Martin

Překvapení

O letních prázdninách (vzhledem k tomu, že je únor, je to už nějaký pátek) jsem si vypůjčil pár novějších hororů, které jsem ještě neviděl. Bohužel všechny nové „duchařské“ horory jsou úplně na stejné brdo a pokud se díváte každý den na jeden, je jejich (ne)originalita o to markantnější. Právě Gothika byla v lecčem odlišná a z mé přehlídky zdaleka nejlepší. Líbil se mi příběh, prostředí blázince i celkové rozuzlení s trochu přehnanou akční scénou odhaleného padoucha, kterému je najednou po letech utajení všechno jedno a neváhá vyměnit svůj krk za smrt Halle Berry. Asi není příjemné jet domů autem z práce a probudit se v blázinci, ani být léta za blázna považován. A o tom to vlastně celé je, přibarvené mrazivou atmosférou a nějakou tou lekačkou.

Nic moc

Další horor z mé letní soukromé hororové přehlídky (viz názor Gothika). U něho je smutné to, že právě titul, o kterém jsem si myslel, že bude onou pověstnou třešinkou, mě velice zklamal. Nejenže je to takřka o ničem, ale vrcholem hereckého umění De Nira je přihlouplý úšklebek, jehož neustále opakování a zjevné hercovo trápení (dobře, místy není špatný, ale co jde na nudných scénách v kuchyni taky zkazit že?) vás užírá k smrti. Bohužel ani mnou obdivovaná Dakota Fanning není taková, jak ji známe odjinud. Samozřejmě na malou holčičku je to skvělý výkon, někteří kolegové (Robertové) by mohli závidět, ale s jejím hororovým kukučem se dalo pracovat rozhodně lépe a ona sama ukázala již mnohokrát, že také lépe umí. Pokud to shrnu, bát se možná chvíli budete, závěr vás možná překvapí (ale nemusí, kdo jiný by to byl, že?), ale přesto to všechno působí násilně a úplně to do sebe nezapadne.

Nic nového, až na...

Konec, to asi to jediné, co vás na filmu nadchne. Bohužel, vaše nadšení brzy opadne, protože přicházejí titulky, váš mozek ještě chvíli šrotuje, aby se přesvědčil, že to opravdu do sebe všecičko zapadlo a pak může zapomenout, protože není kromě konce na co vzpomínat. Takový je další horor z mé letní soukromé hororové přehlídky (viz názor Gothika). Nějaká ta laciná lekačka, nějaká smrtící honička, prdlá bába, kterou musíte nenávidět a víc nic si nějak nevybavuji. Jen to, že tvůrci konec v průběhu tak dokonale maskovali, až vás téměř uspali. Ale ten konec, říkám znova, ten chválím.

Průměrné

Poslední horor z mé letní soukromé hororové přehlídky (viz názor Gothika). Ten není originální téměř vůbec, ale úplně hrozný také ne. Má to takovou docela zajímavou tíživou atmosféru a upoutalo mě, že tu hraje „Glum“ Andy Serkis. Jak už to tak u duchařin bývá, tvůrci i zde asi spíše sázeli na konec, který sice pomůže filmu vyškrábat se malinko nad šedý průměr, ale nic závratného to není. Celé je to vlastně tak trochu mixlý Omen a několik dalších kultovních hororů v jeden, který bude kultovním jen asi těžko.

Tohle je moc povedený film, řekl bych. Je pravda, že nejdřív jsem se musel smířit s kamerou, která mi tu není moc sympatická a celkově ten styl střihu, zkrátka všechno spojené s nasnímáním. Spousta záběrů je totiž z naprosto nepohodlných úhlů a většina scén je nasnímaných pouze z jednoho úhlu, střih jako by nebyl. Celkově to pak přidává určitému dojmu, ze kterého je někdo nadšený, jiný se nudí od začátku do konce. Samotný příběh bych hodnotil jako velice originální, Willisův výkon jako zajímavý a jeho akci ke konci jako strhující. Je totiž pár scén, kdy jako by kamera ožila a např. pád ze schodů je dokonalost sama a to ani nemusíte téměř nic detailního vidět. Spolu s Šestým smyslem to nejlepší, co pan Shyamalan natočil.

