Jaaanka
Beetle Juice
by Burton
Danny Elfman + netypické kostými tvoří už jednu z nerozlučných dvojic Burtonovských filmů. Jako mávnutím Timova kouzelného proutku stanete kdesi uprostřed jeho rozverného a tajupného světa. Zůstaňte tam a nechte se unášet hravou hudbou a strašit zoufalými duchy. A věřte, až budete nanejvýš zoufalí, zvolejte třikrát Beetlejuice... Je tajemstvím, jak tyhle komedie typu retro přežívají a neustále se k divákům navrací. Kdo se s nimi nesetkal, nepochopí.
Babel
Memento
Ačkoliv si Alejandro González Ińárritu libuje v psychologických dramatech a netočí hollywoodské blockbustery, jeho díla si nacházejí zástupy věrných diváků. Píšu díla, protože jeho filmy nejsou jen lacinými kousky, jenž vytahují s návštěvníků kin peníze. Jeho filmy považuji jako umělecké dílo, ale né dílo samo pro sebe, né Umění pro umění. A.G.I. spolu s hudbou Gustava Santabally přesně ví, jak na lidskou duši zapůsobit. Přitom se dotýká aktuálních problému, jenž drtí lidstvo-válka, xenofobie, Američani versus Mexičané, rozvojové země a bída v nich, vztahy rodičů a dětí, sebevraždy... Ano, to je memento bez planého moralizování. Zároveň i volání o pomoc. Časové a dějové prolínání upoutá diváka natolik, že čeká na další pokračování jednotlivých příběhů, nutí ho si věci spojovat a přemýšlet hlouběji nad jejich problematikou. Doporučuji.
Hoodwinked
Smyčky
Jak tomu u mě obvykle bývá, na animované filmy se koukám jen v nouzi, tedy jen pod dopadem závislosti, né snad z nedostatku kofeinu, to už je jiný šálek kávy. Tak tedy, pustila jsem si Karcoolku, usadila se na balkoně a dýchala dusný červencový vzdoušek, adaptér omotaný kolem končetin a v rukou šálek horkého kafé. Ze začátku filmu jsem se řechtala jak malá, pak už méně, ke konci už vůbec. Ano, takovýhlech parodií, pozn. krutých a lehce přisprostlých, moc není, ale jak říká jedno moudro: Všeho moc škodí. Výslechové video smyčky s opakující se scénou jedoucí Karcoolky na kole omrzí snad každého a babiččiny extrémní sporty nenatchnou ani milovníky adrenalinu... A pak: Sousedky od vedle prozatím mlčely. To až o den později jsem si odposlechla, pozor, samozřejmě neúmyslně :) telefonát jedné ze sousedek s rodinou: ,,Ta holčina vedle si pouštěla nějaký anglický video, no nebylo slyšet naši televizi, ale mlčely jsme, my tady taky kouříme." Zákaz kouření na balkoně je přece něco úplně jiného, já neporušovala domovní řád ani noční klid! A den po telefonátu jsem si pustila další film:P Mládí vpřed!
Shrek the Third
Zelená hmota potřetí
Je mi ctí, Shreku, zase tě zkritizovat. Už potřetí ses odvážil vystoupit ze studia Dreamworks a obtěžovat naše kina svou gigantickou zelenou hmotou? Ó, že sem krutá? Nejsem... I was joking :) Nebudu ti lhát, vážně jsem se docela bavila. Přestože byly ve filmu sekvence slabší- Krasoňovy hospodské výlevy a pijácké jochó, bylo i částí vtipných, zejména ty, kdy umíral samotný král žabák (já opravdu nejsem krutá!) či konfrontace rádoby aktivnách princezen v čele s Fionou proti antiartušovcům... A nemohu nepochválit záměnu Oslíka s Kocourem, kdy oslíkovo- já tak smutně koukám- obměkčí snad každé srdce z kamene. Len se uvidí, jak čtvrtý díl rozlouskne svůj oříšek v podobě větší a větší náročnosti diváků.
