Sunrise: A song of two humans
Sunrise
Neměla jsem na další němý celovečerák moc chuť, ale donutila jsem se a rozhodně nelituju. Prvních pár minut jsem sice litovala, ale pak se film rozjel... A mě začal moc bavit. Janet Gaynor, vůbec první herečka oceněná Oscarem (za tuto roli mimochodem), se mi moc líbila. Příběh mě taky chytnul. V jednu chvíli drama, pak komedie a opravdu vtipné scény, nakonec zase drama... Jako na houpačce. A mě to nutilo se dívat dál a dál, protože děj byl nepředvídatelný. Takže Východ slunce hodnotím vysoko a z němých filmů určitě doporučuju. Zapomeňte na Murnaova Nosferatu, tohle je lepší!
Stachka
Neuchvátilo
Do tohohle němého filmu se mi moc nechtělo, ale co nadělám, musím, navíc Ejzenštejn je prostě světový režisér, jehož filmy by měl mít filmový fanda nakoukané. Křižník Potěmkin se mi docela líbil, ale Stávka už moc ne. Po technické stránce sice dobré, skvělé, ale jinak nuda a nuda. U Potěmkina jsem tu agitku a propagandu nějak vydýchala a moc mi nevadila, tady to ale bylo o poznání horší. Konec sice nabere grády, ale ani ten u mě nedokázal tento film spasit.
Letzte Mann, Der
Zajímavý pokus
U filmu jsem málem usínala, ale není to až tak důvod tohoto konkrétního díla, jako spíše mé unavenosti z němých celovečeráků celkově. Každopádně toto je docela zajímavý pokus, protože němý film bez vysvětlujících mezititulků (celovečerní) jsem ještě neviděla. A kupodivu to ani moc nevadilo. Je to zajímavá meditace nad stářím, ale konec je trochu padlý na hlavu a film jako celek mě moc nebavil...
Woman of Paris, A
Skvělé!
Dáma z Paříže je můj třetí Chaplinův němý film. Líbily se mi všechny, ale Dáma z Paříže asi nejvíce. Nevím ani proč, ale tohle melodrama mě dostalo. Příběh se mi líbil, film mě během celého dívání bavil a byla jsem nucena sledovat osudy postav jako přikovaná. Je to zase jiný styl Chaplinova filmu, žádná groteska, dokonce se v něm Chaplin ani neobjeví, což mi zpočátku připadalo zvláštní, ale když se nad tím teď tak zamýšlím, ani mi to ve výsledku nevadilo. Musím také ještě ocenit Chaplinovu hudbu.
Circus, The
Můj čtvrtý Chaplin
Můj čtvrtý film s Chaplinem (celovečerní a němý) a musím říct, že zatím se mi líbil asi nejvíce. Zase se na scéně objevil legendární tulák a začala úžasná groteskní jízda. Film mě pořád nutil smát se, gagy byly opravdu vtipné, celé to bylo takové svižné... Chaplin jako vždy odvedl vynikající práci, pro mě ideálně strávená hodinka, kdy se člověk pobaví, odpočine si. A na konci se musí uklonit, protože ty filmy, a Cirkus taky, rozhodně nejsou jen komické apod., mají více rovin. A musím říct, že zvláště konec Cirkusu mě dostal. A co je na tom skvělé, to je to, že Chaplinovy filmy překvapují, nemůžete odhadnout jeho vývoj, protože se pak stane něco, co vás prostě vyvede z omylu vašich představ dalšího ubírání se děje.
City Lights
Chaplin
Prý opomíjený film Charlese Chaplina. Nevím, ale když se řekne Chaplin, automaticky mi naskočí právě tento film. Konečně jsem měla možnost Světla velkoměsta vidět a musím říct, že se mi moc líbil. Možná to bylo i tím, že jsem v rámci němých filmů viděla poslední dobou samá dramata a opravdu jsem měla chuť na něco lehčího. Každopádně film je dost kvalitní. Ale to, že se v něm objevuje spousta vtipných gagů a některé scénky vás nutí k výbuchu smíchu, neznamená, že ve výsledku je i samotný film nějak výrazně veselý... Chaplin je klasa a těším se na jeho další filmy.
Gold Rush, The
Chaplin
Chaplinův tulák je nezapomenutelná postavička. Kachní chůze, klobouk, hůlka, sáčko a téměř akrobatické kousky, na to se člověk může dívat pořád. Už jsem si myslela, že se mi Zlaté opojení bude líbit méně než Světla velkoměsta, ale ke konci mě to opět chytlo. Líbilo se mi to po celou dobu, ale konec hodnocení ještě vylepšuje. Chaplinovy filmy mají něco do sebe. Nejen, že obsahují vtipné gagy, ale taky přinášejí jakési poselství, nejsou bezduché...
T.R.A.N.S.I.T.
Parádní
Není mnoho animovaných filmů, které by se inspirovaly skutečností. Příběh této ženy, která cestovala, je drsný a dojemný zároveň. Film mě dostal, moc se mi líbil. A zase jeden z těch, který vás vyvede z omylu, pokud si stále myslíte, že animované filmy jsou pro děti a králem je Pixar. Všechno je jinak.