Zívačka

Mlčení jehňátek je rozhodně kult, kterému příliš nerozumím, protože i přes kvalitu, která jim nelze upřít, mi to nepřijde jako nic výjimečného (ať žije Sedm). Ale druhý díl nazvaný jednoduše Hannibal je značný propad, pro mě jednoznačně nejhorší z Hopkinsovy série a i nejhorší Ridleyův film vůbec (neznám ale všechny tituly). Vizuálně je na tom sice tenhle díl lépe, ale Hopkins mě zpočátku dost vadí, jako by hrál snad někoho jiného a celé se to na můj vkus až moc vleče, přičemž vrcholem je jedna opravdu nechutná scéna se smaženým mozečkem, při které se mi snad poprvé u filmu zvedal dost dramaticky žaludek (ale je to asi to nejlepší na celém filmu). A to nemluvím o tom, že dosadit na místo hlavní hrdinky někoho jiného je vážně trapné. Když to shrnu, tak nejlepší je začátek a konec, zbytek je vata s občasnými náznaky mrazení (ty jsou dva, tři na tři, čtyři vteřiny). Zarážející je i to, že podle mého to nejlepší jsou právě ty scény, které vůbec nejsou hannibalské. Už jsem to myslím psal, ale Ridley neumí psychiku, neumí příliš mrazivou atmosféru, umí spíše okouzlit nádhernými scénami, případně dojmout při některé patetičtější scéně (to druhé tu ale nenajdete).

Taxi...

Docela dobrá pohodová oddychovka plná nezapomenutelných hlášek, která svým ražením a častým bouráním připomíná pověstné „rozflákej co se dá“ z Kobry 11. Dějově možná až příliš chudé, ale rozhodně dobrý způsob, jak zesměšnit příslušníky policie bez násilného předhazování jejich demence, o které se nás snažil přesvědčit český Václav „Trapák“ Maisner. Pero Luca Bessona je tu znát, podobný styl uplatnil i na pozdějším Kurýrovi. Dokázal, že v Evropě je humor rozhodně na vyšší úrovni (vyjma Němců a jejich teen filmů) než někde v USA (a jejich dement filmů).

Úžasné

Včera jsem zasunul své dvd z MF Dnes, abych si oživil zážitek jednoho z mála dobrých českých filmů posledních deseti let. Samotáři jsou skutečně vrcholem scénáristické ztřeštěnosti Petra Zelenky, jehož ostatní díla překonávají v mnoha ohledech (možná proto, že se nechopil i režie). Vizuální zpracování je velice svěží, kamera výborná, hlášky kultovní. Samozřejmě najdou se místa, která nejsou ideální a neurochirurgové asi z toho nejsou vyplesklí, že jsou tady za blázny. Ale tento film je tak silný, že pár věcí rádi přejdete. Vždyť těžko si představit dnešní český film bez herců jako Ivan Trojan nebo Jiří Macháček, které tento snímek objevil. Jsem rád, že alespoň někdo pochopil, že dělat všechny filmy stejně (teďka mnozí zase chtějí dělat filmy stejně jako Samotáři, někteří herci hrát stále stejně, někteří scenáristi psát stále stejně a režiséři stále stejně točit - zkrátka český film je jeden velký obšleh) nelze, a že je občas dobré ze zatuchlých ateliérů vylézt na vzduch.

Tohle je kontroverze, jo? Aha!

Nevím jestli dneska stačí k uznání na festivalech záběry na olizování genitálií, ale tyhle rádoby umělecké snímky nevyrovnaných tvůrců mi moc neříkají. A i když to samozřejmě není pouze o tom, občas se zde děje i něco jiného než souloží a milostné scény jsou postupem času jemnější, nezdá se mi, že by se filmovému štábu povedlo propojit pocit úzkosti s již zmíněných sexem. Jistě, snímek stojí za zamyšlení, ale to byste hlavního hrdinu nesměli nenávidět a přát mu pouze to nejhorší.

