Chon Wang: Jo! Jako za starejch časů!
Roy O'Bannon: Johne, přestaň myslet na to zlato. Budeš mít víc peněz, než se ti kdy snilo, až poletí první zepelín.
Chon Wang: Proč já ti vždycky uvěřím?!
Roy O'Bannon: Jak to myslíš? Johne, buď rád, že jsem to nevrazil do směšnýho automobilovýho vynálezu. Jo. Tohle nám vydělá prachy.

Roy O'Bannon: Co to tu děláš?
Chon Wang: Já? Rovnám jí záda.
Roy O'Bannon: Á, polož ji dolů, perverzní barbare!

Chon Wang: Ta paní u mě. Chce, abych se s ní hned vyspal.
Roy O'Bannon: Jistěže jo. Řekl jsem jí, že je u vás víc velkejch věcí než jen velká čínská zeď.
Chon Wang: Proč jsi to říkal?
Roy O'Bannon: Chtěl sis vydělat prachy.
Chon Wang: Já přece nebudu spát se ženskou za prachy.
Roy O'Bannon: Proč? Já s touhle spím za prachy.

Roy O'Bannon: Prosím, nenazývej už ten bohabojný lid divochy. Pokud byt člověk pyšnej na svý tělo a přilepenej ke koňi měl bejt divochem, pak se zrovna teď opíjíte s jedním z nich.

lord Nelson Rathbone: Žena bojovník? Vy číňani jste velmi pokrokoví.

Raymond Tango: Tebe znám, tys byl dobrej v barbaru Conanovi.

Raymond Tango: Je čas na plán B.
Gabriel Cash: Ty máš plán B?
Raymond Tango: Plán B. Hirošima. Už víš?

Raymond Tango: A nebuď nervózní, že sám máš malý péro.
Gabriel Cash: Náhodou je to slušnej klacek.

policistka: Tenhle kanál je vyhrazen pro nouzová volání, pane!
John McClane: A co si myslíte, že dělám?! Objednávám si pizzu?!

alchymista: No prostě, nahoru dám švestky, zkvasím to, spálím to, zchladím to, skapu to....
Matěj: ...stáčím to, piju to, chutná to.
Scotta: A říkáme tomu Rudolfovo tajemství.
Matěj: Tak ne! Zapomeňte, že je nějaký Rudolf a nějaký císař a budem tomu navěky říkat slivovice.

Russworm: Já ho propíchnu! Je to rychlé a stavovské!

zubař: Zázrak!
Scotta: Jakýpak zázrak. To udělal asi můj elixír mládí.
zubař: A co jste do něho dal?
Scotta: Já jenom vim, že jsem tam asi nedal to, co jsem tam měl dát.
zubař: A co jste tam měl dát?
Scotta: To jsem právě zapomněl.
zubař: A co jste tam dal?
Scotta: No to právě nevim!

Matěj: Paní, vy ste asi něco pila.

holič: Tak, co tomu říkáš? Buď opravdu omládl, anebo zrezavěl.

Rudolf II.: Chápeš teď lásku? Mluv. Co cítíš?
Katrina (Sirael): Rum.

Rudolf II.: Bojíš se?
sluha: Bojim.
Rudolf II.: Moc se bojíš?
sluha: Moc se bojim.

Rudolf II.: Co je?!
strážný: Někdo tady střílel, milosti.
Rudolf II.: To sme stříleli my. A my můžeme střílet kdy chceme a kde chceme a z čeho chceme, protože jsme císař a ne leckdo!

hraběnka Stradová: Mám dojem, že vám jdu někdy na nervy.
Rudolf II.: Vůbec ne. Někdy strašně.

Rudolf II.: Proč tu nikdo není? My se bojíme samoty. Všechno sem!

alchymista: Patláma, patláma, patláma a žbrluch!