Max Kerkerian: Hej, Niemansi! Niemansi, hej, Niemansi! Můžu vědět, kam jedete?
Pierre Niemans: To není tvůj problém. Vrať se na stanici a čekej, co bude.
Max Kerkerian: Vám asi ruplo v bedně! Tehle svědek je můj, stejně jako váš, ano? Netrmácel jsem se až sem, abych se teď vrátil s prázdnou! Jasný?!
Pierre Niemans: Tohle je případ pro dospělý. Nemám čas se s tebou teď patlat.
Max Kerkerian: Hele, přestaňte si už vyskakovat jen proto, že vás veleběj v učebnicích pro policajty. Můžu vám bejt užitečnej.
Pierre Niemans: Pracuju sám.
Max Kerkerian: Tak to jsme dva!

kapitán Dahmane: Moment, vysvětlete mi to! Já nich nechápu!
Max Kerkerian: Tak to jste kápnul na toho pravýho!

Pierre Niemans: Na nic nešahej.
Max Kerkerian: No jo. A dejchat můžu?

dr. Buddy Rydell: V Evropě se spolu v posteli vyspí naprosto běžně tři až čtyři lidi.
Dave Buznik: Jo, proto jsem hrdej, že jsem Američan.

nácek v košili: Copak pro vás můžeme udělat?
Max Kerkerian: Potřeboval bych vědět, co jste dělali včera večer.
nácek v košili: Vo co tu kráčí?
Max Kerkerian: Nějaká tlupa mlaďasů se bavila malováním hákovejch křížů na hřbitově.
nácek v košili: No a co my s tím?
Max Kerkerian: No, hákový kříže a skini, skini a hákový kříže.
nácek v košili: Hákový kříže? Žádný hákový kříže tu nejsou.

soudce: Dlouho jsme se neviděli. Tentokrát tu jste kvůli brutálnímu útoku na servírku. Letušky vás už zřejmě omrzely, že pane Buzniku?

(Kerkerian míří vlasatýmu náckovi na hlavu a řve.)
renýzka: Přestaň! My to nebyli!
pokérovanej nácek: To jsme nebyli my, včera na hřbitově.
renýzka: Viděli jsme chlápka v bílý ladě.
pokérovenej nácek: Pusťte ho.
Max Kerkerian: Tak proč jste to neřekli dřív?
renýzka: Neptal ses nás!

Chuck: Ta mi připomíná ty šlapky za Vietnamský války, přeblafly ti ho tak, žes o něj málem přišel.

Chuck: Když mě vyrazili z armády, procházel jsem fakt blbým obdobím, děsný depky, samý chlast, hulení, kulky ve stropě. Až nakonec naši řekli, ať se vystěhuju.
Dave Buznik: A tehdy ses asi zaplet s vlastní tetou, že?
Chuck: Nehraj si na chytráka! Ale bylo to tak.

Chuck: Hele, prej jsme teď parťáci. Na, tady je můj telefon.
Dave Buznik: (přečte z papíru) Chcípni, ty šmejde.
Chuck: Ajajaj, to je dopis mému otci.

dr. Buddy Rydell: Jsou dva různé typy vzteklounů, explozivní a implozivní. Explozivní jsou ti, co zběsile hulákají na pokladního, pak se na něj vrhnou, že jim nedal účet. Implozivní je pokladní, který je den ze dne zdánlivě v klidu, až nakonec seřve a zmlátí všechny v krámě. Ty jsi pokladní.

Jon Arbuckle: Myš!
Garfield: Díky, už jsem plný.
Jon Arbuckle: Chyť ji, Garfielde!
Garfield: Chyť ji, Jone.
(Jon se rozběhne za myší.)

dobrman Luco: (výhružně na Garfielda) Jsi na špatné straně ulice. Pakuj se!
Garfield: A ty, Luco, jsi na špatné straně vývojové křivky.

Garfield: Hm, to byla výborná snídaně. Ale teď asi vypustím dietní jídelníček a spláchnu to něčím plnotučným.

Garfield: Nesnáším pondělky!

Dave Buznik: Co myslíte?
advokát: Nevinen. Je to prkotina.
soudce: Davida Buzniku, v kauze 723, napadení leteckého personálu, vás schledávám viným.
advokát: Hmm.

Hubert: Ano?
Pierre Niemans: Jdu za rektorem.
Hubert: Jsem jeho zástupce. Jak vám mohu pomoct?
Pierre Niemans: Že mě dovedete k rektorovi.

dr. Buddy Rydell: Je to sranda, až se mi zpotily trencle.

Dave: Ten chlap se na nás kouká, promiň, ale nemám rád, když se na nás při líbání koukaj.

malá holka: Pravda nebo úkol?
malý Dave: Pravdu.
malá holka: Už ses líbal s nějakou ženskou? Rodinu nepočítej.
malý Dave: Spíš mi dej úkol.
malá holka: Dobře, nařizuji polib mě.
malý Dave: Přímo tady?
malá holka: Jo, ať každý vidí, že se prvně líbáš se mnou.