Horší

Asi mám špatnou paměť (odkazuji na ni v každém svém druhém názoru na starší film), ale měl jsem dojem, že se ve dvojce stane něco podstatnějšího, že řekne něco zásadního, a že to do sebe zapadne. A ono ejhle, působí to spíš jako zcela zbytečný blábol. Tedy, začátek je vyvedený, i když mi připadá, že s novým (starým japonským) režisérem přicházejí nová pravidla na přežití, ale je to vcelku vydařené. Ono je to po režijní stránce celé celkem vydařené, ale chybí tomu zkrátka nějaký příběh, který by nenatahoval již stokrát omletá fakta, drobet upravená. Holčička hledající maminku je fajn, dokonce i trochu dojme, trhlí jeleni už jsou naopak méně fajn (více znamená někdy méně). Zkrátka, nedivím se, že někdo tomuhle dá nulu, protože to může působit jako šílené zklamání. Já ale tolik nedám, protože proti některým jiným „hororům“ je to stále vynikající podívaná, která ale trochu skřípe.

Docela překvapení

Nemám rád až na výjimky (Gladiátor) filmy ze starověku (hlavně ty televizní, kterými nás televize Nova zahlcuje). Vždycky je to taková snůška nesmyslů, která vůbec nevypadá věrohodně, protože stejně nikdo neví, jak to vlastně tenkrát bylo. Ale Spartakus mě v mnohém překvapil, jednička působila vážně dobře, lidsky, smutně, zpracování vyvedené (boje, povstání). O to větší zklamání byla dvojka, která se zvrhla v dost velikou nudu, plné romantických klišé a nabubřelých hrdinských monologů. Nebylo to sice úplně hrozné (proti jedničce docela jo), ale bylo zde zkrátka vidět, že do televizních projektů se nerve tolik peněz a pokud to někdo s málo financemi neumí, nemá se do toho raději vůbec pouštět.

Tohle byl můj teprve druhý Formanův film (co pamatuji) a musím říct, že jsem čekal něco trochu jiného než román jako okopírovaný z červené knihovny. Film je sice hezky natočený, výkony herců příjemné, ale působí to trochu nesourodě. První část je taková milá, až pohádková, jako by to celé snad ani nebylo myšleno vážně, poslední půlhodina jako by si uvědomila, že potřeba z toho udělat trochu vážnější film, ale ani smrt hlavního hrdiny (který ani není příliš hlavní) tomu šmrnc nepřidá, spíše to ještě zhorší. Upřímně lehkost tohoto příběhu převedli lépe tvůrci Velmi nebezpečných známostí, které jsou sice trochu jiné, protože jsou zabaleny do současného kabátu, ale zároveň jsou více jemné, šokující, celistvé - oni jsou totiž takřka dokonalé. Tady třeba vůbec nevím, proč takový „děvk*ř“ pomáhá zamilovanému mladému páru nebo proč to působí všechno tak sladce a ne jako přetvářka, kterou všichni zdařile používají. Nevím, jestli mi rozumíte, to by jste museli vidět. Přes všechnu lacinost přesto shlédnutí doporučuji.

Šokující

Shlédnutí tohoto snímku bylo pro mě velkým, i když zvláštním, zážitkem. Je to smutné, místy trpce veselé, plné pokryteckých výjevů tehdejší doby. Ale přes tento zvláštní zážitek, který ukázal, že Filip Renč je zdatný filmař, mám pocit, že spousta věcí je ve filmu jen na oko, pro diváka, který má za úkol odsoudit snad všechny kromě hlavní hrdinky, která sice „zabila“ 26 lidí, ale ve filmu to působí jako by se zas tak nic strašného nestalo, že ti ostatní byli horší. Možná jo, ale zkrátka začínám mít v poslední době s překroucenými filmy podle skutečné události problém. Také závěr vracející hrdinku na místo činu mi přijde zbytečný, požár je na český film zobrazen pěkně, hudba tomu sice dodává šťávu, ale stále se opakuje a tak to možná proto působí lineárně a až nudně. Zároveň nechci, aby to vypadalo, že se mi film nelíbil, protože se mi líbil moc, ale donutil mě i přemýšlet a tohle pochopit. Jako jsem pochopil, že Renč je lepší režisér než herec, a že sám sebe místy ukočírovat nezvládá.

