Funny Girl
Streisand
Včera můj třetí film s Williamem Wylerem, tentokráte už bez Bette, ale s Barbrou Streisand. Muzikály mám ráda, takže jsem se celkem těšila, navíc mě lákalo jméno režiséra a to, že Barbra má za tuto roli Oscara. Musím hned na úvod říci, že mi vadila enormní délka, zvláště takhle pozdě večer to pro mě nebylo to pravé ořechové a místy jsem se nudila. Projev Barbry, který je dost afektovaný, nemusí sednout každému, ale hlas má, tak co, to je u zpívání asi hlavní. Ovšem to, na čem by měl muzikál stát, písničky, to se mi tady moc nezamlouvá. Nebyly pro mě tak chytlavé, aby mě dostaly na kolena a já si dneska sháněla soundtrack a pobrukovala si je. Zajímavý byl přerod z komediální první poloviny do vážnější polohy, bohužel pak ale film působil spíše unyle a právě tak nebavil. Není to nasnímané špatně (ani zahrané), Wyler ostatně špatně točit neumí, ale na to, že to byl muzikál, mě to nebavilo tolik, jak jsem si představovala.
Jezebel
Wyler + Bette
Wylerovy filmy mám ráda, Bette Davis miluju, námět zajímavý, navíc ta možnost srovnat Jezábel s Jihem proti Severu mě také lákala. Zkrátka dost důvodů pustit si tento film. Začnu oním srovnáním, protože tyto dva filmy jsou dost provázané, pojednávají o podobných tématech, oba mají v čele neohroženou, možná trochu prostořekou a na svou dobu radikální a svéhlavou hrdinku. A navíc Bette měla hrát Scarlett v Jihu proti Severu... Zkrátka a dobře, ač je Jih proti Severu ukrutně dlouhý, má jímavý příběh plný zvratů a baví vás. Jezábel také baví, ovšem ten příběh zde není tak emocionální, což u mě vždy zajistí body navíc. Zato srovnání hereček je opačné. Vivien byla skvělá a krásná, ale Bette je prostě Bette. Její hrdinka je přesvědčivější a troufnu si říci i lépe zahraná. Tady vyhrává Bette na plné čáře. Wyler nenatočil špatný film. Ba právě naopak, Jezábel je krásný film. Jih natočený bez plantáží, krásně nasnímaný, doplněn hudbou, co sedne. Mnohdy má přesvědčivější scény (zapřičiněno hlavně Bette)... Ale prostě mě to tak emočně nevzalo, takže i když hodnotím dost vysoko, Jih proti Severu bych šoupla o malilinkatý kousek dopředu před Jezábel.
Little Foxes, The
Bette
Dneska jedu na Wylerově vlně, jako režiséra ho mám ráda a Bette zbožňuju, takže jsem jejich poslední spolupráci nemohla vynechat. Tady musím ocenit především práci s mizanscénou - záběry do hloubky, skvělá práce s plánem, podhledy, nadhledy, za vším vidíte momentální rozpoložení postav, jejich momentální nadřazenost/podřazenost... Prostě nic není náhodně, ale cíleně, a tak to má být. Bette byla skvělá jako vždy, role potvor jí zkrátka sedí, přizpůsobí tomu vše a je neskutečně autentická. Příběh asi nezaujme všechny, Lillian Hellmanovou znám díky filmu Julia (1977), ale americká klasička u nás známá není. Ten příběh je uzpůsoben spíše Američanům, není tak atraktivní, ale jakási dramatická rovina, která mě zaujala, tu je... Prostě další Wylerův povedený film a moje milovaná Bette, to stojí za to vidět!
