Martin

Shame

Jakýsi mainstreamový pseudoart, který se mnohdy snaží zalíbit přehnanou kontroverzí. Sexuální závislost je vykreslena skutečně skvěle, Michael Fassbender hraje tradičně skvěle a kamera vypadá skvěle. Dlouhé záběry jsem si velmi užil. Naopak konec dějové linky Carey Mulligan je úplně zbytečný a sráží výsledný dojem. Tento moment také umocnil pocit, že celé je to pouze zlaté pozlátko, kde hlubší smysl zásadně chybí. A opakované shlédnutí zážitek neumocňuje – spíš naopak.

Proti všem

Další variace pohádky – Jak si Pejsek s Kočičkou dělali dort. Důkaz toho, jaký je Joss Whedon vlastně king. Dokázal přesvědčit mnoho inteligentních lidí, že hnusný hambáč z Mekáče je vlastně prvotřídní oběd od Pohlreicha. Co s hrozně natočeným osmdesátiminutovým filmem? Je to jednoduché, přidáte svoji pseudomytologii z Buffy, která zabere dalších patnáct minut filmu a pak přesvědčíte ostatní, že tak hrozně jste to natočili vlastně schválně. Bravo!

Uvěřilné sci-fi

Tohle bylo velmi plodné období Stevena Spielberga a tohle je přesně ten film, který je potřeba si pustit, pokud si pohráváte s kacířskou myšlenkou, že Steven měl vlastně štěstí a není zas tak dobrý režisér (oblíbené téma mnohých internetových diskuzí). Film oplývá nejenom precizní řemeslnou stránkou, ale od samého začátku buduje velmi uvěřitelný obraz budoucnosti, ve které se odehrává neskutečně atmosférický příběh. Tato "Stevenova" budoucnost není plná pouze velmi zajímavých scifi udělátek, ale obsahuje i několik velmi fantaskních prvků, které je divák schopen akceptovat díky celkově chytlavému příběhu. Film samozřejmě trpí i určitou slabostí pana Spielberga, kterým je přehnaný sentiment a brnkání na city. Přesto to film nijak výrazně neoslabuje, proti tomu totiž existují pasáže, které vypadají, jako by je natočil David Fincher. A i když dochází v druhé polovině filmu k událostem, o kterých by se dalo diskutovat, zdali nejsou trochu proti pravidlům z první části, je Minority report jeden z nejlepších filmů svého druhu (12 opic, Total Recall), které se točí skutečně velmi málo a o to více je potřeba si vážit jeho kvalit.

Pokračování legendy

Pokud si chceme Predátora 2 alespoň trochu užít, je nutné si uvědomit, že tohle je úplně jiný film než jednička. Patří do ranku policejních filmů z přelomu 80. a 90. letech se všemi jeho neduhy a klišé kinematografie té doby. Hlavním hrdinou není namakaný supervoják Arnold Schwarzenegger, ale „pouze“ obyčejný policista s tváří Dannyho Glovera. Neznamená to ale, že by se film vzdal lehkého béčkového hávu jedničky a vsázel na realističnost. Naopak je dvojka oproti jedničce skutečné béčko (což nemusí nutné znamenat špatný film), kdy v některých scénách působí Predátor pouze jako kašpar v kostýmu a Hopkins abstinuje na větší dávku režisérské invence. Predátor loví tentokrát v Los Angeles, což některým divákům taky nemusí přijít vhod (příšer ve velkých amerických městech je už trochu moc). Z dnešního pohledu působí film místy trochu fádně, většina postav jsou karikatury a některé scény jsou vyloženě směšné. Přes výčet negativ není Predátor 2 úplně špatným filmem a koukat se na něho stále dá, hlavně díky zajímavému závěru. Jen je potřeba se oprostit od jedničky, stejně jako jsme to museli udělat u dvojky Vetřelce.