Divné, ale napínavé

Nevím, jestli se vám stalo, že podle názvu jste čekali úplně jiný film. Tohle je přesně ten případ, čekal jsem film plný honů novinářů na celebrity, čekání na ně tajně v korunách stromů, všechno možné, jen ne tohle. Ono to sice ze začátku vypadá, že to bude tak, jak jsem napsal, ale výsledek je dost rozporuplný, i když zajímavý, přesto spíš velká snůška nesmyslů. Z tohohle tématu se dalo vytřískat tolik a oni z toho udělají příběh nervově labilního herce, který zabíjí novináře. No, někdo má vážně trochu velkou fantazii. Přesto film divákovi ukázal trochu jiný svět, který nemusí být tak idylický, jak si většina smrtelníků myslí. Nebo si snad „velká zvířata“ Hollywoodu připadala příliš zneužívaná a tímhle se chtěla pomstít? Možná, každopádně škoda, že mini role skutečných hvězd nedopadli lépe, třeba jako v Zoolanderovi. Protože takový Matthew McConaughey i během minuty na plátně dokazuje, že je strašný amatér. Zato takový Chris Rock je vážně dáreček. Takže škoda, příběh je sra*ka, sice napínavá, z atraktivního prostředí, ale chybí tomu větší šmrnc.

Co říct na poslední výtvor studia Pixar? Snad jen to, že se to tvářilo jako docela velká zívačka, že to není snad vůbec pro děti, a že to není překvapivě skoro vůbec vtipné. Ale pak nastal nějaký zvrat a já si uvědomil, že Auta jsou jedinečným animákem se skvělou grafikou, s dojemným příběhem, jehož popis by připomínal lacinou německou romantickou komedii (na takto tenký led se nepustím), ale Pixar to dokázal zpracovat s takovým citem, že možná i nějaká slzička ukápne. Tento fascinující animovaný zážitek bych přirovnal asi k době, kdy jsem poprvé viděl jedničku Shreka. Tohle je sice z trochu odlišného ranku, ale nic tak dobrého tu dlouho nebylo. Také jsem rád, že jednou můžu pochválit i český dabing. A to se na něm podíleli takoví exoti jako Petr Novotný či Luděk Sobota.

Uf

Nejdřív se to tváří mile, i nápad je to zajímavý - to že Peter Pan vyrostl. Ale postupem času se to nějak zvrtává, až je místy těžko uvěřitelné, kdo je vlastně podepsán pod režií. Možná to měl být film pro děti, ale nevím jestli skřeky, podivné honičky, jako když máte v kalhotách (skoro jako v Princezně ze mlejna), přiblble se tvářící Robin Williams, kterého to přejde až v proměně za Petra Pana, jsou to pravé ořechové. Neříkám, že bych se nezasmál a Dustin Hoffman mi nepřišel dobrý, ale zkrátka jsem si myslel, že je to lepší. Ach to zafixování z dětství. Pro mě společně s A.I. nejhorší Spielbergův výtvor (samozřejmě neznám všechno).

Není to špatné

U tohohle filmy jsem se bavil skvěle, bohužel spíše v první polovině, která je přehlídkou nejrůznějších vtípků a frků a to nenáročných, ale i řada náročnějších, která vám musí docvaknout. Rowan Atkinson hraje samozřejmě dalšího z řady dívčích idolů, kterého ale možná až příliš stylizuje do polohy pana Beana a někdy mám z jeho těžko popsatelného obličeje pocit, jako by se nudil i ve skutečnosti a pouze znuděně nehýbal svými prověšenými obličejovými svaly. No ale budiž, hlavně že to funguje. Problém bych viděl v trochu nudnější prostřední části a hlavně v tom, že ač je film plný již zmíněných vtípků a frků, nějaká pořádně promyšlená zapamatovatelná vtipná scéna chybí. Těším se na dvojku Beana pane Atkinson, snad bude o kapánek lepšejší.

