vojín Witt: (k mrtvému japonci) Jsi spravedlivý? Laskavý? Spočívá v tomhle tvoje důvěra? Milují tě všichni? Mě taky milovali. Myslíš, že budeš míň trpět, protože jsi miloval dobro? Pravdu?

(Dva vojáci se baví po dobytí kopce.)
1. voják: Viděl jsi hodně mrtvol?
2. voják: Spoustu. Je to stejný jako mrtvý psy. Když si na to člověk zvykne. Je to jen maso, brácho.

plukovník Tall: Panebože, to bych se musel zbláznit! Čekám na tohle celý život. Makal jsem, dřel jsem, nechal si líbit... každou prasárnu pro tuhle příležitost. Nemám v úmyslu ji teď vzdát. Ty nevíš, co to je, když tě přeskočí. Jsi mladej. Teprve jsi vyšel z Akademie. Ty ses dočkal svojí války! Tohle je moje první válka za patnáct let!

podplukovník Gordon Tall: Nevím, jestli si uvědomujete význam této operace, Starosi. Jakmile zajistíme pozici, můžeme sem přivést bombardéry. To znamená vzdušnou převahu v okruhu tisíc mil. Guadalcanal může být bodem v celé válce. Bude to stát životy. To vás trápí?
kapitán James "Bugger" Staros: Ne
podplukovník Gordon Tall: Takže význam této operace jsem vám vysvětlil. Za kolik mužů podle vás stojí? Kolik životů?
kapitán James "Bugger" Staros: To nedokážu říct.
podplukovník Gordon Tall: Jste připraven obětovat v této kampani vůbec nějaké životy svých mužů? (odmlčí se) Kolik? Jednoho? Dva? Dvacet? Muži z vašeho oddílu přijdou o život, kapitáne. A pokud na to nemáte žaludek, měl byste mi to říct teď.
kapitán James "Bugger" Staros: Ne. Máte pravdu...ve všem, co jste říkal.
podplukovník Gordon Tall: Dobře. To je všechno, kapitáne. Ještě jedna věc, Starosi. Nikdy mi nemusíte říkat, že mám podle vás pravdu. Nikdy. Budeme to brát jako samozřejmost.

vojín Witt: Třeba mají všichni lidi jednu velkou duši, do které patří. Všechny tváře jednoho člověka. Jednoho velkého JÁ. Každý sám hledá spasení. Každý jako uhlík... vytažený z ohně.

(Seržant k Wittovi potom, co mu řekl, že ho pošle do kázeňské skupiny místo před vojenský soud.)
seržant: Já jsem možná ten nejlepší kamarád, jakého jsi kdy měl. Ani o tom nevíš.

seržant: Žijeme ve světě, který si sám urychluje svou vlastní záhubu. Za takový situace člověk může jen zavřít oči a proti všemu se obrnit. Postarat se sám o sebe.

seržant: Za normálních okolností bych tě poslal před vojenský soud. Ale něco jsem pro tebe vyjednal. Máš z pekla štěstí. Pošlu tě do kázeňské skupiny. Budeš dělat nosítkáře, starat se o raněný.
vojín Witt: Já zvládnu cokoliv, co si na mě vymyslíte. Já jsem daleko větší chlap než vy.
seržant: Na tomto světě... bejt chlap ještě nic neznamená. A jinej svět než tenhle neexistuje.
vojín Witt: nemáte pravdu, Tope. Já už viděl jinej svět. Někdy si myslím, že se mi to jen... zdálo.
seržant: Tak to jsi viděl věci, který já nikdy neuvidím.

vojín Witt: Pamatuju si mámu, když umírala. Byla celá svraštělá a zešedlá. Ptal jsem se, jestli má strach. Jenom zavrtěla hlavou. Bál jsem se dotknout smrti, kterou jsem v ní viděl. Neviděl jsem nic krásného ani povznášejícího na tom, že se vrací k Bohu. Slyšel jsem, jak lidi mluví o nesmrtelnosti, ale já žádnou neviděl. Říkal jsem si, jaký to bude, až já umřu. Jaký to bude vědět, že teď vydechnu naposledy v životě. Jenom doufám, že se s tím vyrovnám stejně jako ona. Se stejným... klidem. Poněvadž v tom se skrývá... ta nesmrtelnost, kterou jsem tehdy neviděl.

Finis Everglot: V polévce mám oko.
svatebčané: Ááááá!

Ella: Zajímalo by mě, jestli mou oponentku zaujaly princovy názory anebo hodnotila spíš jeho pozadí.