Zlatí úhoři
Poetika
Na Zlaté úhoře jsem se těšila, přece jenom to patří málem ke zlatému fondu české kinematografie a ohlasy jsou více než příznivé. Svezu se na vlně kladů a film budu chválit. Už jméno režiséra a autora předlohy napoví, co vás bude čekat, proto jsem nezůstala zklamaná, ale naopak uspokojená, dostalo se mi toho, co jsem předpokládala. Přehlídka předních herců, má oblíbená Balzerová, poetická atmosféra (kterou u filmů sice nevyhledávám a leckdy je pro mě překážkou) tady sedla. Atmosféra lásky a rodinné pohody, bezstarostného dětství se kloubí s krutostí války a Kachyňa to dokázal hezky postihnout.
Angels & Demons
CERN, vraždy a ilumináti
Četla jsem jenom Šifru, abych měla svůj názor a ne názor jiných. Anděly jsem vynechala, přece jenom mám na seznamu hodnotnější literaturu, která mi zoufale chybí dočíst. Ale přese všechno jsem byla na film podle jiné Brownovy knihy zvědavá, už jenom proto, kolik kontroverze vyvolal. Pokud pominu, že příběh je celkem nereálný, často postavený na hlavu, obsahuje spoustu lapsů a klišé, tak musím i uznat, že na svou délku film baví, v rámci žánru to jakž takž funguje a je to celkem napínavé. Hanks je sázka na jistotu (vítám jiné vlasy), hudba Zimmera také. Není to rozhodně špatný film. Nic světoborného, ale na zpříjemnění večera dobré.
Ice Age: Dawn of the Dinosaurs
Do třetice...
Jednička a dvojka byly super filmy na oddych. Dvojka u mě dokonce lehce předčila jedničku, takže jsem se postupem času koukla i na třetí díl, ať mi ve výčtu nic nechybí. A musím říct, že už to není ono. Je to pro děti, takové infantilní. Některé animáky jsou schopny bavit i dospělé, ale Doba ledová 3 to moc nedokázala. Vtípky k zasmání i vtípky ohrané, to všechno se tu najde. S grafikou to dneska oproti pixarovským kouzelníkům moc nevytrhnou... Děti to asi bavit bude, veverka je sázka na jistotu (ale už to taky není tak vtipné), jenže co z toho, když mi to připadá už takové vyčpělé...
Intimní osvětlení
Passer
Mé první režijní setkání s Passerem. Typický film české nové vlny, který zaujme. Zaujal i mě, která vždy ve filmu hledá především nosný příběh plný zvratů. Tento film totiž žádný děj (ve smyslu vývoj nějakého příběhu, zvraty) vlastně nemá a jedná se spíše o sled různých epizodek. Je to místy hodně vtipné a film nám ukazuje lidské postavy na vesnici v nejryzejší podobě. Mně se to líbilo, akorátní stopáž navíc zajistí, že se nebudete mít čas nudit.
Vojtěch, řečený sirotek
Já vám nevím...
Dneska jsem se vrhla na 60. léta. Co že to plácám, když tento film je z roku 1989? Myslím tím to, že Vojtěch, řečený sirotek je svým stylem 60. letům a nové vlně dost podobný a inspirace je znát. Krásná kamera i hudba, Petra Formana nelze než nechválit, na jednu stranu by se měl takový tvůrčí počin obdivovat, protože je TAK jiný než soudobá tvorba, ale co z toho, když vás to na poetickou notu naladit nedokázalo a docela vás to nudilo?
Bin-jip
Prázdné domy
Nejsem si teď úplně jistá, ale asi to bude moje první setkání s Kim Ki-Dukem. Je to zvláštní, originální režisér, který je svůj. Nemůže pak tvořit jiné než zvláštní filmy. 3-iron asi nepobere každý, ale mi se líbil, je to příjemná změna oproti hollywoodskému mainstreamu, od kterého je někdy dobré na chvíli odhlédnout. Poetická atmosféra, cítíte tu tíhu života, balancování mezi láskou, krutostí a nenávistí, hrdinové skoro nepromluví... Zvláštní, divné, ale krásné.