Madame Tutli-Putli
Madame
Madame Tutli-Putli je divná, ustrašená, má odstup. Ale její oči jsou nádherně zanimovány a hned si vás jimi získá celá postava. Nevěřila bych, že animovaný film může být tak strašidelný. Ano, pár už jsem jich viděla, ale tenhle byl zvlášť. Připomínalo mi to jednu epizodu Akt X, která se odehrává ve vlaku, kde tajně pitvají mimozemšťany a Scullyová je v ohrožení. Tady to bylo podobné, cítíte s hlavní postavou a zavíráte oči, protože nechcete vidět, co se stane. Konec sice trošku ubírá na dojmu, protože byl takový nijaký, ale i tak je to moc fajn film!
Bronenosets Potyomkin
Revoluce
Křižníka Potěmkin je nutno vidět. Je to vrcholně oceňované dílo, dnes už kultovní, je to dílo světoznámého režiséra a zástupce němé éry sovětské kinematografie, která rozhodně nebyla špatná. Když se oprostím od toho, že film byl vlastně propagandistický, a budu ho hodnotit jako filmové dílo samo o sobě, musím uznat, že je výborný. Dějově dokáže strhnout, technicky je zdařilý a navíc je tu ona profláknutá scéna s kočárkem a schody. A já jsem ráda, že jsem ji konečně viděla v originále. A jsem vůbec ráda, že jsem viděla tento film sám o sobě.
Broken Blossoms
Lillian Gish
Můj třetí snímek od D. W. Griffithe. A umístila bych ho doprostřed, co se týče toho, jak se mi líbily. Lillian Gish zářila, vypadala jako éterická kráska. Celý film měl vůbec zajímavé prvky, nasvětlení apod. Bohužel jsem čekala, že mě více strhne příběh, leč nestalo se tak. Proto dávám 70 %. Je to film, který mě sice nenudil, ale ani nijak extra nebavil.
Nosferatu, eine Symphonie des Grauens
Klasika
S němými filmy mám už nějakou zkušenost, můžu je navzájem porovnávat... Upír Nosferatu se zařadí mezi ty lepší, mezi ty, co se mi líbily. Je to nestárnoucí klasika, celková atmosféra je dost temná a ponurá, ne úplně hrůzostrašná, ale napětí tam je dost. A navíc jde z filmu cítit, což je jedině dobře. Postava upíra je skvělá, stylizace filmu se mi taky docela zamlouvala... Nevidím důvod, proč tuto klasiku neocenit a neohodnotit poměrně vysokým číslem.
Kabinett des Doktor Caligari, Das
Caligari
Další klasika, kterou je nutno vidět. Bavil mě, zaujal, ale v poslední době jsem těch temnějších a dramatických němých filmů kapku přejezená, proto se už těším na nějaké komedie, ale přese všechno musím Caligariho hodnotit vysoko. Opět to mělo úžasnou atmosféru, jedná se o typické expresionistické dílo, kde jsou pokřivené kulisy, výrazné líčení, zajímavé světlo, malované plochy i stíny, dokonalá mizanscéna... Částečně námět podle skutečnosti, čímž je film zase o něco zajímavější. Dobrý nápad s orámováním děje. Caligari se mně líbil, ale jak říkám, už se těším zase na lehčí filmy, u kterých se budu moct uvolnit.
Metropolis
Sci-fi
Sci-fi určitě není žánr, který bych nějak žrala, přesto mě tento film lákal a narozdíl od jiných němých jsem u něj necítila takovou tu povinnost dívání se, ale spíše chuť. Legendární film, který byl ve své době bombou, nejen co se technického zpracování týká. Na tehdejší dobu opravdu krásné vizionářské město. A vůbec celý film je vizionářský, však se jím nechalo inspirovat bezpočet režisérů. Co ještě musím vyzdvihnout, to je ústřední herečka. Moc se mi líbilo, jak dokázala zahrát dvě naprosto jiné polohy. A obě byly uvěřitelné. Nemám k Metropolisu moc výtek, tenhle film je u mě mezi němými zatím mezi nejlepšími.
Intolerance: Love's Struggle Through the Ages
Zlo všech dob
Intoleranci jsem viděla až po Zrození národa, ale u mě to zafungovalo naprosto opačně. Zatímco Zrození národa byl komerční hit, mně se moc nelíbil. Intolerance měla ještě větší ambice, ale nenaplnila je a nebyla moc úspěšná. Zato mi se líbil tento film mnohem více. Určitě se jedná o zásadní dílo kinematografie, takže každý, kdo do toho chce trochu kecat, by Intoleranci neměl minout. Na můj vkus sice na němý film dost ukecaný (množství vysvětlujících mezititulků), ale i tak dobrý. Zase inovace co se týče stylu točení, techniky, po technické stránce na svou dobu dost dobré. Příběhy silnější i slabší, ale celkově nápad fajn. Na začátku nám Griffith vysvětluje, kde se příběh odehrává, pak s tím přestává a to nahrává tomu, že příběhy začínají splývat a říká nám to jediné: zlo je stejné v každé době.