Ubohé

Když tohle dávali poprvé, docela se mi to líbilo, ale nejspíš jsem v té době také myslel tím, čím hlavní hrdina a dokázal jsem se lépe vcítit do jeho kůže. Tentokrát jsem si uvědomil, jak tenká hranice může být mezi slůvkem komedie a naprostá nechutnost, blbost, německá ubohost. Je pravda, že na poslední díla našeho lidového tvůrce pana Trošku to nemá, ale přesto by se nad svým uvažováním měli ti Němci zamyslet. Je pravda, že pokud měl film v úmyslu diváka párkrát na začátku rozhyhňat, tak účel splnil, ale proč proboha museli zakomponovat do scénáře body, které film naprosto zničili, typu porno zdravotní sestřička nebo fekální opilecká babička. Scény typu dělá mi to dobře, převléknu se za holku, beru, ale chce ty nápady trochu přefiltrovat, všechno opravdu není vhodné točit ani v 21.století.

Jeden z kultů

Velice kvalitně zpracovaný film, u kterého mnohé jistě překvapí rok vzniku. Pro mě osobně, člověka, který nijak netouží dívat se na sci-fi z budoucnosti odehrávající se v kovových cosi, překvapivě uspokojivý zážitek, tedy na sci-fi plného kovového cosi. Musím souhlasit s davy nadšených fanoušků, že je to rozhodně dobrý film s hrůzu-nahánějící atmosférou. Zub času je sice občas patrný, hlavně při některých scénách s vetřelcem, ale to na působivosti nic nemění. A na víc je vidět, z čeho dnešní tvůrci pro své nové kovové cosi čerpají. Klobouk dolů před něčím, co i po 30 letech působí docela reálně a to mnohem víc než kterákoliv černočerná tma.

Nezklamalo

V názoru k jedničce jsem hovořil o tom, že mě příliš nebaví filmy odehrávající se v kosmických lodích a širých pustinách. Možná jsem zapomněl zmínit, že mě také trochu štve ten styl minulých desetiletí, v kterých se první hodinu nic neděje a vaše nadšení pomalu upadá. Ale zase naopak něco ve stylu Terminátora a pořádných dělobuchu sci-fi scén se mi líbí. A taková je přesně dvojka, první půlka nudná, ale alespoň prošpikovaná hláškami namahrovaného komanda. Druhá část zase brutálně výbušná, akční (někdy až příliš), přesto se silnou atmosférou a i s trochou hry na city (malá holčička a ty některé dialogy kolem toho pronášené), kterou James Cameron umí zdatně dávkovat. Těžko říct, jestli je lepší jednička nebo dvojka, protože oba díly jsou pojaty dost odlišně, přesto k sobě evidentně patří. A navíc je i pokračování hodně kvalitní a více terminátorské. P.S. Robot je neuvěřitelně charismatický sympaťák (vynikající herecký výkon).
Edit 2012: Director´s cut in English - Je skutečně nepochopitelné, jak to ten Cameron dělá, že film s děravým scénářem, pouze dvěma schopnými herci (Weaver, Henriksen "Bishop"), předvídatelnými scénami, reklamou na karikatury vojáků a zabitou atmosférou z jedničky, tak dobře funguje. U jiného tvůrce by to byl výčet kritiky, ale u Camerona ne. I když mi občas jeho styl leze na nervy, prostě umí podat divákovi tak nářezové scény, že všechno negativní prominete. A změnit (skoro) žánr bylo skutečně prozíravé a originální, takže nedochází ke klasickému handicapu dvojek, které pouze kopírují první film.

Jelikož je tento film všeobecně uznávaný a je vychvalován i za věci, které ve filmu ani nenajdete, nemá cenu se hádat, že to zase není úplný zázrak. Co se mých rozpaků týče, zmínil bych až příliš průsvitný děj a hodně nedomyšlenou akci potmě s Jodie Foster a s panem vrahem, kde Jodi snad neslyší, necítí a nevidí ani na centimetr před sebe, což je i ve tmě, podle mých zkušeností, nepravděpodobné. Jinak je to neuvěřitelně dobrý film, ve kterém jde o trochu něco jiného, než o masového vraha. Jsou místa, kde se nic neděje, působí úplně obyčejně a přesto jste z nich nadšení. Vůbec jsem nepochopil, jak si mohl tento snímek udržet svoji atmosféru (můsíte být ale vnímavý, sledování nepřerušovat nebo usnete, jako já před lety, kdy jsem film viděl poprvé) tak dlouho, s malými přestávkami po celou dobu. A v tom je právě ona genialita a zvládnutí řemeslné práce (v mrazivých dialozích, ve skvělých hereckých výkonech a v nepopsatelné režii).