Václav
Václav
Václav se může řadit mezi to lepší, co se v poslední době u nás vyprodukovalo, přesto bych ale nadšením do stropu neskákala. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi zaujme. Václav je postava do filmu jako dělaná. Ovšem čiší z toho i jakási vypočítavost a psaní na míru pro Trojana tak, aby dostal Českého lva. Vašáryová snad nikdy nezklame, Trojan špatný nebyl, ale místy to vypadá až moc jako exhibice jednoho herce. Na druhou stranu musím říct, že filmů s loosery v čele je v české kotlině v poslední době hojně, jako by to byla nějaká móda, už se mi začínají pomalu zajídat...
Citizen Havel
Občan Havel
Konečně jsem viděla tento dokument. Dokumenty by měly být i poučné, s edukativní funkcí, tento film to dokonale splňuje, člověk se nenásilnou formou dozví spoustu věcí, poodkryje tajemství, záludnosti české politické scény a vše je uděláno observačním stylem, čili má divák pocit pouhého pozorování bez zásahů tvůrců a dokument pak vyznívá jako hodně objektivní. Ideální pro zformování svého vlastního názoru. Zajímavá sonda do života a duše našeho bývalého prezidenta, měl pestrý politický i soukromý život, takže koukání se na tento dokument je zajímavé samo o sobě, rozhodně se diváci nemají šanci nudit. Pro mě je to určitě zajímavý a přínosný film.
Petrolejové lampy
Herecký koncert
Nejsem úplně příznivec lyrických, náladových filmů, přesto musím Petrolejové lampy více méně pochválit. Knihu jsem nečetla, ale ještě z hodin češtiny si pamatuji, o co jde. Na filmové zpracování jsem byla zvědavá. Herz film zrežíroval na jedničku, atmosféru doby dokázal skvěle vykreslit a postavy vylíčit zdařile. Grády tomu samozřejmě dodávají herci, kteří předvádí herecký koncert. Dala bych vyšší hodnocení, ale přece jenom měl film trochu nudnější první polovinu a nemůžu na sto procent říct, že by mě každým momentem bavil (ve smyslu "bylo to zajímavé"). Přesto na české poměry výborný film.
Lásky jedné plavovlásky
Forman
Z filmografie Miloše Formana jsem toho viděla opravdu hodně, povětšinou jsou jeho filmy skvělé. Lásky jedné plavovlásky mi ale stále unikaly, ač jsem tušila, že se mi líbit budou také. A opravdu se mi líbily. Herci jsou fajn, režie, kamera, není co vytknout. Příběh je vyprávěn citlivě, poetika jen prýští, scény jsou humorné a po zamyšlení z nich i mrazí. Krásně vyjádřena ta mladická blbost i naivita. Mi se tento Formanův film líbil, klidně si ho někdy dám ještě jednou.
Seven Mummies
Konina
O tenhle film bych nezavadila, jenže jsem se jednou spletla a koupila si místo staré známé Mumie Mumii tuto. A když už mi ten film dlouho ležel doma, rozhodla jsem se, že se teda konečně podívám. Lituji peněz i času, tenhle film je neskutečná blbost. Amatérsky natočené, děsná kamera, chabý příběh, který vás bude nudit. Herci nic moc, přehlídka silikonových "krásek" a rádoby drsných hochů mi opravdu k srdci nepřirostla. Tenhle film nikdy více, 20 procent dávám leda za snahu.
Starci na chmelu
Chmelová brigáda
Kdo by je neznal. Každý o nich slyšel, každý zná písničky, které zlidověly. Konečně jsem se dokopala a podívala jsem se na celý muzikál i já. Muzikály obecně u nás ve světě filmu moc nefrčí, takže Starcům na chmelu přičítám body k dobru - bylo to něco nového, a to se počítá. Co se týče hudby, tak ta je fajn, ale docela mě iritovalo, že se objevovala stále stejná melodie, na kterou se akorát zpívaly jiné texty, které byly někdy až úsměvné. Atmosféra tam je, herci fajn, příběh prosťoučký, ale myslím, že si to na nic nehraje. Ovšem muzikál no. 1 si představuji trochu jinak. Raději tedy zůstanu u světové klasiky...
