. I tento fakt každopádně ovlivňuje mé hodnocení. A jak to shrnout jednou větou? Přečtěte si knihu:)

Se7en

Velice chytrý filmík. Ovšem pro mě vpodstatě takové malé zklamání. Nejprve ve mně zanechal skutečně silné dojmy, každopádně po pár týdnech shlédnutí si vybavuji jen pár scén, což neznačí nic dobrého. Ale sama to nechápu. Asi mě nechytil tak nějak za srdce jako jiné filmy, co se mi z paměti rozhodně nesmažou. Každopádně John Doe je jeden z nejodpornějších vrahů, co se na filmovém plátně kdy objevili. Na konci mi z toho jeho "díla" bylo vyloženě na blití. Něco tak hnusného (ani né tak na pohled) jsem vážně nečekala. Toto už ze své paměti asi nedostanu :) Konec je každopádně vynikající a jinak by to asi ani nešlo... No, musím sesbírat dostatek odvahy a podívat se na se7en minimálně ještě jednou. Filmy jako tento si to skutečně zaslouží.

Dnes už je to čtvrtý ne příliš kladný názor co píšu na velmi dobře hodnocený film. je to další z filmů, na které jsem se strašně těšila, už to jeho hodnocení mluví za vše... A slyšela jsem na něj jen samou chválu. ALE. Vůbec nic mě na filmu nenadchlo, snad jen kromě výkonu Joaquina Phoenixe. Nechápu to, budete asi nad mým názorem kroutit hlavou, ale Gladiátorovi jsem už dala minimálně 2 šance na to aby mě přesvědčil, ale nestalo se... A i když jsem film viděla 2x / 3x, pamatuji si z něj velmi málo a to už dokazuje to, že mě skutečně nezaujal. Sama to nechápu, ale když se řekně Gladiátor, nevyvolá to ve mně absolutně žádné emoce. Snad příště...

Rozpačitá

Než jsem mrkla na Zodiaca, přečetla jsem si pár názorů a recenzí a lidi co film zhodnotili bych mohla rozdělit do dvou skupin. První skupinu film nadchl, pochopili jeho podstatu a byli z něj nadšeni. Pro druhou skupinu byl film nudný, příliš dlouhý a ničím zajímavý. U takových případů se z 99 % většinou řadím do té první skupiny, tady jsem ale lehce na rozpacích. Rozhodně potřebuji minimálně ještě jedno shlédnutí, chvilkama jsem se ztrácela a je možné, že po pár dalších shlédnutích se zařadím do té první zmíněné skupiny... Teď jsem ovšem někde mezi. Film na mě působil velmi výjimečně, herecké výkony jsou famózní, ale zkrátka potřebuji ještě pochopit tu jeho pravou podstatu...

Nenaplnění

Na úvod mého názoru použiji závěrečné zhodnocení z recenze od Martina: "Film, který měl velký potenciál, ale nedokázal ho využít. Zůstal na půl cesty a odsoudil se tím k neobjevení." S touto větou totiž naprosto souhlasím. Když jsem viděla trailer, nadchl mě a měla jsem potřebu okamžitě se na film podívat. Měla jsem ale svaťák, tak to nebylo příliš vhodné:) a když jsem se k němu po maturitě plná očekávání konečně dočkala, nepřišlo to, co jsem očekávala... Námět je parádní, herecké výkony bezchybné (obzvláště výkon jedné z těch malých holčiček, té problémovější, mi přimo vyrazil dech! na její věk něco úžasného..), ale přišlo mi to takové nedodělané. Konec mě spíše zklamal... A vůbec by mi nevadilo kdyby byl film minimálně o nějakou půl hodinku delší. Umožnilo by to více prokreslit postavy a vcítit se do nich, teď jsem na ně nahlížela pouze jako nestraný pozorovatel... Čekala jsem bohužel víc.

Ha-ha...

Ze by decka umeli kroky tance jeste vterinu pred tim, nez jim je jejich "instruktor" predvede? Nebo opravdu me dokaze dojmout scena, kdy pomlouvaji ten vyvareny pop (nebo jak to nazvali :D ) pritom cely campROCK je jen o POPU... nebo to, jak kluk zpiva s kytarou u vody holce naky song a zvladne sam zpivat trojhlasne:D no... nebudu to komentovat... vim ale jedno, jako male dite bych ten film milovala;-)

The greatest thing you´ll ever lear

*n...is just to love and be loved in return:) Příjde vám spojení "vkusný kýč" podivné? Tak se podívejte na Moulin Rouge :) Kdybych mohla filmu něco vzkázat, bylo by to: "...Come what may, come what may, I will love you until my dying day..." :)

Surprise

Kurnik, tak kvůli tomuto jsem se na 3 hodiny naprosto vykašlala na učení?:D Teď nenarážím na kvalitu filmu, ale na ten tvrdý konec, který jsem skutečně nečekala... Ale nečekala jsem ani, že film z roku 63 s vězeňskou tématikou mě tak zaujme, že se kvůli němu na 3 hodiny naprosto odpoutám od okolního světa a všech jeho strastí... Parádně jsem se bavila, Steva McQueena si zamilovala, hltala každičkou vteřinu, okousala si všechny nechty, držela všem "útěkářům" palce a byla naprosto vtáhlá do děje... Na konci i slza ukápla... wow:)

No ty vo...