Nechci tady být za slizkého úchyláka, ale u tohohle filmu jsem se překvapivě bavil. Je tedy pravda, že nevím, jestli je dobrý nápad dělat parodii na komedie, když většina parodovaných scén byla vtipnějších v originálu (mnohem lépe působí přiblblé monology idolů dívek). Jenomže vymyslet takovouhle šílenost dalo určitě větší práci, za pozitivní považuji obsažení takové množství titulů v docela celistvém příběhu a jasné poukázání na ubohost nápadů tvůrců v dnešní teen komediích. Děj se točí hlavně kolem původní komedie s názvem Taková normální holka, která u nás myslím není příliš známá, ale Americkou krásu (docela odvaha troufnout si na film o tolik tříd lepší) nebo Velmi nebezpečné známosti asi pozná každý. Už mi není 14 a filmy typu Prostě sexy se mi strašně zprotivili, ale znám je, a proto jsem se možná bavil víc než neznalí kolegové na ČSFD. Abych to shrnul, Bulšit je sice nechutná uchylárna plná dost kontroverzního „humoru“, ale zároveň i plná dobrých postřehů z dnešního „moderního“ filmu, plná hlášek a několika vydařených scén.

Slyšel jsem nedávno od jedné přední české recenzentky, že tenhle snímek je strašný. A když jsem tenhle film viděl v tv programu, jenom jsem se pousmál. Pak mi ale spadla čelist, režie se totiž chopil mnou obdivovaný Ridley Scott, stálo tam, což jsem do té doby vůbec netušil. „Ridley přece neumí špatné filmy,“ napadlo mě, a proto jsem se včera na film podíval. Sice se nekonalo žádné dech beroucí představení typu Černý jestřáb, za to docela povedený snímek o zelených mozcích. Asi největší problém bych viděl v tom, že Ridley neumí příliš dojmout zcela normálními prostředky, spíše dokáže zaujmout neskutečným realismem a obřími scénami. Ani jeho postavy nebývají tolik propracované, základem je ohromit diváka. U tohohle snímku vidím problém v tom, že jakkoliv vypadá výcvik strašlivě, nelidsky, člověka to nedojme, spíš se mu zdá, že tohle přece není skutečnost, něco jako fantasy z války. A i když zde boje stojí docela za to a některé výcvikové scény jak by smet, přesto jsem měl pocit, že sleduji pouze americký film se všemi svými kalkuly. Jenomže i přesto, že to není takové, jaké by třeba mohlo být, i ten amerikanismus se mi tady docela líbil a ve výsledku jsem spokojen. Ale kdyby se více zapracovalo na postavách, na jejich strastech, dal bych určitě víc.

Lituji americké tvůrce

Nevím, jestli se vám někdy stalo, že by jste v noci sledovali film a ještě druhý den měli pokaženou náladu. Vážně jsem měl při sledování křeče do žaludku, ale řekl jsem si, že to vydržím. Je tedy pravda, že jsem viděl pouze jedničku Pátku třináctého, ale kam až tvůrci dokázali klesnout, to se jen tak nevidí. Myslím, že lepší film by natočil každý nefilmař z fleku a ty otřesné digitální efekty by také nějak sesmolil. Co je ale nejvíc zarážející (a k pláči) je fakt, že se nesmrtelný Jason přesunul z místečka u jezera na vesmírnou loď v roce 2455 (či kolik). Prostě to je tak hrozně odfláknutá práce po všech směrech, od hrozných výkonů herců po hudbu. Než hrát v takové sra*ce, to radši do konce života kopat. Ať žije New Line Cinema.

Tohle je prostě klasika. Jedna z neztřeštěnějších a nejvtipnějších amerických komedií. Jim Carrey je zkrátka velmi kvalitní šílenec z nepřeberným množstvím nápadů. A Cameron Diaz je v tomto snímku neodolatelná. „U,a,e - Řekni malému Timovi, že na Vánoce nepřijedu,“ a mnoho jiných parádních hlášek, to je senzační Maska.