Snakes on a Plane
Fobické
Co čekat od filmu, jehož konec je vám předem jasný, prvoplánově namířený a laciný? Bavit se a neřešit? Vždyť to nejde, musím si rejpnout a nemálo zkritizovat… První vteřiny vás zavedou na Havaj, kameramani vám až dokumentárně ukazují krásy ostrova a přitom vás lákají na film, snad v domnění, že diváka ošálí exotickými krajinami. Bohužel těmito záběry nejsou vyplněný následující sekvence filmu, nyní vám zbývá jen akce odehrávající se na palubě letadle. Pokud máte strach z létání a výšek, stiskněte na vašem ovladači takový ten čtvereček, jež symbolizuje heslo: STOP. Pokud jste odvážní, pokračujte. Teď je před divákem další volba. Dámy i vy, nebojácní chlapíci, sáhněte si do svědomí, netrpíte ofidiofobií, klaustrofobií, akrofobií, thanatofobií? Nemáte v oblibě Samuela L. Jacksona (tzv. negrofobie)? Pokud jste na všechny tyto otázky odpověděli ANO, stiskněte opět tlačítko STOP. A zbytek statečných? Budou po shlédnutí snímku horečně vzpínat ruce a rudnout vzteky, že neodolali tlačítku PLAY. No, rvěte si vlasy, já vás varovala…
Marie Antoinette
Babylon
Jak na Čechy působí americký film o rakouské princezně kralující na spořádaném francouzském dvoře? Nemohu si nepoložit otázku, proč jsou americké filmové společnosti posledními lety tolik orientovány na cizí příběhy, země, kontinenty… Producenti neoplývají odvahou investovat své jistě těžce vydělané peníze do ryze historického filmu. Avšak díky jejich zbabělství se před divákem odehraje rocková romance, ne nudné historické story pro pamětníky. Syntéza obou těchto žánrových světů je bezesporu nejlákavější a tak si užijete nadmíru přepudrovaných nosíků, honosných paruk nejnemožnějších tvarů a velikostí, psíků s mašlemi, pohledů na obžerství v podobě cukrářských delikates a samozřejmě záplavy střevíčků. mezi nimiž na vás vykoukne pár růžových tenisek. Podle tohoto vyčerpávajícího a doufám, že i lákavého seznamu, se vám snad bude zdát, že hlavní předností tohoto narůžovělého snímku jsou kulisy, kostými a líčení. Ano, je to tak. Luxus zámecké rezidence ve Versailles přebije veškeré herecké snažení obsazených umělců (?), kteří se stali oběťmi přepychu a impozantní hudby, které je odsunuly až na stupeň atraktivnosti. A odkdy mluví francouzská šlechta anglicky? Já vím, já vím… Rada na závěr: Projeďte se na rockové historické vlně.
Bridge to Terabithia
Tam za vodou
Na radu kamaráda, sic pod upozorněním, že je to nejsmutnější film, jenž dosud viděl, jsem stiskla tlačítko play. Ano, podstoupila jsem to riziko, že se mi rozmaže řasenka a budu potřebovat celé balení papírových kapesníčků. Já vím, jsem tak odvážná :) Tento rodinný film začíná lehce těžkopádně, oproti tomu druhá polovina filmu je plná dobrodružství a akce. Slovo akce berte s rezervou. Výtvarné pojetí připomíná imaginaci z Hledání země nezemě, ale zde se jí nedostalo naplnění. Přestože bojové scény jsou svižné a rychlé, nepřátelé království T. se v tom bleskovém útočném tempu nemají šanci dostatečně ukázat svým divákům. Herecký výkon Leslie působil živě a přesvědčivě, zato její kamarád Jess nebyl obdařen rozeným talentem herectví. Výjimkou se staly závěrečné scény, kde se mladý herec vcítil do role truchlícího chlapce. I přesto vše mi neukápla slza, neměla jsem rozmazaný obličej. Snad to není důkaz mé bezcitnosti… ale jen reklamy na waterproof řasenku.