Těžká rutina

Duo Burton / Depp se zaprodali něčemu skutečně hnusnému. Jak opojeni mocí přistoupili ke svému počinu Temné stíny s naprosto rutinním přístupem. Burton se tentokrát vykrádá až moc okatě (plus Smrt jí sluší) a nic nového nepřidává. Jako by zapomněl na svoji úchvatnou sérii špičkových filmů Velká ryba, Karlík, Mrtvá nevěsta a snad i Sweeney Todd, kterou se odrazil ode dna, ke kterému ho dostala Planeta opic. Přitom mnoho potenciálu zůstává nevyužito – některé scény přímo vybízejí, aby byly zajímavější, jenomže Tim to nevidí a volí nejjednodušší možnou cestu. Poetičnost i duše jeho filmů zmizela. Mnohé přitom vypadá moc hezky a draze, ale nějak se to ve výsledku míjí účinkem. K tomu všemu Depp často rezignuje na hraní a vystačí si s pouhými úšklebky, aniž by nějak herecky vyjádřil podstatu postavy. Ještě mnohem mnohem horší je Bella Heathcote, která svůj text často recituje jako na školní besídce. Tomuto „herectví“ jsme si přivykli u české produkce, u hollywoodské velkoprodukce je to skutečně nevídaný jev. Eva Green se pak může strhat, je skutečně neodolatelná, přesto její prsa zkrátka film zachránit nemůžou. Burtona mám docela rád, ale tentokrát jsem se víc nudil než bavil a to nikdy předtím nebývalo zvykem.

Není to tak špatné

Film provázela šílená kampaň, která vyvolala přehnanou hysterii v řadách fanoušků, kteří nejspíše očekávali nového Vetřelce. Po prvních projekcích se objevily zprávy, že film je hloupý, přespříliš filozofický a vůbec to není nový Vetřelec. Za prvé to není filozofické, jen hlavní robot občas trochu plácá (to ale C-3PO ve Star Wars taky) a lidstvo stojí před otázkou, zda-li ho nestvořily bytosti z vesmíru (tu teorii si navíc tvůrci nevycucali z prstu). V tom nevidím problém. Za druhé to není o nic víc hloupější než Avatar, Star Wars nebo Predátor. Každý má své momenty na pováženou a i tady jsou minimálně dva wtf momenty. V čem je tedy problém? Je to skutečně vizuálně nádherná podívaná, jenomže pak přijde zlom a to co se pracně budovalo víc než hodinu, se odbude hrozně krátkým neuspokojivým vyvrcholením, které působí jako sled až moc sestříhaných scén. Filmu zkrátka chybí potřebná gradace a dobré rozvržení stopáže. A to je bohužel základ úspěchu každého dobrého filmu. Za zmínku také stojí Michael Fassbender, který opět dokazuje, jak mimořádným hercem je.

Saša stále vládne

Překvapivě korektní (na Sašu), přesto vtipné bez opomenutí detailního záběru penisu a starých dobrých nechutných scén. Je to návrat od přestřeleného Bruna zpět ke kořenům a tvůrci opět předpokládají, že v tom mnozí intelektuálové budou hledat něco hlubšího (jako u Borata). A kdo hledá, ten si svůj výklad určitě najde :) Edit: Prodloužená verze na DVD je celkem peklo a výsledný dojem shazuje o několik stupňů níž.

Stará dobrá klasika

Ve své době musel být film skutečným skvostem. Dnes, zkaženi patetickými romantickými komediemi, nedokážeme plně docenit tento statický černobílý klenot. Film je sice do jisté míry naivní a snad i místy trochu nudný, ale hlavně závěr dokazuje, co dělá film filmem, a jak může být noblesně krásný. // Audrey Hepburn byla skutečně mimořádná herečka.

Milá love story

Holly je úplně šílená (tak nějak v dobrém slova smyslu) a Audrey Hepburn ji hraje naprosto neodolatelně. Snímek možná není dvouhodinovým maratonem filmové dokonalosti, ale závěr rozhodně napravuje všechny neduhy, kterých jsme byli v průběhu svědky. Navíc skvěle vykreslená poetika New Yorku.

Mimo jiné i sonda do duše hloupého českého Honzy, který se honí za senzacemi. Nic nového se samozřejmě divák o KLDR nedozví, posledních cca 20 minut je ale docela zajímavých.

Paris

Potrhlý snímek s milými hereckými výkony a krásnou angličtinou. I podvádět a krást se dá s britskou grácií. Tak jako si přejete po shlédnutí Kmotra zažít bouřlivou dobu prohibice, po Dobrém ročníku užívat slunné Francie se skleničkou vína v ruce, Jak ukrást Venuši tak trochu láká podvádět (s krásnou ženou po boku) :))

Teď budu za blbce...