Denton Van Zan: Na těch mrchách není nic čarovnýho. Jsou složený z orgánů. Mají svou mysl, srdce, játra, jedno z toho jim vezmete a ta potvora chcípne!

Oliver: Líbat kuřačku je jako olizovat popelník!
Emily: A jaký je s ní šukat?

lord Barkis Bittern: Elegance, kultivovanost, krása. Victorie našla manžela se všemi těmito přednostmi. Šťastná náhoda nás k sobě svedla a žádná pozemská síla nás nemůže rozdělit.

hlasatel: A další zprávy... Přichází úsvit mrtvých.

Maudeline Everglotová: Finnisi, kdo sem ty lidi pozval? Ty musí být z tvého příbuzenstva.
Finis Everglot: To rozhodně ne! Kdyby tohle viděl můj dědeček, nechť je mu zem lehká, obracel by se v hrobě.
mrtvý dědeček: Finnisi! Kde tu máte nějaký alkohol?

Logan: Co s námořní hlídkou? A radarem?
Scott "Kyklop" Summers: Pokud mají něco, co zadrží naši stíhačku, zaslouží si nás chytit.

Eric "Magneto" Lensher: (Dívá se na Sochu svobody.) Velkolepá, že?
Marie "Rogue" D'Ancanto: Už jsem ji viděla.
Eric "Magneto" Lensher: Já jsem ji poprvé viděl v roce 1949. Amerika se zdála být zemí tolerance,... míru.
Marie "Rogue" D'Ancanto: Chcete mě zabít?
Eric "Magneto" Lensher: Ano.
Marie "Rogue" D'Ancanto: Proč?
Eric "Magneto" Lensher: Protože už není zemí tolerance. Už není mír. Ani tady ani nikde jinde. Ženy a děti, celé rodiny jsou rozbité jednoduše proto, že se narodili jiní, než ti u moci. Tak po dnešním večeru ti nejmocnější na světě budou stejně silní jako my. Vrátí se domů jako bratři. Jako mutanti. Naše věc bude jejich.

(2. část; v Arrakénu, Alia příjde za Letem a Ghanimou. Ti hrají šachy.)
Alia Atreidovna: Musíme se spojit.
Ghanima Atreidovna: My?
Alia Atreidovna: Jinak jsme zranitelní.
Leto Atreides II: A čím?
Alia Atreidovna: No tak, nebuď hlupák.
Ghanima Atreidovna: (Směje se.) Jestli chceš vědět, jaký je hlupák, zahraj si s ním.
Alia Atreidovna: (Rozzlobí se a shodí figurky z šachovnice.) Tohle není hra! Intrikují proti nám mocné síly. Fremenští rebelové reptají proti tomu, jak... jak měníme jejich planetu. A Gilda se nechce smířit s našim monopolem na koření.
Leto Atreides II: Nezbývá jim, než se s ním smířit, Alio.
Alia Atreidovna: A teď je tu ona. Chci vědět, o co jí jde.
Ghanima Atreidovna: Ne, Alio. Chceš po nás, abychom se kořením uvedli do tranzu.
Alia Atreidovna: Nezatracujte své dědictví. Váš otec byl největší osobností historie. Dal vám úžasné nadání, které lze fantasticky využít. Tak proč ho nevyužíváte?
Leto Atreides II: Chceš, abychom viděli to, co ty nevidíš.
Alia Atreidovna: Chci jen, abyste mi pomohli vidět. Vidět budoucnost.
Ghanima Atreidovna: V našem vědomí číhají jiné životy, Alio. Zdílené životy. To je prokletí všech Předzrozených.
Leto Atreides II: Ony jsou tím pravým nebezpečím. Ne rebelové, ne Gilda... a nebo naše babička. To bys měla ty chápat ze všech nejlíp.
Alia Atreidovna: Jednoho dne vy oba pohlédnete do tváře hrůze vlastní existence. Jednoho dne budete vy volat o pomoc. Jednoho dne oba dva zjistíte, že jste... sami.

(2. část; v Arrakénu, po příjezdu Muad-Dibovy matky vystoupí z davu slepý muž.)
muž: Matko?! Ctihodná matko! Nesu varování. Požehnání Muad-Dibova jsou zkomolená. Muad-Dibovo náboženství není Muad-Dib! Zříká se ho, tak jako se zříká vás. Vás všech! Muad-Dib je mrtev. A písek pohltí toto místo. I vás pohltí písek…