Ray: Tuhle hru má rád strýček Ray.

(Horst učí Josefa bezúhonný výraz.)
Horst Prohaska: Teď! Teď vůbec nevím, co si myslíš.
Josef Čížek: Já taky ne.

Bohuš: Ti rozhodim sandál!
kamarád: Tak to zkus! Ty kapitalisto!
Bohuš: Komu říkáš kapitalisto, ty hovne!

Vlasta: Jsi blbý, však neprší.
Bohuš: Ale je tam trochu vlhko!

Bohuš: Já jsu milionář!

Bohuš: Tak, a teď si vás kupim všecky!

Bohuš: Já mám telefon!

dcerka: Ty jseš ale smraďoch.
(Synek si přičichne ke svým nohám.)
synek: Ne. Ne. Vždyť nesmrděj.
dcerka: Málo ne...

Wilém: Ty ty krysy potom jíš?
hrbáč: Ne... Dáš si?

Ted: Pravidlo je tedy jednoduché: Chovejte se tak, jako by tady byli vaši rodiče. Kdybyste náhodou něco potřebovali, brnkněte! Zatím pa.
dcerka: Táta to povídal jinak... Neříkal něco, ale cokoli.
Ted: Vida ji. Já mám moc práce a nepoletím sem pro kdejaký rozmar. Takže se pokuste, děťátka, ty svoje touhy omezit. Děkuji.
dcerka: Dali jsme vám pět set dolarů. Takže ne něco, ale cokoli. Jinak rozhněváte otce.
Ted: Inu... Kdybyste cokoli potřebovali v případě nutnosti. Dívejte se na televizi, když budete hodné, přinesu vám mléko a sušenky. Tak pa. Pa. Pa.

Ted: Děti... Řekněme si zásady: Když budete zlobit, nezlomím vám vaz.
(Louskne prsty.)
Ted: Konečně jsem to moh dát dál. Když jsem byl malý, také mi to řekli... Jenomže oni nežertovali.

Nick Carter: Prostě... Splynu s davem.

Kočička: Policejní ředitel města Prahy... Kde to je, Praha?
Nick Carter: Ve Vídni.

Nick Ragoni: Já jsem úplně teplej! Jsem super buzik!

Enrico: Hele, tulák!

Roxie Hartová: Dám ti jednu radu. Přímo ode mě. Necpi se karamelama.

prodavač: Naši omáčku bych vám nedoporučoval, my s bráchou jsme ji tajně ochutili. Napovím, semenem! Zvířecím semenem!

Akeem: Dobré ráno, sousede.
soused: Polib mi prdel!
Akeem: Jo, jo, polib mi ji taky!

Austin: A za koho jsi tu ty v tý modrý uniformě, bejby.

Austin: Podívej se na sebe, byl jsi hvězda. A teď jsi nula.