V 50. letech byla Amerika hodně podivná a ne příliš demokratická (rasismus, hon na komunisty). Z tohoto pohledu se rovná o opravdu odvážný snímek, který zachycuje palčivý problém nedokonalého amerického soudního systému. Pokud jste ale poučeni a něco o problematice víte, film vám nepřináší vůbec nic nového. Navíc jsou některé dialogy dost nucené a autor si to celé ulehčil tím, že vymyslel svědky obžaloby, kteří mají nějaké fyziologické problémy, kterých si samozřejmě soudce nevšiml. Tyto berličky nepochybně fungují, ale uvítal bych v celém procesu nějaké složitější myšlenkové pochody. Film rozhodně působivý je, ale z mého pohledu až příliš jednoduchý, na to že se jedná o film stojící pouze a jen na scénáři a hereckých výkonech. Od začátku je jasné, jak to celé skončí, i když to nemusí být v tomto případě nutně na škodu. Mírné zklamání samozřejmě také pramení z velkého očekávání, jelikož se film pohybuje na prvních místech takřka všech filmových žebříčků.

Rudá mise...

Velmi zdařile natočené špionážní dobrodružství bez viditelného CGI (i moskevská mise vypadá hodně realisticky) a bez špatně naklíčovaných scén, ze kterých by dýchalo zelené pozadí na sto honů. Bohužel, mnozí filmoví fanoušci namlsaní z epických akčních scén v Avataru, Transformers či Avengers, plně nedocení konzervativní formu jako ze staré školy, kde prim v akčních scénách hrají kaskadéři (nebo Tom Cruise) a nikoliv počítače. Navíc má film výbornou atmosféru, která vrcholí misí v Dubaji. Závěrečná část již ztrácí dech a poslední dodatky filmu jsou již zcela zbytečné. Samozřejmě by mohlo být také více Joshe Hollowaye a méně reklam na Apple. Ale to už bychom chtěli asi moc.

Eyrová postopadesátéprvé

Trochu mi uniká smysl, proč se musí některé klasické romány natáčet pořád znovu a znovu. Přesto jsem byl velice spokojen, hlavně díky velmi dobře budované atmosféře, která jako by na mě dýchla z 50 let starého filmu. Jenomže míra filmařské dokonalosti, šedi a strnulosti v kombinaci s klasickou naivitou romantiky 19. století přesáhla v závěru snesitelnou mez. Chyběla větší gradace a divadelně otravný projev Jamieho Bella mě začal rušit. Ten "vynikl" hlavně díky předchozímu hereckému koncertu bezchybného tria Wasikowska, Fassbender, Dench.

Stmívání pro chlapečky?

Nablblý příběh a naprosto nezvládnutá triková stránka věci. Proti filmu hrálo už předem mnoho faktorů – hlavní představitel Chris Evans nikdy neuměl moc hrát, ale tady překvapil. Joe Johnston nikdy neuměl moc režírovat a tady to jen potvrdil. Předlohu s tak proamerickým podtónem je nepochybně velice složité převést se ctí na filmové plátno, ale tohle je skutečně komerční dno s hodně málo světlými momenty. V komiksových filmech se na realitu moc nehraje, ale tady každé jednání postav a každá scéna působí tak přes čáru, že se to prostě bez srdeční arytmie trochu soudného diváka neobejde. Navíc komiksáren s alternativní historií vzniklo v poslední době několik a tahle je suverénně nejhorší. Nejlepší z celého filmu jsou závěrečné titulky s propagačními letáky a trailer na Avengers.

Yipee-ki-yay, motherf***er

Asi nejhorší "Die Hard" už není tak nekompromisní, krvavá a působivá jako jednička. Přibylo hlášek, velkolepé akce a taky bohužel "Hollywoodovosti", vytratila se logika a kouzlo jedničky, takže dějová linka o padajících letadlech působí stejně sci-fi jako Matrix. Tohle všechno by se dalo odpustit, kdyby jednička nebyla o tolik lepší. Willis stále perfektní a akce na odreagování taky. Ale ve výsledku oproti jedničce o dost horší počin.

Líbívý film pro každého

Je pravda, že to skutečně není moc originální a objevný film. Vlastně se nejedná ani o nic kontroverzního, pouze o líbivý skoro až americký film (i když z Francie) se silným příběhem, který nešokuje žádnými syrovými záběry, i když by klidně mohl. A i když to je „pouze“ dobře odvedená filmařina, silný příběh a uvěřitelné herecké výkony posouvají tento film na špici. A Omar Sy hraje postava, kterou musíte milovat, i když je to vlastně klasický násoska sociálních výhod. V tomto ohledu velmi aktuální téma nejen pro Paříž plnou přistěhovalců, ale i pro nás.

Podivná klasika

V Čechách to býval obrovský hit, který jsme na základní škole milovali. Minulý rok jsem si pořídil DVD s tímto filmem za 9Kč a musím konstatovat, že už mi tento styl humoru uniká. Začátek a konec jsou plné roztomile absurdních scén, ale zbytek je celkem vata plná trapnosti a křečovitého přehrávání. Za zmínku stojí i dabing plný vynikajících osobností v čele s Františkem Filipovským.