African Queen, The
Hepburn a Bogart
Moje další setkání s hereckými esy. Bogart i Hepburnová zajisté patřili k herecké špičce. Kouknutí se na jejich společný film jsem uvítala. Filmová klasika, u které jsem jaksi nevěděla, co očekávat. Vyvalilo se na mě dobrodružné, milostné drama. Jasně, filmy by se měly posuzovat v dobovém kontextu, neměli bychom je vztahovat k filmům dnešním (např. co se týče techniky), ale ono to jde někdy jen těžce. Tohle je místy hodně naivní a úsměvné a trochu z toho čiší propaganda. Promíjím. Mezi ústřední dvojicí to jiskřilo a byli oba přesvědčiví, ale já si nemůžu pomoct, Hepburnovou zkrátka nemusím. Zatím jsem jí nepřišla na chuť a nebude tomu jinak ani po zhlédnutí tohoto filmu. A když to vezmu kolem a kolem, film někdy nudil, vlekl se a nebyl tak akční, jak bych si u dobrodružných snímků představovala. Jsem ráda, že jsem to viděla, ale o klasice bych v tomto případě asi nemluvila.
2012
The end?
Po nepříznivých recenzích (ostatně co také čekat od katastrofických filmů?) se mi do 2012 nechtělo. Čekala jsem komedii, katastrofické snímky k nim mají blízko. Musím říct, že to nebylo tak strašné, jak jsem předpokládala. Jistě, klišé milion, trapných scének se pár také najde, je to nereálné, je to pohádkové, prostě typický zástupce svého žánru. Na některé scény jsem alergická, jsou ve všech katastrofických snímcích stejné... Ale na druhou stranu, triky musím pochválit (ač to u mě není věc, která by udělala film jako takový) a musím také přiznat, že do děje mě to celkem vtáhlo a ač víte, jak to všechno dopadne, celkem vás to dívání (překvapivě) baví. Emmerich nenatočil sra..., ale kupodivu film, na který se dívat dá a nakonec to není tak zlé, ač se místy smějete a říkáte si, jestli to fakt myslel vážně?
Fimfárum 2
Werichovy kousky
Fimfárum jsem sice nečetla, ale první film jsem viděla, moc se mi líbil, tudíž jsem se ráda podívala i na dvojku. Když to srovnám (tomu se nelze ubránit), vychází mi jednička jako vítěz. Ovšem ani Fimfárum 2 není špatný film. Netradiční pohádky podané skvělým vypravěčem Werichem, pohádky milé, kde jasně vévodí první z nich. Důmyslné detaily, hravá animace, kterou mám ráda, přece jenom za ní vidím tu poctivou ruční práci více než za animací digitální. Jednička vyzobala nejlepší pohádky, proto dvojka nemá tak skvělé kousky, ale i tak je to milý, pohodový film.
Good Woman, A
Wilde
Wildeovy hry mají něco do sebe. Filmy dle těchto her mě nikdy nezklamaly a ani Vějíř lady Windermerové není výjimkou. Krásné kostýmy, miluju ty účesy třicátých let (podle mě vtipně převedeno do jiné doby). Výborní herci, postavy samy o sobě skvěle napsané. Každá má něco, každá vás baví. Nejednou jsem se zamyslela nebo zasmála nad hláškami, opravdu tleskám před Wildem i scenáristy. Celkem nemám, co bych vytkla. Ladný, pohodový film, který není jen pro ženské, jak by se na první pohled mohlo zdát, není to bezduché dílko bez myšlenky a dělané jen pro pobavení.
Platoon
Najít smysl
Válečné filmy nikdy nebyly moc pro mě, málokterý mě dokáže zaujmout a i když se většinou jedná o vysoce hodnocené filmy, ba o kulty, nedokáží mě strhnout tak, abych slepě následovala dav. Četu musí člověk vidět už jaksi z povinnosti. Pro Ameriku je to bezesporu důležitý film, pro nás už méně, to kvůli tématu. Některé scény u mě způsobovaly silné pohnutky, režie standardně dobrá, ale o kultu u mě nemůže být řeč. Opět jsem se nedokázala zorientovat ve spoustě postav, k žádné jsem si nenašla extra vztah... Jsem ráda, že můžu říct, že jsem Četu viděla. Špatný film to není, leč nejedná se o film dle mého gusta a navíc myslím, že v žánru válečných filmů jsou filmy lepší a tento už je za zenitem.