Omlouvám se, ale jinak své pocity při běhu závěrečných titulků vyjádřit nedokážu... Seděla jsem s vyvalenýma očima a pusou otevřenou dokořán a odmítala jsem vstát ze svého sedadla...Protože ta smršť, co se na mě (především v poslední kapitole) valila se mnou absolutně zamávala, že jsem prožívala takový ten "filmový orgasmus"...Neuvěřitelné! Quentin Tarantino nebyl nikdy můj velký oblíbenec, byl to pro mě ten slavný režisér Kill Billa, filmu, který by můj slabý žaludek, zvedající se při každé krvavé scéně, nesnesl... Bylo mi jasné, že i v Panchartech krev poteče, ale jak bych si mohla dovolit pominout film, na který jsem slyšela nespočet kladných ohlasů, film s tak originálním, chutným trailerem a osobitým rázem? Nemohla... A nelituji toho ani v nejmenším... Celkově mi vyhovovalo rozdělení filmu do pěti kapitol, z nichž každá má své kouzlo a ani v jedné vám není umožněno nudit se.. Atmosféru jednotlivých kapitol podrthávala neuvěřitelná hudba, kterou bych si k jednotlivým scénám nedokázala vůbec představit, ale fungovalo to geniálně. Scénář...má cenu se k němu vyjadřovat? Snad jen zmíním prolínání jednotlivých jazyků, které celému filmu dodávalo šmrnc a nedovedu si představit jak bude film vypadat s českým dabingem...fuj! Herci...mnoho z nich pro mě bylo naprosto neznámých, ale každičká role byla sehraná bravurně a přesvědčivě. Někomu nesedl Brad Pitt se svým přízvukem, já si na něj okamžitě zvykla a Brad mě bavil celý film..Toho chlapíka možu víc a víc...Christopher Waltz-dala bych mu oscara...Melanie Laurent? Osobitě krásná, charismatická herečka, kterou doufám uvidím v mnoha dalších filmech, velice mě zaujala postava Daniela Bruhla, tak nevině vypadajícího chlapce s milým, zářivým úsměvem, který pozabíjel stovky nepřátel, Diane Kruger opravdu překvapila, atd atd....Herecké obsazení zkrátka bezchybné. Miluju zvraty... Tady ty zvraty byly opravdu zvrácené, ale v pozitivním slova smyslu! A ten závěr...ten byl prostě geniální...nevím co víc k němu dodat, to byste museli vidět:) Neříkám, že film je naprosto bezchybný, najde se tam pár drobností, které by kritický kritik zkritizoval, ale mně jsou ukradenééé... Celkový dojem z filmu je totiž...no...jak to říct? Prostě neváhejte a film zkoukněte za každou cenu, protože to co tu Qentin Tarantino předvádí je zkrátka NEUVĚŘITELNÉ!!!

Nobody´s perfect...:)

Když jsem byla malá, tak kdykoliv v televizi běžel nějaký černobílý film pro pamětníky, okamžitě jsem přepínala, protože tehdy mi ty filmy přišli naprosto nudné a vpodstatě jsem jim ani nedala šanci aby se mi zalíbily...tak jsem dlouhá léta žila v tom, že jak film není aspoň z devadesátých let, tak se mi nemůže líbit...chyba lávky! :) naštěstí už jsem (jakš takš) dospěla a nemám žádné předsudky vůči starším filmům a to je jedině dobře, jelikož se mezi nimi najdou opravdu brilantní kousky a tento je dle mého názoru ten nejbrilantnější. Stydím se, že jsem se na jeden z nejslavnějších filmů vůbec podívala až nyní, v mých 18-ti letech, v roce 2009... byl pro mě obrovským překvapením... od začátku do konce má takový příjemný nádech, koukáte na něj s neustálým úsměvem a nedá vám jedinou příležitost nudit se... Námět je (minimálně na tu dobu) veelmi originální a zpracování prostě skvělé, stále mi zní v hlavě afektovaný smích Jacka Lemmona, který si podle mě toho oscara za tuto roli zasloužil...škoda, nevyšlo to... Konečně jsem měla tu čest vidět na plátně idolku mnoha mužů, která ještě teď zdobí stěny mnoha bytů a nezklamala mě. Nevím, jestli byla bůhvíjak skvělá herečka, každopádně sex-appeal z ní přímo srší a role pro ní byla jak vyšitá.
Some Like It Hot je prostě něco milého, zábavného a velice převratného. Jestli jsou tu ještě nějaké ostudy jako já, co se filmu dlouhou dobu vyhýbali, vzkazuji: neblaaazněte, stojí to za to!