Rock podvraťáků
Hlava plná dredů
Mladí a sebevědomí? Možná. Vtipní? Nikoliv. Jak říkal Premiere v recenzi: Vojta Kotek má hlavu plnou dredů a hubu plnou keců, dost trapných! A když se k tomu přidáá ten otřešný zpěv ala playback... Zápletka filmu neoriginální. Jedině se mi líbí tmavě nastiněnné zpracování. Ale to je jediné. A kdo mi padl do oka? Vycpávač zvěře :)
May
Obloukem
Co je to zač? Prý to má být horor... Počátek filmu mi připadá jako trapná romanticka komedie, ale na to, co následovalo potom, už mi docházejí slova.. Trailer film představuje jako krvavý horor, namísto toho bych May označila jako omyl, kterému se vyhněte obloukem!
From Justin to Kelly
Omg....
Z nudy sem si zapla televizi a co tam nevidim, další hloupost typu laska, zpívání... Tak neatraktivní a trapný film jsem dlouho neviděla. Hilary Duff jako zpěvačka má přece jenom větší herecký talent než Kelly Clarkson... To snad i Olsenky jsou lepší... Opravdu pátrám po něčem, co by se dalo pochválit, ale je to tak obtížné :( Věci typu miss šlehačka a spartakiádní sestavy se zpěvem za doprovodu opaléných blondýn mě neuchvacují. Bye forever....
Visitors
Strach na palubě
Po klamném přesvědčení, ke kterému mě dovedla jedna nejmenovaná osoba, jsem si dlouhou dobu myslela, že se tento snímek nazývá Strach na palubě. Ono by to nebyl tak scestný název, jen kdybych netahala za nos, upozorňuji, že neumyslně, jednoho člena redakce, který se snažil mému požadavku na film vyhovět. Tímto se A. omlouvám. A ještě něco málo o samotném filmu: Jednou a dost. Věřtě mi...
Bridges Of Madison County, The
(Bez)účelné pomlky
Clint Eastwood a Meryl Streep... tyto zvučná a- všem- známá jména už předem vypovídají o kvalitě filmu. Clint je opravdu vynikající režisér, oproti němu scénáristi někdy pokulhávali. Jakoby nedovedli propojit scénu s dialogy nebo snad rozhovor o nošení těžké tašky z obchodu patří do milostné sekvence? Ale abych je jen nekritizovala. Byly chvíle, kdy by slova byla přílíš rušivá a tak mimika herců, zejména Meryl Streep, zastupovala celé pomyslné dialogy. Někdy jste zase lačně čekali na živejší rozhovor, který se vám nedostával a vy zlehka znudění čekali na sebemenší oživení. Záměr? Možná. Třeba tyhle dlouhé pomlky měly svůj účel, k přemýšlení. Sophiina volba. Nelehký to úkol pro ženu.
Music and Lyrics
Pop Pop
S kámoškou jsme na tenhle film vyrazily jednak z povinnosti vycházející z našeho novoročního předsevzetí- jít do kina každý měsíc, ale i se záměrem pobavit se. Jako čerstvé abiturientky jsme se usadily do našeho velepohodlného kina a netrpělivě čekaly na kýčovitě se kroutícího Hugha Granta. Herec přímo dělaný pro romantické komedie nezklamal. Jeho žalostný zpěv a trhané pohyby zacházející pop hvězdy byly komické, až trapně půvabné. Oproti tomu Drew nedostala ve filmu tolik prostoru, což je trošku škoda. Jak roky jdou, Hugh nám stárne. Čelo mu zdobí nemálo vrásek a bojím se, že mu jednou dojdou síly, točit tento druh filmů. Už by se měl pomalu zaobírat myšlenkou, co dál... Nechám se překvapit. A co se týče muziky, která po boku Hugha hraje další hlavní roli? Naprosto skvělá, chytlavá a hlavně neodolatelně retro. Soundtrack beru útokem!
