rotmistr Hartman: Můžete dát srdce Ježíšovi, ale vaše prdel patří námořní pěchotě!

rotmistr Hartman: Dávám ti přesně tři vteřiny. Tři vteřiny na to, aby ses přestal usmívat. Jinak ti vyškrábu bulvy a narvu ti ho tam!

rotmistr Hartman: Ty pohane komunistickej, řekni, že miluješ Pannu Marii nebo tě rozmlátím na cucky!

rotmistr Hartman: Vojíne Kovboji a vojíne Vtipálku, ustelte si a pak umejte hajzly, vy střeva! Chci je tak čistý, aby se tam mohla jít vysrat i Panna Marie!

rotmistr Hartman: Už jste se narodil jako tlustý prase, vy hovado? Nebo jste na tom musel pracovat?

rotmistr Hartman: Já vzbudím váš zájem, Pyle, i kdyby se tím měl zkrátit pták všem kanibalům v Kongu!

rotmistr Hartman: Pyle, přichystej si prdel, protože mi budeš srát zlatý manžetový knoflíky, jinak s tebou zacvičím!

rotmistr Hartman: Tvoje nejlepší část vytekla tvý mámě škvírou v prdeli a udělala hnědej flek na matraci.

rotmistr Hartman: Kolik měříš, vojíne?
vojín: Pane, metr a pětasedmdesát centimetrů, pane!
rotmistr Hartman: To hromaděj hovna tak vysoko?

rotmistr Hartman: Vzpamatuj se, nebo ti odšroubuju hlavu a naseru ti do krku!

rotmistr Hartman: Senzace! Já vám dám takovou drezůru, až zhebnete! Dám vám takovou drezůru, až budete mít prdel na maděru!

rotmistr Hartman: Kdo je ten zasranej komoušskej buzerant, kterej si tímhle podepsal trest smrti?

rotmistr Hartman: Je mi jedno, jestli jste negři, icikové, Taliáni nebo Mexikánci. Tady stojíte všichni za stejný hovno!

Homolka: No to víš, sem je to daleko i auťákem.

Homolka: Já jsem si ty prsa musel holit, dokud si mě nevzala. Ovšem, pak jsem se na to vyfláknul, rozumíš? Ale zase jsem musel dělat jiný pitominy.
Ludva: No, takže ty jsi ty prsa holíš defakto do dneška?
Homolka: To jo, ale tupou žiletkou, rozumíš, tupou žiletkou.

Homolka: No prosim, není to žrádlo. To je sakra žrádlo, todle to.
Homolková: Já vám řeknu, takle s tím autem to je pohádka, to je pohádka.
Heduš: Já musím jít pryč.
Ludva: Proč?
Heduš: Proč? Protože se mi chce šíleně tančit.

Homolková: Co říkáš, táto?
Homolka: Co?
Homolková: Říkám, co říkáš tomu panorámatu?
Homolka: Je to žrádlo.
Homolková: No, a co až budeme nahoře, to teprv budou panorámata.

Homolková: Člověče, to je úplnej ráj.
Homolka: To je ráj, viď? To je žrádlo?
Homolková: No, vždyť říkám, že ráj.

Homolka: Já ti řeknu, že vona tancuje docela dobře.
Homolková: Hmm. To víš, tančila. Holt se pozná.
Homolka: Ta shodit takovejch padesát kilo.
Homolková: Ti řeknu.
Homolka: No.
Homolková: Baletka. Úplná labuť.

Papa Justify: Je čas, Pane. Z vyschlého prachu, z těchto řetezů, z ďáblova příbytku. Je čas, Pane, zvednout mě, z vyschlého prachu, zlomit mé řetezy. Odvézt mě z ďáblova příbytku, vyvézt mě z temnoty, vyléčit ze slepoty, pozvednout mě ze smutku. Uchránit mě hříšnosti. Prosím, Pane. Je čas, Pane. Zvedni mě z vyschlého prachu. Zlom moje řetězy. Vyveď mě z ďáblova příbytku a odvěď mě pryč.