(V léčebně pro duševně choré.)
James Cole: Tohle je blázinec.
doktor: My tady nepoužíváme slovo blázen.
James Cole: Ale máte jich tu hodně.

Ella: Co to proboha vyvádíme s tím chudákem elfem?
1. zbojník: Ale, kdopak si tu myslí, že je drsňák?
Ella: Hele, jen jsem tě chtěla varovat, že ovládám prastaré umění. Umění Origamy.
2. zbojník: Skládaní papíru?
Ella: No, doufala jsem, že nebudete vědět, co to je.

Anna Colemanová
Harry Coleman: Ha, ha, můžu se dívat?

Neptun: Ticho! Nezkazíš mi přece popravičku.

Burk: Chtěl jsi mě zabít škrabkou na brambory?

(Bill volá svýmu kámoši Livingstonovi, aby pro ně dojel.)
Bill: Když přijedeš, dám ti dva tisíce.
Livingston: Rád bych ti pomohl, ale jsem teď na dně. Potřebuju pět tisíc.
Bill: Fajn. Ale přijeď, nebo tvý ženě povím o tý aférce z Bankoku. (Zavěsí)
Livingston: (sám pro sebe) Má žena je už dávno pryč Billy.

Cole: Mám takovej hlad, že bych prodal babičku za jeden Tic-Tac.
Mitchell: Jestli se ještě jednou zmíníš o jídle, vyřadím tě ze soutěže o přežití.

(Poté, co Gail skoro snědl krokodýl.)
Bill: Skoro ji snědl kvůli nějaký kytce. Stojí to za to?
Mitchell: Ano, stojí. Představte si, že se jedna pilulka bere denně do konce života. Když se za jednu tabletku zaplatí sto dolarů, jsme miliardáři. Když bude jedno balení za tisíc dolarů, skočím za tím krokodýlem klidně sám.

(Petřík se rozpláče.)
Oldřich Lavička: Péťo, čemu zase nerozumíš?

(O něčem se mluví a malý Petřík se najednou rozpláče.)
Oldřich Lavička: Péťo, proč pláčeš?
Petřík Lavička: Když já tomu nerozumím.

Oldřich Lavička: Václave, proč nejsi moje žena.

děda Komárek: Chčije a chčije.

kapitán Tůma: Šlapetka! Co tady šlepete vodu?

Numerobis: A od té palmy povede dlouhá álej s fůrou soch, bude se jmenovat Dlouhá álej s fůrou soch.

Otis: Zase faktura, už mě nebaví to administrativní papirusování.

1. voják: Jeď rychleji.
2. voják: Rychleji nemůžu, má to jen dva koně!

1. voják: Ija, ijáá!
2. voják: Proč furt křičíš?
1. voják: Ija, ijáá!

White Goodman: Ty nejsi muj šéf! Já jsem svůj šéf! Já jsem se vymyslel!

White Goodman: Líbí se mi vaše heslo: Já nejsem v pohodě, ty nejsi v pohodě, ale to je v pohodě.

Pú: Je to možné, že tu prší? Venku taky prší!