21 Grams
Odpuštění, vykoupení
Na tenhle film se mi doma dlouho prášilo. Snad ani nevím, proč sem ho tak dlouho obcházela bez povšimnutí. Ale s předsevzetím, že se kouknu na vše, co mám doma, došlo i na 21 gramů. První půl hodinka byla lehce zmatená, vlastně nebyla, ale pro mě diváka, který není zvyklý na nechronologické zařezí scén to byl více méně problém. Časem jsem si zvykla. Zvykla a pochopila. Takže po filmu, když jsem si ještě pustila film o filmu, jsem se akorát ujistila v záměrech režiséra. Velmi chválím herce, to jaké herecké výkony předvedli, je zkrátka úchvatné. Jejich přesné vžití se do jejich filmové postavy a rapidní psychologické niance jsou vynikající. Zvlástě Naomi Watts a její hysterické záchvaty. A ke konci nesmím zapomenou na kameramana, který zde odvedl profesionální a ojedinělý výkon. Otázka je, kolik váží těch 21 gramů...
Pirates of the Caribbean: At Worlds End
Vykroucená hlava
Je lepší čekat méně a být následně překvapena ? Nejspíš se to vyplatilo, alespoň mě. Po přečtení mnoha negativních názorů jsem byla trošku znechucená. Vědomě jsem šla na film s tím, že budu zklamaná. Ale ono to tak děsné nebylo :) Popcorn a cola, prostě letní podívaná se vším všudy. Snad nejsem jediná, kdo zíral s otevřenou pusou, ne kvůli Johnnymu, ale protože sem se dosti ztrácela v ději. Tolik lodí, tolik posádek, tamten zradí tamty, ona podvede onoho, támhleten probodne tuhle... No pak sem jenom kroutila před promítacím plátnem hlavou a neveřícně sledovala. Sledovala a snažila naskočit do rozjetého vlaku. Tempo zdrcující, efektů hafo. O Johnnho postavě ani nemluvim, jak se říká, třeba s ním šetřit, jinak se ho člověk přejí. A pokud se nezasmějete u vtipných scén, kterých tam je nepřeberné množství, tak se aspoň pousmějete nad komerční chytlavostí, kterou Hollywood vládne. Kapišto.
Benny & Joon
Zase chválim
Konečně se mi tenhle filmek dostal pod ruku a jsem za to moc ráda. Bylo by lež, kdybych tvrdila, že sem si ho vybrala náhodou...samozřejmě Johnny. Trochu mi to příjde hloupé, ale nemohu si pomoct, prostě ho nemůžu zase nepochválit. Film byl natočen před 14 lety, a po celou tu dobu až k současnosti nás Johnny neustále překvapuje. Filmek byl hravý, veselý, zkrátka kouzelný, a přesto nepostrádá na smyslu a skryté vážnosti.
Nick Of Time
K zapomenutí
Johnny, takových to filmů, jako třeba V poslední chvíli, na to je tě škoda. Bezvýznamný film, který ani hvězda jako Johnny Depp nevyzvedne z prachu zapomění.
The Lake House
Hlava kolem
Od filmu s Keanu Reevesem sem očekávala mnohem víc. Keanu ani Sandra nedokážou film zachránit, když ani samotný film není dotažený. Režisér byl asi opilý, nebo bral tenhle filmek jako malý žertík, ale dost nevhodný. Celý děj se mu rozpadl v rukách, celistvost je ta tam a prolínání dějů je tak prvoplánově načrtnuté, až trapné. Ke konci se už jen moje hlava točila o 360 stupňů, protože nevěřila, že tohle je v dnešní době možné. Snad by film nebyl špatný, dostanout se do jiných rukou. Takže jedině počkat na remake ???
The Prestige
Mylné okamžiky
Oči mi lítaly sem a tam, nestíhala sem číst titulky, zběsilé zacházení s kamerou, střihově rychlé až chaotické... to jsou první pocity. Po pár minutách se urputnost děje zpomalila, dialogy se uklidnily, nastala logická či nelogická návaznost. Celkem brzo sem na ni přišla, alespoň jsem si to myslela, protože s každou minutou a každým novým záběrem přicházela nová tabu. Domněnka, že trik probíhá pouze na jevišti byla mylná. Až neuvěřitelně to pohltí diváka a nedá mu to, aby nad věcí nepřemýšlel. V okamžiku, kdy si totiž myslí, že vše má v kapse, karta se obrátí, a on objeví další skrytá tajemství...