Síla lidskosti - Nicholas Winton
Smekám
Na Síle lidskosti jsem byla kdysi v kině. Dokument to je natočen zručně, ale co je na tomto filmu hlavní, to je to, o čem to je. Nicolas Winton je obdivuhodný člověk a musím se přiznat, že jsem měla při sledování slzy na krajíčku. Představení tohoto muže a ukázání činů, o kterých by se mělo mluvit, se myslím povedlo. Mi se dokument Síla lidskosti líbil.
The Birth of a Nation
Kdysi bomba
Film měl při svém uvedení ohromný úspěch, byl komerčním trhákem... Ale dnes je jeho realita jiná. Možná pro Američany má ještě nějaký velký význam, přece jenom pojednává o jejich historii, ale pro mě jako Evropana to zase tak objevné není. Pokud ho vezmu v kontextu doby (což je věc, jak by se měly filmy hodnotit), musím pochválit technické zpracování. Třeba bitevní scény byly dobré. Hudba se mi zpočátku líbila, ale když se stejné motivy opakovaly pořád dokola, docela mi to začalo lézt na nervy. Bohužel, dnes je více než tříhodinový němý film docela nuda a i já jsem se musela dívat na dvě etapy, abych to vůbec vydržela. Dnes jsem ráda, že jsem toto dílo světové kinematografie, které prostě musím vzhledem ke svému oboru znát, viděla, ale moc mě nebavilo a jen těžko se na něj podívám znovu...
Escape
Synchronizace
Nevím, co na takový film říct. Na jednu stranu musím vzít v potaz datum výroby, a pak říct, že dobrý. Na druhou stranu mě takové filmy moc nebaví. Sice hrála hezká Bachova hudba a synchronizace obrazu a zvuku tam byla, ale takové filmy mi spíše připadají jako demonstrace toho, co už umíme (nejen po technické stránce) a nepřinášejí mi nic moc objevného...
Bolero
???
Takový experiment, ale nic pro mě. Dráček je sice roztomilý, jakás takás hudba tu je taky, ale dívat se pět minut na jednu postavičku, jak pořád chodí dokola (jen chvílemi se naštěstí objeví nějaké prvky, které trochu rozvíří vaši pozornost), je pro mě docela nuda.
Free Radicals
Free
Free Radicals je pro mě opět experimentální film. Černé pozadí, na něm se měnící bílé čáry do různých symbolů, obrazců a klikyháků, plus africká hudba je pro mě hypnotizující, ale nic, co bych mohla vidět dlouho nebo často.
Mori no densetsu
aka The Legend of the Forest
Film s velice příjemnou (Čajkovského) hudbou, pohádkovou až disneyovskou animací, který dokáže odvyprávět příběh lesa a jeho obyvatel, se kterými si není radno zahrávat, tak, že je to dojemné, působivé a místy i vtipné.
Harpya
Dobrý!
Atmosféra je u tohoto filmu děsivě hororová. Zajímavý styl animace - animováni jsou skuteční herci. Příběh zasazen do potemnělého města, všechno umocněno skřeky, výkřiky, plus prostě dokonalá práce s ruchy. A pokud chcete, najdete ve filmu i nějaké poselství. Závěrečná pointa má taky něco do sebe...
Skazka skazok
Pohádka
Pohádka pohádek je jedním z těch filmů, o kterých možná ani nebudete vědět, co si myslet. Je snový, plný symbolů, vzpomínek, děj není důležitý, důležité jsou emoce, které ve vás vyvolává. Je to těžce uchopitelný a interpretovatelný film. Pokud budete mít náladu, asi vás dokáže jeho atmosféra pohltit a vy se budete k filmu chtít pořád vracet. U mě se to tak bohužel úplně nepovedlo, možná jsem jej ještě dostatečně nepochopila nebo jsem prostě jen nebyla v tom správném rozpoložení. Byl hezký, ale nebyla to pro mě bomba.
Signes de vie
Na emoce...
Tento černobílý animovaný kraťas hezky vytvořil atmosféru. Mladá dívka, která ztratila manžela a chce spáchat sebevraždu je celkem silná věc, díky černobílé barvě, mlze či větru (nebo co to bylo), co ostatní ponoří do takové ponuré atmosféry, je to dobře podáno. Líbila se mi hudba a některé střihové prostředky. Být to delší, bude to nuda, ale takhle to celkem vystihlo podstatu trápení mladé ženy.
3 Misses
Sloučení neslučitelného
Film má místy vtipné scény, ale hlavně konec. Animace je zase trochu jiná. Zpočátku se vám opravdu bude zdát, že jsou to jen nelogické sledy zdánlivě spolu nesouvisejících scének, ale na konci se to změní a film dostane nový úhel pohledu. Vcelku originální počin nizozemské kinematografie.