Stále zábavné

Původního Vetřelce 3 si už moc nepamatuju, pamatuju si pouze pocit zklamání. Tentokrát jsem viděl speciální edici, která je, podle všech dostupných informací, hodně odlišná. V této verzi se vetřelec rodí z krávy a nikoliv ze psa a i konec je jiný, méně detailní v událostech, které se nesluší prozrazovat. Zhruba první hodina mě nadchla svojí Fincher atmosférou, ale postupem času se z filmu začala klubat větší a větší hovadina, která není, nejspíš vlivem odstoupením samotného Finchera od filmu, dotáhnutá do zdárného konce. Navíc postupem času vypadá animace vetřelce hůř a hůř, zajímavé postavy umírají předčasně a příběh se nevyvíjí. Film má paradoxně lepší atmosféru, vypadá lépe (až na podstatnou animaci vetřelce!) a je režijně nápaditější než dvojka. Přesto vede Cameron s předchozími Vetřelci, které dokázal, přes značnou béčkovost, lépe ukočírovat. Tento díl nejspíš zařízlo samotné studio svými přehnanými požadavky, přesto je to dobrý film, který se mi líbil, ale také mohl líbit víc. Takhle krvavé vysokorozpočtové filmy se už moc nevidí.

Mírné zklamání

Pokračování v těchto typech filmů bývají dosti ošemetná. Buď můžete pokračování pojmout jako kopii originálu a dopřát tak lidem, co chtějí a záhy pak schytat kritiku za neoriginalitu a zbytečné pokračování. Nebo může experimentovat, látku pojmout zcela odlišně (podobně jako Cameron druhého Vetřelce) a doufat, že lidi znovu oslníte. Toto řešení představuje značné riziko vytočení jak diváků tak kritiky. Steven Spielberg na to šel ještě jinak, nejprve modifikuje první díl a přesně podle scénáře jedničky servíruje divákovi podobné scény ve stejném pořadí (nejprve oslnění z dinosaurů, pak scéna s T-Rexem atd.). Každá z těchto scén se blíží kvalitě jedničky, nikdy ji nepřesáhne, ale přesto divákovo srdce zaplesá. Aby ale film nevykrádal pouze jedničku, rozhodl se Steven Spielberg trochu nešťastně vzdát hold i legendárním filmům jako King Kong nebo Godzilla. Bohužel tuto myšlenku příliš neobhájil a 10minut pobíhání a ničení města nepřináší nic úžasného, spíše celou sérii degraduje. Steven v dokumentu o prvním díle říkal, že chtěli hlavně vzbudit dojem realističnosti a nepředstavit dinosaury jako monstra! Jak jinak ale chápat šíleného dinosaura, který sežere posádku lodi a následně asi půl města? Trochu podivný posun, zdá se mi. Jednička se mi líbila právě svoji uvěřitelností, dvojka se snaží svého bratříčka překonat v různých vychytaných scénách, kdy karikaturní skupina lovců kličkuje na motorce mezi nohama brontosaura, kdy Julianne Moore předvádí gymnastické kousky při uhýbání před ocasem stegosaura atd. Nelíbila se mi ani scéna s velociraptory, která měla být velkým finálem na ostrově a přitom je natočená úplně hloupě. Všechny postavičky tam jen nelogicky poskakují z jednoho bodu do druhého, což ve výsledku působí jako přehlídka hodně divné choreografie, kde chytrost a napětí nenajdete ani pomocí Hubbleova teleskopu. Poslední zklamání budí samotné „loutky“ dinosaurů, protože narozdíl od jedničky je přesně vidět co je umělá loutka (nevěrohodné mládě stegosaura, často i překvapivě T-Rex, který působil v jedničce proti tomuto modelu úplně bombově) a co je animace generovaná počítačem. Abych shrnul nezvykle dlouhý názor, který si přečtu stejně jenom já zase za několik let, až si budu chtít pustit Jurský park znovu. Moje kritika vypadá jako zdrcující, já ale pouze vypíchl to špatné, zbytek je pořád velmi dobrý. První polovina se mi líbila velmi, pak mě film přestával bavit a já si začal všímat ostatních věcí.