Perličky na dně
Hrabal ve filmu
K literatuře Bohumila Hrabala jsem si nikdy nenašla cestu. Ani jeho zfilmované knihy se u mě nezařadily mezi oblíbené filmy, byť byly celkem oceňované. U Perliček si moc nepozdává výběr samotných povídek, kvalita zpracování je různá, některé jsou slabší, některé lepší. Hrabalovská poetika tu cítit jde, ale ona zkrátka není pro mě. Myslím, že všichni režiséři, a že to jsou jména v české kinematografii významná, natočili mnohem lepší snímky.
Fargo
Coenovic bratři
Fargo není mé první setkání s bratry Coenovými. Po zhlédnutí můžu říct, že to není ani setkání poslední, podle toho, co jsem zatím viděla, se mi jejich filmy líbily. Je to takový svěží a nehollywoodský závan, povětšinou příjemný. Tady byl výborný příběh a scénář, hezky udělaná výtvarná stránka, do toho skvělé herecké výkony - spousta herců, kteří mívají menší role, a to hlavně v nezávislých filmech, ale zato si je vždy pamatujete, ač to nejsou hvězdy, které by vymetaly večírky a objevovaly se pravidelně v časopisech. Fargo je z Coenovic počinů zatím možná nejlepší. Jak se mi do toho zprvu nechtělo, tak teď rozhodně nelituji.
English Patient, The
Válka a láska
Druhá světová válka je ve filmech (v kombinaci s milostným příběhem) tak omílané téma, že už málokdy film dokáže překvapit. Anglický pacient, byť mnohaoscarový film, mne také nepřekvapil, ale přece jsem si dívání celkem užila a délka, u které se mi jinak protáčejí panenky předem, mi až tak nevadila, protože film mě více méně celou dobu bavil. Příběh není zase takový, že by na něm stál film. Ten stojí spíše na hereckých výkonech a především čarokrásné kameře a hudbě, což vyvažuje slabší místa děje. Nevím, zda bych Anglickému pacientovi nasázela tolik Oscarů, ale nezklamal mě a užila jsem si to. A také jsem ráda, že si mohu odškrtnout další oceňovaný film.
The Legend of Bagger Vance
Golf
S Redfordem coby režisérem jsem už měla tu čest. Tento film mě kdysi hodně lákal, ale pak pořád nebyla chuť na dívání se, takže jsem Legendu o slavném návratu snad o dva roky odložila. A teď docela lituji. Tušila jsem, že se mi film bude líbit, a taky že jo. Citlivá režie, napínavý a jímavý příběh, sympatické a zajímavé postavy, ke kterým si najdete cestu poměrně snadno. Se zatajeným dechem jsem koukala na golfovou hru, ve skrytu duše fandila a čekala, jak to asi všechno dopadne. Ani bych nevěřila, že o golfu, který mi rozhodně nepřipadal moc akční a filmovatelný, se dá natočit tak dobrý a napínavý film. Mně se to líbilo.
Scanner Darkly, A
Animace jinak
Hm, kdyby mi tenhle film neležel doma už hezkou řádku let, asi bych o něj dneska nezavadila, i když jméno autora knihy znám a film jako takový má poměrně hvězdné obsazení. Námět je to zajímavý, hodný k přemýšlení, což mám ráda. Vyzdvihuji také animaci, opět něco jiného, nového, co se jen tak nevidí. A přece tak realistická. Film jsem zhlédla a nelituji, celkem se mi líbil, ale není to snímek, který bych musela vidět znovu.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.022 sec. (PHP: 42% SQL: 58%)