Rain
Pod povrchem
Já vlastně ani nevim, co si o filmu mám myslet, zapla sem bedničku a ejhle, filmovej klub na čt2... z dlouhé chvíle jsem se na Déšť jukla a výsledek ? Neusla jsem :) Vážně: film mě nezaujal, nuda a nuda, hlavní myšlenka ukryta hluboko pod povrchem písku na pobřeží, kde se cachtá mladá lolitka. A co dál ? Těžký úděl dětí, hlavně malého chlapečka, s ním sem opravdu soucítila, na něž rodiče nemají čas a náladu. Film byl smutný, ale nudný.
Perfume: The Story of a Murderer
20 metrů dlouhá nepřesvědčivost
Snímek působivý svým námětem a ztvárněním mě zas tak moc neuchvátil. Pro mě byl největším problémem si zvyknout, že je hlavní hrdina obdarovaný tak silným čichovým vjemem. Kdo uvěří, že cítí kámen na 20 metrů... zas tak velkou fantazii nemám. Nejvíce mě ale zaujala výtvarná stránka, ty kontrasty, barvy, špína, zápach, květiny, Slunce a vůně, fascinující. Nelituji, že jsem film viděla, ale do dalších dnů ho netoužím spatřit. Zdálo se mi to příliš naturalistické, což na mě, jako diváka, nepůsobilo příliš lahodivým dojmem.
Le Fabuleux destin d'Amélie Poulain
Ty máš kukadla
No vážně ! Po dlouhé době zase jeden báječný film... ne, že by byl nejnovější, ale jeho shlédnutí sem stále odkládala. Když budu hodnotit výtvarnou stránku filmu, velice se mi líběj ty barevný kontrasty, červená x černá x zelená, které vás stále bijí do očí! Pak také prostředí, kde se film odehrává je magické, takové svěží prostředí- jen obrazně řečeno, protože se to neodehrává někde v přírodě, nýbrž v Montmartru... No a k samotnému jádru filmu : Audrey má vynikající kukuč s obrovskýma očima, které když vyvalí na kameru, tak prostě neodoláte, zkrátka šibalské, dobrácké. Děj nebyl zas až tak ,,dějový," ale to neznamená, že bych se nudila! Prostě pohodička :) Film se mi vážně moc líbil, ale dost tlachání...
Paulie
Ó Mary...
Na to, že jsem už skoro dospělá, tak se mi film líbil, někdy to bylo dojemný...což nepřikládám za vinu filmu, ale tomu, že jsem nemocná. Takže až se uzdravim, pochybuju, že se při pohledu na zeleného papoucha s modrou hlavou dojmu a vzpomenu si na film... Ale zvířata mám ráda, jen budu pochybovat o kvalitě tohohle filmu. Ó Mary...
Valmont
Jsou lepší
Poslední dobou sem si oblíbila Formana. Tenhle snímek vychází z Nebezpečných známostí, já je neviděla, a tak nejsem ničím svázáná v kritice, žádné srovnávání. Valmont je snímek plný nabubřelých lidí, žijících v přepychu. Jakoby ukazujíc ty hnusné lidské vlastnosti. Co je to láska, intriky, nevěra, faleš, upřímnost... Colin Firth nebyl zase tak okouzlující... a malá Cecile byla zas tak ušláplá, až to bylo zneklidňující. Co se týče kostýmů a hudby chválim, ale jinak mě film moc nezaujal... Promiň Miloši.
Hair
Hare krišna
Asi před třemi lety sem tento filmek viděla poprvé, bylo to zbytečné. Bylo to bez titulků, zamozřejmě v původním znění. Film mě tedy kdysi nezaujal. Ale dnes, jak se tam objevili slova, věty, písně... Vlasy dostaly úplně jinej spád... Film neobsahuje nějakou zápletku, přesto významnou... sem tam sem se nudila, ale krásné melodie písní to zachránily. Byla sem trošku v nejistotě, zda budou Vlasy popisovat jen hippies, nebo jestli to má nějakou hlubší myšlenku. Mělo, a za ní sem vděčná. Konec byl vážně uchvacující... a zdá se mi, jakoby bych přicházela na kloub Formanově stylu, spojitosti s jeho dalšími snímky... možná.