Nejhorší díl

Pokud přehlédneme skutečnost, že si ve dvojce na ostrově nikdo nevšiml 20metrového spinosaura, že dinosauři změnili svou podobu a vůbec celý ostrov vypadá jinak, může se nám film i jistým způsobem líbit. Létají tady skutečně děsivé potvory a T-Rex konečně dostane na frak. Problém je, že filmu chybí příběh (ono není moc co vymejšlet) a moc se toho v něm nestane. Má necelých 90minut, když od toho odečteme žvanění na začátku a závěrečné titulky, dostaneme se na délku, která nemůže nabídnout v tak krátkém sledu nic, co bychom opravdu dostali pod kůži. Něco vypadá stále skvěle, Stan Winston se svými vymakaný modely se opět vrátil, ale tvůrci je nedokážou plnohodnotně využít. Jako u předchozích dílů jsem sjel film o filmu a tentokrát mě překvapilo, co všechno se pro film vytvořilo, když to není skoro vidět. Je to jako bych si koupil super výkonný počítač s tou nejlepší grafárnou a pamětí a pak ho využíval jen na psaní ve wordu. Pořád je to Jurský park, oblíbená série mého dětství, jediný díl na kterém jsem byl v kině, takže průměrné hodnocení mě mrzí.

Stále to funguje

Steven Spielberg je asi jediný žijící režisér, které ho zná úplně každý. S takovým věhlasem přichází samozřejmě i velká kritika ze strany "různých odborníků" (většinou na různých fórech), jestli vůbec tento pán je kvalitní režisér a jestli není pouze chytrý businessman bez pravého filmového talentu. Po nepříliš vydařené šňůře víceméně jalových filmů z poslední doby jsem začínal i já pochybovat. Opáčko Jurského parku mi ale vrátilo jistotu, že jeho staré fláky jsou kvalitní i dnes. Mix dvacet let starých počítačových triků a modelů stále působí velkolepě a film v sobě má duši, kterou by mohlo závidět mnoho přetrikovaných "novodobých trháků." Co víc - akční scény nepůsobí účelově, vše se děje z nějakého důvodu, který rozvíjí příběh dál a dál až do samotného (bohužel trochu nudného) finále. Jurský park je geniální mix dobrodružství, rodinné zábavy a hororu (lekačky). Předpokládám, že Steven na film ještě nezapomněl a vrátí nám film do kin v "oblíbené" 3D verzi.

Docela fajn zábava

Je to přehnané, je to šílené, přesto to funguje. U tohoto filmu je, dle ostatních reakcí, důležitější než jindy vyhnout se českému dabingu, v angličtině je to v pohodě. Pokud se náhodou nudíte, můžete využít čas k odhalování totožnosti představitelů různých miniroliček, jež jsou obsazeny skutečně rozmanitými jmény. Schválně kdo najdete třeba mezi muzikanty Davida Grohla z Foo Fighters :-)

Škoda

Další neotřelý příběh svébytného Andrew Niccolova, který sice opět hýří skvělými nápady, ale jeho vesmír tentokrát nepůsobí úplně důvěryhodně a bohužel logická kolečka do sebe nevždy stoprocentně zapadají, což zbytečně odvrací pozornost. Film přesto stojí za shlédnutí – Timberlake hrát umí, Seyfried je děsně sexy a Murphy (C.) je prostě dobrej. Mimochodem, Johnny Galecki bez brýlí nevypadá tak chytře :-)

Je to milé, je to barevné, je to 3D

Martina Scorseseho mám rád, protože dokáže vyprávět příběh svým pomalým tempem a (mě) nenudit. Občas sice vypráví trochu kostrbatým způsobem jako v tomto případě, přesto je výsledek úchvatný. Proto nechápu, jak je stále možné, že při vyslovení jeho jména na mě drtivá většina lidí kouká jako tele na nový vrata. Ani Hugo tedy není velký hit, i když by měl být. Jméno režiséra už dnes pro nikoho nic neznamená. Hugo jako film je skutečně milý, občas i vtipný hřejivý snímek, který je 3D. Zapadá sem i Sacha Borat Cohen, který naštěstí nepůsobí trapně a 3D hodně vyniká právě u jeho výstupů s jeho psem. Až na něho, Huga a Bena Kingsleyho jsou ostatní charaktery celkem placaté a pouhými figurkami, které pouze zdobí staré pařížské nádraží. Přesto takový Christopher Lee může být na plátně pouze vteřinu a charisma srší do všech stran. Cítím také potřebu potvrdit, že skutečně Hugo není dětský film, a že ve druhé polovině vlastně není ani o Hugovi, který svůj příběh ani pořádně nedovypráví. Druhá polovina je úplně jiný příběh a snad i jiný žánr, který sem byl naroubován tak trochu násilně, ale pokud milujete film jako Martin Scorsese miluje, druhou polovinu jistě velmi oceníte (80 / 90 ).