Docela překvapivé:)

Na tento film jsem se dívala zhruba o půlnoci, když jsem měla velice pofidérní náladu a potřebovala jsem ji něčím pozvednout. A podařilo se! Chyťte doktora není sice žádný velkofilm, ale i přes všechny jeho chyby je to velmi milý snímek:) Michal Malátný a hlavní role ve filmu-to mě přiznám se trošku vyděsilo... ALE velmi mile překvapil-není to sice opravdový herec, ale myslím, že kdyby opustil roli zpěváka a začal se věnovat tomuto povolání(ačkoliv by to byla škoda), mohl by se z něj dobrý herec stát. Působil na mě (až na pár momentů) velice přirozeně a do té jeho role mi velice seděl:) Ačkoliv mi Tatiana Vilhemová není z nějakého důvodu přiliš sympatická věděla jsem, že jejím obsazením film neutrpí, to právě naopak. A bylo tomu tak:) Víc se mi asi líbila v roli manželky, ale obě postavy stvárnila velice přesvědčivě.. a Kryštof Hádek? Toho kluka mám ráda víc a víc:) No, některé postavy filmu docela škodily, pro mě to byla například bláznivá kartářka či Luděk sobota, kterého mám radši jako baviče než jako herce...ani scénář není uplným mistrovským dílem, každopádně se mi velice líbili 3 verze příběhu, takovéto "filmové hrátky" fakt možu:)) Takže i přes pár trapných scén či postav mám z filmu překvapivě dobrý dojem, je to taková milá oddechovka, kterou stojí za to shlédnout, když je vám ouzko:) 65%

HP6

No, celkový dojem z nového dílu Harryho Pottera mám vesměs dobrý, každopádně když si vzpomenu kolik "drobností" mi na filmu vadilo musím konstatovat, že nejlepší díl série to bohužel není. Oproti předchozím dílům (až na pětku) se polepšil v tom, že celkově na mě působí dospělej i přes to šílené množství puberťáckých scén :) Ačkoliv vím, že prostě není možné natočit film podle 500-stránkové knížky tak, aby se tam vešlo úplně všechno, tentokrát si pan Yates až moc pohrál s některými scénami-pár z nich změnil, pár připsal, plno (pro mě důležitých) uplně odstranil a to je největším mínusem filmu. Uznávám, že i v knize se hodně řešila láska mezi Harrym a Ginny, Ronem a Hermionou (či Levandulí) atd, ale bylo to tam zpracováno takovým způsobem, že mi to vůbec nelezlo na nervy, právě naopak- Ginny a Harrymu jsem dost fandila:) Ve filmu však byl jejich vztah až otravný, nestačila jsem valit oči když Ginny Harrymu zavázala tkaničku :D, ani scéna s jejich prvním polibkem nebyla příliš vydařená. Dále bych mnohem více rozvinula záhadu ohledně Prince dvojí krve-to že Harry podle jeho knihy připravý lektvar, ublíží Dracovi nakonec se onen princ dvojí krve jen tak mezi řečí přizná, že je to on mi přišlo prostě odfláknuté. Dále viteály- Brumbál v šesté knize dal Harrymu plno vodítek ohledně viteálů díky svým vzpomínkám, tady však plno výletů do myslánky chybělo, tak jsem zvědavá, jak si s tím pan režisér v dalším díle poradí. To, co mě zklamalo asi nejvíc byl závěr filmu. Když ve filmu zemře jedna z hlavních postav, plno lidí brečí zatímco v knize to dokáže rozbrečet málokoho. Tady tomu bylo (alespoň u mě) úplně naopak-u knihy jsem brečela jako želva, u filmu nikoliv-myslím že smrt oné postavy by si zasloužila mnohem víc prostoru-já osobně ji hned po Harrym považuji za nejdůležitější postavu tohoto celého Potterovského příběhu. Namísto závěrečného boje se smrtijedy si smrtijedi prostě jen nerušeně pláchli. Ach jo... Každopádně jak už jsem řekla-aby se do filmu vešlo vše co si představuji, musel by být film dlouhý minimálně 5 hodin takže pan Yates neodvedl vůbec špatnou práci:) Mám-li se zmínit o hercích tak jen podotknu, že D. Radclife mě překvapil- jeho herectví začínám přicházet na chuť :) R.Grint vtipný jako vždy, E. Watson dle mého názoru jako obvykle přehrávala. Ale už si zvykám :) Poslednímu Harrymu bych dala asi 75%, prozatím zaokrouhlím dolů, po opakovaném shlédnutí uvidíme:)